Měla jsem k vůni respekt, protože obsahuje složky, které obyčejně nedávám - bílé květiny, santal, pižmo a kůže. Ale v No.4 je vše propojené se složkami, které naopak miluju, že celek je velmi příjemný. Gardénie a tuberóza v souznění se šťávou ze zralých mirabelek (oslazených mandarinkami, tonkou a ambrou) jsou uzemněny vetiverem. Tóny kůže a pižma a dělají vůni svůdnou. A živočišno těla se jí nedá upřít. Typově dle toho, co už jsem ovoněla, je podobná Safari ve druhé fázi, v té s umírněnou zelení. (Nezastírám, že při mé představě jsem ovlivněna krásným Martuliným popisem). Jsem v rajské zahradě a koukám se očima Adama na ni, na mou Evu. Stojí tu nahá s věncem bílých květin ve vlasech. Mezi prsty u nohou se jí proplétá tráva. Je krásná a žádoucí, když ke mně natahuje dlaň s hrstí právě utržených zralých mirabelek, jejichž šťáva jí od rtů stéká mezi ňadra. Je dokonalá a moje. Navždy tady v ráji. Bere mě za ruku a její kroky míří do sadu s jabloněmi...

Pudrová růže jako Osez Moi! plus likérová ambra

Pokud vám chybí Iris Ganache, tak tenhle Armaniho seladón se zeleným víčkem by ji mohl trochu nahradit, protože kosatec a čokoláda jsou zde cítit velmi zřetelně. Světe div se, i tady se mi opět připomene Dior Homme, nejspíše díky kardamomu a maté. Vše je vmícháno do pižmového obláčku a celek na mě působí kosatcově sladce kořeněně.

síla v křehkosti. růžový kvítek, který osvěžují citrusy s neroli a objímá vanilkový pyl s mimózou. dodává energii

Alias - touha nezralého plodu (pro naše účely se bude jmenovat Švestka) skončit v cukroví. Nejprve si zelená Švestička visí na stromku a sní sen o tom, jak bude někomu chutnat, až z ní tetina udělá slivovici a povidla a upeče koláč... no a pak se to stane a je tím vším opilá, blažená a sladká. Přesně tak si myslím, že chtěl tvůrce parfému, aby to vyznělo - dužina, která postupně zraje a sládne. Přestože je začátek vůně takový zelený od fíku a rybízové trpkosti, tak už na začátku probleskuje sladkost čokolády. I opilý tón se objeví. Překrásné červené jablíčko taky cítím. Dojezd je cedr, pralinky, tiaré v kombinaci s ovocem mi vážně připomíná kokos, i když ve složení není.

vzduch před bouří. fialka, kterou provází elektrizující heliotrop a pralinky ... haiku: o letní noci/ kapkami pokrytá zem/ úlevou vzdechne

Ovocná třešňová růže a pivoňka. Hlava plná třešňové šťávy a přírodní sladkosti bohužel rychle vyprchá, kvítky usychají a třešně s rybízem vytvářejí plastelínový konec. Vůni růží zde nahrazuje geránium. V této jediné, není pižmo.

Vůni Quelques Fleurs (v překladu snad "Trochu kvítí") původně vytvořil v roce 1912 tehdejší hlavní parfumér Houbigantu Robert Bienaimé a je považována za předchůdkyni Chanelu N°5. Stejně jako v Pětce v ní bylo použito mnoho květinových složek a aldehydy, působí ovšem mnohem živěji a méně rezervovaně. Výroba parfému pak byla ukončena. V roce 1988 prošla vůně reformulací, ale po necitlivém zásahu prý působila "usedleji a zaprášeněji" než letitý originál. Autorem aktuální podoby vůně z roku 2012 je slavný Roja Dove, který se nejprve pustil do pátrání, při kterém se pokusil sehnat od původních dodavatelů co nejvíce z původních 313 rostlinných esencí, a potom teprve vypiloval k dokonalosti současný Quelques Fleurs L'Original. Jeho vůně ve mně vyvolává představu velkého plesu uspořádaného k oslavě narozenin Matky Přírody. Palouček je ozářen světlem ze zadečků světlušek, hraje hudba, včelky v barokních šatech tančí mazurku a chlupatí čmeláci v livrejích roznášejí pohoštění. Vznešená korpulentní dáma Příroda netančí. Sedí na trůnu, pije lahodný nektar z květů konvalinek a pojídá pylové koláčky a pylové sušenky a pylové bůhvíco a voní jako luxusní květinové mýdlo bez mýdla. Pro mě z té kytice a pylu nejvíce vyčnívá medová konvalinka, zlatý jasmín a mýdlový karafiát, určitě na pozadí vnímám i zeleň podrostu a trochu živočišna ze zadečků světlušek a chlupů čmeláků.

