Citrusová osvěžující kolínská, podpořená rozprašovačem, který vyrábí příjemnou a širokou "sprchu". Přidají se zelené větvičky a pižmová měkkost, jako čisté bílé ručníky a župany na relax... přitom mě ale vůně škrábe v krku, jako práškový nebo šumivý celaskon... přesně kvůli tomu jsem před lety zavrhla Eau des Merveilles... vůně sládne, ale i tak jsou citrusy moc svíravé anebo ty bílé froté ručníky moc škrábavé... voda ve vířivce příliš chemicky ošetřená? Teprve po nějakých třech hodinách škrábavost poleví a to už je vůně slabá a citrusově kyselá. Ale nedalo mi to a vyzkoušela jsem teď v chladném počasí: vůně mile překvapila, je hladší, svíravá jen lehce. Tak ji asi využiju v jiném ročním období než v létě, jak jsem původně plánovala... však bergamot je nasládlý a může se kdykoli, no ne? :)
Svěží nasládlý citrus i s olistěnou větvičkou a s jemným nahořklým tónem. Rozvoněla se do nasládle cedrové a svěže pižmové zeleně mechové vůně. Osvěžující a s úžasnou výdrží v teple (otestováno velmi důkladně na vlastní kůži v Jižním Tyrolsku při 39°C).
Úvodní bergamot s přírodním citrónem, neroli a petitgrainem má v sobě skutečně příjemnou svěžest a svíravou trpkost, že by srdce zaplesalo. Cítím i tu snítku verbeny, i když jen na okamžik. Bohužel tahle nejkrásnější fáze nevydrží ani pět minut a zůstanou jen plátky citrónu s kůrou, zlehka posypané sladkým bílým pižmem. Sladkost ale naštěstí není dramatická, jelikož vedle citrónu někdo vzápětí položí několik okvětních plátků májové růže z La Colle Noire a zázvor – uváděný kardamom, jsem v ní nějak nenašla. Dojezd má skutečně lehce dřevitý, nikoliv však cedrový, což kvituji, krapet okořeněný pačuli. Mojí oblíbenou AA Mandarine Basilic sice nepřekonala, nicméně líbí se mi víc než AA Pera Granita a určitě i víc než AA Limon Verde,
"Procházet se v kalábrijských bergamotových zahradách. A trhat plody, políbené sluncem", píše se na kartičce ke vzorku… anebo "krájet na silnější plátky proslulé citróny ze Sorrenta, namáčet je do silného černého bergamotového čaje, obalovat v misce s krystalovým cukrem a tuhle ještě teplou, silně aromatickou, kyselosladkou lahůdku vkládat do pusy", dodávám já.
Bergamote Calabria je další svěží, citrusovou kreací v této řadě spíše lehkých, nekomplikovaných a osvěžujících vůní, zvané Aqua Allegoria. Ne vždycky ale byly allegorie převážně jen svěží a citrusové. Za dob Jean-Paula Guerlaina bývaly z dnešního pohledu odvážnější a točily se kolem mnohem širšího spektra ingrediencí. Nejradši vzpomínám na úvodní pětici z roku 1999, kterou Jean-Paul připravoval a míchal společně s Mathylde Laurent: Rosa Magnifica, Lavande Velours, Ylang & Vanille, Herba Fresca a Pamplelune. I některé následující kreace byly pozoruhodné – naprosto originální, nahořklá Gentiana, vánoční Winter Delice s kadidlem, konvalinková Lilia Bella (neboli Muguet za pár korun), pronikavá až omamná Flora Nerolia s kadidlem, asociující mi naprosto věrně jižní Krétu v plném bílém květu, a zároveň byla typickým představitelem love/hate vůní… Ani Mentafollia a Tiaré Mimóza, bohužel poslední Jean-Paulova allegorie před odchodem z firmy, nebyly marné. Thierry Wasser navázal, resp. bylo mu uloženo navázat, ve trochu jiném duchu. S výjimkou dvojice sytějších vůní (Flora Nymphea a Lys Soleia), se každý rok opakuje jedna svěží (míchající v různých poměrech citrusy, zelený čaj, jasmín) a jedna, která se točí kolem růže (taky samozřejmě svěží).
