Pélargonium Aedes de Venustas

První dojem je perfektně slitá květinová (!) kompozice, podložená živočišným tónem. Po rozvonění přichází příjemný, lehce saponátový závan (pelargonie, mrkev), posléze promísený s pižmovou živočišností. Pak se vše přemění do čistoskvoucí mýdlovo-pudrové podoby, prostoupené muškátovým aroma. Tato a živočišnější poloha se průběžně střídají, živočišná v závěru převládne. Vůni zpracovala Nathalie Feisthauer, jemná saponátovost odkazuje k její pozdější Absinthe Boréale (moje srdcovka), mrkvové tóny zase k Papyrus Moléculaire (Pélargonium mi sedí mnohem víc).
K použití: Vydrží tak 4,5 hodiny, okolí o sobě dává vědět přiměřeně.
Shrnutí: Překvapivá a vlastně zábavná proměnlivost.

Pélargonium je v začátku nesladce zelená, lehce bylinková vůně. Přidává se bergamot s lékárenským nádechem, vybavilo se mi zkoušení vůní od Annick Goutal před mnoha lety, směs něčeho z Les Nuits d'Hadrien, Nuit Étoilée, Mandragore... Po chvíli se rozvoní "kolínská", ne vyloženě osvěžující jako 4711, spíše tlumená a lehce kořeněná. A taky Rive d'Ambre od Forda, perlivá limonáda s nesladkým pomerančem a dřevo. Postupně vůně usychá a díky stále přítomnému bergamotu a vůni lékárny mi nejvíce ze všeho připomíná AA Bergamote Calabria.

Nevím co tady píšete o hořkosti, u mě vítězí mandarinka s bergamotem. Hořkost je velmi mírná, spíše je to elegantní a svěží ovocná vůně, jejíž výdrž je podpořena přídavkem koření a končí cedrovým a pižmovým základem.

Krásná hladká bylinná vůně. Začíná kořenitým kardamomem, jehož sladkost zmírňuje hořký bergamot se šalvějí. Pokračuje vzdušnou růžovou pelargonií a suše dřevitým krémovým vetiverem. A končí hřejivou bylinně nahořklou pryskyřicí s kouřovou kadidlovou stoupou, která se uhlazuje pižmem. Výdrž přesahuje 10 hodin. Kolegyně mi ji chválila, že mám prý pěkný parfém.

Emoce na uzdě …

Chvíle pro zeleninovou svačinku a krátké zastavení v uspěchaném dni. Na měsíčky nakrájená rajčata, zlehka dochucená solí a pepřem, pouštějí svou šťávu na porcelánový talířek. Letní den jako malovaný a voňavý po schnoucích travinách, po bylinkách a nasládlé pryskyřici. Člověk by se až s radostí zasnil … škoda, na emoce a sny není čas. Nebo? Slunce svými teplými paprsky neúprosně narušuje strohost všedního dne a fantazie pracuje na plné obrátky. Být tak jinde, položit si hlavu do mechu a prostě jen být …
Hořkosladká, vzdušná vůně s především dřevitými nuancemi. Chladná lady s upjatou maskou všednosti. Ale přece jenom! Tam uvnitř je něco hřejivého, něco zkroceného …

Když jsem byla malá, chtěla jsem se jmenovat Lenka Šustrová, pracovat ve starobylé lékárně, po večerech psát hororové povídky a bydlet v podkrovním městském bytě s velkým oknem plným muškátů. I o těch muškátech jsem měla jasnou představu: Všechny musely být sytě fuchsiové, protože ty ráda pěstovala moje babička. Navíc mi vždycky tolik voněly a taky se mi líbilo, jak mají krásně sametové lístky. Ráda jsem je malovala starým plnicím perem do památníčku a samozřejmě jsem nikdy nezapomněla do pravého horního rožku napsat rádoby ozdobným písmem: Lenka Š. Když jsem si přivoněla k Pelargoniu, okamžitě jsem si vzpomněla na svou dětskou představu a upřímně, náramně se tím teď bavím, snad i ty památníčky bych našla. A jaký že to horor měl největší úspěch? Jmenoval se "Dej mi moje játra", ale to už je jiný parfém.

Stejně jako blackviolet mi v ní příjemně svíravý bergamot společně se směsí pepře a mrkvovými semínky v první fázi evokuje suchou chilli papričku, rozdrcenou v hmoždíři společně se šalvějí á pár kapkami šťávy z nezralé zelené mandarinky s tím, že já v ní ten nádherný zelený kardamom, který zvýrazňuje chladivou zelenou hořkost, mám už od začátku.

Samotná pelargónii v ní mám částečně mátovou a z části mi vykazuje příbuzenství se sušenou růží, která voní i po citrónech. Kvete na zaprášeném záhonu společně se zemitým kosatcem a fialkou. Ten jediný je udržovaný na rozdíl od okolních trsů suché trávy, kterou se místní zahradník rozhodl spálit opodál společně s klestím. Ano, tohle je nástupce, který je hoden úrovně Iris Nazarena.

Krásně pikantní úvod s pepřem, který svou štiplavostí připomíná suché čili papričky čerstvě rozdrcené v hmoždíři, s bylinkami, hlavně hořkou šalvějí a meduňkou, která voní po citrónech, zelených lístcích a dřevitých stoncích, asi tak, jako když se snažím jejich nekontrolovaně se rozrůstající se trsy vytrhávat i s kořínky, aby mi nezadusily sousední bylinky.
Samotná pelargónie se objeví nejdříve se svěžím zeleným kardamomem, aby po nějaké chvíli ukázala svou příbuznost s růží. Připadá mi jako šípková růže, jejíž okvětní lístky jsou už usušené, a taky jako samotné šípky, rozmačkané, s dužinou plnou malých zrníček, vonící ovocně, ale vůbec ne sladce. Začínám rozumět tomu, proč má tato vůně znázorňovat egyptskou geránii, je suchá a teplá jako z pouště. Suchý a zaprášený je i kosatec, suché a teplé je i dřevo se zakouřeným kadidlem a pryskyřicí, a vetiver je tady taky jako usušená tráva.

Óda na hořkost!
Hořká vůně evokující bylinnou zahradu u lékárny z počátku minulého století. Svěží začátek je prosycen bergamotem a čerstvými bylinkami, mezi jejichž ostrou zelení dominuje šalvěj s mátou. A na lékárenské táře se vrší další ingredience: rozdrcené zelené tobolky kardamomu, černý pepř, kadidlo, to vše se mísí s vůní dřeva. Chladná hořká vůně vyplňuje prostor, je zapotřebí otevřít dveře a vyjít do zahrady. Tam se hořký oblak promísí se štiplavou vůní muškátových listů a karotky, v jednu chvíli zavoní hlínou z čerstvě zrytého záhonu a zjemní se okvětními plátky růže. Z chladivě svěží se vůně stává hřejivou. Kdo to rád hořké, měl by vyzkoušet!
Krásná barva flakónu evokuje Campari...