Třešňové obžerství aneb plné škraně třešní …
Třešně čerstvé, třešně zavařené, třešně naložené v alkoholu … od všeho trochu. A k tomu sladké mandlové těsto i pražené mandle se skořicí. Ale to je stále málo, tak co ještě? Rozpuštěnou čokoládu? Proč ne. Ovšem přiměřeně, po kapkách.
Hodně dobrá vůně pro dny, kdy se ozve potřeba něčeho sladkého. Nebo když je splín na duši a venku pošmourno. Obejme, zahřeje, potěší.
tahle třešeň se mi opravdu ztratila. v pačuliovém pelíšku z měkoučké hlíny
uplně na začátku je to náplň bonboniery višní v čokoládě - višně v alkoholu. pak se přidá i ta čokoláda, potom santal, hodně santalu, až tolik, že na mě dělá dojem suché, sladké hlíny, hliněných kuliček co se šprtají do důlku
a hořké mandle. spousta mandlových slupek, suchých a hořkých
dávno ztracená nevinnost...
Třešňové pecky ponořené do kvalitní griotky a po rozvonění zakouřené skořicové dřevo s vanilkou (hodně blízkou Tobacco Vanille) a jemnou třešní. Povedená, hodně povedená...
Kandovaná koktejlová třešinka utopená v mandlovém likéru, první Fordovka pro mě. Jasmín i růži vnímám, ale krotké, pouze dokreslují opojnost vůně. Jedlá a sladká, ale neulepená. Podobnost s LPNR Ma Robe Hippie-Chic stejně jako Renusatko potvrzuji. Ale Lost Cherry je hlubší, sladěnější, jednolitější. Dokonalá. Bylo by škoda, aby to byla jen limitka.
Griotka.
Miluju griotku, už snad od dětství.
...hustá, tmavorudá, pableskující až téměř do čokoládové hnědé,
jako krev...
...barva krve,
chuť kovová a hořící, pálená...
...jak sáhnout holou dlaní na rozpálenou plotnu...
...žhavý železný plát, horko sálající z žhnoucích kamenů, pach kůže,
hořkosladko - jak slízáváte z pokožky vteřiny bolesti a
delikátně naslanělo v ústech - jak člověk mimoděk polyká slzy...
A pak, hluboký nádech a výdech, klid...
...jemnost, křehkost jasmínových květů tiší, hladí svým hedvábím sklopená víčka...
Delikátní tóny kakaa z tonkových bobů jakoby dýchala tabákovým(s podprahovými akcenty bílého čaje)
dechem lásky s mikrozbytky vůně objetí,
vůně čisté, ještě teplé košile, která už je prázdná...
Je to jak v ústech schválně, co nejdéle držet, rozmělněné na kaši, šťavnatostí plnotučné třešně chřupky a lít mezi ně hlt griotky...
...jenže ty slzy, ty slzy - nyní s dochutí bělostných a jak mramor lesknoucích se mandlí,
sráží/ředí případnou přeslazenost na relativně pouhou sladkost, nasládlost,
a vůně vám v ústech hoří - pocit horka -
jak držet prst nad planoucí svící...
Lost Cherry je plamen, vláčná slast, bolestné vítězství, vnitřní oheň...
...svými prsty,
mlýnské kameny,
drtíš mě vzadu
na zátylku
a já
mohlo by se
zdát,
že líně
oči zvedám
k nebesům
a
ne
malou
chvilku
mácháš můj
něžný čumák
v hlíně
a v duši staccato
tří
slov -
už to
ne u ne su...
A tak,
ze svého osrdí
dýku hluboko vraženou
pomalu
vytahuju,
sveřepě sevřené rty,
a do býčí šíje
ti,
se zvrácenou rozkoší,
tu ostrou zbraň
zapichuju...
...tam a zpět
a
zas a
znova
vrzavě
klouzavý zvuk,
jak jízda v dřevě
páně
červotočova...
...a do rytmu si
opakuju
sladká
slova -
ty jeden č****u,
už tě
mám na
háku
20/02/19
https://www.youtube.com/watch?v=NAkEfIb99rU&list=RDw3bWR_aLlas&index=3
Je v ní vše co slibuje. Třešně, třešňový likér a tmavá čokoláda. Ve svém začátku se chvilku zatváří jako nudná sladká gurmánka, takové višně v čokoládě. Jenže Tom Ford nedělá nudné vůně. I tady se opět ukáže, že nic není, jak se na začátku zdá. Třešně provází parfém po celou dobu. Jsou na marcipánovém dortu s gritkou a ke konci v mírném zakouřeném tónu peruánského balzámu. Vůně je krásně hluboká, se špetkou kořeněných květin. Tom se zase jednou vytáhl. Tohle mi na poličce chybělo. Malinko podobná je poslední LPNR Ma Robe Hippie-Chic, ale ta nedosahuje určité hloubky a ani promyšlenosti Lost Cherry.
