continuity kdyby si se mnou potýkali, tak ok. Ale přejít z "teto Jano " na " paní Nováková" ... zvlášť když to teda není. Jasně, pro šestileté je to jednoduché, ale jak říkám, ten přerod... Takže já teda taky děti naučím na tetu, vlastně ani v případě 'opravdových' tet a strejdů. Ví, že jsou teta, ale mluvíme o nich jménem, oslovují jménem. Tak jako bratranec je Pepa a ne " bratranec "
Vše o těhotenství a dětech
Tiež som používala a používam teta, ujo, aj keď nejde o príbuzných, nie priamo pri oslovovaní, ale keď o nich hovorím. V rámci rodiny to máme podelené tak, že mamine sestry súrodenci i ja oslovujeme iba krstnými menami (sesternice a bratranci pritom moju mamu oslovujú teta + krstné meno), aj keď o nich hovoríme, používame iba krstné mená, rovnako aj ich manželov oslovujeme krstnými menami. Otcových súrodencov oslovujeme ujo + krstné meno, teta + krstné meno, rovnako aj ich manželov, resp. manželky. Sama neviem prečo, funguje to tak od detstva.
Evaeva U nás ve školce se teto neříká, je to vždycky paní učitelka + křestní jméno nebo řídčeji jen jménem.
Mimochodem mi je milejší teto než paní B. Anebo křestním, ale to mám pocit, že těm dětem nějak nejde přes pusu (možná jen v mém případě).
Děti mých kamarádek mi říkají jménem. I ty dvouleté. I moje děti znají moje kamaradky jménem. Ve školce děti volají učitele a učitelky křestním jménem a tykají. Rodiče a učitele si z nás ve školce vykali, ale teď už tak minimálně 5 let si všichni tykají.
Standardní pozdrav vsude je ahoj (Hallo). Když jsem kdysi dávno byla prvně u rodičů muže, tak jsem pozdravila Guten Abend. Tchyně z toho dostala záchvat smíchu, že mám říkat Hallo. Traumíčko z toho mám, bylo to nepříjemný. Tykat si nechali okamžitě.
Tady se to vykání moc neprožívá, kadeřnice většinou tykají, v obchodě mladší generace taky často týká.
brrr ve "velké" školce u staršího taky říkají paní učitelka xy, ale v té miniškolce mladšího nevím, ty prťata asi používají lecjaké oslovení, pokud jsou vůbec ochotné je oslovovatJá doma pak právě trochu tápu, když se třeba na něco ptám nebo ho chci připravit. To samé třeba na cvičení, ona je představí křestním, ale nedodá a říkejte mi tak. A já pak nevím, jestli mám říct Běž si pro razítko k paní učitelce/Jane/tetě.
brrr to mě nikdy nenapadlo, že by mi kamarádi dětí měli říkat paní NovákováTa teta mi přijde taková neutrální, jen křestním by se mohli stydět. Mluvím teda o věku třeba 10 let, ne když už jsou děti na vysoké
Evaeva aha, mně, když se někdo představí křestním, tak mu tak rovnou říkám.
U nás v práci je vtipná situace. V hlavním sídle si všichni tykají. V pobočce je šéf a většina žen, par chlapů. Většina zaměstnanců je tam 20+ let. Šéfovi vykají on jim taky. Mezi sebou si tykají. Zaměstnanci hlavního sídla tykají šéfovi pobočky i zaměstnancům a oni zpátky.
Solathis no já všechny ty papíry vyplnila a pak mě asi měsíc před porodem narychlo hospitalizovali a za pár dní zase pustili. Když jsem tam pak přijela k porodu, tak jsem ty papíry musela na místě vyplňovat znova, že prý ty původní použili předtím a podruhé to nejde
Solathis no já všechny ty papíry vyplnila a pak mě asi měsíc před porodem narychlo hospitalizovali a za pár dní zase pustili. Když jsem tam pak přijela k porodu, tak jsem ty papíry musela na místě vyplňovat znova, že prý ty původní použili předtím a podruhé to nejde
Neeeeee
No bylo to fakt "vtipný", papíry musely být v pořádku, než mě pustili nahoru k porodním sálům
Evaeva Ne, myslela jsem, že mi říkají paní + křestní, to je takové divné.
