Svěží a osvěžující kombinace nasládlého petitgranu a suchého zeleného čaje s bergamotovou lehce štiplavou silicí, postupně přecházející do drhnoucích suchých bylin s náznakem ukrytého nektaru. I čaj doznal změny - ze suchého zeleného čaje se stal silný černý a velmi horký, se znatelným tónem zakouřeného dřeva a kapkou broskvové vodky. Začátek je sice osvěžující, ale po rozvonění svádí vůně k relaxaci, ba dokonce přímo k lenošení.
Pro klidné chvíle ...
Ta vůně má tak krásný úvod! Šťavnaté citrusy s několika krystalky cukru, osvěžující a zářivé první okamžiky než začne pracovat teplo pokožky. Potom už vnímám pouze lehounký kouřový opar, sladký a omamný, usušené květy a prachovou vanilku. Kde je ten čaj?
Intimní, zprvu osvěžující, později uklidňující a chumlací vůně. Skutečně pěkná!
Krásná čajová vůně s citrusy. Cítím černý čaj, ochucený medem a trochou bergamotu (v začátku jako Earl Grey, ale pak se vůně ubírá jiným směrem). Do čajové směsi se přimíchaly i květy, takže chvíli mi to připadá dokonce jako čaj lipový (i díky medovému tónu). Postupně se rozvoní ledový černý čaj se směsí bergamotu, pomeranče, mandarinky a neroli. Asi po hodině už čaj nechladí, je spíše vlažný, s citrusy a květy jemně tlumenými. A místo aby vůně slábla, zesiluje, i když se zřejmě drží spíše u těla.
Ano, jak píše domenica - úplně celej pomerančovník! Respektive citrusovník pěstovaný pro bergamotovou silici... jsou tam jeho květy, listy, i nahořklá kůra plodů. Pro mě převažují zásadně ty listy/petitgrain - jako bych slyšela jejich praskání, když je mnu v prstech.
Podle složení jsem se těšila na připomínku Earl Greye, ale čaje tam mám jen maličko. Zato spoustu pikantního bergamotu a křupavý zeleně, chvilkama proložený - jak název slibuje - příjemnou neroli. Výdrž slušná, ale užijete si ji spíš tak nějak soukromě...
Néroli Outrenoir tvoří citrusový petitgrain, několik kapek hořkosladkého neroli, kapka nahořklého trpkého bergamotového oleje, velká porce nádherného černého čaje oslazeného mandarinkou a nasládlá dřevitá myrha. Výdrž se při 30 °C pohybuje kolem 4 hodin.
Néroli Outrenoir je parfém založený na působivých kontrastech. Začátek je pozváním k šálku dobrého zeleného čaje. Čaj však velice rychle zlátne, nabírá na síle a trpkosti, tmavne a postupně se začíná ztrácet v záplavě drobných bílých květů a zelených lístků pomerančovníku. Nakonec i v kouřových, hladce dřevitých tónech. Přesto to není vyloženě čajová vůně. Čajové tóny nedominují. Vytvářejí však zázemí pro působnost néroli, petitgrainu a pomerančového květu. Ano, je zde zpracován a parfémově vytěžen téměř celý pomerančovník . Nahořklé a současně sladce a svěže vonící néroli, petitgrain, výtažek z listů, podobající se néroli, ale s výrazně bylinnějším charakterem, a pomerančový květ.
Téměř celou kompozici jemně osvěžuje mandarinka, která se až teprve ke konci promění už jen v matnou vzpomínku. Kouřovým aromatem černého čaje v základu jemně prosvítá jasmín, evokující stále ještě prosluněné, ale už krátící se dny, a dvě hrsti usušených růžových lístků. Kouř zde není ani trochu štiplavý, spíše dodává kompozici auru tajemnosti. Balzamicky vonící ambra spolu s dřevem pomáhá dotvořit dojem sametovosti a hebkosti. Celkovým vyzněním ve mně parfém vzbuzuje dojem klidu, pohody, vybavuje se mi obrázek podzimní večera v teple, v pohodlném křesle, s knížkou v ruce a kouřícím se černým čajem, nedlouho předtím praženým nad guajakovým dřevem… Intenzita parfému je průměrná, nijak se nedere do prostoru, ale vnímám ji kolem sebe docela dlouho.
"Outrenoir" ("za černou") v názvu je termín, spojený s francouzským malířem Pierrem Soulagesem (nar. 1919), mistrem velkých pláten, přezdívaným "malíř černé a světla". Černá jako odstín ho fascinovala od malička. Dobře to popisuje historka z dětství. Jako pětiletý počmáral černými čarami bílou čtvrtku a když se ho sestra zeptala, co to je, sdělil: "Sníh". Tento přístup k černé, jako k prostředku zachycení něčeho dalšího, co je za ní, co ji přesahuje, co pomáhá otevřít další dimenze, ten se táhne jako černá linka celým jeho životem. Od roku 1979, kdy pojem "outrenoir" vznikl, je jakýmsi jeho uměleckým podpisem.
