databáze 177730 vůní od 11039 značek a 2176 parfumérů

Reflection Woman (Eau de Parfum) Amouage

Reflection Woman (Eau de Parfum)
značka: Amouage
parfumér: Roucel, Maurice
rok: 2007
určení: pro ženy
hlava: vodní fialka, frézie, tropické zelené listy
srdce: magnólie, ylang-ylang, jasmín
základ: ambra, pižmo, cedr, santal
Diskuze:
Komentáře k vůni (4)
Avatar
teena-s (01.11.2020 )

zelené jablko jako ve výrobcích DKNY, které těžko vydýchávám s příměsí stříbrného pižma páně Narcisa R.,místo růže přídavek vodních květin,stříbrných broží připnutých na bledém hrudníčku Rusalky,jako domácího(teda jezerního)mazlíčka má zviřátko,které zove Jasmina,celé dny se jí plazí kolem teplé šíje své neduživé paničky,má šupiny -vlhké a zelené lístečky,ráda ho hladí do protisměru protože ty flitry pak bezva jiskří

Avatar
daniela (08.5.2018 )

Květinová, svěží, s nádechem tropické zeleně. Ze začátku mi připomněla sladký zimolez z Le Chevrefeuille, pak spíše svěží květiny (frézie, lotos, konvalinky?) s vodním, až melounovým nádechem. Tím mi připomíná Fleur de Liane od L'Artisana. Vnímám i čistotu jako vyprané prádlo, Reflection bych zařadila do stejné skupiny jako Ciel. Drží dlouho, je znát kvalita. V létě osvěží, ale doporučit lze snad jen skalním příznivkyním melounovek a svěžích květinovek.

Avatar
alibi (21.3.2018 )

S vůněmi od niche značky Amouage si nerozumím, nerozkládají se na mě ani trochu pěkně. Jedinou výjimkou je Reflection, která prý má připomínat jarní ranní rosu v tropické zahradě. Snoubí se v ní květinové a zelené tóny s dřevitými a pudrovými.

Po prvním zkoušení jsem si u ní poznamenala: "Vítr v plachtách, kytky v ledu".

Když bych měla vybrat složky, které vnímám nejvíce, byla by to orosená fialka s frézií a zelenými lístky - to jsou ty květiny v ledu. Magnolie s pižmem pak zachytí ledový vítr do naškrobených plachet cedrové plachetnice. Je to svěží nasládlá vodní vůně. Ale z nějakého důvodu mi neobrací žaludek, mořská nemoc se nekoná :-). A dlužno dodat, že je to na "svěženku" neuvěřitelný držák.

Avatar
wendulka (18.1.2015 )

Vůně má údajně připomínat jarní ranní rosu v tropické zahradě či co. To sice nezní až tak špatně, ale přece jen porovnáme-li to s ostatními vůněmi, s nimiž tato značka přišla, je to přece jen pořád nepoměrné chtít za něco takového tolik peněz, navíc pokud se tak vůně nechová po celou dobu jako v tomto případě.

No, rosa by tu na začátek mohla být v podobě velmi svěží frézie se špetkou štiplavého pepře, jenže pak romantika končí a přichází mix zatuchlé vodní zeleně s kovovými tóny. Brčálovosti vůně přispívá i nepříliš příjemný živočišný jasmín. Teprve po jeho odeznění se ukazuje krémové květinové mýdlo z magnólie a ylangu, díky čemuž se vůně konečně příjemně zakulatí.

V další fázi nám k mýdlu někdo přidal i čistě vyprané prádlo (pižmo) – když mýdlo, tak jsme holt musely vyprat v neckách z hladkého cedru. Opravdu pěkný je až drydown s mléčnou dřevitostí, sametovými fialkovými lístky a špetkou hřejivé ambry a tentokrát se skutečnou svěžestí dvou kapek ranní rosy.

No přijít s touhle vůní Bertrand Duchaufour, tak se snad ani nedivím, ale že má tohle na svědomí Maurice Roucel, který si mě získal pro skvosty jako Iris Silver Mist nebo Musc Ravageur, to mi hlava tak trochu nebere. To jsou ty pokusy doplnit si sortiment vůní o svěženku.