A tak on ten film není vůbec špatný. Je dost naturalistický a napínavý, jak se na historický thriller sluší. To jen ve mně přetrvaly následky kurzu současné německé literatury, kdy jsme speciálně jeden celý seminář věnovali srovnávání knihy a románu, jímž jsem už asi doživotně postižená
a z toho pohledu hodnotím možná až příliš kriticky, co většina diváků třeba vůbec řešit nebude.
Ale ty mi zajisté rozumíš, kolegyně
.
děkuji všem.
no já viděla nejprve film a to jen náhodou, když muž přepínal kanály. jenže nás tak zaujal, že jsme ho nemohli přepnout a dokoukali do konce. to jsem ještě nebláznila s parfémy. knížku jsem četla až po pár měsících s parfémy a předčítala jsem i mužovi. musím přiznat, že ten úsek, kdy si jeho učitel parfumér stěžoval na to, jak jsou mladí hrozní a jak to bylo dřív lepší a cosi o politice, tak ten jsem celý přeskočila. ale jinak super. jak píše Vendulka - v knize toho je víc a je skvělá. ale film je boží.
Premium Concepts IV jsem taky zkoušela, Martula mi poslala nezištně vzoreček. její recenze je moc pěkná, taky ji mám s tím příběhem spojenou. Mirabelky :). s 13eme note jsou to naprosto odlišné vůně. Pr.co.IV je hříšná, jako Evino utržení jablka. živočišná, plná. kdežto 13eme note je lahodná, lehká. Obě jsou krásné, ale každá z naprosto jiného soudku.
PHI Une Rose de Kandahar (Tauer)
Původně jsem k ní chtěla připsat … „růže, která se přede mnou skrývá“ … a přemýšlela jsem o věrohodnosti názvu parfému, ale nakonec se mi ji přeci jen podařilo na chvíli zachytit. Musím ale přiznat, že je to velice proměnlivá vůně a při jedné z dalších zkoušek mi nastavila úplně jinou tvář.
Zpočátku se představí poměrně ostrý bergamot a koření (skořice). Ovocné tóny mě minuly úplně. Po bergamotovém úvodu se na povrch prodírá nasládlá vůně, je svěží, trochu kořeněná, ale hlavně hodně pryskyřičnatá… a to je Ona. Teď ji konečně nacházím. Je zvláštní, je jiná, než jaké jsem dosud potkala. Působí dojmem, že je snad v pryskyřici zalitá. A když ji později zahalí suchá a trpká vůně tabákových listů, je pryč. Už chápu, proč jsme se při první zkoušce nepotkaly. Je to růže v utajení. Tajemná a záhadná.
Po čase začne nabírat na sladkosti a hustotě, která zpočátku lehce drhne, ale postupně se na kůži rozvoní sladká ambrová vůně s vanilkovým likérem. A na závěr nesmím zapomenout na pižmo, které mě svou lehkostí až průsvitností překvapilo, vzhledem k průraznosti jiných ingrediencí.
A druhá poloha Une Rose de Kandahar, … z ostrého koření se vyloupla postupně sládnoucí temná skořice. Díky této husté teplé skořicově pryskyřičnaté pěně jsem růži neucítila vůbec. Naopak se ke skořici později přidalo pačuli a nakonec vanilka. A kdo ví, kolik nuancí by se ještě našlo…
Teď to vypadá, že popisuji dvě rozdílné vůně. No, …jestli na kůži takto pracují všechna Tauerova díla….
zdroj: Efkoart.cz
Buď úplně v klidu. Takhle schizofrenně se chovají VŠECHNY Tauerovy vůně (i ty "nositelné", jakou je kandahárská růže). Kam se hrabe Nobile 1942.
Měla jsem tu čest s Tauerovými Carillon pour ange - aneb jarní procházka po dešti, nebo tlející kompost :)
Jani a mimochdem z toho ubrousku mi jeden střik Tvé růže voněl velmi intenzivně a úporně ještě druhý den, takže jsem ho musela zaarchivovat do smeťáku zabalený do igelitu. :)
Styď se, Libu, vyhazovat Tauera do smetí
Je fakt, že já se s Une Rose Chyprée taky nesžila
červenám se. :) když on Tauer voněl tak intenzivně, že jsem necítila to, čím jsem se navoněla ráno a střiky nešetřila :)
Vím přesně, o čem mluvíš, ale tak lehce to s Tauerem nevzdám! Až dorazí k Lucii do Vava, určo budu zkoušet a zkoušet
Co na papírek, na kůži jsi měla zkusit, třeba by Tě z práce byli nuceni pustit dřív...nebo bys dostala v ten den náhradní volno
kolegyni jsem dala přičichnout k papírku (podotýkám ten druhý den) a dostala záchvat pšikání :) nenapadlo mě ho nenápadně podstrčit šéfovi, třeba by ho kleplo :D
Dnes jsem zkoušela dvě vůně od Carner Barcelona. Jak jsem očekávala, tak jsou krásné, propracované a takové až meditační. Škoda, že jedné to trvalo celou věčnost.
