Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

...a jak to je s intenzitou a výdrží těch vůní.?

Nejslabší mi přijde Dovana, ostatní držej velmi dobře. Na kůži jsem je nezkoušela, ale do prostoru půjdou dost, v tom jsou pižmovky spolehlivý  Papírky mi to tady provoněly slušně! 

...tak to zní dobře

Essence No. 3 Ambre (Elie Saab) - ambra, ambra, ambra....propolisová, jemně kouřová, po rozvonění sladce medovinová, postupně s přídavkem temného santalu. Prostě úžasná...

Jasmin Kâma (Rania J. Parfums) - v pozitivním slova smyslu starosvětská zelená květinovka s dominujícím sladce svěžím zeleným jasmínem, pár plátky sušených růží a jemným pižmově nasládlým santalem. Byla by uhlazená, sametová, nevtíravě elegantní...kdyby se ovšem nerozvoněla do podoby WC čističe s rádobyjasmínovou parfemací.  

Vert d´Encens Tom Ford

Odpor.

Láska.

Borovicová pryskyřice -

to není ona hutná a tuhá pasta ztěžka prýštící všemi póry vznosných lesních velikánů

( jak slzy, tvrdé slzy, hrdý krunýř, ochrana zranitelného nitra, brada vzdorně zdvižená...),

z prstů téměř neodstranitelná...,

ale vyšlehaná pěna, hustě měkoučká jako nejkvalitnější kašmír.

Jedlový balzám -

jakoby až právě on dodával stříbřitě šedavý a temně zelenavý vítr z jehličnanů...

Heliotropin - díky němu se

vůně stává moučně prachovou,

vlahou a vláčnou, hladí a objímá, svádí svými úlisnými chapadly, přitahuje otěže divokosti...

Kadidlo.?

Och ano.!...

...směšné zbytky hřísného, lehoulince kouřového, nádherného ale současně bolestného, hlubokého polibku...

Vert d´Encens však není čerstvě zelená kolínská z laciných oficín na předměstí, kterou se mužům prokrvují tuhé tváře upravované břitvou...

Vert d´Encens je tonutí...

...tonutí do nevědomé blaženosti, momentu slasti a chvilkového opojení...

Když si čichám ke kůži,

přivírám oči a vidím sluneční jas filtrovaný přes skleněný střep z tmavě malachitově zelené lahve...

Měkce dřevitá vůně se silicemi hlubokých hvozdů a s delikátně dýmovým hvězdným prachem.

...tmou tiše, dalo by se říci, že až skoro incognito, doutnající syrové dřevo

(čerň, zeleno, vlhko, horko, chlad i teplo, tma), 

kdy nevíte, zda ta světýlka jsou jepičí životy jiskřícího popela s touhou po výšinách, nebo

hvězdy na noční obloze...

Indian Dream - Mancera

Je to nádherná ženská vůně, s úžasnou výdrží. Všechny složky do sebe krásně zapadají. Asi bych měla víc rozepsat jednotlivé složky, vývoj vůně, ale neumím to. Sbírám s ní komplimenty....a asi jsem našla svojí signature.

Jul et Mad - Secrets du Paradis Rouge: Keby existoval med z ruží, musel by voňať takto.....Ružovo-kvetinovo-pižmová vôňa, ale hneď od začiatku sľubujúca niečo navrch. Sú cítiť mandle, troška včelieho vosku, ktorý pravdepodobne spolu s benzoinom, ambrou a pomarančovým kvetom vytvárajú ten medový efekt. Obe tieto línie ale viac spočívajú na ruži s mandľami, medovo-živicový základ hrá skôr druhé husle do pozadia. Krby niekto vzal Mon Précieux Nectar od Guerlaina ako základ a nabudoval na to neolejovitú ružovú vôňu, asi by dostal niečo podobné. Napriek tomuto všetkému nejde o ťažkú vôňu, je hladká až hodvábna, skôr jemná, ale so slušnou silážou. Držiak.

Dior - Mitzah: zase jedna z vôní, kde mi naskočí reminiscencia „toto predsa poznám“ – ambra, kadidlo, živice, korenie, ľahký nádych kože...žeby staré Opium? Ok, tak toto je Opium s dvojnásobnou dávkou ambry a podložené náložou pačuli, ale je to tam!

Dior - Gris Montaigne: bergamotová kôra, citrusová stopa, k tomu slaný tón, človek čaká podvedome na Tequilu...ale našťastie nič, takto to proste drží. Slaný, ľahko drevitý bergamot. Veľmi príjemné, osviežujúce, šťavnaté. A dlho drží.

