Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

No, Cervanek nad některými od nich ochá, tak to asi nebude tak hrozný olfaktorický zážitek

Tak o tom není pochyb.

Ona to objektivně vzato není špatná vůně. Zajímavý olfaktorický zážitek to rozhodně je. To jenom já čekala než vymydlenou divočinu s dezinfekčními prostředky, no.

Ještě tu mám od nich čtyři další zvířátka, tak uvidím.

Floris (Sirena)

Hlava - růžový pepř, mořské tóny, jasmín, bergamot

Srdce - bobule, růže, pivoňka, oleandr

Základ - pižmo, pačuli, santalové dřevo

Juan Famenias Floris, který se svou ženou v roce 1730 v Londýně založil anglickou značku niche parfémů Floris, pocházel z Minorcy. Menorca (Minorca) je ostrov ve Středozemním moři, který nyní náleží Španělsku a je domovem mořské panny Mahony. Právě ona se stala inspirací pro vytvoření květinovo-akvatického parfému, který má zachytit ducha tohoto místa, slunce a mořský vánek plný vůní středomořských rostlin. Mají to být destilované letní vzpomínky.

Vyzkoušet jsem Floris chtěla, protože mi z diskuzí na A. utkvělo, že by měla být podobná jako Blanche (Byredo). V úvodu opravdu vnímám jistou podobnost. S cukrovou vodní vůní totiž přichází i vůně vypraných prostěradel, malinko podobná jako v Blanche. V této fázi mi parfém vadí, obě vůně - vodní a prostěradlová - si jedou svoji linku a ne a ne se spojit. Akvatický díl ve vůni mi zase připomíná Reflection (Amouage), která je však co do kvality i siláže s Floris nesrovnatelná. Později se přeci jen vůně uklidní, řekla bych, že ty prostěradla se postupně vytratí a prosadí se jemné kytičky něčím oslazené - třeba těmi bobulemi, může být. Je to sladká vodní svěží vůně. Co se týká složek téhle „mořské vody“ - v úvodu vede bergamot a pepř, v srdci pivoňka a v základu pižmo a velmi umírněný santal.

Oud Al Melka  Royal Crown

Neodolatelná proměnlivá vůně od "uzeného" počínaje, přes vintage tóny díky ylang-ylangu, přes vůní jemně  vypreparované kůže à la Le Gant a La Botte (bez okurkovàho salátu) od Byredo, až po vůni mýdla a čistě vypraného prádla, sušeného na zahradě na sluníčku u záhonu rozkvetlých růží ováté větrem ze stromů cedrů.  Krom toho mi díky proměnlivosti od počátku vyvolává vzpomínky na mé daleké cesty po Číně, SAE - kde takto voní ulice a parky, ale i v Evropě s jejími obchůdky s koženými kabelkami a rukavičkami z jemňounké teletinky.Nááááádhernááá arabka nearabka s vynikající výdrží

Amber Aoud: Roja Parfums

Nejnádhernější vůně oudovo-ambrového typu, co jsem v poslední době čichala a co se nepřejí. Je to dokonalá krása vůně ambry s oudem a fíkem. Beru ji za  asi nejlepší z celé značky (byla jsem již majitelkou  Lilac, Lily, Diaghilev, Unspoken - poté, co jsem se s nimi potěšila - všechny jsem je poslala dál) a zkusila i kupu dalších. Ale tato je mou "TISÍC A JEDNA NOC". Sametově hladké pohlazení po duši, kdy vůně má mnoho podob. Obdivuji její lahodnou sladkost ambry s fíky, chvílemi v ní cítím i zrnka čerstvě pomleté kávy v útulné kavárně obložené dřevem. Kdy se line z prostoru i vůně růže, někdy i tabákový kouř a koření a pak zase  pačuli. MÁ  vůně snů. Je to jako projet se podzimni krajinou v době babího léta, kdy sluníčko, již zubaté, se prodírá červenými, žlutými a hnědnoucími listy stromů na konci léta. Kdy se pole a louky chystaji odpočívat. Krása nebeská, co mi hezky zamotala hlavu!

