alibi Tak dodatečně vše nej, zdraví především a rodinnou pohodu taktéž
Vůni jsem měla a dávám ti úplně zapravdu
alibi Tak dodatečně vše nej, zdraví především a rodinnou pohodu taktéž
Vůni jsem měla a dávám ti úplně zapravdu
Korsičanka děkuju
alibi Všechno nejlepší! A jak čtu tvou recenzi a svoje dojmy z první verze, zdá se, že ani není reformulovaná.
blackviolet děkuji.
koukám na tvou recenzi - vnímám ji přesně tak, jak ji popisuješ. já tam mám hlavně ty rajčatové lístky a kyselou ovocnost rebarbory. ale kolegyně, které se ta vůně moc líbí, tam hned rozpoznala i to kadidlo. a vetiver tam rozeznávám jenom proto, že je napsán ve složení (jinak mi dost často ve vůních vadí, tady ale je ho jen ždibec)
... přeji vše nejlepší ...
A vůni musím vyzkoušet, nechápu, jak je možné, že mi její existence unikla.
La Closerie des Parfums: Bois Iris Coriandre
Moc hezké zpracování kosatce. S nasládlým fialkovým pudrem a ovocně meruňkovou vonokvětkou. A aby to nebylo nudné, okořenili ho pikantním dřevitým koriandrem a uhladili krémovým pižmem a santalem. Jednoduchá, ale elegantní kosatcovka.
euridike děkuji vyzkoušej, je moc pěkná
Dnes v ostrém provozu znovu po čtvrt roce Collection Personnelle: Îles d'Or EdP - Molinard
Je to dobré. Kritická fáze hromady přezrálého ananasu v pralese se nedostavila, což vůni značně prospělo. Zůstaly jen suché byliny v ostrovním povětří s lehounkou pánskou notou. Připadá mi poměrně neobvyklá, ale spíš to bude nedostatkem zkušenosti. Matadorky by určitě z paměti nějakou obdobu vydolovaly.
Edit: 2.5. nástřik v 9 dopoledne a v sedm večer ještě cítím závany. Výdrž tedy značná.
alibi
A vůni musím vyzkoušet, nechápu, jak je možné, že mi její existence unikla.
Pokud se nepletu, tak byla první vůní, kterou značka uvedla.
alibi Opožděně gratuluji k narozeninám i nádherné vůni.
Lorenzo Pazzaglia: Passion Rose
Růže, která má kolem sebe ovocnou auru z černého rybízu, sladkokyselé mučenky a grapefruitu, na nějž si však musíme chvíli počkat. Není ale jenom ovocná, protipól tvoří šafrán, růžový pepř a pačuli lehkou rukou. Posazená je na příjemném krémovém pižmu se dřevem a voní v něm velmi, velmi dlouho. Moc hezká růže.
Fleur děkuju
I Don't Need A Prince By My Side To Be A Princess (Kilian) - vzdušně sladké café latté s karamelovou příchutí a k tomu jablko v županu s vanilkovou zmrzlinou. Sladká gurmánka, ale je spíš lehká a rozhodně ne ulepená.
Pokud se nepletu, tak byla první vůní, kterou značka uvedla.
Máš pravdu, už jsem si to také dohledala; složení se mi moc líbí, už se těším, až ji vyzkouším...
VAN EXSTASYX Lorenzo Pazzaglia
Vanilková pasta podobná benátskému štuku.
Odlesky stříbrného světla na jejím povrchu přecházejí z matu do lesku v nepravidelném rytmu.
//Lesk i mat připomínají efekt, jaký na křídovém papíře vytváří embosovací pudr...//
Vůně té pasty osciluje mezi sójovým vanilkovým pudinkem, modrou /tedy bílou/ Indulonou, vanilinově vonnou parafinovou svíčkou a Play-Doh.
Hmatatelná, hřejivá sladkost vanilky, vanilinu i sóji zhmotňuje živočišnou tinkturovitou auru, tetelivou, kouřovou, boooooozy, barovou, přeplněné popelníky a poblikávající slovo EXIT nad hlavou...
Ve Van Exstasyx cítím ozvěnu vůní Accident À La Vanille Jousset Parfums /kouřová, likérová vanilka/ & Bianco Latte Giardini di Toscana /hřejivá pudinková/parafinová/škrobová/proteinová vanilka/.
//Ne tak docela gurmánská vanilka. Trochu divná, nepřirozená, nejedlá, proto mě baví. Jako by ji projektoval Švankmajer.//
...kdybych vůni neznala...
Podle Tvé recenze jsem si ji představila jako osobnost nesnadno uchopitelnou, jako těžce/nesnadno někam/kamkoliv zařaditelnou a přesto příjemně provokující, přitažlivou...
(...pro mě je ta vůně snadná, snadno nositelná,
krásná a současně nepitomá,
líbivá a přesto jiná...)
... s "nepitomá, líbivá a přesto jiná..." souhlasím, ale pro mě /a na mně/ to není lehce nositelná a snadno uchopitelná vanilka; přesto/právě proto mě baví. Taková vanilka, jakou popisuješ Ty, je pro mě Accident À La Vanille Jousset Parfums.
Možná je to tím, že Ty a vanilka si obecně rozumíte, kdežto já a vanilka máme dlouhodobě komplikované vztahy. :)
...
Marc-Antoine Barrois: Tilia
Marc-Antoine a Quentin Bisch jsou sehraný tým a Tilia sedí do jejich portfolia vůní moderních, odvážných a trochu jiných. Vůní na pulzu doby.
Ani v Tilia není lípa jako živá, je to představa lípy jako pozitivní emoce spojené se světlem, létem, přírodou. Lipové květy, med a pyl, zelené keře a mandlově pudrový otočník. Ale taky škrábající dřevěné větvičky ambroxanu a zemitý vetiver. Možná i akigalawood – jako umělohmotný stolek stojící pod lipou a kolem něho sedící společnost. Není to obraz od Renoira, je to fotka z instagramu.
blackviolet Fotka z Insta - přesně. U mne opět zklamání - lípu zřejmě věrně nikdo nevytvoří - jako fialku asi
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články