Vše o těhotenství a dětech

Potrefenáhusa 

A s druhým dítětem SI MYSLÍŠ, že víš, přitom jenom zjistíš, že víš stejný houby jako před 2 lety... Já mám fakt dva hrozně odlišný jedince. 

​

Potrefenáhusa Ježíš tohle taky znam:-D. To bylo tuhle rukavičku, nechci, tuhle chci, nechci, uaaa uaaa...až ji sambo nechal doma, mně, s tím miminem co zrovna chtělo spat:-D Hrozny hrozny hrozny. Bože jsem ráda že už děti jsou tomuto jakžtakž odrostlé, ono ty nervy dochází. Myslím že u třetího bych hned po ránu na ,,ponožku tuhle nechci,, začala řvát ,,to si ji teda kurva vezmeš, to ti říkám, že si ji vezmeš,,:-D:-D 

Dneska jim říkám, ,,hele holky, fakt tady trochu uklidte, mám tady hodně vaření (přijede děda na oběd, jinak by mi to bylo fuk) nebo mi zas vytecou nervy a budu tady křičet,,. Už to chápou. 

Ale víte že některé děti toto nemají?!?! To pak se vídat s jejich rodičema, to je něco... To pak jednoho nasere víc než ty vlastní vztekajicise děti:-D

Potrefenáhusa mladej se jeden cas odmital hnout bez kralicku, nechtel jit bez nich ani do vany, tak jsem je dala do igelitovyho pytliku, jako ze maji plavky. No neproslo to. :-D

Pinot Noir u nas je to "a stejne to budu delat" a "mne se to libi"(kdyz reknu, ze se mi nelibi co dela) a uplne nejhorsi jsou vzteky na verejnosti, kdy se rozhodne v metru kricet "tady lidi nebudou!!!!" pripadne sermuje rucickou a rve "neeeeee tady nemuzete!"

​Promiň, ale .

Máme prostě kluky, co se umějí prosadit.

Potrefenáhusa continuity Já to chápu, že je to těžký i pro ni a je maličká. Nijak jí to nevyčítám a netrestám jí. Ono u ní mi přijde, že ještě hrozně mate jak už suveréně běhá a mluví, tak prostě působí starší a rozumější, než může v 19 měsících být. Ono i pro ní musí být hrozné, navíc teď udělala hrozný mentální pokrok, během 2 měsíců se z mama, tata, ne, ham rozmluvila na x desítek slov, jednoduché věty a tak, to asi v mozku taky nadělá trochu zmatek. Jen je to prostě těžký, mít ze zlatýho miminka najednou tak nesnesitelnou bytost

MPLee Je určitě zlata i tak

mne by zajímalo, jak to s tema mentalnima schopnostma je, my teď byli u příbuzných s o 3 mesice starsi holčičkou než naše a ta mluví normalne ve větách, řekne úplně všechno, naše je porad u tata ham, haf haji....ale teď mi prisla busit do lednice s kartickou puzzle s obrázkem sýra, ze chce...ona vůbec nema problém se zcela konkrétně domluvit, ....jen proste moc nemluví 

Potrefenáhusa Mne uz holka zacina mluvit ve vetach a jde ji od zacatku hezky rozumet, kluk je furt na svych cca deseti slovech, ale dorozumet se s nim taky da. Me celkem bavi, kdyz nekdo rekne, ze jeho dite hezky a brzo mluvilo, protoze mu rodic hodne cetl a nepoustel mu tv. Ja s nima delam stejny veci a kazdej je nekde jinde.

Vari no přesně, naše má knížky hodně rada od mimina, ctem furt, ona fakt všechno zná a ukáže, umí barvy, tou svoji indianstinou poví i kratkej příběh (jak pejsek sežral mejdlo a kočička dělala tytyty a podobne, teď zacala doplňovat rikanky), ale pouziva pro všechno ty jednoduchý zkratkovy slova, když ji člověk vyzve, ať něco řekne, tak vrti hlavou 

Potrefenáhusa já vlastně nevím. Ale řekla bych, že naše i když mluví v podstatě stejně jako kamarádky o rok starší holčička, je prostě rozumem ještě mimino. Jen to hrozně mate. Kdyby lezla po 4 a udělala pár kroků, řekla 3 slova  a konec, tak po ní nikdo nic nechceme. Jenže ona běhá jak drak, klidně řekne něco jako "moje čepička, dám na vlásky sama" a oblíkne si jí. No a pak na ní prostě máme větší nároky. Snažím se si pořád připomínat, že je ještě maličká a nic po ní nechtít, ale je to těžký. Hlavně muž má pocit, že rozumí všemu a že by měla udělat, o co jí poprosí. Což kupofivu nefunguje. To že si umí uklidit hračky a podat plínu neznamená, že to udělat chce a musí, žejo. 

