MP Marge dzizisketa dekuji obema. Urcite prectu Pana prilivu i Chladnokrevne :)
Knihy - co jsme přečetli, doporučení...
09. srpna 2014 03:09
Reakce na Wanda von Dunajew:
baltik mám podobný problém, nedávno som do knižnice vracala stoh kníh, z toho ani jednu som nedočítala do konca
a po polhodinovom bezcieľnom blúdení medzi regálmi som odišla naprázdno.
Stále mám btw rozčítaného toho nového Murakamiho, na strane 120 alebo tak
až tak zlé to je (so mnou, Murakami je samozrejme v cajku)
taky mam v posledni dobe celkem dost knih, ktere jsem zacala a nemohla jsem se zacist. Mam pocit, ze drive se mi to tak casto nestavalo. Asi spatne vybiram nebo co. 
Proč ne Eva to je zvláštní, že to říkáš, protože jsem na tom podobně (možná je to tím, že se ve zkouškovým nedokážu soustředit na nic jinýho ...)
i jak píše nolita, hledám knihu, co by mě dostala
Proč ne Eva já mám stopro roztristenou pozornost z mobilu a počítače, ze mám pak problém u knížky vydržet, furt predkakuju na jiný činnosti, dost hrozny
Potrefenáhusa Přesně. Mám problém se začíst, začínám i na několikrát. Pak, když už mne kniha vtáhne, je to lepší. Ale opravdu čtu míň než dřív.:-(
Reakce na Potrefenáhusa:
Proč ne Eva já mám stopro roztristenou pozornost z mobilu a počítače, ze mám pak problém u knížky vydržet, furt predkakuju na jiný činnosti, dost hrozny
Přesně.. čtu, pípne zpráva, mrknu, odepíšu.. pak se vrátím zpět, ale už jsem myšlenkama mimo. Hrozný, no..
Večer jsem dlouze přemýšlela, jestli mám z posledních pár let nějakou Knihu, co by mě dostala. A přiznám se, že taky ne. Snad jen Zvuk slunečních hodin, ta se mi líbila velmi a nějakou dobu jsem na ni myslela. A taky možná Příšerně nahlas a k nevíře blízko.
Ale řekla bych, že je to tím, že vychází mraky knih. A většina jich jde jen po povrchu a chybí tam ta intenzita emocí a hloubka. A druhá věc je ta, že už toho člověk prostě přečetl moc. A laťka se postupně zvyšuje. Je to jako s jakýmkoliv jiným prožitkem. To, co by mě na začátku čtenářské dráhy odrovnalo, to mě teď jen mírně rozhodí.
bram mě v posledních letech, co si teď narychlo vybavím, hodně zaujala až dostala: Hana, Ke dnu, Zuleika otevírá oči a z dřívějších dob Konec punku v Helsinkách. pak taky Houbařka. To všechno tady ale četl asi každý. Jo a Tma o polednách. To uřcitě stojí za to.
Příjemně mě překvapil Gentleman v Moskvě, to se četlo moc dobře, ke konci už sem o vysloveně zhltala. Pak Severní vody, ale to není nic hlubokomyslnýho, prostě detektivka.
Ounz Ke dnu bylo super... do tmy se mi už tak moc nelíbilo... a na tmu o polednách se taky chystám.
Reakce na Ounz:
bram mě v posledních letech, co si teď narychlo vybavím, hodně zaujala až dostala: Hana, Ke dnu, Zuleika otevírá oči a z dřívějších dob Konec punku v Helsinkách. pak taky Houbařka. To všechno tady ale četl asi každý. Jo a Tma o polednách. To uřcitě stojí za to.
Příjemně mě překvapil Gentleman v Moskvě, to se četlo moc dobře, ke konci už sem o vysloveně zhltala. Pak Severní vody, ale to není nic hlubokomyslnýho, prostě detektivka.
Já ne, kromě Hany, jinak ty knihy ani neznám, mimo Tmy a Gentlemana, a toho jen protože byl v šifře
nolita tak sem zvědavá co na tu tmu o polednách řekneš, mně to přišlo dobrý. Ke dnu rozhodně lepší než Do tmy, ale i to se mi četlo dobře.
dzizisketa tak určitě doporučuju. S těma Helsinkama sem možná trochu zaujatá, panč to byla první knížka, kterou sem si mohla přečíst po docela náročným období a děsně sem se na ní těšila (Rudišovo věci čtu ráda), ale přijde mi rozhodně doporučeníhodná.
Reakce na bram:
Ale řekla bych, že je to tím, že vychází mraky knih. A většina jich jde jen po povrchu a chybí tam ta intenzita emocí a hloubka. A druhá věc je ta, že už toho člověk prostě přečetl moc. A laťka se postupně zvyšuje. Je to jako s jakýmkoliv jiným prožitkem. To, co by mě na začátku čtenářské dráhy odrovnalo, to mě teď jen mírně rozhodí.
Na tom niečo bude. A možno aj to, že ja sa v poslednej dobe zameriavam skôr na kratšie knihy, času je málo, takže tak do 400 strán, kde nejde príbeh a postavy rozvinúť s rovnakou hĺbkou ako na 1000 stranách (čest výnimkám). Potom sa divím, že som sklamaná.
Ale zas tak tragické to nie je, nakukla som do svojho čitateľského denníka na goodreads a za posledné 2-3 roky som vlastne prečítala celkom dosť kníh, ktoré mi nejakým spôsobom utkveli v pamäti.
Wanda von Dunajew já myslím, že o délce (tloušťce) té knihy to vůbec není.
Mezi mé oblíbené patří sto roků samoty nebo mistr a markétka a to jsou knížky, které mají stopro do 500 stran (v závislosti na vydání.
Ounz jj ke dnu byla dobrá knížka, ale taková normální, takových je prostě hodně.
do tmy byla fakt zvláštní a autorce se opravdu povedlo vyvolat emoce ohledně té hlavní hrdinky, člověk ji litoval, fandil ji, občas by ji nejradši seřval ne-li pořádně propleskl, aby se vzpamatovala...
to mi třeba chybělo úplně u té eleanor, tam ve mě autorka nevzbudila vlastně žádné emoce, po pár stránkách jsem si řekla, že eleanor je mimoň a u toho jsem setrvala do konce knihy...
nolita Však preto píšem, česť výnimkám 
samozrejme sú aj knihy, kde na 200 stranách je skvelý, silný príbeh. Alebo geniálne poviedky na 5000 slov.
Skôr som sa tým snažila povedať, že som nejak v poslednej dobe nemala šťastnú ruku na ten výber.
nolita já sem tu Eleanor nečetla, ale jak tu o ní pořád píšete, tak úplně hořim zvědavosí, jaká je mimoňka a co se jí stalo, já si to asi budu muset přečíst, je to tu masově propagováno! 
Jo no a Mistr a Markétka, na to sem úplně zapomněla, takhle kniha určitě patří do top ten..
Wanda von Dunajew aha, ja to pochopila, ze spis preferujes ty bichle.... coz ja mam opacne, v nich se ten pribeh casto rozplizne... a ano, cest vyjimkam na obou stranach...
Ounz jako prectene je to za dva vecery, ale zit se bez toho da:) i kdyz sklidilo to tu i uspech, takze samozrejme pisu jen podle sebe....
