parfémová polička uživatele cashic
A Different Drummer (Eau de Parfum)

začátek zvláštní vlhká a teplá směs jehličí, citrusového bergamotu a pak, nemůžu si pomoct, ale rum, kakao a kokos, tvořící dohromady hladkou hmotu, připomnělo mi to vánoční kuličky z Margotek obalené ve velejemném cukrovém pudru, odložené na staré komodě vyleštěné dohladka Diavou - to je jedna - hezčí - asociace... druhá je moje první, ještě dětská, růžová toaletka z drogerie, jmenovala se asi Love, taky tonka s vanilkou, umělá a sladká - ale ne lepivá... DD je pro mě díky tomuhle sentimentu krásná, konejšivá, skoro zapomenutá, blízká... ale taky stará (to ta leštěnka) a naivně holčičí zároveň, nic mezi tím - pro mě spíš k aromaterapeutickým účelům, než na nošení...

Alba
Alba (Profumum Roma)

z papírku po rozvonění cítím zejména květy mandloně, nejsou ale tak protivné, jak si pamatuji čistý EO... místy vykoukne vlhká vetiverová sklepní zemitost... je to vůně mramorové sochy anděla v podzimním parku

Amazingreen
Amazingreen (Comme des Garçons)

souhlas s jerry, jde víc do pánska, minimálně v první hodině až dvou... takovouhle sprchu zeleně z džungle jsem doposud cítila jen v Edenu, ovšem tady je samozřejmě jiná, sluncem nepolíbená, opravdu panensky nevinná, čistá, bez ovoce a beze stopy jakéhokoliv rozkladu (když nad tím tak přemýšlím, je svým způsobem až sterilní)...prach, bílý kouř, koriandr a pepř tvoří dohromady tón, který mám spojený s pánskými vůněmi, svěže štiplavý, jako voda po holení, je tam také něco z trávové ostrosti...jako když nějaký civilizovaný průzkumník v čisté košili (!) a s mírným strništěm (!) rozhodným pohybem rozhrne liány... je v ní ale i něco hebkého, naslepo jsem si prvně řekla bílá dřeva, ale pak se kosatec, moc hezký, zemitý, přihlásil...a pižmo v tom zjemnění také určitě bude mít prsty... čímž nastal přesun z energické Amazonie do klidné Asie - stále dužnatá zeleň, ale v takové světlé, jemné a minimalistické formě... jako rozkrojený list aloe... nebo lépe - bambusový les po dešti (kdysi jsem měla bambusový sprchový gel, tuším od Oriflame, pamatuji si ho podobně jako drydown tady)... bohužel se slabší výdrží...

Ambre Fétiche
Ambre Fétiche (Annick Goutal / Goutal Paris)

teplá, velmi intenzivní, koncentrovaná...kadidlového kouře je tam poctivá dávka, ale je jakoby zapracovaný do medové ambrovo-dřevité hmoty (přesto docela štípe a jde do prostoru, jednu chvíli to bylo vyloženě ohořelé dřevo s popelem)... vanilka je tam velmi lehce, zato v ní cítím kakao... pak se stahuje, uhlazuje se do voskovita se sladkým popraškem, ale bude to už napořád ta kostelní mrskačka v první hodině, co se mi z ní vrylo do paměti (a vlastně i do nosu, ten horký popel mi tam zůstal po celou dobu, i když z vůně samotné byl už pryč)...na můj vkus je moc rozpínavá, až vlezlá (kouřem i pryskyřicemi)

Ambre Sultan
Ambre Sultan (Serge Lutens)

nadějné ingredience, nesnesitelný výsledek - oregano do toho všeho asi nebyl nejlepší nápad, vonělo to na mně jako rozvařená živočišná mast se slanou a ostrou podravkou... až po umytí! byla kořeněně balzámová, ale stále nic, co by se mi líbilo