Pinot Noir naše starší vždy byla strašné mimino, řvala prakticky od narození kromě úplně první noci po porodu. neodlozitelne dítě. ve chvíli, kdy začala brát rozum se nám strašlivě ulevilo. asi jsem to nebrala tak ukorně, protože občas se mi s ní povedlo, na rozdíl od toho brečícího mimina, nějak domluvit.

Mladší byla trochu horší, tady asi můžu potvrdit, že větší šok je to pro rodiče, které měli děti do té doby hodné a poddajné. 

​Tos napadla úplně přesně. Mně se tak moc ulevilo, když syn začal chápat a přestal řvát 24/7. Období vzdoru nám nedávno začalo, mávám všem podobně postiženým. A každej den si říkám, jaká je to vlastně oproti dřívějšku pohoda i přes tu neustálou potřebu dělat všechno naopak, než chce matka. 

Taky si často vzpomenu na odkaz na narocnedite.cz,co sem dávala tuším Pinot Noir ,kde se psalo, něco ve smyslu, že každý vývojový skok náročného dítěte je mnohem zásadnější pozitivum než u dítěte průměrně náročného.

Potrefenáhusa nase mluvi uplne stejne. Slov pouziva celkem dost, hodne ma svych vlastnich (treba odrazedlo je jaja, pastelky, malovani a barvy jsou málí... ), sklada maximalne vety jako mimi haji a mama houpa. Ted se naucila rikat "dik", z cehoz je jeji tatinek uplne na vetvi a da ji cokoliv, kdyz mu za to podekuje. Ale jinak nemluvi. Coz je silene tezke pro moje rodice, protoze my s bratrem jsme v roce a pul pry mluvili ve vetach nastesti ji tam ted meli kazdou chvili a starali se o ni tri tydny, kdyz ja byla v nemocnici, tak vidi, ze to neni moje zanedbana vychova

Knizky cteme porad, ona nam svoji reci vypravi pribehy z nich. V zadne pripade neopakuje. Takze kdyz na ni nasi zkouseli ji naucit mluvit jako nas "my vas nechavali opakovat vsechno, co jsme vam rikali", totalne selhali

V pondeli jsem se s nimi v aute celkem bavila

"rekni pes" - "haf" 

"vzdyt ty uz by si dokazala rict pes"- "haf" 

"tak aspon svoje jmeno by si mohla uz umet, rekni Kája" - "mimi" 

"ká-ja" - "mimi!" 

Zuzuli To mi pripomina nasi malou. Umi odpovedet na to, jak se jmenuje ona, jak se jmenuje bracha, ale na otazku, jak se jmenuje pejsek, vytrvale odpovida haf. Pritom na nej jeho jmenem vola uplne bezne. :-D

Pinot Noir tohle mi přijde úplně normální, v metru se klidně rozčiluje i ten starší, že tady ty lidi nechce a podobně. Na auta na chodníku, co vyváží koše, řve úplně agresivně "Ty blbý auto, tady nesmíš být!" Ale prostě se vykřičí a je to.

Potrefenáhusa Zuzuli Syn je na tom stejne, vlastne mluvi jeste min. Zbytek doplnuje pantomimou a vystrelenym ukazovackem. Samozrejme okoli se porad pta, jestli uz mluvi a kdy mu ostriham ty dlouhe blondate lokynky (cizi ho vsichni povazuji za devce) . Mam chut napsat trasparent, nemluvim a jsem kluk .

Jos Ja jim obcas chci na celo nalepit ceduli ano, jsme dvojcata. Furt se me na to nekdo pri pohledu na dvojkocar, ve kterym sedi dve stejne velky deti, pta.

Jos

Kamaradka z porodnice ma uplne stejny kus. O dva dny mladsi kluk nez nase mala. Nemluvi, ale ma uplne fascinujici mimiku, pomoci citoslovci, vyrazu obliceje a gest vyjadri uplne vsechno. A i ja mu rozumim a

K tomu ma dlouhe blondate vlasky po ramena, nosi je v culiku. Vsichni mu rikaji princezna,  i kdyz chodi zasadne v modre s potiskem aut. 

Moje dite je zase porad za kluka, v obdobi ruzove, co ted ma, nechapu. 

"teda, ten tak krasne jede na tom kole. To je ale sikovny chlapecek"

Co je to dneska za den? Od třičtvrtě na 12 uspávám dítě, které mi tu naléhavě říká že chce spinkat! A spí? Nespí! Tohleto tak nemám ráda, ještě když jsou plány na odpoledne a tak. Uaaa,uaaa,uaaa!!!!!

Zuzuli 

Syn taky míval blonďaté lokýnky. Má velké modré oči a celkem jemné rysy, takže se mě taky dlouho ptali, jestli je to holčička. Na sobě traktory, náklaďáky, hasiče...

Syna ktosi nedávno tiež oslovil, že dievčatko a to pritom množstvo ružoveho oblečenia už zredukoval a je ostrihany úplne na krátko,  ani náušnice nemá.