Senzorické studie se účastnilo celkem šestnáct zdravých nekuřáků, čtyři muži a čtyři ženy ve věku 20–28 let a čtyři muži a čtyři ženy ve věku 80–83 let, kteří byli požádáni, aby si na noc oblékli dodané bavlněné tričko. Aby byly vzorky tělesného pachu vypovídající, museli účastníci 48 hodin před odběrem dodržovat předepsaný hygienický a dietní režim. Měli se zdržet konzumace alkoholu, kořeněných jídel, cibule, česneku a podobné zeleniny, stejně jako návštěvy bazénu a jiných veřejných míst s vysokým pachovým znečištěním. Nesměli používat parfémy a parfémované výrobky, např. krémy, make-up, vodu po holení a deodoranty. Navíc deset dní před odběrem vzorků nesměli používat antiperspirant a v den odběru se museli zdržet blízkého tělesného kontaktu a sportování. Pro zamezení kontaminace vzorků byly veškeré textilie v přímém kontaktu s podpažím nebo tričkem, například oblečení, ložní prádlo a ručníky, vyprány pracím prostředkem bez parfemace.
Získané vzorky, tedy propocená trička, hodnotilo šest vyškolených „očichávačů“, tři muži a tři ženy, kteří během deseti týdnů před studií absolvovali olfaktorický trénink. Pro účast ve studii byla vyžadována úspěšnost vyšší než 65 % při rozpoznávání pachů sloučenin a směsí, kterých bylo celkem deset a odpovídalo jim deset tónů, jejichž intenzitu hodnotitelé u vzorků sledovali:
i. upocený/zatuchlý (směs 3-hydroxy-3-methylhexanové a 3-methylhex-2-enové kyseliny),
ii. sirný/grapefruitový (3-methyl-3-sulfanylhexan-1-ol),
iii. mýdlový (nonanal),
iv. mastný/lepenkový (non-2-enal),
v. žluklý/štiplavý (směs hexanové, heptanové, oktanové, nonanové a dekanové kyseliny),
vi. sýrový (směs butanové a 3-methylbutanové kyseliny),
vii. voskový (4-methylnonanová kyselina),
viii. fekální/stájový (4-methylfenol),
ix. kozí (4-ethyloktanová kyselina),
x. bavlněný (materiál trička).
Původně měl být sledován i upocený/močový tón (androstenon), ovšem čtyři ze šesti hodnotitelů androstenon necítili, a proto byl ze studie vyřazen. Kromě hodnocení intenzity museli hodnotitelé zařadit vzorek do jedné ze dvou věkových skupin.
Výsledky studie byly neočekávané. V rozporu s obecným přesvědčením o existenci stařeckého zápachu se pachové profily obou věkových skupin významně nelišily v žádném ze sledovaných tónů, a to ani v mastném/lepenkovém non-2-enalu. Ten přitom dal již v roce 2001 Haze se spolupracovníky do souvislosti se stárnutím [2]. Přes nepatrné rozdíly v pachových profilech však byli vyškolení „očichávači“ schopni správně určit věkovou skupinu s výrazně vyšší úspěšností (61 %), než by odpovídalo náhodě.
Tento zdánlivý rozpor autoři připsali tomu, že sloučeniny, které umožnily odlišit pach mladších a starších dobrovolníků, nebyly dostatečně výrazné, aby se projevily v pachových profilech sestavených z deseti tónů. Řekl bych, že se zde ukázaly limity senzorické analýzy využívající paletu předem zvolených tónů. Kdyby hodnotitelé mohli popsat pachové vzorky i vlastními slovy, jak je běžné při hodnocení parfémů, možná by poskytli vodítko k identifikaci pachových sloučenin, které zodpovídají za změnu tělesného pachu s věkem. Ty tak zatím zůstávají neznámé.
[1] Owsienko D., Schwinn L., Eskofier B. M., et al. Sensory evaluation of axillary odour samples of younger and older adults by a trained panel. Flavour Fragr. J. 2024, 39, 3–9. DOI: 10.1002/ffj.3762.
[2] Haze S., Gozu Y., Nakamura S., et al. 2-Nonenal newly found in human body odor tends to increase with aging. J. Invest. Dermatol. 2001, 116, 520–524. DOI: 10.1046/j.0022-202x.2001.01287.x.
Fotografie převzata z Wikipedie v licenci CC BY-SA 4.0 Deed.
...tělesný pach se s věkem mění. To je neoddiskutovatelné. Ale každý starší, více zralý člověk je cítit jinak intenzivně. Vycházím z toho, že je samozřejmě momentálně zdravý a hlavně umytý, čistý - tak opravdu pach kůže, "vůně" jeho, jako člověka, je jiná než u mladších(čistých), lidí. A týká se to i třeba ústní dutiny/dechu(opět vycházím z osob bez zdravotních problémů, které se na kvalitě dechu podepisují a na osobních preferencích, event. přitažlivosti k dané osobě).
Osobně to přikládám prostě procesu stárnutí celého těla, resp. pach stárnoucí pokožky - obsahuje mnohem méně vody, méně různých prvků a vlastně se postupně "rozkládá"...
zajímavý článek... někdy mne rozčiluje, na co všechno se dělají vědecké studie. třeba na to, jestli mají psi sny. tak na to fakt nepotřebuje studii žádný pejskař, aby si byl jistý, že ano. a že se tělesný pach mění s věkem? stačí mít smysly v pořádku a žít život vedle partnera, mít děti, starat se o rodiče, prarodiče... chápu, že se tady pátrá po konkrétní sloučenině, ale nemyslím si, že to tajemství je tak jednoduché :)
@prďola: Je to tak. Studie naznačuje, že tělesný pach se s věkem mění, ale změna nespočívá ani ve sloučeninách, které z toho byly dosud podezřelé (non-2-enal), ani v jiných běžně sledovaných, takže příčina zůstává zatím neznámá.
@evax, woody: Děkuji za komentář.
Zajímavý článek, ještě by mohlo být zajímavé téma "ženský cyklus a vnímání pachů", popř. dopady užívání hormonální antikoncepce na vnímání (nejen) parfémů. Existují odborné studie, které poukazují na to, jak chytře příroda zařídila, že nám doslova zapáchají pokrevní příbuzní (za předpokladu, že vyrůstáte v jejich blízkosti).
Chemická interpretace tělesné vůně je fascinujìcì. Někdy si řìkám, jak vonì domorodé kmeny nebo bohatì uvědomělì lidé macerovanì v kvalitnì stravě. Z článku usuzuji, že vliv vnějšìch vlivů na naši osobnì vůni je zásadnì. ModestMourek je velmi MoudrýMourek:-)
Rozumím tomu správně, že výsledkem je konstatování, že tělesný pach se s věkem zřejmě mění, ale tuto změnu nelze obecněji kategorizovat?