Amyris Homme (Extrait de Parfum)
Amyris Homme (Extrait de Parfum) (Maison Francis Kurkdjian)

nezaujala a ani v ní nejsem schopná nic moc rozpoznat... mandarinku, kořeněné pánské akordy... hebká dřeva s kosatcem, nic extra... edit: vlasy jí svědčí lépe než kůže - je mi v ní nakonec dobře a dostává komplimenty... jemně teplá, hebká, čistá a tlumeně zářivá vůně - pravda nic převratného, ale elegantní a příjemná

Angélique Noire
Angélique Noire (Guerlain)

opojná, medově sladká květinová gurmánka... skvělý hladký a svěží bylinně-zelený začátek, který poté přebije krémový jasmín a kakaové máslo s kapkou sladké hruškové šťávy, ale ve vůni se díky němu udrží takový nahořklý nedozrálý tón (oproti všemu ostatnímu - sytému) a není tak těžkopádná a "matronská" - nicméně další vývoj je o převaze koňakové vanilky, pouze doplněné cedrem a těmi hořkými tóny

Aqua Nobilis
Aqua Nobilis (Profumum Roma)

jen papírek - intenzivní aromatická vůně - žlutě povzbudivý pelyněk podobný tomu v Yoyogi, notná dávka vetiveru snad ve všech projevech - zemitý, olejový, kamenně sklepní, zatuchle dřevitý... hebký větvičník tušený vespod, kapka citrusové pelargónie... květinová (karafiátová) navilost v ozvěnách

Aqua Sextius
Aqua Sextius (Jul et Mad)

podobně jako u Néy vedla cesta k tomu zajímavému přes želatinový pásek - tady zelený, sladkokyselý, namísto krystalků cukru sůl, průhledný... pak z něj byl hustý slaný roztok, objevil se fík a ještě později lehounká hladká dřeva... ve srovnání s jinými fíkovými vůněmi, které mají evokovat Středomoří (Ichnusa, Philosykos, Cologne de Figuier) je tato jiná, nejzářivější, taková katalogová... není v ní nic divokého, drhnoucího, plevelnatého, je jakoby prohnaná filtrem, který vytahuje ty nejjasnější barvy a zneviditelňuje všechny doprovodné jevy, všechno, co není tak úplně potřeba - takže mořská voda je sterilně čistá, sytě azurová, fík zase úplně krémový, koncentrovaný, jako výběrové fíkové pyré, kam se dostalo jen to dužnaté, i ta trocha jehličí je tam v podobě extraktu, přesně vyměřená dávka jen tak na ovonění... stejně jako Néa je splývavá, tekutě hedvábná, s obláčkem slaných výparů promísených s borovicovými silicemi

Arcadia
Arcadia (Rouge Bunny Rouge)

začátek mi voněl po zkvašeném ovoci - meruňkách a broskvích, které následně zjemnily prachově sladké tóny s něčím mírně štiplavým, připomněla mi zapomenutou Kashayu od Kenza

Arso
Arso (Profumum Roma)

uhlazená svěže hřejivá vůně, která uvádí do klidného optimismu... prohřáté měkké cedrové dřevo (jakoby vyšlehané do pěnova s troškou pomerančového květu), pomerančová nasládlost pryskyřice... pronikavost jehličí je tlumená něčím hladce kouřovým (pokud je to kůže, tak jedině vydělaná skoro do ztracena, měkká, jako kožená šňůrka), jsou to jen takové tlumené teplé tóny, spíš blíže k udusané hlíně - vůně lesní chýše, pelíšek z toho, co les dal.... barevně je pak jako tygří oko, zlaté žíhání mezi zemitými odstíny, místy až do barvy mléčného kouře... sladší, teplejší a chumlavější II (Trudon)

Aura (Eau de Parfum)
Aura (Eau de Parfum) (Thierry Mugler)

toto není pěkné... autentická vůně ústní vody - Listerine konkrétně, která pak prosládne šedivou čokoládou, ze které se dělají sezónní figurky - plus pačuli

