Olfaktorické ohlédnutí (ano, vím, že je to sémanticky nesmysl) za rokem 2023
Mezi novinkami mých oblíbených značek se letos urodilo několik vůní, které mě zaujaly a líbí se mi, byť to neznamená, že jsem si hned pádila pro flakón.
K nejpovedenějším řadím Ruade od Parfum d´Empire, a to pro odvahu skloubit tak otevřeně animální tóny s klasickou elegancí. Osobně mi přijde ale vysloveně jako pánská záležitost. Ostatně nezklamala ani jejich limitovaná edice Eau de Gloire, tu bych klidně nosila i kvůli tomu krásnému flakónu.
Meo Fusciuni mě příjemně překvapil zvláštním rýžovým akordem s vlhkou zelení v Sogni i kosatcově likérovou čokoládovostí ve Viole Nere.
Sugar Leather od Une Nuit Nomade sice není výrazná svou originalitou, ale řadím ji k příjemně nositelným gurmánkám; takhle bych si představovala kvalitní mainstream.
Značka Astier de Villate, která mě začátkem roku tak okouzlila rekonstrukcí parfému Les Nuits, mě potěšila letní bylinkovou smrští Mante La Jolie.
Krásné zpracování růže jsem našla v extraitu Rose Centifolia od Guerlainu, bohužel mě trošku mrzí jejich strategie prodeje založená na exkluzivitě. A líbí se mi i kosatcová limitka Shalimaru.
Objevily se ale i vůně, do nichž jsem se bezhlavě zamilovala a podlehla.
Značka Aedes de Venustas mi vynahradila zrušenou Oeillet Bengale nádhernou růží Amnesia Rose.
Wildeovsky dekadentní Slavík a růže naruby, svíravě temná, minerální, růže s dřevnatým stonkem a mokrou hlínou. Je to pro mě vůně ulita, ráda si ji dopřávám i pro chvíle, kdy chci být sama se sebou. A kdyby mi měla evokovat nějaké místo, tak to bude Rosa Coeli.
Druhou vůní, kterou jsem musela okamžitě mít, byla limitovaná edice z dílny Andyho Tauera: Nexin.
Díky Vavavoom jsem získala flakón č. 171 a užívám si čistoty aldehydové krásy citrusů s pelargónií.
K objevům opožděným patří Hatria Angela Ciampagna, která pískově karamelovou růži zalévá medovými slunečními paprsky, takže je pro mě generátorem světla a dobré nálady. V koncentraci extrait má i skvělou výdrž a projekci.
Uplynulý rok nabízel i příležitosti k setkání s milou parfémovou komunitou. Ráda vzpomínám na výlet zorganizovaný slniecko.
Děkuji za možnost navštívit v Bratislavě naprosto unikátní místo a nahlédnout tam do zákulisí parfémové tvorby.
Navzdory přehlceným čichovým buňkám tím množstvím podnětů jsem si odtamtud neplánovaně přivezla další růži, tentokrát pižmově prádlovou Just Fucking Rose s mírně dřevitým závěrem, který mi připomíná vůni starého dřeva na prudkém slunci. A samozřejmě platí, že když si můžete popovídat s jejím stvořitelem, hned k ní máte jiný vztah. Až ten flakón spotřebuji, bude důvod znovu zavítat na Slovensko a nechat si ho na místě znovu naplnit 
.
Do Brna na pozvání VAVAVOOM zavítal Ulrich Lang, aby představil novinku Suncrest. Této šťavnaté broskvi jsem sice nepropadla, ovšem chápu, že milovníky svěžích ovocných vůní s pudrovým pylem zaujala. Prodávala bych ji společně s knížkou Roalda Dahla Jakub a obří broskev 
, je v ní i kus dětsky nezřízeného obžerství: sladká šťáva, žvýkačkové bubliny...
V každém případě oceňuji příjemnou atmosféru setkání (nejen) nad vůněmi. Vavavoom tak potvrzuje svoji pozici místa, které není jen luxusním obchodem, ale opravdovým centrem dění kolem niche parfémářství se skvělým týmem lidí.
A zajímavé počiny související s parfémy a parfémářstvím se vynořily i v literatuře. Francouzský komiks o Germaine Cellier ještě někde putuje Evropou na moji adresu, ale knížku o Catherine Dior, sestře Christiana Diora, která se zapojila do odboje za druhé světové války, stihnul Ježíšek včas. Vzhledem k tomu, že mě na Vánoce skolil covid a přišla jsem částečně o čich, bude četba asi na neurčitou dobu jediným způsobem, jak zůstat v kontaktu s parfémovou vášní.
Všem, kteří zde každičkým příspěvkem vytvářejí soudržné (byť ne vždy automaticky souhlasné) prostředí, děkuji za možnost být součástí této komunity a přeji vše nejlepší do nového roku 2024.
!!!
Chtěla jsem si původně objednat ten poznávací set vzorků, ale byl vyprodaný... takže jsem nakupovala naslepo a byla to trefa do černého! 
..
