Jazykové přestupky

Nic jinyho nez mami a tati bych z pusy nevypustila, nez mamko, mamo a maminko, volim matko, to ma styl

Dobrá debata Taťko a mamko teda taky nedávám... Já když mluvím o svých rodičích, tak říkám matka a otec (případně matička) což zní teda asi příšerně, mám je normálně ráda :) Nějak jsem si na to zvykla. Oslovuju je normálně mami, tati. 

Syn měl období, kdy hlavně muže osloval jménem, sám od sebe, kamarádky taky lehce kroutily hlavou, ale pak ho to zase samovolně přešlo.

Garfie Mama a tata říkají moje olomoucké sestřenice a můj bratr to od nich pochytil a mámu braly mory. 

Potom byla jeho oblíbená věta: Mámo,  já mám hlad. 

Když s mojí sestrou mluvíme o mamince,  tak říkáme  naše mamina.  

Bledule jojo, já to znám jedině takhle, s dikcí Otesánka: "mámoo, tátoo, já bych jed!":D

viktorka_od splavu Asi tak nějak. Už je to tak strašně dávno.  Jen to tátóó tam chybělo.  

Sousedi, kluci meho veku, oslovovali svoje rodice snad od te doby co pamatuji krestnimi jmeny. Co jsme se tomu jako deti nasmaly a porad je parodovaly, vlastne jeste I ted jednou za ctvrt roku na to tema udelame nejakou srandicku. Oni kluci totiz nebyli nikdy moc hodni, takze rvali ,,Vlastoooo,vlastooo pocem,, pres pul ulice:-D

A taky meli uplne prehozeny denni rezim, pozorovat jejich poklizeni kraliku o pulnoci pro nas bylo paradnim spestrenim, kdyz jsme nemohli spat.

Ja jsem mela pritele a ten o tatovi mluvil jen jako o tatikovi. Prislo mi to hezke... Pritel ted pred rocnim ditetem o mne nekdy mluvi za pouziti meho zkomoleneho jmena, ze by se mu libilo, kdyby mi tak rikala. No ja myslim, ze to dite nebude blby;-). Mne je to uplne sumak, jakou formou ,,matky,, mi bude jednou rikat, hlavne kdyz me neposle do prdele a bude si to jen myslet;-)

Karja mne ten tatik přijde stejně hroznej jako mamina, já z toho cítím trochu despekt (je mi jasný, ze vy, co tak rodiče oslovujete, to tak necítíte a moje kolegyně říká jedny babicce, co už je po smrti, bába, to je taky desny 

Karja Mne trha usi to tvoje "pritel", neporadim ti co s tim, ale bacha at tohle dcera nechyti!

Potrefenáhusa tak já taky o mámě mluvím jako o mámě, ale znám děti, co na ni (tu svou) volaj "mámo" a to se mnou vždycky skubne

Mutziputzi nelibi se mi označení "přítel/přítelkyně" ve spojení s člověkem, se kterým má dotyčný/á dítě a/nebo hypotéku. Pak bych přešla na "partnera" nebo "muže". Zalíbilo se mi, když známý predstavoval svoji životní partnerku slovy " to je moje žena". Pro mne vyjádření  "přítel" znamená - mám s ním vážný vztah, ale ještě si nejsem jista, že je to napořád ( no tak aspoň nadlouho). Samozřejmě z kontextu může vyplývat, že přítel je vlastně kamarád, ale timto se lingvistické okénko komplikuje regionálními specifiky.

Ale s tímto názorem asi budu v menšině vzhledem k četnosti přítelů u porodu (vždyť to se nedá ani správně  napsat). 

Jak je to v anglicky mluvících zemích? Taky k porodu chodí boyfriend?

@ karja - čtu tě ráda a bavím se.

Edit: překlep

Mne jeden cas rikal dospělý syn matko, to jsem se teda důrazně ohradila.

A jsem si vědoma, ze jsem tu pred casem psala, ze beru jakékoliv oslovení vyřčené s laskou.

Makara kamarádka tu ženu ráda nemá, protože všichni pak automaticky předpokládaj, že je manželka a ona se cítí hrozně trapně, když musí vysvětlovat (ale tam je teda to čekání na svatbu hodně úkorný (po deseti letech a se čtyřletým dítětem, naštěstí pán se už nedávno vyjádřil, tak snad všechno proběhne)

moora strejda říkal babičce Mámo, když ji chtěl tak jako laskavě poškádlit.

Jeden můj kamarád naučil cca tříletou dceru na "slunéčko naše jasné, pán náš a vládce" a asi půl roku to fakt říkala, když o něm mluvila

Můj bratranec zase o otci mluvil jako o Jendovi, oslovoval ho Jeníčku. 

Mně přijde nejlepší a nejhezčí oslovení "moje žena/můj muž" ať jsou to manželé nebo ne. Prostě spolu žijou jako muž a žena.

domenica Pro mne taky, ale umím si představit, že  někoho v situaci, popsané Potrefenáhusa , to může iritovat, jako že vlk se nažral...

Sweet Potato

Jo, někdo si na to potrpí. 

Jinak teda za mě, speciálně ta varianta: jsou manželé a mluví o sobě: "moje žena/můj muž" se mi líbí (mnohem víc než "moje manželka/můj manžel").

Potrefenáhusa a proč to musí vysvětlovat?