Mě jednou s vlkodavkou zastavil úplně cizí člověk a začal mi vykládat historku, ve které figuroval kříženec vlkodava, v němž jsem podle zasazení a některým údajů poznala psa mužových rodičů (kteří žili v úplně jiném městě), i když teda seděla tak půlka z toho. Pak vypadal, že se pustí trochu i do rozboru těch majiteů, tak jsem ho radši stopla, aby toho později nelitoval.
Nutno teda uznat, že jsem ten příběh znala a jeho vyprávění bylo o dost barvitější než skutečnost :-).