Je moc fajn, že se na dítě těšíte, to je jasný. Je super, že chcete nejlepší nosítko, kočárek, peřinky, plínečky atd. Ovšem to nejdůležitější, co vám zachrání život je předem si zajistit HLÍDÁNÍ. Nepočítat automaticky, že babičky se přetrhnou. Já jsem na to strašně dojela. 
Zatím to vypadá, že babičky se na miminko, vození v kočárku a hlídání těší víc než já :) Nerozumím ale, co myslíte tím zajistit si hlídání předem. Jako nějakou chůvu? Nebo už teď babičkám udělat rozpis, že ve středu a pátek odpoledne chci hodinu pro sebe a která z nich si bere službu kdy? To asi ne, žejo :) Hlídání babičkami beru jako jejich dobrou vůli a budu hrozně ráda, když mi pomůžou. Ale snad to bude vždycky na nich, jestli budou mít chuť, čas a sílu. Když ne, mají na to svaté právo.
Jinak teda, ono to asi tady z toho fóra vypadá, že přípravami na dítě trávím celé svoje dny a nepřemýšlím o ničem jiném. Fakt to tak není. Já se sem chodím vyloženě bavit, odpočívat, číst si, povídat si a momentálně je to prostě téma, které mě zajímá. Žiju ale úplně normálním životem, s kamarádkami v kavárně si povídáme o knihách, filmech nebo výstavách, neopustila jsem všechny svoje přechozí zájmy jen kvůli tomu, že budeme mít dítě. Kočár máme poděděný po třech dětech, oblečením prošlo minimálně šest mimin, plíny ještě po nás, miminkovské potřeby skutečně nejsou středobodem mého života a jestli budeme mít oblečky z Nextu nebo C&A je mi srdečně jedno.
Jen jsem prostě typ, který si rád dopředu spoustu věcí promyslí a přečte, aniž bych se vším nutně musela řídit a hned se do toho pouštět. Ať se to týká malování na hedvábí, pěstování rajčat nebo třeba momentálně toho nošení dětí v šátku. Takže jo, přečetla jsem si spousty článků o ergonomických nosítkách a šátcích, prohlédla si stovky fotek, ale to neznamená, že si hned bezhlavě objednám nový za několik tisíc. Já jsem prostě typická knihovnice a studium informační vědy na mě zanechalo následky; každé téma, které mě zajímá, musím obsáhnout ze všech stran, nespokojím se s jedním článkem :)
To je nahodou super, ze se tak pripravujete, ja jsem zase totalni pankac a vzdycky jsem byla. Takze hlidani predem...je to spis takovy muj zoufaly vykrik
Nase babicky se taky tesily, ale ta realita je pak jina. U me. A taky velke zklamani. Ty deti totiz nejsou takovy, jaky si je ty babicky praly mit. Ale dnes mam extremne narocny den, tak to neberte nejak spatne.
ale veď to je dobré a správne, pripraviť s čo najlepšie vopred....potom to už bude jazda na tigrovi....
ja nevim, ja jsem taky docela organizovany clovek, ale tu tech deti se mi ty predstavy docela rozjely s realitou... a ten samotny fakt byl mozna horsi nez vsechno ostatni, co pak nastalo. uz jen to, ze misto normalniho ditete, ktere vsichni predpokladali se mi dva dny po terminu narodil kralicek lehce pres 2,5kg a ja mydlila do tesca pro bodycka ve velikosti early born, aby to nebohe dite melo na sebe alespon neco (dnes do toho oblikaji jednu vetsi panenku). misto prohlizeni slusivych nosicich kabatku jsem sjizdela stranky laktacnich poradkyn (co predem teda rozhodne nedoporucuji, aby clovek v hruze pred tim, co vsechno se muze pokazit, ten problem nakonec nevyrobil sam). nastesti muz je docela strelec, tak nas z toho nejak vysekal 
u druhe jsem mesic pred porodem - lezela s vylozenyma nohama, co to slo a spala, kdyz to jenom slo a neresila vubec nic, protoze se to stejne da ovlivnit jenom velice tezko... a narodila se totalni pohodarka, takze jsem dve male deti (starsi tesne pres dva roky a v poledne uz nespici) zvladala o hodne lepe, nez to jedno.
rozpis ne, ale mě třeba dokud na to nepřišlo nenapadlo, že budu muset občas třeba k lékaři. a jít na kontrolu po šestinedělí s miminem je poměrně nepraktické (obzvláš't ve třetím patře bez výtahu a možnosti kamkoliv to dítě položit. no, mezitím co mě dr. vyšetřovala, chovala ji sestra...
