ted jeste otazka jestli jdes az k te skutecne pricine, tzn priklad: to co mi vadi zdanlive je ze rodice mluvi nehezky o mem manzelovi.
ve skutecnosti vadi to, ze me rodice nepovazuji za dospelou svepravnou osobu jejiz zivot nemaji co ovlivnovat
mne osobne je treba uplne fuk co si moji rodice mysli o mem muzi, ale jsem moc rada ze me nechavaji proste dychat, zit po svym, kdyz si reknu tak pomuzou a naopak, nic vic
Myslim, ze pokud uz jsi ve stavu, kdy premyslis, ze rodinu definitivne prestanes vidat, tak na rovinu jim rict, co vsechno ti vadi a ze si zadas respekt, nemuze nicemu uskodit.
az ke skutecne pricine
Pred 7 mesici jsem zacala pracovat pro velkou mezinarodni firmu, kde vse fungovalo jak ma. Tu koupila nadnarodni korporace. A je to hruza. Pracovni napln vsech se vinou novych procesu zmenila, tak 40% me prace bych oznacila za zcela bezduvodne a zbytecne (ovsem slozite, tezke a bez logiky). Jsem z toho opravdu unavena. Nedavno jsem se ptala kolegy, jestli nevi, jak se nove bude jedna vec resit. Jeho odpoved: "jednoznacne tak, ze to bude narocne, zabere to co nejvice casu a zapoji co nejvic lidi, aby to fakt nedavalo smysl." 
Maly gympl by mi ukradl detstvi, na ostatni veci nebyl krouzek v nasi vesnicke skole. Ze mela o nejakych devet let pozdeji cas vozit na krouzky meho nejmladsiho bratra (kdy uz samozrejme mela nasobne vice prace) uz snad ani nestoji za rec. Jsem rada, ze se na mne aspon poucili pro brachy. Nicmene jeden z nejvetsich konfliktu, co jsem s mamou mela, byl, kdyz jsem podporila prostredniho v rozhodnuti, ze na vysokou jit nechce (ma stredni prumyslovou a k tomu nekolik vyucaku). Ona ho tam moci mermo chtela narvat (asi, aby se pak mohla vztekat, az by odesel/vylitl, jako u me)
To bych asi měla problém odpustit, je paradoxní dítěti neumožnit dělat co chce a pak to dorovnávat tím, že trvám na studijích, bůhví jestli to není kompenzace špatného svědomí nebo "předstírání" zájmu o vaši budoucnost, když v dětství to z nějakých důvodů neřešili, je to zvláštní, neříkám že je to tragédie, ale věřím vám, že se s tím nežije jednoduše a ten blok i chápu.
hele, na tyhle křivdy se fakt vykašli, ber to tak, že rodiče prostě dělali, co jim v tu chvíli přišlo nejlepší. Tohle se najde u všech. Prostě i rodiče jsou lidi, co dělají chyby, ze kterých se potom někdy poučej, někdy ne. Pro mě bylo tohle dost zásadní zjištění, že rodiče nejsou všemocní, nemají vždycky pravdu, nemusí je člověk ve všem poslechnout a kor jak stárnou (a my s nima), tak se někdy role můžou i dost obrátit.
Příšerný, příšerný vedro!
A milej zeť mi odevzdal zřítelnici s totálně spálenejma zádíčkama (po týdnu raftingu a surfování) a už vím proč - z kufru vytáhla vlastní krém na opalování - patnáctku! 
Takže moje padesátka už je prd platná a na pláž pomaže v tričku, chuděra. Až toho mizeru za tejden dostanu do ruky, tak ho rovnou zabiju 
A příští dovolená bude na Islandu.
Máma nás celý dětsví mazala olivovym olejem a já v tom pokračuju i přes veškerou osvětu a kosmetickou a farma lobby, asi už u toho zůstanu
Zavidim vam vsem to vedro. Tady uz asi zacal podzim, vcera jsem malem zmrzla, kdyz na chvilku vykoune slunce, je to zazrak. Nikdy by me nanapadlo, ze na opalovaci dovolenou je dobre jet do Prahy :D
Ono se to lehce radí, ale hůř praktikuje v praxi. Ne vždy je možné se s každým dohodnout a vše si vysvětlit 
. Jestli mohu dát radu - pokud se rozhodneš do toho jít (promluvit si s rodiči), využij k tomu chvíli, kdy se budeš cítit v pohodě a vyrovnaná. A případné "co mi vadí" vztahuj raději k situacím, ne k osobním vlastnostem/chování rodičům. Jakmile převládnou emoce, většinou jde všechno do háje.
podle nějakého toho posledního výzkumu jsou stejně mnohé opalovací krémy kupodivu karcinogenní při kontaktu se sluncem, tak asi dobře děláte.
40C není dobrá teplota na opalovací dovolenou 
Bych asi brala to, nez leto na tri tydny. Zcela uprimne mam z toho fakt spatnou naladu. Posledni dva tydny porad jenom prsi, je vitr nebo oblacno uz plne chapu brity, co si nakreckovali a pak zdrhali do spanelska, kde maji dustojne podnebi :D
Že se do toho ještě vměšuju, já jen něco z druhé strany, za rodiče a prarodiče. Pravda je, že by se neměli plést do života svým dospělým dětem. Ale fakt je sakra těžký mlčet, když vidíte, že se nabeton ženou do průseru a nemůžete s tím nic dělat. A žádný opravný termín na život není a že si třeba následky svého blbého rozhodnutí ponesou celý život, i třeba se svýma dětma. To není přimo na @Solathis, to je jen takové všeobecné povzdechnutí. Je to těžký.
No a k @Solathis a jejímu vyjádření "manžel z toho byl dlouho na prášky ....", ono se to tak říká, ale připomnělo mi to, že jste před lety na MP psala něco o jeho závislosti na opiátech, nebo si to s něčím pletu?
To sem radši ani nepište, protože já už mám za dlouhý roky vypozorováno, že co vy tam máte v Londýně, je co nevidět i tady. Bohužel se to týká jen počasí, pokud jde o to, co je v obchodech na štenderech, tak to sem putuje tak cca 2 roky :-D
vymenim dest za trochu slunce
No ale keď máš v 35 stupňovej horúčave myslieť a pracovať je to ťažké(nie v práci nemám klímu), potom poobede v najväčšej horúčave sa doplaziť domov a doma zabarikádovať okná a čakať kým sa aspoň trochu ochladí aby som mohla vyvetrať. Fakt paráda je to. Ani pes nechce ísť von. A to som teraz zistila, že domov musím isť MHD. Pomoooc. 
Za jih Moravy beru!
A kdybych si nakrečkovala, přestěhuju se od Aberdeenu na sever, ideálně Orkneje nebo Shetlandy.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