Pokud se na Néroli Outrenoir podíváme z hlediska tohoto malířského přístupu, je to hra světlých, až dozlatova laděných odstínů (svěží bergamot, néroli, mandarinka…) na černém kouřovém plátně (černý čaj, guajakové dřevo, trochu pepře, špetka vanilky, myrha).
(10.10.2016)
Ještě trochu obšírněji a s doprovodem fotografií na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2016/10/10/guerlain-neroli-outrenoir-recenze/
Namlsaná mnoha povedenými čajovkami roku 2016 jsem se těšila i na tuhle nebo alespoň na neroli, jehož pronikavou hřejivou hořkost a zelenost mám ráda. Ale spíš než o neroli je o téměř kompletním pomerančovníku, jak zmiňuje domenica ve svojí recenzi. První stavební kámen vytváří citrusově nazelenalý petitgrain se dřevitými podtóny, osvěžený pár kapkami trpkého bergamotu a nakyslou mandarinkou. Po rozvonění nastoupí slibovaný čaj.
Původně se sice hovořilo o uzeném, ovšem tady najdete opravdu jen kouřový černý čaj v kameninové konvičce. Potom se konečně objeví i neroli. Rozhodně však není dominantní, neboť stejnou měrou jde zde nadávkován i svěží pomerančový květ. A v téhle fázi se už pozvolna ztrácí i čaj. Místo toho vystoupí myrha, díky níž vůně přejde do nasládlých, bylinně dřevitých tónů.
Co se týče chybějící síly hřejivosti neroli, tu do jisté míry nahrazuje mošusové semínko v základu. Vůně je to určitě povedená a příjemná. Ani jí nemůžu vyčítat to, že nejde příliš do prostoru a má průměrnou výdrž, jelikož podobně jsem na tom třeba s Cuir Belugou. Nicméně do řady L´Art et la Matière podle mě prostě nepatří. Pochopila bych ji leda ve zrušené cestovatelské kolekci, jelikož úrovní zpracování připomíná spíš ty úplně první kvalitní Aqua a Aroma Allegorie.
Svěží a osvěžující kombinace nasládlého petitgranu a suchého zeleného čaje s bergamotovou lehce štiplavou silicí, postupně přecházející do drhnoucích suchých bylin s náznakem ukrytého nektaru. I čaj doznal změny - ze suchého zeleného čaje se stal silný černý a velmi horký, se znatelným tónem zakouřeného dřeva a kapkou broskvové vodky. Začátek je sice osvěžující, ale po rozvonění svádí vůně k relaxaci, ba dokonce přímo k lenošení.
Pro klidné chvíle ...
Ta vůně má tak krásný úvod! Šťavnaté citrusy s několika krystalky cukru, osvěžující a zářivé první okamžiky než začne pracovat teplo pokožky. Potom už vnímám pouze lehounký kouřový opar, sladký a omamný, usušené květy a prachovou vanilku. Kde je ten čaj?
Intimní, zprvu osvěžující, později uklidňující a chumlací vůně. Skutečně pěkná!
Krásná čajová vůně s citrusy. Cítím černý čaj, ochucený medem a trochou bergamotu (v začátku jako Earl Grey, ale pak se vůně ubírá jiným směrem). Do čajové směsi se přimíchaly i květy, takže chvíli mi to připadá dokonce jako čaj lipový (i díky medovému tónu). Postupně se rozvoní ledový černý čaj se směsí bergamotu, pomeranče, mandarinky a neroli. Asi po hodině už čaj nechladí, je spíše vlažný, s citrusy a květy jemně tlumenými. A místo aby vůně slábla, zesiluje, i když se zřejmě drží spíše u těla.
Ano, jak píše domenica - úplně celej pomerančovník! Respektive citrusovník pěstovaný pro bergamotovou silici... jsou tam jeho květy, listy, i nahořklá kůra plodů. Pro mě převažují zásadně ty listy/petitgrain - jako bych slyšela jejich praskání, když je mnu v prstech.
Podle složení jsem se těšila na připomínku Earl Greye, ale čaje tam mám jen maličko. Zato spoustu pikantního bergamotu a křupavý zeleně, chvilkama proložený - jak název slibuje - příjemnou neroli. Výdrž slušná, ale užijete si ji spíš tak nějak soukromě...
