Tisíce stružek tající tmy
na skle
co studí mě do čela
za ním noc
jež střídá dny
a duše
ta na lásku si vzpomněla …
Vyjdu ven do tmy, co začala tát a tvář nastavím kapkám černým. Pak chvilinku tiše zůstanu stát se srdcem tlukoucím jak s přítelem věrným. A vdechuji vůni mechovou, co v sobě zamkla země chlad, společně s růží nachovou tišící můj po kráse hlad. Tak chci být a ve tmě se rozpouštět a přitom snít a snů svých se nepouštět.
Noir de Noir není úplně černá, je spíše temně vínová. Kromě květinové vůně (růže) cítím i vůni ovocnou (třešně). Jako třešňové víno v dřevěném soudku, lehké a skoro nealkoholické. Je to ale jen zdání, pod tou lehkostí se skrývá temnota a díky pačuli a oudu i jakási dekadence - než se člověk naděje, vůně už mu stoupla do hlavy.
Z dalších fordových vůní mi připomíná Oud Fleur (díky lehkému oudu) a Black Violet (třešněmi a celkovým vyzněním). Věřím, že Tom Ford má v tajném sejfu několik lahviček s kouzelnými nektary, a při vytváření vůní tam vždy z jedné lahvičky kapku zamíchá.
Veľmi pekný oud…výrazný, čistý, skôr suchý, pôsobiaci luxusne…a to je všetko…od začiatku až do konca…a ze ten koniec je ďaleko, výdrž nepopísateľná, vydržal na koži viac ako 24 hodín a prežil tri, alebo štyri sprchovania…
Při prvním nádechu máte nos plný štiplavě nahořklého šafránu (ten z Felanilly se oproti tomuto tiše krčí v koutku), nicméně čím více ho zkouším, tím víc mu paradoxně přicházím na chuť. Pak už vůně tmavne a chladne, květinám namočeným ve zvláštní tmavé čokoládě ve stylu Black Orchid jednoznačně vévodí růže (dámo, odkud já vás znám, že by Midnight Poison ;) ).
Tu a tam do vás jako černá kočka zatne drápky oud, ale nevykřiknete bolestí, spíš slastí. A konečně je tu chyprová tvář: pačuli (i s vámi už jsem měla čest), ale především všeobjímající větvičník. Temnotu jen zlehka prosvětluje likérová vanilka. Jednoznačně nejlepší vůně s ohromující intenzitou a výdrží, kterou se jim dosud nepodařilo překonat.
NOIR DE NOIR Tom Ford
…Tom je mág!
Jeho vůně jsou tak dekadentní.!
Vzdušné a hutné.
Těžké a povznášející, unášející vás do nejdivočejších fantazií…
Zklidňující a zároveň čekající na ten správný okamžik a
explodují..!
Špetka šafránu utlučená černou hutně šťavnatou růží máčenou v lehkém likéru z oudu, černém jako tér, konzistence v peci taveného černofialového skla, kdy oheň sotva probleskuje tmavou hmotou…
Vanilka stěží zvládá alespoň občasné nadechnutí…
Černé lanýže zasypané květy působí groteskně, pitoreskně, téměř nepatřičně,
zvrhle…
Je to labužnická hostina, kdy si prsty, ne – celými dlaněmi nabíráte dobrotu a z prstů ji s přivřenýma očima slastně olizujete…
Možná ke konci trochu znuděného nazelenalého tónu z lišejníku – jak životem otrávený pracháč válející se v poduškách, přežraný jídlem i všemi požitky…
Třeba.
Nelze napsat konkrétnější popis.
To jsou záblesky myšlenek, obrazů, jenž vám napřeskáčku lítají v hlavě a mění se při každém opětovném přičichnutí k vůni
Noir de Noir…
01/10/10
Tisíce stružek tající tmy
na skle
co studí mě do čela
za ním noc
jež střídá dny
a duše
ta na lásku si vzpomněla …
Vyjdu ven do tmy, co začala tát a tvář nastavím kapkám černým. Pak chvilinku tiše zůstanu stát se srdcem tlukoucím jak s přítelem věrným. A vdechuji vůni mechovou, co v sobě zamkla země chlad, společně s růží nachovou tišící můj po kráse hlad. Tak chci být a ve tmě se rozpouštět a přitom snít a snů svých se nepouštět.
Měkká čerň, sladce opojná … krásná vůně!
Noir de Noir není úplně černá, je spíše temně vínová. Kromě květinové vůně (růže) cítím i vůni ovocnou (třešně). Jako třešňové víno v dřevěném soudku, lehké a skoro nealkoholické. Je to ale jen zdání, pod tou lehkostí se skrývá temnota a díky pačuli a oudu i jakási dekadence - než se člověk naděje, vůně už mu stoupla do hlavy.
Z dalších fordových vůní mi připomíná Oud Fleur (díky lehkému oudu) a Black Violet (třešněmi a celkovým vyzněním). Věřím, že Tom Ford má v tajném sejfu několik lahviček s kouzelnými nektary, a při vytváření vůní tam vždy z jedné lahvičky kapku zamíchá.
Veľmi pekný oud…výrazný, čistý, skôr suchý, pôsobiaci luxusne…a to je všetko…od začiatku až do konca…a ze ten koniec je ďaleko, výdrž nepopísateľná, vydržal na koži viac ako 24 hodín a prežil tri, alebo štyri sprchovania…
Dřevo potopené v ambrově sladkém nektaru s občasným závanem sladce kořeněného prachu a temné růže. Arabka po fordovsku...
Při prvním nádechu máte nos plný štiplavě nahořklého šafránu (ten z Felanilly se oproti tomuto tiše krčí v koutku), nicméně čím více ho zkouším, tím víc mu paradoxně přicházím na chuť. Pak už vůně tmavne a chladne, květinám namočeným ve zvláštní tmavé čokoládě ve stylu Black Orchid jednoznačně vévodí růže (dámo, odkud já vás znám, že by Midnight Poison ;) ).
Tu a tam do vás jako černá kočka zatne drápky oud, ale nevykřiknete bolestí, spíš slastí. A konečně je tu chyprová tvář: pačuli (i s vámi už jsem měla čest), ale především všeobjímající větvičník. Temnotu jen zlehka prosvětluje likérová vanilka. Jednoznačně nejlepší vůně s ohromující intenzitou a výdrží, kterou se jim dosud nepodařilo překonat.
NOIR DE NOIR Tom Ford
…Tom je mág!
Jeho vůně jsou tak dekadentní.!
Vzdušné a hutné.
Těžké a povznášející, unášející vás do nejdivočejších fantazií…
Zklidňující a zároveň čekající na ten správný okamžik a
explodují..!
Špetka šafránu utlučená černou hutně šťavnatou růží máčenou v lehkém likéru z oudu, černém jako tér, konzistence v peci taveného černofialového skla, kdy oheň sotva probleskuje tmavou hmotou…
Vanilka stěží zvládá alespoň občasné nadechnutí…
Černé lanýže zasypané květy působí groteskně, pitoreskně, téměř nepatřičně,
zvrhle…
Je to labužnická hostina, kdy si prsty, ne – celými dlaněmi nabíráte dobrotu a z prstů ji s přivřenýma očima slastně olizujete…
Možná ke konci trochu znuděného nazelenalého tónu z lišejníku – jak životem otrávený pracháč válející se v poduškách, přežraný jídlem i všemi požitky…
Třeba.
Nelze napsat konkrétnější popis.
To jsou záblesky myšlenek, obrazů, jenž vám napřeskáčku lítají v hlavě a mění se při každém opětovném přičichnutí k vůni
Noir de Noir…
01/10/10