Bilance roztržitá a neobjektivní
Neobjektivní hodnocení loňského roku pramení hlavně z nedostatku času, únavy a v neposlední řadě ledabylosti, s níž jsem zapisovala a třídila dojmy ze zkoušených vůní. Mnohé z mainstreamových odnoží byly pro mě tak neinspirativní, že jsem se už ani nepokoušela vydolovat z čichových vjemů nějaký obraz, pocit, myšlenku.
Nejvíce mě oslovila vůně Épices Exquises z velmi orientální řady od Guerlainu, dále pak nápaditá odnož Terre d´Hermès Eau Givrée a ryze pánský Vétiver Bourbon od Parfum d´Empire.
Zklamání úměrné tomu, jak jsem se těšila na novou vůni od Andyho Tauera, přinesl bílokvětinový Golestan.
Moje bilancování tedy bude subjektivní a bude zohledňovat spíše proměny mé poličky.
Už několik let se obklopuji hlavně vůní růží, takže i tento rok se nesl ve znamení pátrání po ideální růži. Netoužila jsem po dramatické pichlavé královně, ale spíše po červánkové růži, uklidňující a něžné, přesto vytrvalé.
A nalezla jsem jich hned několik. Každá je úplně jiná, ale pro mě jsou spojeny stejnou konotací jemnosti, něhy, klidu, ale ne toho v úplném bezvětří.
Rose de Petra mi učarovala kombinací ledového pižma a teplého růžového obláčku.
Rose Millésimée jsem pořídila naslepo, intuitivně, a teď jen lituji, že není dostupnější. Má v sobě tu polštářově červánkovou hebkost, kterou potřebuji.
Ta´If jsem znala už dlouho, ale teprve letos jsem silně zatoužila po její kombinaci růžového oleje s pryskyřičně datlovou pastou. Prozářila mi celé léto.
V anketě o nejkrásnější flakón roku by jednoznačně zvítězila limitka NR L´Air du Temps. Odpouštím mu i to, že je z plastu a že jeho obsah se zcela míjí s mými parfémovými preferencemi.
A protože je opravdu nádherný, tak má právo zabrat místo ještě jednou fotografií .
Velmi příjemné byly všechny akce týkající se parfémového světa, jichž jsem se mohla - letos naštěstí už osobně - účastnit.
Velmi mě potěšilo uvedení značky Parfum d´Empire do brněnského butiku Vavavoom, a to nejenom proto, že jsem se za jeho zařazení do portfolia už dlouho přimlouvala .
Při této příležitosti moji růžovou sbírku obohatila i tato klasika:
Parfémovým objevem celé značky jsou vůně Les Bains Guerbois. Když se před pár lety objevila první čtveřice jejich vůní, nepřipadalo mi provázání s legendárním pařížským místem jako ideální koncept. O to příjemněji mě překvapilo, jak se kolekce rozrostla. Nejvíce mě oslovily Les Bains Douches 1978 a New Wawe 1979, vonící atmosférou nočního klubu. Ostatně konec 70. let je doba mého mládí...
Skvělá byla rovněž možnost vyzkoušet v pohodlí domova řadu vůní, k nimž bych se jinak obtížně dostávala. Za putovní balíček evropských niche vůní jsem vděčná prďola . Oceňuji příležitost otestovat souběžně celou produkci jednotlivých značek, neboť tak si člověk nejlépe uvědomí jejich rukopis. Díky vzorkům jsem tak podnikla cestu okolo světa rozhodně za méně než 80 dnů .
Sama jsem narazila na pár značek a vůní, které bych do budoucna ráda blíže prozkoumala. Jednou z nich je Olibanum, jehož kreace jsou inspirovány kadidlem a komponovány tak, aby se daly vzájemně vrstvit.
A když rekapituluji, kterou vůni jsem za celý rok nosila nejvíc a nejčastěji, překvapivě je to:
L´Inspiratrice od Divine. Na Vánoce jsem už jen doplnila zásoby a při této příležitosti ocenila jako nejlepší novinku tohoto roku jejich limitku L´Été narguilé, která kandiduje na první parfémový nákup v příštím roce.
Přeji všem šťastný vstup do nového roku a děkuji za zdejší příjemnou a pozitivní atmosféru.