Reakce na Miru:
Fleur
Ences Suave má tedy nádherné složení.!.
To sice má, ale ty na Encens Suave zapomeň. To už má u tebe větší šanci projít se sillage Royal Leather
.
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
wendulka No ja to na komiks moc nevidim, to je jasna akrylova malba. Velkoformatova. A ten netopyr s celenkou je opravdu na miste. Zacnu o tom premyslet.
Okej, spokojím se i s plakátem.
Reakce na wendulka:
No ale bacha, brněnské parfémové srazy jsou návykové. Jak jednou začneš
S tím já počítám, ovšem pro mě je návykové celé Brno 
...
euridike ...pro mě je návykové celé Brno
Naštěstí mám blízko děti
Fleur parádní recenze, úplně to vidím 
A ještě by mi to mohlo i vonět :D
alibi Možná bys ten úvodní žvýkačkový ploužák s kadidlem ocenila 
.
ModestMourek Ta My Vanilla je i pro mě!
...běžte do háje s Vašima vůňkama
By mě zajímalo, jestli je nějaká vůně, která by na Tebe byla příliš "velká", silná, intenzivní...?
Reakce na euridike:
Miru
By mě zajímalo, jestli je nějaká vůně, která by na Tebe byla příliš "velká", silná, intenzivní...?
Mě taky :)
ModestMourek Moc mě potěšilo! A jen na okraj dodám - nedávno jsem dávala macerovat drcený vanilkový lusk a byla to přesně stejná vanilka jako od AZ. Samozřejmě ne tak vrstevnatá a s vývojem, ale AZ tu vanilku zachytila dokonale!
A moc díky za Pineward! Už mám vzorky na cestě a je mi předem jasný jak tohle dopadne 
Do Prahy na sraz už jsme tě lákaly. Aspoň vidíš, oč přicházíš
No... Profesor Nakonečný mi řekl, že jsem krásný příklad asociálního extroverta - a řekl to tak láskyplně, že mi to vlastně skoro udělalo radost //kdyby teda nebyl kříž s takovou povahou žít//... Ale budu to muset zlomit, protože zrovna místní crew bych fakt ráda poznala...
...to není až tak o síle, si myslím. Ale spíše o tom, jak ta která vůně reaguje s mojí kůží.
S tím nic neudělám. Některé vůně, co jsem třeba zkoušela, nejsou kolikrát zbraně hromadného ničení(podle většiny), ale mně se tak nelíbí nebo se mnou nesouzní, že je vnímám nedobře, vadí mi.
No a pak jsou zase vůně, co jiní vnímají jako pecky - silou i výdrží - a pro mě to jsou příjemní, akorát silní společníci. Zatím si nikdo neztěžoval, že bych svým parfémem zabíjela
(příklad: absolutně nenositelné jsou pro mě Mitsouko, L´Heure Bleue, ze současnosti třeba Libre, Libre Intense - to jsou mé soukromé děsy)
Je to o chemii a myslím, že i o vnitřku člověka...
Reakce na euridike:
jerry
No... Profesor Nakonečný mi řekl, že jsem krásný příklad asociálního extroverta - a řekl to tak láskyplně, že mi to vlastně skoro udělalo radost //kdyby teda nebyl kříž s takovou povahou žít//...
Profedor Nakonečný je velmi milý a vnímavý člověk, navzdory své pověsti (mezi studenty). Mimochodem také maluje.
euridike Je zajímavé, že u recenze vůně zakomponuješ pocity a popis vůně do vztahu dvou lidí. Což je intimní, extrovertní... jestli asociální nevím. Ale všichni rádi čteme Tvé minipříběhy / zachycení letmých či fatálních pocitů v okamžiku.
Reakce na svěženkář:
Profesor Nakonečný je velmi milý a vnímavý člověk, navzdory své pověsti (mezi studenty).
Přesně tak, je úžasný, mám ho moc ráda...
K mým recenzím - to je právě to... Mám vůně spojené s osobními a emotivními záležitostmi, takže celý ten dojem z nich neumím zpracovat jinak než přes charakteristiku toho osobního pocitu a prožitku, chtěla bych to umět jinak, ale... Ale to už by asi nebylo opravdové - a já to potřebuji napsat tak, aby to podle mě opravdové bylo... A ta asociálnost je asi v tom, že prakticky kdekoli ve společnosti budu stát tiše a téměř nehnutě někde stranou, popř. sedět vmáčknutá někde v rohu pohovky a tak nějak ze stínu vše pozorovat, do ničeho se nemísit, většinou...
A díky za milá slova...
Ginscence
Nikdy jsem nemusel kadidlo. Ani zázvor. Ani v čaji. Ani jsi mne nepřitahovala. Ani nepřeskočila jiskra. A přece nás určitá laskavost v jednání i slovech svedla. Svedla dohromady.
Vůně jako když se rozhostí ticho, vnitřní klid, smíření... jako, že všechno je, jak má být. Jen na pozadí ozvěny pocitů a napětí, co už nejsou... podststné, nezasahují... mne ani realitu. Klid, kterému se německy říká Geborgenheit. Jemná klidná vůně. Jako divnovůně, co zůstala po nás. Ale oba už máme svůj klid. A na ty napětí a pocity, co zbyly se díváme jako přes sklo. Kadidlo díky zázvoru nezesládne a zázvor ponořený v nekonečném klidu kadidla neštípe. A přesto je vůně živá. Zvláštní harmonie mezi chladem a jiskřičkami života. Po nás zůstala divnovůně a zvláštní klid, že je to v pořádku. Že to tak mělo být. Nedotknutý pocity a tím "ani to memuselo být". Nevyhasl ani život. Ani nás nic nepřipraví o ten klid.
Meditativní, přátelská vůně. Svěží klidné kadidlo oživené zázvorem do až zelené vůně. Dokreslené bergamotem, prodchnuté galbánem, listy a květinami, prohřáté ambrou, kořením a uložené na pižmu. Ale v té slitosti a plynulosti vnímáte jen zelený klid. Proud řeky, co vás objímá, obnovuje a očišťuje.
prďola Potěšení na mé straně. Jsem zvědavý, jestli tě některá z vůní uhrane.
euridike Je fajn, že dnes se v psychologii už nemluví tolik o pólech (extrovert-intovert), ale bere se se to, že osobnost může v určitých pohledech/situacích extrovertní a v jiných introvertní.
Nevměšovat se, držet se stranou a pozorovat je spíše introverní než asociální.
Spisovatelé a jemné, intelektuálně zaměřené povahy to tak často mají. Nesdružují se v chumlu či davu. Extrovertně se sdělují, sdilí se(be). Ale zaroveň nesdílí s ostatními to společné. Drží si odstup, jen občas erupce zevnitř - nejlépe zašifrovaná do uměleckého sdělení.
(To je to asociální, co zároveň dává svobodu. Nevázáni vazbami ve skupinách a společnosti. Nevázanost v činech, bytí i umění.)