Lost Cherry je skvělá. Zkoušela jsem teď v Paříži... líbila se mi hned... jeden celý den jsem s ní strávila a bylo to fajn. Počáteční třešňový kompot je milý, nic laciného, vtáhne do hry, přesvědčí, že tohle je sofistikovaná třešňová kompozice, a ten vývoj směrem k jemně zakouřené, tmavé třešni... třešně za uchem jako náušnice, plné (přírodní) tmavě rudé rty... však jsem taky neodolala a koupila u Toma krásný odstín tmavé červené rtěnky, abych to dotáhla k dokonalosti.
Lost Cherry se dá popsat stručně: Kyselé třešně, marcipán, tabák, alkohol a střelný prach.
Anebo se dá napsat něco delšího: Mám ráda třešňové vůně a několik jich mám na poličce. Působí na mě pozitivně a podle zpracování buď jako lehké a uklidňující (jarní, až veselé vůně) nebo jako těžší a temnější (noční, vyvolávající pocit přitažlivosti). Lost Cherry je FORD, takže patří do druhé skupiny, ale úplně jinak. Vyvolává ve mně pocit ženskosti, přitažlivosti, ne teď, ale TENKRÁT. S vůní jako by ožil pocit let minulých (je jedno, jak dávno to bylo - před rokem, před dvaceti nebo sto lety), je to vůně nočních návratů domů. Třešně, tabák a alkohol. Vůně griotky nebo marcipánu a kvalitního chlastu. Ale nevím, jestli chci vůni nosit. Nevím, jestli si to TENKRÁT chci připomínat. Mládí a nevinnost, od které je ke zkušenosti jen malý krok. Tenkrát... Přijede pouť. Stánky a marcipánové třešně. Marcipánové růže. Vždycky se mi líbili muži s knírem... A taky přijedou vojáci. Ti přece potřebujou utěšit a uklidnit. Ale teď... už nechci být toho součástí. Už ne... zase stát a dívat se svrchu na celou scenérii, kdy se nad polem vznáší bílá mlha a voní střelný prach. Na některých místech je ta mlha rudá... zvedá se a odkrývá těla vojáčků... ještě včera byli tak mladí... a živí. Byla to zábava... adrenalin... ale teď jen pach střelného prachu... ne, už nechci... Prober se! Je Silvestr! A že byl letos povedený... vlastně už loni. Rachejtle a ohňostroje ještě voní ve vzduchu. I ta výborná griotka, ale bylo jí nějak moc. Zase další kocovina. Odteď budu chytřejší - už žádný alkohol - a až bude jaro, vytáhnu raději nějakou veselou jednoduchou třešňovou vůni.
Velké a krásně zralé černé třešně v nepřeslazeném kompotu, do kterého někdo přidal pro lepší chuť spoustu amaretta. Třešně a mandle. Mandle výrazné, vůně amaretta postupně zjemní a přejde v mandlový marcipán.Na chvíli se mi vybavil Hypnotic Poison. Růžová esence spolu s jasmínem posouvají vůni opojnějším směrem, než by to dokázaly třešně samotné. A balzamický základ vytváří hřejivě sametový dojezd. Trochu jsem se bála, aby dvojsmyslný název a provokativně rudý flakon nebyly jen reklamním tahákem a nepřebíjely vůni samotnou. Postavit vůni této cenové kategorie na třešni a nesklouznout k bezduché ovocence, považuji za dost riskantní. Vyšlo to na jedničku. Lost Cherry bude velký hit a zaslouží si to.
Známý provokatér Tom si s námi i tentokrát pohrává. Lost Cherry totiž není zdaleka jen o ztracených třešních, v americkém slangu tento výraz totiž označuje i ztrátu panenství. Podlehnout bláznovství, příjemně sladkému. Propadne mu trochu rozpustilá tmavá třešeň s marmeládově šťavnatými rtíky, která utopí svou nevinnost ve spoustě griotky a amarettu, aby dospěla v třešňově rudou, jemně kořenitou tureckou růži, zahalenou do lehké kouřové mlhy z vetiveru a dřevitých pryskyřic. Růži lákavou, svůdnou, s nenasytnou touhou po lahodném marcipánu.
Zralé tmavěčervené šťavnaté třešně naložené v hustém nepřeslazeném sirupu s likérem. Potom zabalené do marcipánové masy, do které někdo zamíchal pár kapek růžové esence. Krásná gurmánka, ani stopa po syntetice, to se opravdu povedlo. Třešeň je dominantní pár hodin, ale nakonec je jenom jednou ze součástí dřevitého, balzamického, santalového a lehce karamelově krémového základu.
Vůně Mon Cheri bonboniery, když v ní byla ještě hóódně hořká čokoláda.
