euridike Krásná recenze na One Love . Thomas Fontaine si mě získal díky Black Jade.
Co jste dnes zkoušely(i) z mainstreamu?
Dovzdělala jsem se v minulém Respektu, že za vůni deště je zodpovědný hnilobný pach vláknitých půdních bakterií, jemuž se říká "petrichor". Ty bakterie produkují během svého růstu těkavý alkohol geosmin, na který je lidský čich velmi citlivý. Když kapka deště dopadne na zem (na ony půdní bakterie), geosmin se uvolní do vzduchu. A vzhledem k pozitivní roli deště pro velkou úrodu jsme evolučně nastaveni na to, aby se nám tahle vůně líbila.
Že sa to vola petrichor som vedela, ale že za to môžu pôdne baktérie, to nie. Myslela som, že za to bude zodpovedný možno vlhký prach na kameňoch (asi kvôli tomu "petri")....no, toto dáva väčší zmysel, aj keď teda menej romantiky.
Zas ale to znamená, že by ten geosmin mohol byť vyrobiteľný?
slniecko V tom článku (který zase odkazuje na studii v Nature) Kateřina Mázdrová píše, že petrichor etymologicky souvisí s řeckým "petros" (kámen) a "ichor" (tekutina, jež proudí v žilách bohů) .
Fleur tak aspoň trošku som sa strafila.
daniela Tak od značky Demeter já zkouším moc ráda, Thunderstorm jsem ještě nezkusila, ale rozhodně to mám v plánu! //Mně krásně voněl i Snow, taky báječně autentická vůně...//
Fleur
Já jsem už kdysi absolvovala báječnou přednášku na Přírodovědecké fakultě, která se týkala výhradně deště, takže už vím, čím to je, že mi déšť tak krásně voní... A mně voní i hlína a tráva po dešti, hlavně když je horko, jak se vše zintenzivní - to je krása...
A ano, Black Jade je nádherná vůně...
A díky...
//Prakticky nic mi nevoní tak krásně, jako déšť a krajina před deštěm a po dešti...//
Souhlas, a mně ještě letní ranní probuzení při otevřeném okně, kdy je z venku cítit čerstvě posečená tráva
Fleur já to věděla s těmi bakteriemi, ale to "evoluční nastavení" už ne, je to hezké, nepřijde mi to málo romantické, spíš naopak:-)
Souhlas, a mně ještě letní ranní probuzení při otevřeném okně, kdy je z venku cítit čerstvě posečená tráva
Máš pravdu, to je taky krása, čistá, bezstarostná a idylická... A vůně sena //to říkám já - alergik//, taky vůně včelína v horkém letním dni ...
Tosca (Muelhens) - č.p.. Sluncem prohřáté aldehydy (s touto jejich podobou se setkávám poprvé) a jemný květinový krém ozdobený okvětními plátky bělostných narcisů, pižmově nasládlý, s lehce kořeněniou ambrou. Celá je taková hedvábně jemná, hladká a až nadpozemsky krásná. Ve srovnání s EdC a EdT je vlastně o jinou vůni - už s ohledem na podobu aldehydů (studené, ostré x prohřáté, hladké). jedna z nejkrásnějších (ne-li opravdu nejkrásnější) vůní, se kterými jsem se setkala.
Angel Eau Croisière 2020 (Thierry Mugler) - směs sladkokyselého tropického ovoce se suchou fíkovou větvičkou a osoleným kokosově-fíkovým mlékem....pomalu se mrazící koktejl přecházející do zmrzliny. Víc než odnož Angelu je to spíš odnož Womanity.
Elizabeth Arden: White Tea Mandarin Blossom
Ve své kategorii příjemná vůně. Bílý čaj s mandarinkou, neroli, pomerančovým květem a jasmínem na bílém pižmu a ambroxanu. Nesladká, svěže citrusově krémová vůně čistoty.
mně ještě první jarní vzduch... chtěla bych parfém, který evokuje tu vůni... tu krásnou svěží jarní
Rozumím... Já jsem doufala, že bych tuhle vůni mohla najít v Spring Dasein, ale bohužel ne... Kdybych na něco narazila, dám vědět...
jerry No ale já teď tu Toscu potřebuju! Proč mi tohle děláš?
Já už mám díky Tvým recenzím tolik poznámek, po čem se musím poohlédnout... //Za což ovšem samozřejmě děkuju...//
euridike byla bych moc ráda
Jojo, člověk si musí pořád rozšiřovat své (nejen) parfémové obzory
Všechny předchozí White Tea se mi většinou líbily, budu muset vyzkoušet i tuto. Podle tvého popisu to zní dobře
Čajovky od Ardenky jsou klasika - ať "Green", tak "White" a nevýdrž mi u nich zas až tak nevadí.
jerryVyzkoušej, podle mě je v pohodě. Já zrovna ty předchozí White Tea neznám, ty to budeš moct aspoň srovnat.
Shalimar edp.
deníčková verze.
Poslední dobou jsem byla často lidmi označována jako “bojovnice”, “silná osobnost”, “statečná žena” a podobně. Je to děsná zhovadilost, ale zní to velmi působivě. Jako takové reklamní kecy, kterých si Shalimar za svou existenci jistě taky vyslechnul spoustu. A když se mě někdo opatrně zeptal: “Jak to, že tak dobře vypadáš? Vždyť takhle nemocní lidé nevypadají!”, chtěla jsem pohodit hustou hřívou, zamrkat dlouhýma řasama a říct: “No protože nosím Shalimar.” Jenže já jsem neměla vlasy, řasy ani Shalimar. Za vedlejší účinky léčby člověk nemůže, ale že nemá na poličce nesmrtelnou klasiku, je jeho vlastní pitomost. Já tady teď tak sedím na balkoně, piju kafe a je tady se mnou. Shalimar je návrat do života, pěkně se nám spolu mlčí. My už víme… Teď mám vlasy, řasy, ale co bude zítra, nikdo neví. Jedno je ale jisté, kamaráde: Ty nás přežiješ všechny. :)
To nemá chybu!!!
A s příměry u La Petite Robe Noire Couture rovněž souhlasím.
Marná sláva, ty recenze na ty Addicty umíš zkrátka nejlíp.
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články