Azurée Soleil Eau Fraiche Skinscent

teplá, sytá vůně hutného opalovacího krému (později suchého oleje) - po kokosu voní opravdu jemně, jsou to spíše kokosovo-karamelovo-ambrové tóny, prohřátého písku - santal a myrha, dokreslená opojnými květinami... je opulentní, ale není nijak rozlezlá, ani rozjásaná - přijde mi důstojná a vyvolává ve mně spíše nostalgii - reklama na ráj na zemi ve stylu 90. let, pro tuhle vůni je potřeba sošná topmodelka a ladění do zlatých a zemitých odstínů...

Baccarat Rouge 540 (Eau de Parfum)
Baccarat Rouge 540 (Eau de Parfum) (Maison Francis Kurkdjian)

už v první minutě se vytvarovala do cukrové vaty - sladká růžová voda díky dřevům proschla, takže jsou vnímatelná lehounká nadýchaná dřevitá vlákna, s tóny jahodové marmelády, suché levandule, syté pomerančové kůry a i pikantního šafránu a mechového větvičníku... vše se vznáší nad kůží jako pavučina, v neznatelně slaném minerálním oparu... zajímavá, příjemná, na mě ale stále poměrně dost kysele cukrová

Baiser de Russie
Baiser de Russie (Guerlain)

po brusinkách s absintovo-jehličnato-citrusovým doprovodem (nikde nic ostrého, jen takové dýchnutí zelené víly) se mi smrskla hlavně na základ - jemně karamelové salko, pudrová tonka, olejový santal a "baby" vanilka - upěchované do kompaktního polštářku (plátěná vůně pižma), takže nic nekřičí a nevyčuhuje, naopak to spolu tvoří měkkou pěnovou výplň - je to vysoký polštářek s volánky, v odstínech krémové, jen okolo, úplně na okraji je lemování v sytých barvách - natrpklé brusinky a likérová jedlová zeleň... zimní pohádka, na tohle by se dalo nasednout a letět nad rozsvíceným městem a bylo by to ve sladkém snu, takže by vám nebyla zima jen v bílé noční košili...

Bal d'Afrique
Bal d'Afrique (Byredo)

teplá sametová fialka, trochu do rtěnkova a současně i do bonbónkova... tím v rozeznávání asi bohužel končím, snad jen ještě pižmo, díky kterému je vůně vlažně tělová (a možná stopové množství olejové zeleně vetiveru)

Baptême du Feu
Baptême du Feu (Serge Lutens)

vánoční plátky pomerančů a mandarinek v procesu sušení na topení, intenzivně uvolňují silice, ke kterým se přidávají hřebíčkové výpary, z perníkového koření je to opět hlavně sušená kůra, ale i trocha kardamomu a zázvoru, a pak něco rozlezle plechového a voskově umělého, v kombinaci s čímž i ty citrusy působí docela nepříjemně, mýdlově hořce, jako parfemace laciné vonné svíčky (vonokvětka tady nevyšla nejlépe), nebo omylem zahřáté kovové nádobí s nevypláchnutými zbytky pomerančového saponátu... v této fázi se mi i spustilo obranné slinění... pak se vrátila k aromatickým vysušeným plátkům citrusů a vykoukl i zázvorovo-meruňkový džem, i když stále s poněkud studenou voskovitou pachutí - zde už je vzdálená podoba s mně milejší Five´O Clock Au Gingembre

Baraonda (Extrait de Parfum)

třešňové dřevo... respetive vyhlazená dřevěná nádoba, možná fajfka a likérová třešeň, která je do toho tak zapuštěná, že skoro ztrácí ten alkoholový dech, má jen lehký říz...

