Miluji tuto vůni - Orchid Soleil - zatuchlý sklep je příslibem, vyplatí se počkat na máslovou tuberózu, milovanou vůni frangipani, abych se ocitla bez varování ve vaně "plnokrevné" šlehačky ochucené lískovými oříšky, kaštanovým pyré a po této koupeli se namažu tělovým mlékem, abych si tu krásu uchovala.
No vida. 
Gratuluju, kéž bych tam bývala měla tu šlehačku.
Každopádně, až se konečně vykulím znovu zkusit ten London, čímž vyhrožuju už celou věčnost, 
tak se možná přece jen znovu odhodlám i v tomto případě... Možná.
L´Eau d´Hiver Frederic Malle Pozdě, ale přece...Kdybych ho znala dřív, nemusela jsem si lámat hlavu, čím se tak mohla vonět Cate Blanchet neboli Galadriel v LOTR. Je to jasný. Tohle je prostě elfí vůně. Čistá, průzračná, ale zároveň vás pohladí teplou dlaní. V počátku jsem ucítila vůni babiččiny skříně, do které si dávala fialkové mýdlo a podobně jako Apres L´Ondée nebo L Heure Bleue mě málem rozplakala (proto ani jednu nemůžu nosit). Ale před krokodýlími slzami mě zachránil heliotrop v kombinaci s muskem a nabídli mi sáček s mandlemi. "Na, vem si a nebul, už seš velká."
Elfí vůně...to je přesný
L´Eau d´Hiver Frederick Malle - tak trefně a jednoduše se ještě nikomu dle mého mínění nepodařilo zachytit atmosféru, kterou navozuje "zimní voda".
Pravděpodobnost je velká, Tvou poličku bych si s radostí přivlastnila, pouze Serge Noire nějak nesouzníme
.
Dekuji, moc me to potesilo. 
No, ja to asi jinak nez jednoduse neumim...
Van-ile Jacques Zolty
...delikátnější
Cuir Beluga Guerlain.
Nádherná!..
Bohužel v Praze tuhle značku včetně vůně Xocoatl nevedou
.
Krásná recenze
. Dáš ji, prosím, i do databáze? Zrovna u téhle mi přijde škoda, aby zůstala jen tady ve vlákně. Fakt se ti povedla.
Efvy Attling: Kaboom
Ne, že bych nevěděla, že v recenzích můžu plně důvěřovat barbuše a jejímu dobrému vkusu, ovšem tady mě Seveřani opravu moc mile překvapili. Kaboom vás totiž s vůní nasládle zelené anděliky, jalovce a cedru vezme na velmi brzkou ranní procházku do lesa ve vašem oblíbeném semišovém kabátu a kožených botách. Díky jalovcovému chladu je les ještě zamlžený a cestou se přitom brouzdáte v napadaném listí a jehličí. Jerome Epinette by se měl jít učit k Efvy Attling, jak se správně pracuje s jalovcem
.
(http://s4.favim.com)
No 5 - Eisbach (Lengling) - svěže hořké citrusy s ledovou mátou mezi jehličím a pryskyřicí - prostě klasická 4711 zkřížená s Terre d´Hermes. Postupně se přidala i čerstvě utržená levandule a pod náporem sladkého pylu a sušených černorybízových listů vůně zesládla. Ale netrvalo dlouho a vše bohužel skončilo jako vodně-vzdušně-sladká calonová syntetická voda nalitá do plechové vaničky. Škoda...
Battito d'Ali (Profumum Roma) - to nejjemnější prachové peří, prolínající se se sladkým pudrem s lehoučkým hřebíčko-kardamomovým nádechem a stopou dřevité pryskyřice. Kolem povlávají závany jemného luxusního mýdélka. Je snadné se zamilovat...
Takže... jen takové stručné střípky a náladovky.
Orchid Soleil (Tom Ford) - neměla jsem nakonec odvahu znovu zkusit. Prostě se mi z té představy zježily vlasy a všechno se ve mě kouslo. Brala bych to tak, že k sobě opravdu nepatříme. 
Komu voní, budiž mu přáno, nechť se líbí.
London (Tom Ford) - dojem se mi vylepšil. To kouřovo a to sladké kořeněno, to vše mi na kůži nějak víc vystoupilo, v pozitivním slova smyslu. To méně libé se upozadilo. Přesto je to zatím boj. Ale na rozdíl od výše zmiňované nad ní nelámu hůl... Budu ji (lehce masochisticky) zkoušet dál (dokud bude co, protože ji zrušili).
Infusion de Mimosa (Prada) - trochu zklamání. Totiž - není špatná, to vůbec. Ale mě prostě pořád nejvíc sedí Infusion d'Iris Absolue (limitka! 
).
Zato mi voní, světe zboř se, Le Parfum (Elie Saab), ten původní, první (jiskřivý, nasládlý bílokvětinový omamný oblak, který mi dnes v drobném děšti a tmě prozářil procházku městem - a někoho možná i zabil, projekce byla značná) a dokonce mi sedí i mnohými opovrhovaná My Burberry (opět ta původní EdP bez přívlastku; ano, je ostrá, výrazná, snad až trochu ukřičená, ale stejně se mi líbí, svěže-sladká, trpko-hebká). 