Néroli Outrenoir tvoří citrusový petitgrain, několik kapek hořkosladkého neroli, kapka nahořklého trpkého bergamotového oleje, velká porce nádherného černého čaje oslazeného mandarinkou a nasládlá dřevitá myrha. Výdrž se při 30 °C pohybuje kolem 4 hodin.
Néroli Outrenoir je parfém založený na působivých kontrastech. Začátek je pozváním k šálku dobrého zeleného čaje. Čaj však velice rychle zlátne, nabírá na síle a trpkosti, tmavne a postupně se začíná ztrácet v záplavě drobných bílých květů a zelených lístků pomerančovníku. Nakonec i v kouřových, hladce dřevitých tónech. Přesto to není vyloženě čajová vůně. Čajové tóny nedominují. Vytvářejí však zázemí pro působnost néroli, petitgrainu a pomerančového květu. Ano, je zde zpracován a parfémově vytěžen téměř celý pomerančovník . Nahořklé a současně sladce a svěže vonící néroli, petitgrain, výtažek z listů, podobající se néroli, ale s výrazně bylinnějším charakterem, a pomerančový květ.
Téměř celou kompozici jemně osvěžuje mandarinka, která se až teprve ke konci promění už jen v matnou vzpomínku. Kouřovým aromatem černého čaje v základu jemně prosvítá jasmín, evokující stále ještě prosluněné, ale už krátící se dny, a dvě hrsti usušených růžových lístků. Kouř zde není ani trochu štiplavý, spíše dodává kompozici auru tajemnosti. Balzamicky vonící ambra spolu s dřevem pomáhá dotvořit dojem sametovosti a hebkosti. Celkovým vyzněním ve mně parfém vzbuzuje dojem klidu, pohody, vybavuje se mi obrázek podzimní večera v teple, v pohodlném křesle, s knížkou v ruce a kouřícím se černým čajem, nedlouho předtím praženým nad guajakovým dřevem… Intenzita parfému je průměrná, nijak se nedere do prostoru, ale vnímám ji kolem sebe docela dlouho.
"Outrenoir" ("za černou") v názvu je termín, spojený s francouzským malířem Pierrem Soulagesem (nar. 1919), mistrem velkých pláten, přezdívaným "malíř černé a světla". Černá jako odstín ho fascinovala od malička. Dobře to popisuje historka z dětství. Jako pětiletý počmáral černými čarami bílou čtvrtku a když se ho sestra zeptala, co to je, sdělil: "Sníh". Tento přístup k černé, jako k prostředku zachycení něčeho dalšího, co je za ní, co ji přesahuje, co pomáhá otevřít další dimenze, ten se táhne jako černá linka celým jeho životem. Od roku 1979, kdy pojem "outrenoir" vznikl, je jakýmsi jeho uměleckým podpisem.
Pokud se na Néroli Outrenoir podíváme z hlediska tohoto malířského přístupu, je to hra světlých, až dozlatova laděných odstínů (svěží bergamot, néroli, mandarinka…) na černém kouřovém plátně (černý čaj, guajakové dřevo, trochu pepře, špetka vanilky, myrha).
(10.10.2016)
Ještě trochu obšírněji a s doprovodem fotografií na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2016/10/10/guerlain-neroli-outrenoir-recenze/
Namlsaná mnoha povedenými čajovkami roku 2016 jsem se těšila i na tuhle nebo alespoň na neroli, jehož pronikavou hřejivou hořkost a zelenost mám ráda. Ale spíš než o neroli je o téměř kompletním pomerančovníku, jak zmiňuje domenica ve svojí recenzi. První stavební kámen vytváří citrusově nazelenalý petitgrain se dřevitými podtóny, osvěžený pár kapkami trpkého bergamotu a nakyslou mandarinkou. Po rozvonění nastoupí slibovaný čaj.
Původně se sice hovořilo o uzeném, ovšem tady najdete opravdu jen kouřový černý čaj v kameninové konvičce. Potom se konečně objeví i neroli. Rozhodně však není dominantní, neboť stejnou měrou jde zde nadávkován i svěží pomerančový květ. A v téhle fázi se už pozvolna ztrácí i čaj. Místo toho vystoupí myrha, díky níž vůně přejde do nasládlých, bylinně dřevitých tónů.
Co se týče chybějící síly hřejivosti neroli, tu do jisté míry nahrazuje mošusové semínko v základu. Vůně je to určitě povedená a příjemná. Ani jí nemůžu vyčítat to, že nejde příliš do prostoru a má průměrnou výdrž, jelikož podobně jsem na tom třeba s Cuir Belugou. Nicméně do řady L´Art et la Matière podle mě prostě nepatří. Pochopila bych ji leda ve zrušené cestovatelské kolekci, jelikož úrovní zpracování připomíná spíš ty úplně první kvalitní Aqua a Aroma Allegorie.