I desetilete děti v partě nás oslovují jménem/ přezdívkou a lépe to zvládají ty desetileté než pubertaci. Tam je úplně zjevně,že čekají, že se to v novém stavu nějak nastaví. Ale tam si všichni tykáme a známe se léta. Na druhou stranu zas úplně nestojím o to, aby na mě půlka puberťáků ze sídliště pokřikovala jménem jen proto,že rok chodily s některou dcerou do třídy. Tam bych si radši udržela nějaký odstup. Klidně tetou, ale jméno je už moc.
brrr měla jsem kolegyni a tu oslovení paní Evička spolehlivě vytočilo do běla. Vždy řvala, že to je jak z bordelu. Mě to taky nevyhovuje, klidně buď jménem nebo když na tom protistrana trvá, tak paní a příjmení.
Pro všechny děti svých kamarádů jsem teta. A přijde mi to úplně přirozené. Kamarádi mých rodičů byli strejdove a tety pro mne, v dospělosti jsme nějak přirozeně přešli na oslovení křestní jménem a tykání. Ty nejbližší strejda a teta zůstali. Naopak mala dcera sousedky říkala od mala mým rodičům jménem a mně, už jsem byla dospělá, to prislo divné.
Malým dětem, do cca 8 let, na jejich dobrý den odpovídám ahoj, prislo mi to milejší. Kolik malých sousedů traumatizuji. A ani by mne nenapadlo jim vykat.
brrr měla jsem kolegyni a tu oslovení paní Evička spolehlivě vytočilo do běla. Vždy řvala, že to je jak z bordelu. Mě to taky nevyhovuje, klidně buď jménem nebo když na tom protistrana trvá, tak paní a příjmení.
mne to prijde jak z az kvizu: pani eva k nam prijela z opavy a rada lusti krizovky... . Podobne me oslovuji rodice jedne moji kamaradky, ale od nich je to zrovna hrozne mile.
brrr jo takhle, to je zvláštní. Ale zase vykat a k tomu říkat křestním, mi přijde v pohodě, tak asi na to paní E. nejsme zvyklí.
continuity jo, v partě je to něco jiného, taky jsme to tak jako děti měly. Ale to je jiný vztah než s rodiči kamarádů. Mě právě ta teta asi přijde nejlepší, pokud jde o nějaké kamarády, co nás navštíví víckrát než jednou.
Prakticky nedávno, tak dva roky, jsem šla s dcerou na návštěvu ke své kamarádce, která se vdala za mého spolužáka. A jeho otec, v životě jsem ho neviděla, je z jiného města,ani s tím spolužákem jsme nebyli kámoši mi otevřel a říká mi: ,,nazdar Karjova, vidím tě jako včera v těch ruzovejch šatech!,,. Jako ano, to bylo trochu moc i na mě. Jak se pak ukázalo myslel maturitní ples!
Karja ale to je vlastne kompliment!
Tabea z toho tykani/vykani jsem na studiich v Nemecku byla ze zacatku celkem nesva. Nakonec jsem proste presla na system, ze kdo tykal me, tomu jsem tykala taky, bez ohledu na vek, titul nebo postaveni. A drzim se toho i tady v Cechach po navratu. Ale tehdy mela jsem dojem, ze to vykani resi jen cesi, dokonce se nas lektorka nemciny vyptavala, jestli nam nema taky zacit vykat, kdyz my to automaticky delame jako uplne jedini ze vsech narodnosti, co na kurzu mela. Ale ve finale mi to vykani a ty tanecky okolo nej vubec nechybelo.
Zuzuli mně to taky nechybí.
A ještě mě napadlo něco, co z ČR neznám. Například prodavačky si říkají příjmením, ale tykají si. "Frau Huber, můžeš prosím přijít?"
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články