z papírku - jiskřivý a teplý pomeranč a prádlové mydlinky... od nich namočené dřevo... a studená tvrdá voda a rez... takové praní prádla za slunečného dne ve starých neckách... a to prádlo se až po vyprání ukáže jako měkoučký bílý úplet vonící krémovou čistotou při schnutí... při druhém zkoušení na kůži se přidává mrkvový kosatec, ze kterého je následně kosatcový Avril a je to důvěrně známá, příjemná vůně čistoty nakombinovaná s vílím paloučkem...

narciska... krásná květinová vůně, ale odtažitá... alabastr v černém sametu, nenávistné pohledy, hořký sublimující květinový pudr s opiovou omamností... chce přitahovat a trávit...

mohla bych se podepsat pod danielu... sladkokyselé pásky z želé, pak začnou vykukovat zralé datle, sušené švestky, rybíz a zlatavé vanilkové listové těsto, s jemně chyceným cukrem na povrchu, mám tam i ten jahodový džem (v jedné fázi jenom ten, ještě se zakouřenými švestkami) a trochu medu...nakonec vyzní i jasmín s růží a tonka... navzdory cukrářské náloži působí naprosto lehce, mléčně, splývavě a trochu chladivě, jako hedvábné šaty... sladký balzám na duši - ovšem během nošení už mi přišla docela její sladkost docela vlezlá

čaj - chladivý a vlhký, jako scezené a vychlazené lístky, kouřové tóny, něco nasládle a kořeněně štiplavého (nejbližší asociace - uzená paprika), znatelné hořkosladké neroli - až medové nebo lipové - je v tom stopa ulepenosti (ale chladivé a kompaktní - jako kulička z vlhkého lapsangu, lipového květu s medem, kořením a neroli olejíčkem), citrusy necítím vůbec, dřevo je až koženě hladké... v dalším vývoji se zase více dostávají do popředí květiny...

neukřičená, hluboká a sytá neroliovo-bergamotová vůně, osvěžující nahořklost, jemně napěněná, zůstává až do konce (drží neuvěřitelně), ve vlnách ji ohlazují pružné okvětní lístky a obláčkové pižmo

zajímavá vůně, pokud nic jiného... mandarinka a tabák v začátku (tabák spíš zelený, do konopna), kouř a pryskyřice, táhnoucí se, hnětací labdanum s vůní do vanilkovo-kakaového termixu... doutnavost... kůže jako suchá země, rozpraskaná, vypálená, mírná zpocenost římského kmínu... tomuhle všemu sluší háv byredovského akvarelu, vodovost to uhlazuje, zprůsviňuje... ale opět je tam něco dětského, jestli jsou to tady pastelky, nebo možná mandarinková pomáda...

sálající kandovaná růže se semišovými chypre tóny... likér - medový, zlatý, zázvorový spíš než bergamotový... pak se objevuje se vyfouknuté dřevo hladké jako kluziště, uhlazené benzoinem a jasmínem (trochu syrovým), kadidlem líznutá vanilková mléčná rýže (z nějakého Kenza?), tóny meruňkové marmelády... a oud, pro teplo, otevřenost, balzámovost... očekávaný majestát - no nevím, vážná není, spíš taková funky...

travnatá, zelená tedy moc (vůbec?) není... pudrová růže s fialkou, sálající čistotou a nevinností, opojný kolově namedovělý zimolez, trochu svíravě nakyslý, tóny oldschool krémové mýdlové pěny, která cca po dvou hodinách zlaskonkovatí a objeví se zelené suché chypre a dřevité tóny, zimolez se ztuliví do medovo-vanilkova... panenkovská, zasněná, ale intenzivní, poctivá

od zkoušení rovnou na kůži mě odradila silná květinová staromýdlovost... kterou papírek docela potvrzuje... plus je tam něco ovocně-kořeněných tónů z hlavy - mandarinka, kardamom, muškátový oříšek... suchá dřeva, ambra

pořádně mrkvový kosatec, následovaný vetiverem - kouřovým a sklepním... v kombinaci s květinami vytvořil perfektní kouřo-pudr, jemný, světle šedý, a sklepní prostor, kde se mísí vlhká lišejníková vůně se zelenými konvalinkami s mírně nakyslou stopou po citrusech, mýdlem a květinovými krémovými rtěnkami... nijak doslovná, je jako sytý a čistý obláček... tohle by šlo

