Hermès

Je u toho 24 Faubourg velký rozdíl mezi EdP a EdT? Na EdP čtu (nejen tady) hodně chvály, ale nedávno jsem si měla možnost vyzkoušet na vlastní kůži a vlastní nos EdT - a upřímně, nijak mě neuchvátila.

Ona ta Galop není vyloženě intimní, pěkně povlává blízko těla.

Poctivě jsem prozkoušela Eau des Merveilles Bleue. Zůstává věrná své starší příbuzné Eau des Merveilles, ale zároveň i svému jménu, které ji odlišuje. Je opravdu modrá, azurově mořsky modrá. První nádech je slaná vlna tříštící se o kamenité pobřeží, minerální vůně slané vody při dopadu na sluncem rozpálené kameny. Pak přichází teplá pryskyřice z borovic, chvílemi má blízko ke kafru, takže vůni prohřívá a souběžně posiluje její svěží charakter. V závěru zůstává hlavně dřevo s pryskyřicí, ale stále pod jemně slanou vrstvou, jako když po koupání v moři zaschne sůl na pokožce natřené opalovacím olejem.

Jakkoliv nemám moc ráda různé parfémové odvozeniny (už dávno jsem rezignovala na snahu vyznat se ve spletité síti diorovských Miss), v tomto případě miluji celou řadu Des Merveilles. Eau des Merveilles mi ovšem na těle dělá dezinfekční jódovou otočku, takže Eau des Merveilles Bleue by konečně mohlo být řešení, jak si v létě užívat dřeva a slané pryskyřice bez pocitu, že za mnou vlaje obinadlo. Při vnímání této řady asi bude více než kdy jindy záležet na olfaktorické paměti - ten, kdo vyrůstal u moře, tam nepochybně najde důvěrně známé a příjemné polohy (slanost, větrový kafr v pryskyřici), které v našem kontextu mohou působit až rušivě. Ale je tak málo letně osvěživých vůní bez citrusů a květin, že vyzkoušet by ji měl každý, kdo hledá něco trošku netradičního. 

ad Eau des Merveilles Bleue

Zkouším ji už pár dní a moje dojmy jsou podobné. Eau des Merveilles se mi sice na jiných líbí, ale na mé kůži je z toho tak trochu "jemný odér po návštěvě nemocnice". Naopak Elixír a Ambre des Merveilles se na mě rozvoní moc pěkně.

Bleue bohužel na mě vykazuje jiný nedostatek - je na mě trochu moc jemná.  Ale jinak je to letní "opalovací" vůně podle mého gusta - jemná a nenápadná (letní limitky Bronze Goddes a zejména pak Sun od Jil Sander jsou pro mě v teple vyslověně vytrvalé až přímo obtěžující).

P.S. "vlající obinadlo" - to je přesné

Tvoje zhodnocení Eau des Merveilles Bleue mě maximálně navnadilo! A ten flakon, s velkým potěšením bych ho brala do ruky.

Já to mám úplně stejně: Elixir a Ambre Des Merveilles také nosím.

Já už to vidím, že podlehnu minimálně třicítce...

"Vzetí do ruky" jsem vyzkoušela - třicítka a padesátka do ruky přímo padnou.

Dámy, a kde jste zkoušely? Sephory, Douglasy?

Zkoušela jsem přímo v butiku Hermes nástřikem z flakónu a následně doma ze vzorku. Skoro bych řekla, že v řetězcích zatím ještě není (nebo jsem si možná jen nevšimla).

Budu muset na výlet, pamatuješ si, prosím, cenu? Díky za informaci!

Bohužel, na cenu jsem se vůbec nezaměřila.

Já v Sephoře, poprosila jsem i o vzorek. Ale byla jsem tak zabraná do samotné vůně, že ceny jsem si nevšimla .

Já klasickou Eau de Merveilles taky na mojí kůži bohužel nemůžu. Tohle zní ale velmi lákavě. Budu se muset příští týden stavit v té Sephoře taky.

Ja klasickú Eau de Merveilles môžem a to že veľmi...ale deti ju na mne neznášajú...tak skúsim toto, či by to prešlo...

Tak jí zkouším od úterý a vystihla jsi jí úplně přesně. Ten začátek s mořskými a minerálními tóny je naprosto skvostný stejně jako ta tvá věta "slaná vlna tříštící se o kamenité pobřeží, minerální vůně slané vody při dopadu na sluncem rozpálené kameny".  To je tak dokonale zformulovaný.

S klasickou Eau de Merveilles jí pojí citrusy a borovicová pryskyřice, která na mně naštěstí do kafrova nejde.

Jen bych byla radši, kdyby na mně ta sůl s citrusy v dojezdu nevynikaly tolik, ale spíš ten opalovací olej.

Každopádně téhle dávám narozdíl od klasiky palec jednoznačně nahoru a jsem ráda, že jsem se ve svém odhadu, že Chrstine Nagel bude velmi důstojnou Ellenovou následovnicí, nespletla.

Tak to mě těší!

Já jen doufám, že do léta bude někde k dostání za rozumnou cenu.

Já myslím, že jo.

Já ji ještě určitě znovu zkusím ve větším teple. Možná, že pak na mně už ta sůl na konci tolik vynikat nebude.

Galop: souhlasím s Blackviolet, že Galop zapadá do ellenovského kontextu. Dokážu si ji představit jako další ze zahrad, klidně na anglickém venkově v prvních podzimních dnech. Dokvétají růže, ale chladné počasí jim vůbec neubírá na vůni, naopak. Ruce, které pečlivě vybírají ty nejkrásnější květy do vázy, jsou chráněné koženými rukavicemi. Zahrada nabízí vůni červených jablek, zatímco v kuchyni se připravuje hruškové čatní se šafránem a grepovou šťávou. Vzdušná a lehká, přitom hebká a zaoblená vůně. Trošku jako Safran Troublant zkombinovaný s Kelly Caleche, ale s ohlazenými hranami, bez stopy štiplavosti. Je to spíš pár střiků ovocné šťávy (z hrušky, grapefruitu a rybízu), co dodává růži na pikantnosti a nedopustí, aby se stala unylou. Ke konci všechny složky splynou a zůstane hladivý dotek pudrové růže s kůží.
Výdrž je vynikající, ale sillage odpovídá koncentraci extrait - vůni lze zaregistrovat jenom z těsné blízkosti.
Flakón, nabízející možnost opakovaného naplnění, je jednoduchý a krásný.

Resumé: budu muset počkat. V první řadě, jestli se časem neobjeví i v jiné koncentraci a tím pádem i v jiné cenové relaci. A pak už si jenom počíhám, až si ji pořídí jedna zdejší nejmenovaná členka a ... .

Tak jsem se dnes na základě Tvojí recenze vypravila do Pařížské Galop zkusit a ach, ano, to je přesně ten typ vůně, který mémá zplašenému vnímání vyhovuje. Jednoznačný vítěz dnešního dne!

Tak dlouho pro sebe v jejich mainstreamu hledám něco pro sebe a oni to vyrobí za takovou nechutnou cenu.