continuity Ty rousky jsou asi posledni vec. To nezdraveni, mozna se obcas nepoznate? Mne taky obcas nekdo kdo mi tyka ted rekne dobry den. Ale zvladla jsem i small talk se sousedkou, na 5m.
Jiná Realita Presne, jako clovek si to nedokaze predstavit, ale to neznamena, ze to nebude. Jako tohle jsem si fakt taky nepredstavovala.
jinx tak neplatí to 100% jako všechno, ale ten socialni distanc se promítá i do těch běžných, ne příliš blízkých vztahu. Dřív jsem s lékárníci pokecala, když tam nikdo nebyl, dnes se snažím rychle vysmahnout. To samé sousedi, prohodili jsme slovko, dvě, teď už je to horší. sousedka, co bydlí vedle je starší paní, když ji slyším jak chrastí klíčema, tak radši utíkám nebo pockam než odejde.
To mi vadí a nelze s tím moc dělat.
viktorka_od splavu Dneska jsem šla po Svoboďáku, lidí tam sice bylo víc , než jsem čekala, ale připadala jsem si trochu jako ve filmu Invaze zlodějů těl - žádný přirozený hloučky, nepravidelný pohyb a komunikace, jen lidi rovnoměrně rozprostřený po náměstí mířící setrvale svým směrem.
Karja to my pejskaři to máme dobrý - poznáme se podle psa, i s rouškou! 
Karja tak my jsme tady na malem sídlišti, neznáme se úplně osobně, ale s lidmi, které jsem často potkávala třeba v krámě nebo v hospodě jsem se bezne zdravila. ted je jednak kolikrát nepoznám a je to celé jiné.
Třebas rodinou si teď volám častěji než předtím. To je zas dobře. Ale z predstavy, že je treba uvidím až za dva roky, mi není úplne dobře.
continuity tak jasne, ale to je docasne, to se neda nic delat. To me nijak netrapi.
viktorka_od splavu ja pamatuju. Ale osobne,i kdyz to asi bude znit strasne necitelne,si myslim,ze ani predpokladany pocet obeti mozna neni duvod tento stav dlouhodobe udrzovat. Ja nevim,nejak i pres to,co vidim v italii,uz me napadla desiva myslenka,ze nam nezbyde bud zit jak otroci v kldr,nebo mit mesic na ulicich mrtvoly, a tim to cele urychlit.protoze lidi stejne nakonec umrou.pokud budeme soucasny stav udrzovat delsi dobu,budou umirat,protoze zacne byt problem s financovanim uplne vseho.pokesne pece o stare,o chronicky nemocne, o onkologicky nemocne a jine lidi vyzadujici nakladnou peci...jako fakt nevim,je to jen nepodlozeny pocit,ale cim vic vidim ten vyvoj opatreni a vic premyslim o budoucnu,tak celkem chapu i toho borise. Mozna za pul roku,az vakcina porad nebude,protoze nemusi byt nikdy,nakonec stejne skoncime u jeho planu,po totalnim vycerpani psychiky obyvatel i statni kasy. A ne,nikomu nepreju smrt,nemyslim,ze smrt babicek je v pohode,a mam hodne starych a nemocnych pribuznych a rozhodne nechci,aby padli za vyssi dobro naroda. Jen proste nejak nevidim budoucnost,pokud do max.pul roku nenajdou nejake medicinske reseni.doufam,ze nevyznim jako mega hyena,nevim,jestli jsem uplne dobre vyjadrila sve pocity.
Karja to my pejskaři to máme dobrý - poznáme se podle psa, i s rouškou!
Presne! Keď nemám so sebou psov tak ma ani susedia na ulici nepoznajú :D
Jiná Realita ne, já tě chápu. ale myslím že se najde ten lék, nakonec remdesivir je snad opravdu nadějný. zas kdyby to schválili v nějakém zrychleném módu a začli vyrábět ve velkým, tak jsme za chvíli za vodou. mám právě akorát obavu co z toho bude za následky..