zelenější, více vetiverová, ale i koženější, hutnější, méně pudrová oproti EdP, bohužel mi tam leze i náznak umělotiny - cedr

mrkvově kosatcový začátek mi přišel stejný jako u No.19 (EdP), tu ale vetiver vystřídal mimozemský jasmín, kterému poté pudrový kosatec spíše sekunduje... trocha vetiveru je tam nakonec také... celkově samozřejmě o dost sladší než No. 19

líbila, vanilková i aldehydová je velmi jemně, čistá, přesto teplá, docela elegantní i jásavá, jinak viz domenica - citelný banánový podtón, sladká mandarinka a nahořklé neroli, po rozvonění hořko-sladce-nakyslá... výdrž bez výhrad

znovuobjevený skoropoklad, i tu lilii, zdá se, unesu líp než kdysi

co jsem si představovala pod Fruity Flower, to jsem dostala tady - rozevřený pudrově sálající jasmín na tmavém pozadí (ve stylu Velvet Orchid), rumem přibarvený do červeného sladka, pak to plně převezme vonokvětka - smetanová meruňková zmrzlina s pár kousky moučnatého zeleného jablka, před jejímž chladem chrání olejovitá slupka ze sušených švestek a uzemňující poprašek kakaa... ale tahle jedlost je jen iluze, vytvořená hrou mušelínových závojů v pastelových tónech na noční obloze...

pěkná jemná oudovka s květinami a balzámovou vanilkou... střípek kouřového skla v růžové vodě, ve tmě... Oud Wood se mi ale asi líbíla o něco víc

toto je vůně Královské medoviny s kořením, kolem které vytváří pelargónie takové klasické retro ovzduší, vymydleně svěží, světle růžové, ale výrazné, za větrného dne si beru širokánský klobouk, želvovinové brýle a dívejte se na mě... vůně jako zatím žádná jiná

typově Sorriso, s tím, že gurmánské části jsou zastřenější a není vosková, ale vzdušně prašná, tmavě pudrová, opravdu kávová, slazeně, a ebenová, étericky, s hořkostí vlašských ořechů a krémově mandlovou květinovostí heliotropinu...

mirabelka je tu do pomerančova, vláknitá, sladká a přezrálá... jako drink namíchaný z džusu s kousky dužiny a něčeho suššího a nepříliš výrazného, třeba martini nebo jemné vodky... rozlitý na stole (tužkový cedr - stůl z lesklé překližky - a tohle jediné mi v ní vadí), zanechávající vydatnou lepkavou louži... dřevo pod ní se časem proměňuje v tóny podobné Belle Donně - čajovnovým kouřem nasáklé santalové dřívko zženštené bílými květinami... finální fáze je pak nejzajímavější, fantové ovocné tóny prosušil větvičník, který tomu dodává určitou roztřepenost, rozcuchanost, a výsledkem je ovocná chypre, která samozřejmě marketingovým prohlášením nedostojí, ale jejíž bezstarostný, ještě dětský výraz mě baví...

hebký mech, jehličí, hořké byliny a olejnatý hřebíček, ke kterým se na chvilku přimotala pralinka s třešní v likéru... vůně po ní zůstává sametově čokoládová, načervenalá a sladce navlhlá a kadidlový kouř si na to sedá jako chumlavá deka... Vánoce na blátě a půlnoční v malebném kostelíku... fajn i do pozdně letního sychrava...

to se povedlo - krásný santal, hladký, teplý, mléčný a úplně suchý, ale ještě se nerozpadl na písek, je to stále kus dřeva... a ta pokrývka... nejdřív mrazivě pronikavá, jako namodralý sníh (něco podobného jako u Baie 19, ale mnohem příjemnější)... a pak z toho zůstane řidký pižmový obláček s přídechem kokosu, nahoře s křupavou pusinkovou krustou...

mandarinka s jasmínem mi tu udělaly prakticky to samé, co v La Myrrhe (nebo to mohla být kombinace mandarinky s vonokvětkou jako v Baptême du Feu) - jar na nádobí - ten až po 2-3 hodinách nechal vystoupit karafiát a lilii s teplým meruňkovým nádechem a krémovou mandlí a byla z toho docela něžná květinová vůně, ke které mě jako nejbližší přirovnání napadla liliová Noa - tu mi nakonec také zprotivila umělá mýdlová pachuť... tady velká škoda