Začátek je opravdu jiskřivý. Rozjásané citrusové kapky, petitgran, neroli, snad i zelená verbena a samozřejmě bergamot, tancují před očima a kolem dokola divoký taneček. Bergamot jako by obsahoval lahodně svíravý podtón, typický pro jeho surovou podobu. Bude to ale jen iluze, surový bergamot se již několik let používat nesmí (restrikce kvůli alergiím), takže to bude spíš šikovně namíchaným poměrem bergamotu s petitgrainovou a nerolovou silicí a jejich květinově kořenitými a nahořklými tóny. Citrusový úvod se velice rychle prosladí krystalky cukru s vanilkou a bílým pižmem, a tato sladká linka nabírá na intenzitě, až se asi po půl hodině naštěstí zmírňuje a zůstává pak už jen jako podkres do samotného konce. Naštěstí, ostré až štiplavé, ale zároveň hodně příjemné citrusy "sládnou" i přírodní cestou. Citróny, limety a bergamot se před očima mění ve zralé mandarinky a pomeranče a to, spolu s květinovými podtóny jen lehce naznačených růží, vytváří dojem prosluněnosti. Vedle něžně zpracovaných květin zafunguje jako příjemná tečka špetka koření v podobě kardamomu a zázvoru a jemný dřevitý dojezd, který je k mé radosti obohacen i trochou pačuli.
Bergamote Calabrie má typově blízko k Eau de Guerlain anebo ke klasické 4711. Ve srovnání s podobně pojatou AA Limon Verde (2014), která mimochodem letos končí, je Bergamote Calabria mnohem povedenější, příjemnější a zajímavější, a to především ve střední a závěrečné části, kdy mi Limon Verde nevyhovovala přílišnou zelenou zapařenou mechovostí.
Bergamote Calabria je fajn osvěžující vůně/kolínská. Má asi dvouhodinovou výdrž (na oblečení delší) a je jako stvořená pro časté přestříkávání, což je velmi příjemný a návykový rituál vzhledem k pěkně jiskřivému začátku.
(26.2.2017)
Celá recenze, včetně fotografií na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2017/02/26/guerlain-aqua-allegoria-bergamote-calabria-recenze/
Citrusová osvěžující kolínská, podpořená rozprašovačem, který vyrábí příjemnou a širokou "sprchu". Přidají se zelené větvičky a pižmová měkkost, jako čisté bílé ručníky a župany na relax... přitom mě ale vůně škrábe v krku, jako práškový nebo šumivý celaskon... přesně kvůli tomu jsem před lety zavrhla Eau des Merveilles... vůně sládne, ale i tak jsou citrusy moc svíravé anebo ty bílé froté ručníky moc škrábavé... voda ve vířivce příliš chemicky ošetřená? Teprve po nějakých třech hodinách škrábavost poleví a to už je vůně slabá a citrusově kyselá. Ale nedalo mi to a vyzkoušela jsem teď v chladném počasí: vůně mile překvapila, je hladší, svíravá jen lehce. Tak ji asi využiju v jiném ročním období než v létě, jak jsem původně plánovala... však bergamot je nasládlý a může se kdykoli, no ne? :)
Príjemne nahorklý bergamot s ďalšími citrusmi a zeleným podtónom. Nekomplikovná, v dobrom slove osviežujúca, až aktivizujúca vôňa.
Svěží nasládlý citrus i s olistěnou větvičkou a s jemným nahořklým tónem. Rozvoněla se do nasládle cedrové a svěže pižmové zeleně mechové vůně. Osvěžující a s úžasnou výdrží v teple (otestováno velmi důkladně na vlastní kůži v Jižním Tyrolsku při 39°C).
Úvodní bergamot s přírodním citrónem, neroli a petitgrainem má v sobě skutečně příjemnou svěžest a svíravou trpkost, že by srdce zaplesalo. Cítím i tu snítku verbeny, i když jen na okamžik. Bohužel tahle nejkrásnější fáze nevydrží ani pět minut a zůstanou jen plátky citrónu s kůrou, zlehka posypané sladkým bílým pižmem. Sladkost ale naštěstí není dramatická, jelikož vedle citrónu někdo vzápětí položí několik okvětních plátků májové růže z La Colle Noire a zázvor – uváděný kardamom, jsem v ní nějak nenašla. Dojezd má skutečně lehce dřevitý, nikoliv však cedrový, což kvituji, krapet okořeněný pačuli. Mojí oblíbenou AA Mandarine Basilic sice nepřekonala, nicméně líbí se mi víc než AA Pera Granita a určitě i víc než AA Limon Verde,
"Procházet se v kalábrijských bergamotových zahradách. A trhat plody, políbené sluncem", píše se na kartičce ke vzorku… anebo "krájet na silnější plátky proslulé citróny ze Sorrenta, namáčet je do silného černého bergamotového čaje, obalovat v misce s krystalovým cukrem a tuhle ještě teplou, silně aromatickou, kyselosladkou lahůdku vkládat do pusy", dodávám já.