Chanel N°18 (EdT): No, neviem, kde vzali to zloženie, respektíve čo s ním navyvádzali, ale moja prvá reakcia bola, že "tieto detské kvapky doma určite máme".Na začiatku vyslovene medicinálny tón, ktorý prechádza do v alkohole macerovaných byliniek. Napodiv veľmi pekné, neotrelé a nositľné.

Une Fleur de Chanel: jemný závan ľahkých aldehydov, trošku ľahkého zeleného jazmínu a potom už nič. Na koži zostáva jemná zelená stopa, ale je veľmi slabunká.

Parfums MDCI - Chypre Palatin: Tak v prvom rade je to podľa mňa dámska vôňa. Začína umierneným zeleným, ale veľmi jednoznačným chypré akordom, pridávajú sa bylinné tóny, ktoré trošku evokujú Invasion Barbare, ale sú sladšie. Zaujímavý je koniec, ktorý je labdanovo-vanilkovo-púdrový.

Mademoiselle Guerlain - Roztomilá púdrovka. Charakterovo mi pripomína Purple Fantsy, ale je intenzívnejšia, alebo Love Chloé, ale trochu tlmenejšia a prepracovanejšia. Nie je presladená, vynikajúco drží a ide do priestoru.

Cartier - L'Heure III Vertueuse: Ostrá, zelená, šťavnatá, optimistická vôňa, ktorá postaví na nohy. Nositeľku, nie obecenstvo k úteku. Najhlavnejšiu rolu hrá verbena, ale ostatné zložky jej zabraňujú "zovocnieť", ako niekedy zvykne, navyše jej pridávajú na zeleno-bylinnom charaktere. Vynikajúce.

Tak už mi ty vzorky od Sylvaine taky přišly (od té Francescy Bianchi zatím nic a to měly být odeslané už minulý pátek).

Zatím jsem stihla prozkoušet jen tři. Jako všechny jsou pěkný, ale hrozně plochý. I když jako dárek by mě samozřejmě neurazily.

V Lillylang ten růžovej pepř na začátku na kůži mám. Pak je teda něžňoučkej ylang v krémový podobě s vůní zralých banánů, zahalený do sladkého bílého pižma.

Helicriss je fakt pěkná autentická slaměnka s rozmarýnou, i když zase zabalená do sladkého pižma. Nic víc, nic míň. Chci říct, že budu-li chtít slaměnku, sáhnu raději po L'Être Aimé Femme od Divine.

Smeraldo mě z těch tří zklamala asi nejvíc. Čekala jsem anděliku, ale jí tam minimum, převažuje limetková kůra s citrusově pryskyřičnatým mastixem a zase sladký bílopižmový kabátek.

Jinak ssi myslím, že pro Miru z těchto tří nebude žádná a to včetně intenzity a výdrže. Teda Helicriss drží dost dobře, ale prostorovst veškerá žádná.

Jsem zvědavá, jestli mě ty zbývající dvě vypudí alespoň k nějakému komentáři. O tady těch, i když se mi líbí, nějak prostě nejsem schopná nic rozumného napsat. Hezké miminkovské pižmovky.

Miru Super.

"Jsem zvědavá, jestli mě ty zbývající dvě vypudí alespoň k nějakému komentáři. O tady těch, i když se mi líbí, nějak prostě nejsem schopná nic rozumného napsat. Hezké miminkovské pižmovky."

To vypadá jako jedna z tvých nejničivějších kritik. Mě tahle kolekce docela potěšila. A stejně jako Barbuše, Fleur a Frédéricovi S. se mi asi nejvíc líbí Helicriss. 

S Chypre Palatin se naprosto shodneme. Taky nechápu, proč ji Claude Marchant uvádí jako pánskou.

Jenže já fakt nevím.

Jo, Helicriss je povedená slaměnka, ale je to "jen" slaměnka ve sladkém bílém pižmu se snítkou rozmarýny. Mně prostě víc baví ta od Divine.

Jinak jsem samozřejmě ráda, že jsem si ty vzorky opatřila. To balení udělala Sylvaine taky moc hezké.

Vert d´Bois Tom Ford

Nasládlá pryskyřice - 

čerstvá a svěží, současně teplá, hustá, 

velmi příjemně nasládlá, jantarově zlatavá a táhlá...

Zelené listy z olivovníků - natrpkle hořké, chvilinku pichlavé, 

pak už jen jako osvěžení, vytržení z malátnosti...