My jsme tu teď od září měli synova bratrance z Německa, studuje tu v prváku na gymplu, teda už dostudoval. S tou online výukou to nedává, navíc to nemá moc cenu a chce domů, což se nedivím. Tak si ho zítra budou předávat někde na hranicích, to jsem na to zvědavá. Je to syn od švagrové, bydlel teda u babičky, ne u nás, tak se do toho moc nepletu. Měl ho vézt muž, ale chytly ho záda, tak jede babička s tetou. No taky jsem si nemyslela, že nastane doba, kdy člověk neví, jestli se dostane přes hranice...
Jiná Realita No ja to dneska vidim podobnou optikou, plus teda mi nepomaha, ze by nejaka evropska zeme byla bliz ,,konci,, nebo nejakymu zvratu ci by byla vhodnym nasledovanihodnym vzorem.
Jiná Realita tak nejde výhradně jen o starý lidi... ten ročník 1975 žil do tý doby taky v klídku, ale měl rakovinu, o který bohužel nevěděl...ne? jak můžeš vědět, že zrovna ty z toho vyjdeš v pohodě? co navrhuješ jinýho? nedělat nic?
continuity Tak mně naopak přijde, že se lidi zdraví víc. Neznámí lidé, s kterými se míjíme na ulici, na procházce. Spřízněni rouškou. Ale je mi jasné, že to tak nevydrží.
moonlight dej pak vědět, docela mě to zajímá.
RoSa nejsem v pozici,kdy bych mohla,ale to nakonec mozna neni nikdo,ani experti,vzdyt uz nadelali chyb az az,protoze se uci za pochodu.ja jen rikam,ze je mozne,ze za pul roku zjistime,ze by to byvalo mozna minimalne stejne hrozne.je to uvaha,ne plan.
To, co se ted deje,je bezprecedentni.takhle to nebylo podle me nikdy v dejinach.ani za valky.i tehdy se mohlo treba do kina.ani za komunistu.lidi na to nejsou staveni,a nasledky neumime posoudit ani dohlednout.kazdopadne nadseni,podpora,siti rousek apod. Jiz brzy opadne.nalada lidi se zacne menit.ja jsem treba prekvapena,jak uz ted reaguji lide,co znam.hodne jich uz upada do beznadeje,deprese,smutku,vzteku.jak jim bude za mesic,dva,kdyz porad nebudou moct si ani nechat ostrihat blby vlasy,natoz zajet za dcerami.
continuity OK
Jiná Realita a taky z čeho budou ty kadeřnice žít
continuity Přesně tak. Normálně jsem hovorná, ráda si s těma starýma lidma v práci povídám, se sousedkama s prodavačkama. Teď se snaží člověk nemluvit a vypadnout. A s rodinou si taky volám mnohem víc. S rodičema denně, hodně si volám se sourozencema, švagrovýma, kamarádkama. Nebo alespoň píšu, ale nechci to tak mít do prázdnin nebo ještě dýl.
Já mám asi největší strach z toho, že bude nedostatek personálu v nemocnicích. Moc se to tam šíří. Stačí než se noví pacienti otestují někde na běžném oddělení a personál je minimálně v karanténě. Od kamarádek slyším jak to vypadá, s čím musí pracovat. A když vidím naše akce po příchodu z obchodu, tak si myslím, že tohle se dlouho a všude nedá dodržet.
Jinak jsem zvedava na muj dalsi cerny vhled do budoucnosti,kdyz jsem vcera cetla,ze vietnam uz pozastavil vyvoz ryze,a totez planuje spanelsko myslim se zeleninou.a asi nebudou sami:(doufam,ze na podzim se tu nebudou porcovat brambory.
RoSa jenomže ta debata se nedá vést o konkrétních lidech. Je jasné, že každého zmareneho života je škoda, i té staré paní, co vedle dávala Brambůrka.
Jenomže je nutné říct i b. A to kolik máme zdrojů a jestli je jich dost na to, abychom to takto vedli třeba další rok, dva. Tady je na to téma rozhovor. Nesouhlasím se vším, ale myslím si, že debata na tohle téma je velmi potřebná a není na ni nic neetického ani špatného.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
