Jj, Florentina je skvělá
. Tajně doufám, že vůně Sylvaine Delacourte vezmou jako novou značku do 1907 a já tak budu mít v prosinci s čím odjet z Bratislavy.
A s Amyris se v podstatě taky shodneme. Je to dobře udělaná vůně, ale nehodíme se k sobě.
A ráda vidím, že ses probrala z recenzového komatu
. Chybělo mi to.
Tak teď nevím, ... pamatuji se, že v dětství jsme měli "alej" Rosy Rugosy podél příjezdové cesty k domu. Byla nenáročná, když odkvetla, sbírali jsme obrovské šípky, ze kterých se vařila marmeláda nebo vyrábělo víno. (příšerná práce to byla, je očistit).
Nežili jsme v Americe, ani u oceánu lemovaného dunami, kde rostou keře Rosy Rugosy, šlehané slaným oceánským větrem.
(jak popisují ofic. stránky)
Aspoň z Tvého odkazu na oficiální stránky jsem pochopila, že myslíš, že jde o nějaký endemický druh, který roste jenom v té určité odlasti. (v Americe...proto americká)
Ale můžu se samozřejmě mýlit.
Colonia Mirra (Acqua di Parma)
Krásná myrha, prašně kořeněná, lehce hřebíčková. V úvodu osvěžená citrusy, v závěru oslazená pryskyřicí. Vydrží hravě 5 hodin, což je na koncentrovanou kolínskou úctyhodné, nicméně projekce je očekávatelná – po půlhodině už je cítit jen v blízkosti kůže.
Ambra Nobile 1942.
Zrovna nedávno jsme tu řešili taneční. Já jsem tam nikdy nechtěla chodit, protože se to neslučovalo s mou povahou budoucí rockové hvězdy, žejo. Teď si říkám, jestli jsem tehdy neudělala chybu, protože nedávno mě požádala o tanec tahle krasavice s tygříma očima. Člověk se bál, aby jí při tanci nepošlapal nohy, ale byla to zbytečná starost. Ona se totiž vznášela lehce nad zemí, občas nečekaně mávla zlatohnědými vlasy, ze kterých se sypal hvězdný třpyt. Hmm, tomu říkám efekt. Když byl strop tanečního sálu plný hvězd, nasedla na svítícího leoparda, zamávala a zmizela. Nevím, jestli jsem se naučila ten tanec, když jsem celou dobu stála s vyvalenýma očima, ale to asi nebyl její původní záměr. Ta mrcha mě chtěla oslnit, ohromit, dát pocit, že vše na světě je možné a že ji budu chtít znova vidět. A to mě upřímně docela namíchlo, protože můj parfémovej návštěvní pořadník je plnej!!!
"Tajně doufám, že vůně Sylvaine Delacourte vezmou jako novou značku do 1907 a já tak budu mít v prosinci s čím odjet z Bratislavy."
Už ji vzali:) Snad i do Bratislavy. Kdyžtak Štefanovi napiš
Jupí
.
Ambrová volenka 
? Taky se mi líbí...
Rose America
- ještě mi naskočily vůně
Paestum Rose
Stella McCartney EdP.
...ta vůně je prostě fetovací!...
Vanilla Flash (Tauerville)
V záplavě tolika vanilek je těžko vyniknout s miliontou první variací. Tato nám ukazuje různé stránky jako jednotlivé fazety. Začíná jako vanilka hustě krémová, koňaková, jako (zbytečně) hodně draze ochucený krém na buchtičky. Později ukazuje stránku sofistikovanou, uhlazenou a s vůní dýmkového tabáku. Vzápětí přechází do polohy pryskyřičnatě benzoinové, jen zapálit by to chtělo (a myslím si, že by té vůni styrax slušel… bohužel tam nějak není). Za touto přichází poloha skoro až gurmánská, ale do jablečného štrůdlu Fordovy Tobacco Vanille se nedostane, jen to téma opatrně naťukává, obchází kolem. Ještě to není konec, následuje vanilka promíchaná s tonkou a bílým pižmem, opravdu jako bílá čokoláda s vydlabaným vanilkovým luskem. Poté zkrotne suchým pačuli... a na závěr se ztratí v pudru. Ano, je hezké, že má tolik stran a poloh, ale při nošení je spíše krotká, držící se u těla, a nic, co by ji odlišovalo, nepředvede – byť má člověk zpočátku, resp. při zkoušení a po navonění, docela očekávání.