Třešňové obžerství aneb plné škraně třešní …
Třešně čerstvé, třešně zavařené, třešně naložené v alkoholu … od všeho trochu. A k tomu sladké mandlové těsto i pražené mandle se skořicí. Ale to je stále málo, tak co ještě? Rozpuštěnou čokoládu? Proč ne. Ovšem přiměřeně, po kapkách.
Hodně dobrá vůně pro dny, kdy se ozve potřeba něčeho sladkého. Nebo když je splín na duši a venku pošmourno. Obejme, zahřeje, potěší.
tahle třešeň se mi opravdu ztratila. v pačuliovém pelíšku z měkoučké hlíny
uplně na začátku je to náplň bonboniery višní v čokoládě - višně v alkoholu. pak se přidá i ta čokoláda, potom santal, hodně santalu, až tolik, že na mě dělá dojem suché, sladké hlíny, hliněných kuliček co se šprtají do důlku
a hořké mandle. spousta mandlových slupek, suchých a hořkých
dávno ztracená nevinnost...
Třešňové pecky ponořené do kvalitní griotky a po rozvonění zakouřené skořicové dřevo s vanilkou (hodně blízkou Tobacco Vanille) a jemnou třešní. Povedená, hodně povedená...
Kandovaná koktejlová třešinka utopená v mandlovém likéru, první Fordovka pro mě. Jasmín i růži vnímám, ale krotké, pouze dokreslují opojnost vůně. Jedlá a sladká, ale neulepená. Podobnost s LPNR Ma Robe Hippie-Chic stejně jako Renusatko potvrzuji. Ale Lost Cherry je hlubší, sladěnější, jednolitější. Dokonalá. Bylo by škoda, aby to byla jen limitka.
Griotka.
Miluju griotku, už snad od dětství.
...hustá, tmavorudá, pableskující až téměř do čokoládové hnědé,
jako krev...
...barva krve,
chuť kovová a hořící, pálená...
...jak sáhnout holou dlaní na rozpálenou plotnu...
...žhavý železný plát, horko sálající z žhnoucích kamenů, pach kůže,
hořkosladko - jak slízáváte z pokožky vteřiny bolesti a
delikátně naslanělo v ústech - jak člověk mimoděk polyká slzy...
A pak, hluboký nádech a výdech, klid...
...jemnost, křehkost jasmínových květů tiší, hladí svým hedvábím sklopená víčka...
Delikátní tóny kakaa z tonkových bobů jakoby dýchala tabákovým(s podprahovými akcenty bílého čaje)
dechem lásky s mikrozbytky vůně objetí,
vůně čisté, ještě teplé košile, která už je prázdná...
Je to jak v ústech schválně, co nejdéle držet, rozmělněné na kaši, šťavnatostí plnotučné třešně chřupky a lít mezi ně hlt griotky...
...jenže ty slzy, ty slzy - nyní s dochutí bělostných a jak mramor lesknoucích se mandlí,
sráží/ředí případnou přeslazenost na relativně pouhou sladkost, nasládlost,
a vůně vám v ústech hoří - pocit horka -
jak držet prst nad planoucí svící...
Lost Cherry je plamen, vláčná slast, bolestné vítězství, vnitřní oheň...
...svými prsty,
mlýnské kameny,
drtíš mě vzadu
na zátylku
a já
mohlo by se
zdát,
že líně
oči zvedám
k nebesům
a
ne
malou
chvilku
mácháš můj
něžný čumák
v hlíně
a v duši staccato
tří
slov -
už to
ne u ne su...
A tak,
ze svého osrdí
dýku hluboko vraženou
pomalu
vytahuju,
sveřepě sevřené rty,
a do býčí šíje
ti,
se zvrácenou rozkoší,
tu ostrou zbraň
zapichuju...
...tam a zpět
a
zas a
znova
vrzavě
klouzavý zvuk,
jak jízda v dřevě
páně
červotočova...
...a do rytmu si
opakuju
sladká
slova -
ty jeden č****u,
už tě
mám na
háku
20/02/19
https://www.youtube.com/watch?v=NAkEfIb99rU&list=RDw3bWR_aLlas&index=3
Je v ní vše co slibuje. Třešně, třešňový likér a tmavá čokoláda. Ve svém začátku se chvilku zatváří jako nudná sladká gurmánka, takové višně v čokoládě. Jenže Tom Ford nedělá nudné vůně. I tady se opět ukáže, že nic není, jak se na začátku zdá. Třešně provází parfém po celou dobu. Jsou na marcipánovém dortu s gritkou a ke konci v mírném zakouřeném tónu peruánského balzámu. Vůně je krásně hluboká, se špetkou kořeněných květin. Tom se zase jednou vytáhl. Tohle mi na poličce chybělo. Malinko podobná je poslední LPNR Ma Robe Hippie-Chic, ale ta nedosahuje určité hloubky a ani promyšlenosti Lost Cherry.