hele u nas hlidani v rozsahu navstevy lekare - teda nekolik hodin nepadalo do uvahy tak asi do pul roku. ja jsem se docela bavila u tech prispevku, jak se ma navstevu uradu zaridit hlidani. ja ho proste nemela. nekdy, kdyz mel volno muz, tak vyrazil se mnou, ale tak taky jsme nechteli travit vsechny spolecne chvile (prakticky jeho vikendy) pochuzkama.
ale ted se mi o ne babicky skoro perou, takze se z toho, ze se nikdo nehrne opatrovat rvouci po hodine a pul kojici se dite, se neda vyvodit do budoucna vubec nic.
tak já hlavně neměla babičku důchodkyni ani ochotného tatínka. a když jsem si malovala že bude vozit kočárek starší dítě (jen tak jednou dvakrát týdně že bych dítko nalodila a hodinku si dáchla zatímco se bude vozit venku, to by byla baladička...), těsně než jsem porodila, zlomila si ruku...
Já tě chápu, sice nemámv ystudovanou knihovnickou vědu, ale shánění informací je taky velká součást mé práce :) A tak si taky na vše dopředu dělám rešerši - zatíms e mi to (potažmo nám, manžel je stejný :D ) jen vyplatilo, tak snad to bude obdobné i až dojde na dítko :)
Jinak my budeme mít až to bude aktuální babičky 250 km daleko v jiném státě, holt to budeme msuet zvládnout :)
Jojo, to je presny! Predstavy po prvnim porodu se rozplynuly jako para.
Ja jsem naopak prvni mela obrika 3,99 kg a prvnich par mesicu jsem jen zirala do zdi a cpala se buchtama, ktery jinak nemuzu ani videt. To je vse, co si pamatuju. Hehe.
A druhe totalni pohoda, uzasna usmevava holcicka, ktera spala skoro cely den.
Pak si clovek rika, co jako delal, kdyz mel sakra jenom to jedno...Proc ja blbka.si to.vic neuzila? Ale ono to nejde, zkusenosti proste chybi.
to nejsou jenom zkusenosti. prvni jsem byla rada, ze jsem prezila - o uzivani nelze mluvit. krome toho, ze dcera nespala a hodne brecela byla i extremne pohybliva, takze jsem ji k tomu vsemu od pul roku honila po byte, aby se nekde nezrakvila. ale nemyslim, ze kdyby se toto dite narodilo jako druhe, tak by bylo najednou spave a hodne. takovy vnitrne nervni stresovy typ, ktery navic nepotrebuje moc spat, je dodnes, i kdyz je vazne hodna a je s ni i docela domluva. proste se s tim narodila.
zas prvni dablik a druhe hodne je myslim trochu lepsi kombinace. mam kamarady, kterym se to prohodilo a ti byli prvni mesice fakt na masli. jinak to si myslela i moje mama, ze jsem hodna jeji zasluhou, protoze je dusledna a proste mne dobre vychovala. no a pak se narodila segra... vsem se v duchu omlouvala a nekterym i nahlas
Když jste tu u těch zkušeností...můžete doporučit nějaký prací prášek na věci pro miminka? Dočetla jsem se, že prý se má používat něco extra...nedráždivého a tak.
ja prala v Lovele s dodatecnym plachanim, ale nemam deti alergicke.
Hej, určite. Ono ale fakt aj závisí od dieťaťa, mnohéé deti znesú všetky bežné prostriedky pre deti, moja staršia zniesla z nich iba Lovelu, môj mladší ani tú nie, iba Ecover Zero a čisté mydlo. Ale zas obaja sú atopici.
Tuto otázku jsem se neodvažovala položit, děkuju, žes to udělala za mě :) Hodlám nejdříve vyzkoušet praní v běžném prášku, který používám a teprve kdyby se neosvědčil, koupit nějaký extra baby sensitive ultra eko bio fair trade :)
Lovelu a pak Perwoll pro miminka.
U druhého dítka jsem si taky říkala, co jsem sakra dělala s tím prvním, že jsem neměla na nic čas. Kdybych neměla jedničku, tak se s dvojkou snad nudím.
Prala jsem v Lovele, druhé máchání mám nastavené doteď, přestala jsem používat aviváže.
A podělím se tu s vámi o dojemnou chvilku, (mohla by sice patřit do radovacího vlákna, ale ať nastávající matky vidí, že jsou i světlé chvilky) Starší dítě věnovavalo mladšímu k narozeninám svůj iPad! Už ho sice skoro nepoužívá, ale vzdala se tím té nadřazenosti a moci, kterou doposud pociťovala, když jí ho blahosklonně půjčovala. A koupila jí na něj nový obal! Slzy vyhrkly obdarované i mně.
wooow!!!
je, to je moc hezke.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