Asi ušetřím za nikovky i za novinky. 
Paul Schütze: Tears of Eros
Je velmi povedenou svěží zelenou vánoční kadidlovkou. Jeho kombinace s cedrem, pikantním kardamomem, benzoinem, labdanem a zemitě peprným guajakem vyvolává dojem večera v dřevěné horské chatě, vyzdobené chvojím. Sedíte u praskajícího krbu, popíjíte grog a k tomu pojídáte čerstvě rozloupnuté slaďoučké mandarinky s masitou dužinou.
Ale to není všechno, čím se tahle fresh kadidlovka odlišuje od těch ostatních. Do základu totiž bylo zapracované kosatcové máslo, které jí dodává krémovou hladkost. Takže pokud jste si jako já mysleli, že vůně tohoto typu vás už nemůžou ničím překvapit a že vlastně už na ně ani nemáte náladu, vyzkoušejte. Je totiž dost možné, že vás Tears of Eros donutí přehodnotit stanovisko stejně jako mě
.
Baptême du Feu (Serge Lutens) - libeček naložený v ovocné šťávě a do toho kouř z doutnajícího suchého pelyňku. po rozvonění vše doplnila trocha živočišnosti (ale žádné zapařené zvířátko), odlehčená studeně plechovým tónem. Zní to divně, leč nevoní to špatně (a nositelné je to taky). Že by po vcelku krotkých L`orpheline a La Religieuse zase pořádná "lutensovina"?
Neroli Portofino Acqua (Tom Ford) - autentická "matka všech kolínských" 4711 ve výraznější podobě a s podstatně delší výdrží. Nic víc, nic míň...ale na Forda přece jen trochu málo.
Carner Barcelona: Costarela
Je poměrně přímočarou vůní, evokující mořskou pláž, na níž kotví dřevěné čluny (cedr). Brouzdáte se po ní a necháváte si omývat kotníky mořskou vodou. V ruce máte tropický koktejl ozdobený plátkem citrónu a okořeněný šafránem a vystavujete se přitom sluneční záři (ambra).
(http://cdn.paper4pc.com)
Mně se u této vůně v mysli vybavil obraz pláže černobílý - působí na mě trochu melancholicky (nostagicky). Vnímám hlavně slaný mořský vzduch a písek, který už není rozpálený, ale stále ještě hřeje. Vůni dřev a citrusů (bez koktejlu) citím jen zpovzdáli.
Vyloženě melancholicky na mě nezapůsobila, nicméně je pravda, že z hlediska propracovanosti je to zatím asi nejslabší vůně od téhle značky a i ve srovnání s jinými vůněmi tohoto typu, co jsem zkoušela. I když pořád pěkná a povedená.
Hiram Green - Dilettante
Pomerančová árie. Úvodní takty se nesou v řízné melodii petitgrainu, pokračují - v pomalejším rytmu - poněkud indolickým pomerančovým květem, aby celé vystoupení skončilo šťavnatým, ale nepříliš zralým plodem nejen pomeranče, ale i bergamotu.
Trochu Lutensovy Fleurs d Oranger, nesladký a bez pižma. Intenzita a výdrž rovněž srovnatelná, t.j. vydatná!
A když jsme tak u toho Lutense:
Serge Lutens - Sarrasins
Aneb vražda jasmínem. Jasmín s jedním sladkým karafiátem, jasmín na kapce pižma, ale jasmín je jasmín je jasmín Za značně bolehlavovým vyzněním nezůstává pozadu ani barva tekutiny, která by měla slabší povahy předem varovat 
Annick Goutal - Eau du Ciel
Na uklidnění po prvních dvou Rozkvetlá lipová alej u zámku. Na jejích obou koncích jsou pro potěchu návštěvníků ve velkých květináčích umístěné kvetoucí pomerančovníky - jejich svěží vůně proudí celou alejí. Do aleje se zrovna opírá sluníčko, zintenzivňuje aroma všech květů a rozehřívá kmeny lip...
No 4 - In Between (Lengling) - ovocné lízátko namočené v pivní pěně - naštěstí tento počáteční "pivní" závan se rychle odporoučel. Místo něj nastoupila velmi umírněná suchá pačuli, která utlumila i původní ovocnou sladkost. Když už to začalo vypadat docela slibně, "pivo" se vrátilo, doprovázené syntetickým jakoževzdušným tónem. Ale ani to nebyl konec - ve finále pak suchá pačuliovka vypodložená sladkým senem. Je to jak horská dráha: nelíbí-líbí-nelíbí-líbí.
Essence No. 4 Oud (Elie Saab) - na úplném počátku sladký dřevitý oud, po vcelku rychlém rozvonění nová kožená aktovka ze surové kůže se sladkým oudem. Intenzívní a vytrvalá vůně, leč vysloveně jednotvárná.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