ylang ylang se santalem a pižmem, dřevěná čokoláda

Raffaello kuličky a broskev. Kokos, vanilka, med. Sladké, bílokvětinové, krémové, letní. Hodně medu. Opravdu hodně moc medu. Ryze dámská.

vítr v plachtách, kytky v ledu. vodní květinově svěží vůně, neuvěřitelný držák

vanilka, kardamom, skořice, máta, koncert koření. lahodná. zima

pomerančové CapriSohne a sladká dřevitost s bylinkami z Mandragore a lehce zahnívající pomerančové slupky

růže, maliní a mořský vzduch, druhá kůže z růžových plátků. letní kráska

medová bulharská růže s pískavicí

Autonehoda. Růže růžová, přepudrovaná na bílo. Polámaný stonek, totálně, růžové lístky kolem rozházené. Masakr. Krev sice neteče, ani slané slzy. Drží bolest v sobě. Ale nedaří se jí to úplně, trochu kyselých krůpějí místo slz. Někdo se pokouší rozlámanou růži zafačovat starými elastickými ztyřelými obvazy a možná si zvrácené představuje, jak k tomu používá gumová škrtidla. Je tak bezmocná. Z rádia vybouraného auta hraje nějaká hardrocková písnička a kolemjdoucí si pobrukuji její melodii... To je drsný. Ne ta vůně, ale to, co mě k ní napadá. :O

růžová cukrové vata a jahodová zmrzlina, i ovocná růže

mýdlový pomerančový květ v objetí horkých dřev a mandarinky. orientální. sladké sladké sladké

Aventus

housle od Stradivariho a medová tuberóza s jasmínem potažené voskem

Cukrátkový růžový jahodový tvrdý drops, perlivé šampaňské a drydown je ambrový

z pralesa do savany. od vlhké zeleně až po slunce, suchou trávu a polní kvítí Ráno mě probudí brzy. Konečně je to tu! Rychle se obléknu do čerstvě vypraného khaki oblečku a nastoupím do vozu. Vyrážíme na mé vysněné Safari. Ale ouha. Auto se sotva prodírá buší. V noci pršelo. Hlína je mokrá, kolem jen vlhké listy, liány s velkými květy, zeleno kam se podíváš. Jak se do porostu opírá slunce, všechno silně voní. Je to ostrá vůně a lepí se k tělu, až je mi mdlo. Spílám si, že jsem jezdila. Že takové dobrodružství pro mne není. Ale po chvíli se vynořujeme z buše a vegetace se mění. Vlhký porost ustupuje a my vyjíždíme do rozlehlé zatravněné savany. Jak slunce postupuje po obloze, rozehřívá se zem. Ostrost ve vzduchu se zaobluje a vůně pomalu sládne a rozprostírá se kolem. Suchá tráva, polní kvítí a slunce. Slunce už nám stojí nad hlavou. Vlní se vzduch. To nejsou květiny a míza stromů, ani šoférův čaj v termosce, to je samo slunce! Jeho vůně pomalinku slábne, slábne a slábne... a já se probouzím v bezpečí mé postele. Byl to jen sen. Vůně tak "drží pohromadě", že jsem jednotlivé složky nevnímala. Začátek je zelený, snad i trochu mýdlově a netrvá dlouho. Neulepená opojná sladkost květin, koření a pryskyřice se vynoří záhy a ke konci už jen slábne. Mázla jsem si malinko z vialky tyčinkou v 8 hodin ráno na zápěstí a ještě ve tři jsem ji zřetelně cítila. Když byla "zelená", musela jsem k místu aplikace přiblížit nos. Když zkvětinovatěla, cítila jsem ji při každém mávnutí ruky.

zelený citrusovo broskvový úvod se uhladí do hebkého santalu s jasmínem a ylangem, má nádech nostalgie časů minulých

mléčné karamely, po kterých neztloustnete. Rychle se přejí. Umělý drydown