No hele, po tom, co na mně teď v zimě předvedla L´Eau
, z níž jsem v létě doslova áchala a byla jsem si jistá, že si ji koupím, jsem už na slovní spojení "krotký" a "Tauer" hodně vopatrná.
Acqua del Garda: Itinerario Olfattivo III
Trojka je věnovaná Soave, což je druh velmi dobrého a oblíbeného suchého bílého vína, pocházejícího z oblasti Verony v severovýchodní Itálii. Úvodními tóny jiskřivého bergamotu a malin mi ale připomíná spíš perlivé růžové šampaňské z Upper Ten for Her (Lubin) než svěží květinově ovocné Soave.
Podobu suchého vína nabere až po rozvonění, kdy jiskřivost zmizí a přidá se vůně hořkých mandlí a oříšků se špetkou lékořice. Stále bych to však spíš viděla na suché červené a to jak díky okvětním plátkům růže, tak vůni lehoulince nakyslé broskve v základu. Vanilka s tonkou jí pak v konečné fázi dodává nepatrný gurmánský nádech.
to chápu, ale zrovna tato krotká byla zatím vždy, nemůžu si pomoct
To mě zajímá! L’Eau se mi při zkoušení strašně líbila. Ona umí i takhle zlobit, Jo?
No na mně bohužel jo v té první fázi.
Thierry Mugler Les Exceptions: Woodissime
Thierry mě opravdu baví. Tady to pěkně vybalil hned na začátku - dřevo a ještě jednou dřevo, na začátku vyloženě v orientálním stylu jakoby s šafránem a k němu šťavnatá zralá švestka. Oud je pouze dřevitý, teplý a sluncem vyhřátý, a pomalu se halí do vonokvětky s vůní bělomasité broskve a tropického liči. A aby toho nebylo málo, cítím i jemnou kůži a je to skvostná kombinace. Stejně jako krémově balzamický drydown s kapkou suchého pačuli.
Celá Muglerova řada Les Exeptions stojí myslím za pozornost
Přesně. Považuju všechny za povedené a je na nich poznat kvalita. A Jean-Christophe Hérault jako nos byla dobrá volba. Baví mě je zkoušet, vždycky něčím překvapí .
Jsou ve Vídni někde k vyzkoušení, prosím, nevíš?
Night Veils - Le Gant (Byredo)
Naprosto mě uchvátila na první počich svou kombinací jemné kůže s bergamotem a hladkým šafránem, která se harmonicky smísila s mimózou, heliotropem a ambrou.Výsledným efektem je svěží vůně květinové kůže z doby XVI. století, kdy ji na měkko vydělávali ještě jircháři, nebo-li bělokožešníci.BG si pro svůj záměr "Kožené Trilogie" ( La Trilogie Cuirée) povolal toho nejlepšího Nosa ze Skupiny Robertet, Jérôma Epinette, který vytvořil skvostné parfémové dílo přirozené vůně do hladka vyleštěné kůže přírodní barvy. Vůně má vynikající výdrž s několikahodinovou projekcí, čímž byl úkol splněn na JEDNIČKU s HVĚZDIČKOU. 30 ml čistého parfému je opět ukryto v tmavě fialovém flakónu z vzácného onyxového skla se zabroušenou dlouhou zátkou, která slouží jako vonítko. Skupina Robertet je známa tím, že sdružuje Nosy,co míchají produkty z vybraných surovin na přání parfumérským Domům a aromatikářům, aby konečné dílo působilo co nejpřirozeněji.Le Gant se povedla dokonale a jako vůně kůže je právem na špici. (ale ani její další dvě sestry La Botte - Holínka či la Selle - (Jezdecké) Sedlo nezůstávají svým špičkovým zpracováním pozadu). Kdybych byla v nějaké porotě, jistě bych udělila za tuto trilogii pokál, protože namíchat kůži je jistě náročný úkol.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
.