Palo Santo - Gurmánka, krásná, hutná, jedlá. Závan sladkosti v začátku. Takové, která neotravuje, spíš má člověk pocit, že se musí do ruky zakousnout. Dávka rumových perníčků s polevou a nálož kvalitního alkoholu v dřevěných sudech. Dřevo se zdá napřed lakované, až se leknu, kam se vůně vydá, ale později je spíš vyschlé s trochou balzámových pryskyřic. Nádech laku tam cítím malinko pořád. Guajakové dřevo s teplou vůní vanilky a amyris se svou vůní santalu ve spojení s tonkou, ale dávají vůni velice příjemný měkký karamelový tón. Alkohol postupně vyprchává. Guajakové dřevo má mít euforické účinky. Možná proto tolik nadšení.
Sweet William - Mýdlo, hodně mýdla, topím se v mýdlových bublinách mýdla z roku 1970. Kde je ta očekávaná nádhera. Vendulčino "bledý jako smrt" je naprosto přesné. Jen bohužel dlouho v téhle chladné a bledé pozici vytrvá. Cítím jen malinko pepře, kterým někdo posypal tu mýdlovou nálož a ještě si ve vaně zapálil. Asi to bylo zakázané, protože nad vodou se vznáší jen jemný kouřový obláček, ale já mám nos citlivý a hned to odhalím. Po hodině mýdlo mizí, vystřídá ho příjemná krémová vůně vanilky, vanikového styraxu s troškou kosatce. Tohle už je něco, co jsem od Carnera očekávala.
Tak ony nejsou obě vůbec špatné, ale přece jen ty jejich první vůně anebo ta černá kolekce mi přijdou lepší.
Zoologist Perfumes: Nightingale
Tak tohoto Slavíka si jako posla jara dovedu úplně s klidem představit. Slavíkem je tu lehce medicinální oud, který si za bergamotového deště nejprve poletuje nad poli semišového šafránu, aby vzápětí zalétl do květinové zahrady a napil se sladkého nektaru z fialek a růží, vonících po červeném ovoci. Rozkvetlá švestka svou sladkou svěžestí a mechovými paloučky v další fázi pak dává tušit, že zahrada má i svůj japonský pavilon, k němuž směřují zdobné nášlapné kameny (kombinace studeného kadidla a bílého pižma)
.
Pineider: Bianco di Bulgaria
Je velmi elegantní dřevitě aromatickou kolínskou. V úvodu vás osvěží jiskřivé citrusy speprnou mátou a větrovým badyánem se špetkou zelené anděliky. Sladce růžové dřevo ji po rozvonění dodá hřejivou smyslnost, díky zemitě peprnému guajakovému dřevu s výrazně jehličnatým cedrem a pryskyřicemi si však zachovává svůj spíše pánský ráz.
A ja bych se za "Konvalinkovymi zvonky" u Andyho, ktere jsou pekne schovane ve stavnate zelene trave po desti, uaaachala.
Ale celkem chapu, ze ne kazdemu vune Andyho sednou.
Podobne to mam i s jeho zelenou levanduli No 04 Reverie Au Jardin
jedinou vuni, kterou od neho fakt nemohu, je No 03 - Lonestar neco, ktera na me voni jako dehet z Dezy z ValMezu - snad mi to Andy promine!
Lonestar Memories sú krásne...ale nosiť by som ich asi nevedela...
...ale pre chlapa, prečo nie?
Bezva, konečně nějaké zprávy o Zoologistech. Vypadají všechny moc zajímavě.
Jo, pokud pracuje na ropné plošině nebo někde v autodílně, proč ne?
No Macaque mě trochu zklamala, Civet se mi líbí dost, ale opravdu mě zaujal až teď ten Slavík.
Ona to vlastně není "asijská" vůně nebo vůně pro asijský trh v pravém smyslu slova, ale to se mi právě moc líbí, že tam není ten všudypřítomný třešňový květ, ale květ japonské švestky, čímž je to pořád asijsky odlehčené a svěží, ale ne kysnoucí a ani vyloženě švestkově sladké.
Ještě tu mám Pandu, Vážku a Kolibříka, zbytek zoo bude muset orecenzovat Cervanek , až bude mít čas.
Jinak teda já na tom s čichem ještě nejsem úplně stoprocentně, je to 90/100, chraptit jsem přestala až dnes ráno, ovšem parfémový absťák už byl tak silnej
, že jsem musela zkusit aspoň něco.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