Puredistance I

Zamilovala jsem se na první přičichnutí ve svatebním butiku ve Vídni na Franziskanerplatz 6 do této noblesní vůně s jemnou duší a silnou osobností. Sdílím slova Annie Buzantian: "Když odcházím z místnosti, chci, aby vůně šla za mnou". Jde.  Růže Wardia zde hraje prim v plné kráse společně s černým rybízem, lahodnou tangerinkou a mimózou. Vše hladí a ochlazuji sametově hladké okvětní plátky ušlechtilé magnólie grandiflóra s bílým pižmem. Vůně ženské elegance, andělské něhy a empatie.

Dlouholetý sen se stal skutečností a flakón I v hnědém koženém pouzdře je bezesporu nejcennější parfém mé Poličky!

Teda ty jsi plodná, Sylvi:) Je vidět, že ti výlet prospěl A mám radost, že se nám zas líbí stejné vůně

Pekná recenzia a blahoželám k vytúženej vôni Ja od značky Puredistance radšej nič viac neskúšam, stačí mi môj dlhodobý nesplnený sen o White a splnený sen Opardu na poličke.

Diky.

Souhlasim s Tebou, Silvi.

Puredistance je velmi nebezpecna znacka.

Z Opardu mam velky odstrik a White v tuzebniku - sny je treba mit 

Právě Evka Škovranová mě upozornila na růži ve White. Předtím jsem ji tam vůbec necítila

Keiko Mecheri: Wild Berries

Šťavnatá vůně bobulí, v které se sice mihne náznak žvýkačky, ale naštěstí se rozvoní spíše nesladce, přírodně, jako procházka na začátku podzimu, kdy je nebe modré a slunce svítí, ale už ztrácí sílu a ve vzduchu je cítit suchá vůně vadnoucích listů, větví i kůry a okolo se červenají šípky, jeřabiny a spousta dalších bobulí. Chvílemi je ve vůni cítit i vlhký bylinný tón, který mi připomíná heřmánkový čaj. 

La 13ème Note Femme (Absolument Parfumeur)

Ve filmu Parfém, příběh vraha se mluví o legendě, podle níž byla v hrobce faraóna nalezena amfora s magickým parfémem, který byl i po tisíciletích stále vytříbený a měl velikou moc - po přivonění si každý na okamžik myslel, že je v ráji. Bylo v něm možno identifikovat 12 esencí. Ale 13. esence, jeho pravá podstata, zůstávala stále záhadou. Ovšem v předloze filmu - knize Patricka Süskinda je vše trochu jinak. Tato legenda je totiž autorskou smyšlenkou režiséra filmu Toma Tykwera. Geniální nos a zároveň vrah Grenouille má v knížce 25 lahviček pro 25 svých obětí. O číslovce 13 není žádná zmínka. Ale to přeci nevadí, kdo v dnešní době čte knížky? :)

http://alibi-notes.webnode.cz/l/la-13eme-note-femme/

Přečetla jsem na jedno nadechnutí.

děkuju Vendulko :)

Třeba zrovna já. Knihu jsem četla, ale film jsem neviděla .

Jinak moc zajímavé.

Knihu jsem četla už před mnoha lety a působila na mě děsivěji než jiné. A film by mě taky zajímal. Po vůni netoužím, i kdž jsi ji popsala moc krásně, Libu Ostatně, jako vždy

Krásna recenzia, ďakujem  

Aj keď pre mňa už ostane parfumom z toho filmu/románu Premium Concepts No.4, ktorý popísala Martula.

Ja som knihu nečítala, film som videla 2x. Prvý raz som si povedala, že to bola strašná blbosť. Po rokoch (už ako parfum maniačka) mi to nedalo a pozrela som ho druhý raz. Príbeh dobre spracovaný, z pohľadu milovníčky parfumov je v ňom veľa zaujímavých vecí, ale stále nič pre mňa 

Film je oproti knize dost zkrácený. Chybí hlavně téměř celá střední pasáž, což by zase až tak nevadilo, kdyby se řežisérovi podařilo dostatečně postihnout i druhou Jean-Baptistovu naprosto vyjímečnou vlastnost, která je pro pochopení děje z mého pohledu dost zásadní. Věnuje jí jen pár vteřin.

Respektive kdo nečetl předem román, ji nemá jen ze samotného filmu podle mě prakticky vůbec šanci poznat.

Hm, tak jako obvykle - dávám přednost četbě