Bas de Soie
Bas de Soie (Serge Lutens)

kosatec - pořádně mrkvový, suchý a hebký jako sněhová pusinka... jemně kořenitý... je to studená vůně, jemně syrová, s dotekem nasládle lihového odéru.... květina v namodralém sněhu - pak překvapivě zteplá a zkrémovatí a je z ní hebká tělová vůně květinového krému s trochou mýdla, stále s těmi syrovými podtóny... barevně bílá se světle žlutým (pylovým) žíháním... po čase mě v ní začaly ty žluté tóny trochu dráždit, připomínaly mi žluklé máslo

Battito d'Ali
Battito d'Ali (Profumum Roma)

tohle je nehmotná cukrařina - obláček marcipánově nahořklého jemného pudrového prachu, posouvaného zmrzlinovou (Oxianovou) vanilkou dopředu... ze stejného ranku se mi zdá Blossom Love od Amouage, která mě ale nadchla víc

Beach Hut Woman
Beach Hut Woman (Amouage)

viz Renusatko a Martula - asi nezamýšleně dost smutná vůně - opuštěný rákosový klobouk (rohožka, chýše, cokoliv...) na mokrém písku - pak se k ostrému rákosí přidá i hladší proutí, v puse trocha pachuti po soli a opalovacím krému, šedivý skoropodzim... vlastně je pěkná, po rozvonění písčito-krémová (jen mi to v úplném závěru trochu kazí zatuchlost pačuli), ale nevím, jestli bych ji chtěla nosit

Beau de Jour
Beau de Jour (Tom Ford)

normální chypre :) nejdřív trochu zapařený mech, pak se provětral větrovými tóny rozmarýnu a levandule (ale přišlo mi to spíš zelené, tedy ne úplně levandulové)... pačuli zasypané pudrem, sladkost ale tady krotila vymydlená čistota pelargónie... je to modernější, zelenější, bylinnější a sušší (krotší) než třeba English Fern a docela se mi to líbí

Beige (Eau de Parfum)

lehké a pylové bílé květiny, kterým nerozumím... zdá se mi trpká a trochu nakyslá, po medu jen stopa

Bel Respiro (Eau de Toilette)

s chanelovskými aldehydy se moc nemusím, jsou pro mě starosvětské, dusivé a rozpínavé a spousta klasik je pro mě kvůli nim nepřístupná... tady jsem je na základě popisu nečekala, ale byly tam a zatarasily mi přístup k celé vůni - nepřišla mi ani zelená ani jarně svěží - spíše květinově-aldehydová s koženými tóny, ze "zelených věcí" maximálně zelený nebo bylinkový čaj, vše strašně suché a dravé... jako stará skříň vycpaná mýdly, tak agresivními, že jsem neměla chuť v ní hledat nic dalšího... pak jednou dostala šanci ve vedrech a udělala přesně co měla - mýdlo bylo docela neagresivní a bylinně zelené, byla tam i ta suchá tráva uhlazená kůží a květiny... a byla lehká, elegantní a díky té vymydlené suchosti a travnaté nakyslosti i dost osvěžující...nicméně zůstává pro mě mimo kategorii zelených vůní - tam čekám čistou, autentickou zeleň bez patiny, jako bych v ní zrovna stála... toto je nakonec docela příjemná louka ze sépiové retrofotky

Beloved
Beloved (Amouage)

začátek růžové mýdélko, sušený heřmánek a pudrová fialka, pročež jsem si ji hned zařadila k oldschool aldehydovkám (pěkným - se zohledněním mé neobliby této kategorie)... po rozvonění mě ale překvapila převtělením do kožené chypre - připomněla mi něco, co už jsem kdysi zkoušela, možná to bylo finále Le Baiser du Dragon, sladký sametový mech... v Beloved je výrazná kůže, teplá a hebká - kosmetická taštička ze semiše, napěchovaná všemožnou kosmetikou - heřmánkovými a fialkovými (a dalšími květinovými, které se mi slévají) pudry a rtěnkami v kovových obalech, do toho jsou tam i gurmánské tóny - oplatky s vanilkovým krémem a začouzené karamelky a v neposlední řadě jedna zapomenutá cigareta... nebudu lhát, je toho tam na mě až moc :)