Bergamote Calabria je další svěží, citrusovou kreací v této řadě spíše lehkých, nekomplikovaných a osvěžujících vůní, zvané Aqua Allegoria. Ne vždycky ale byly allegorie převážně jen svěží a citrusové. Za dob Jean-Paula Guerlaina bývaly z dnešního pohledu odvážnější a točily se kolem mnohem širšího spektra ingrediencí. Nejradši vzpomínám na úvodní pětici z roku 1999, kterou Jean-Paul připravoval a míchal společně s Mathylde Laurent: Rosa Magnifica, Lavande Velours, Ylang & Vanille, Herba Fresca a Pamplelune. I některé následující kreace byly pozoruhodné – naprosto originální, nahořklá Gentiana, vánoční Winter Delice s kadidlem, konvalinková Lilia Bella (neboli Muguet za pár korun), pronikavá až omamná Flora Nerolia s kadidlem, asociující mi naprosto věrně jižní Krétu v plném bílém květu, a zároveň byla typickým představitelem love/hate vůní… Ani Mentafollia a Tiaré Mimóza, bohužel poslední Jean-Paulova allegorie před odchodem z firmy, nebyly marné. Thierry Wasser navázal, resp. bylo mu uloženo navázat, ve trochu jiném duchu. S výjimkou dvojice sytějších vůní (Flora Nymphea a Lys Soleia), se každý rok opakuje jedna svěží (míchající v různých poměrech citrusy, zelený čaj, jasmín) a jedna, která se točí kolem růže (taky samozřejmě svěží).
Začátek je opravdu jiskřivý. Rozjásané citrusové kapky, petitgran, neroli, snad i zelená verbena a samozřejmě bergamot, tancují před očima a kolem dokola divoký taneček. Bergamot jako by obsahoval lahodně svíravý podtón, typický pro jeho surovou podobu. Bude to ale jen iluze, surový bergamot se již několik let používat nesmí (restrikce kvůli alergiím), takže to bude spíš šikovně namíchaným poměrem bergamotu s petitgrainovou a nerolovou silicí a jejich květinově kořenitými a nahořklými tóny. Citrusový úvod se velice rychle prosladí krystalky cukru s vanilkou a bílým pižmem, a tato sladká linka nabírá na intenzitě, až se asi po půl hodině naštěstí zmírňuje a zůstává pak už jen jako podkres do samotného konce. Naštěstí, ostré až štiplavé, ale zároveň hodně příjemné citrusy "sládnou" i přírodní cestou. Citróny, limety a bergamot se před očima mění ve zralé mandarinky a pomeranče a to, spolu s květinovými podtóny jen lehce naznačených růží, vytváří dojem prosluněnosti. Vedle něžně zpracovaných květin zafunguje jako příjemná tečka špetka koření v podobě kardamomu a zázvoru a jemný dřevitý dojezd, který je k mé radosti obohacen i trochou pačuli.
Bergamote Calabrie má typově blízko k Eau de Guerlain anebo ke klasické 4711. Ve srovnání s podobně pojatou AA Limon Verde (2014), která mimochodem letos končí, je Bergamote Calabria mnohem povedenější, příjemnější a zajímavější, a to především ve střední a závěrečné části, kdy mi Limon Verde nevyhovovala přílišnou zelenou zapařenou mechovostí.
Bergamote Calabria je fajn osvěžující vůně/kolínská. Má asi dvouhodinovou výdrž (na oblečení delší) a je jako stvořená pro časté přestříkávání, což je velmi příjemný a návykový rituál vzhledem k pěkně jiskřivému začátku.
(26.2.2017)
Celá recenze, včetně fotografií na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2017/02/26/guerlain-aqua-allegoria-bergamote-calabria-recenze/