Anýz - tmavohnědě hutné větrové aroma

Pak, chvíli vnímáte tonku s  delikátně vanilkově senový podtónem a i  se stopami  rozměklé čokolády,

a chvíli zas tmavozelené až tmavé khaki listy pačuli, měkce tuhé, s velmi jemným pikatním vintage odérem...

...zvláštní... 

Vůně je slastná,opojná -

jak velké množství alkoholu v krvi, 

tíha rozlévající se po celém těle...,

ale neustále udržuje člověka při jasných smyslech, a spíše naopak -

skoro vybudí k ještě větší pozornosti, ke snaze zachytit vše, co se dá...

 ...na kůži ulpělé kousky tmavé čokolády, jenž se rozpatlávají tím víc, čím víc se je snažíte smést z kůže pryč...,

a těmi luculskou laskominou potřísněnými prsty držíte v dlaních lahodný mok,

jenž zrál v dubových sudech,

a můžete své myšlenky nechat jen tak volně plynout,poddávat snění...

Měkce dřevitá nasládlá, delikátně kořeněná

 Vert d´Bois voní hebce a  vláčně,

přesto osvěžuje a sebejistě něžně objímá...

No a když Vert des Bois a Vert d´Ences srovnáš s Vert Boheme. Že ty dvě jsou už echt stará dobrá dekadentní fordovina?

Vert Boheme je nejlibivější,eventuálně nejméně kontroverzní...

Podle mě - ty dvě jsou delikátnější formou staré dobré fordovštiny...

Sylvaine Delacourte: Dovana

Ano, mošusové semínko s pižmem a kapičkou neroli vytváří v Dovaně skutečně dojem kvalitního krémového mýdla, položeného mezi osuškami, plátnem a krajkovím společně s tělovým pudrem. Zároveň je lehce políbená kosatcem a vanilkou. Vůně je to sice zase nekomplikovaná, až miminkovská a intimní s lehce podprůměrnou výdrží, nicméně schopná vyvolat milé abstraktní vzpomínky z dětství a to se cení.

Noir Patchouli (Histoires de Parfums) - Už nějakou dobu toužím po vůni s pačuli. Pačuli je hned ze startu dost připálené, kytice květin se mi vyhnula a pak to převálcuje vetiver, kůže tam je, ale hlavně cítím mýdlo. Na konci je vůně docela pěkná, témeř jemná. Hledám dál.

Vanille d'Iris Ormonde Woman. Hezké. Vůně ze skupiny Collection Extraordinaire Bois d'Iris a 450 Farmacia Annunziata. 

Paul Schütze: Behind the Rain

I tohle je jako v případě Tears of Eros originální a mimořádně povedená kadidlovka. Tentokrát se díky kombinaci drceného černého pepře, jehličí, ledového kadidla, hořce svěžího grepu, citrusově pryskyřičnatého mastixu, mechových tónů a zemitosti pačuli nalézáme v lese za vydatné letní bouřky, při níž se žení všichni čerti.

Po rozvonění se nám podaří nalézt dřevěnou chatu, ve které se před tím lijákem můžeme konečně schovat a ohřát se u plápolajícího krbu. Kromě toho na zahřátí dostaneme šálek čaje z lipového květu a několik větrových lékorek (fenykl). Vůně jde znovu hezky do prostoru a výborně drží. Tímto se začínám opravdu těšit, s čím dalším tato značka ještě přijde.

Juliettte Has a Gun: MMMM…

A máme tu další pomerančový květ na sladko. Tenhle je v první fázi zkombinovaný se sladkým růžovým pepřem a malinami. Voní po lesních jahůdkách, díky pudrovému kosatci je heboučký a i když nejsou ve složení uvedené, cítím tu ještě víc než v Secrets du Paradis Rouge znovu guerlainovské svatební mandle. Tyhle ale mají u tu bíločokoládovou polevu. Od Guerlainu se odlišují přidanou ovocnou tuberózou, která k nim přináší vůni teplé meruňkové marmelády.

I MMMM oplývá sladkým pačuliovým základem s vanilkou a bílým pižmem, jen je díky salicylátu trošičku hřejivější. Za normálních okolností bych tohle částečné opisování kritizovala, ale když uvážím cenu Le Bouquet de la Mariée a to, že MMMM… s ní má srovnatelnou intenzitu i výdrž, tak naopak tentokrát tuto vůni doporučuji jako výrazně levnější a přitom kvalitativně srovnatelnou alternativu.

...no, když čtu v prvnim radku pomerančový květ nasladko, vidim červený flakon...

Nebyl ten "hošík" zase pro inspiraci jinde.?, není ta vůnê podobna třeba

Dolce Gabbana Pour Femme 2012 nebo její variantě Intense.?..