Lost Cherry je skvělá. Zkoušela jsem teď v Paříži... líbila se mi hned... jeden celý den jsem s ní strávila a bylo to fajn. Počáteční třešňový kompot je milý, nic laciného, vtáhne do hry, přesvědčí, že tohle je sofistikovaná třešňová kompozice, a ten vývoj směrem k jemně zakouřené, tmavé třešni... třešně za uchem jako náušnice, plné (přírodní) tmavě rudé rty... však jsem taky neodolala a koupila u Toma krásný odstín tmavé červené rtěnky, abych to dotáhla k dokonalosti.
(18. prosince 2018)
Lost Cherry se dá popsat stručně: Kyselé třešně, marcipán, tabák, alkohol a střelný prach.
Anebo se dá napsat něco delšího: Mám ráda třešňové vůně a několik jich mám na poličce. Působí na mě pozitivně a podle zpracování buď jako lehké a uklidňující (jarní, až veselé vůně) nebo jako těžší a temnější (noční, vyvolávající pocit přitažlivosti). Lost Cherry je FORD, takže patří do druhé skupiny, ale úplně jinak. Vyvolává ve mně pocit ženskosti, přitažlivosti, ne teď, ale TENKRÁT. S vůní jako by ožil pocit let minulých (je jedno, jak dávno to bylo - před rokem, před dvaceti nebo sto lety), je to vůně nočních návratů domů. Třešně, tabák a alkohol. Vůně griotky nebo marcipánu a kvalitního chlastu. Ale nevím, jestli chci vůni nosit. Nevím, jestli si to TENKRÁT chci připomínat. Mládí a nevinnost, od které je ke zkušenosti jen malý krok. Tenkrát... Přijede pouť. Stánky a marcipánové třešně. Marcipánové růže. Vždycky se mi líbili muži s knírem... A taky přijedou vojáci. Ti přece potřebujou utěšit a uklidnit. Ale teď... už nechci být toho součástí. Už ne... zase stát a dívat se svrchu na celou scenérii, kdy se nad polem vznáší bílá mlha a voní střelný prach. Na některých místech je ta mlha rudá... zvedá se a odkrývá těla vojáčků... ještě včera byli tak mladí... a živí. Byla to zábava... adrenalin... ale teď jen pach střelného prachu... ne, už nechci... Prober se! Je Silvestr! A že byl letos povedený... vlastně už loni. Rachejtle a ohňostroje ještě voní ve vzduchu. I ta výborná griotka, ale bylo jí nějak moc. Zase další kocovina. Odteď budu chytřejší - už žádný alkohol - a až bude jaro, vytáhnu raději nějakou veselou jednoduchou třešňovou vůni.
Velké a krásně zralé černé třešně v nepřeslazeném kompotu, do kterého někdo přidal pro lepší chuť spoustu amaretta. Třešně a mandle. Mandle výrazné, vůně amaretta postupně zjemní a přejde v mandlový marcipán.Na chvíli se mi vybavil Hypnotic Poison. Růžová esence spolu s jasmínem posouvají vůni opojnějším směrem, než by to dokázaly třešně samotné. A balzamický základ vytváří hřejivě sametový dojezd. Trochu jsem se bála, aby dvojsmyslný název a provokativně rudý flakon nebyly jen reklamním tahákem a nepřebíjely vůni samotnou. Postavit vůni této cenové kategorie na třešni a nesklouznout k bezduché ovocence, považuji za dost riskantní. Vyšlo to na jedničku. Lost Cherry bude velký hit a zaslouží si to.
Známý provokatér Tom si s námi i tentokrát pohrává. Lost Cherry totiž není zdaleka jen o ztracených třešních, v americkém slangu tento výraz totiž označuje i ztrátu panenství. Podlehnout bláznovství, příjemně sladkému. Propadne mu trochu rozpustilá tmavá třešeň s marmeládově šťavnatými rtíky, která utopí svou nevinnost ve spoustě griotky a amarettu, aby dospěla v třešňově rudou, jemně kořenitou tureckou růži, zahalenou do lehké kouřové mlhy z vetiveru a dřevitých pryskyřic. Růži lákavou, svůdnou, s nenasytnou touhou po lahodném marcipánu.
Zralé tmavěčervené šťavnaté třešně naložené v hustém nepřeslazeném sirupu s likérem. Potom zabalené do marcipánové masy, do které někdo zamíchal pár kapek růžové esence. Krásná gurmánka, ani stopa po syntetice, to se opravdu povedlo. Třešeň je dominantní pár hodin, ale nakonec je jenom jednou ze součástí dřevitého, balzamického, santalového a lehce karamelově krémového základu.