Vše o těhotenství a dětech

Ony ty maminky na  MD nejsou všechny úplně blbé... některé jsou dokonce jako my! Takové jsem našla ve (světe div se) lesní školce, dodnes se kamarádíme. A vůbec mi tyhle spolky připadají jako dobré místo pro seznámení s chytrými lidmi, co se zajímají děti, o svět okolo a tak...  Hlupaně tam většinou nechodí, ty zůstávají doma před televizí nebo na tom jednom hřišti před domem.

Candance Kamarádi z dřívějška tu jsou samozřejmě pořád. Ale přijde mi, že v tom začátku mateřství (vlastně nejen v začátku) člověk potřebuje někoho, na koho může hrnout ta svoje stěžejní témata a očekávat pozitivní odezvu. Třeba i prito, aby slyšel, že jiné děti spí ještě méně než to jeho.

Pinot Noir Ale tebe bych v hledacku asi mela! Vyradila jsem ty s protivnym ksichtem,s hodne detma a s necim z minulosti(jakoze znam je 10 let, doted jsem se nebavily). Takze prvnim sitem by si prosla. Ovsem, ted si zvu manzela jedne neco opravit, je to remeslnik, to je mi ale nahodicka, ze jo:-D:-D jooo proste, ze ty by si utekla neznamena, ze bys vyhrala!

Karja  No, možná bych se nechala zlomit! 

Karja    co ja by som dala za niekoho takeho v okoli. tu na mna iba blbo cumia ze co chcem len co sa priblizim ze iba prejdem okolo s kocikom.

Karja K tomu, že se o vás přátele nezajímají, protože děti nemají a neplánujou, se chci na něco zeptat. Není možný, že to jde trochu i z vaší strany? Já to tu čtu docela často, ale já mám sama spíš opačnou zkušenost, že kamarádky po porodu se chtějí spíš družit s dalšíma matkama, a když děti nemáte, nebo prostě nemáte tu mateřskou zkušenost, tak pro ně nejste v tu chvíli dobrá (ve smyslui vhodná) společnost.
Já to plně chápu a neberu to nijak úkorně, ale stalo se mi už jednou a děje se mi to teď znova, že jsem to já jako bezdětná, kdo nabízí nějaký možnosti setkání, ale protistrana o to až tak nestojí, i když do porodu jsem se vídaly docela často.

Edit: KOukám, že než jsme to vyžbleptla, tak to Sweet Potato napsala kratčejc za mě. Pozitivní odezvu nabízím, ráda poslouchám a téma mě zajímá, jen sama prostě nemůžu ničím z vlastní zkušenosti přispět.

Karja jemine, ty si skvelá . Teraz si uvedomujem, aké mám šťastie, že tak nejak naraz otehotneli okrem mňa 4 kamarátky, s jendou sa poznáme a kamarátime od VŠ a už teraz plánujeme prechádzky s kočiarmi, chaty a pod. (navyše vzhľadom na to, že ja prenášam a jej vraj hrozí skorší termín pôrodu, je možné, že sa stretneme aj na jednej izbe, no úplne ako na VŠ). Inak by som brala takú akčnú mamičku ako si ty niekde v okolí, okolo mňa sú samé tehotné, ale zjavne sme všetky introvertné, pozdravíme sa, usmejeme, ale ak nabereim odvahu a niektorej sa prihovorím, vidím, ako trpia . A zas pre zmenu, je tu jedna s cca 6mesačným dieťaťom, bola taká zlatá, že sa mi vo výťahu prihovorila, pekne ma povzbudila aby som sa za ňou zastavila, keď budem mať po pôrode a budem chcieť niečo vedieŤ alebo len tak na kávu a ja som nemala odvahu sa jej opýtať ani na to, na ktorom poschodí býva a ako sa volá .

Zina nebolo to síce mierené na mňa, ale asi to záleží aj od oboch účastníkov. Mám kamarátky, ktoré aj keď netehotné (prípadne v tomto čase tvrdiace, že deti nechcú), tak sa stretávame, vypytujú sa ako sa mám (platí obojstranne), chodíme von a pod. a myslím, že to bude trvať aj po pôrode. A mám jednu, u ktorej napr. vidím, že ten záujem o moju osobu so zvyšujúcim sa štádiom tehotenstva klesá, až sa to obmedzuje len na občasné preposlanie vtipného obrázku cez mail alebo blahoželania k meninám/narodeninám a pod. U nej som sa snažila nehovoriť skoro vôbec o tehotenstve a pod. ale nedalo sa to vždy dodržiavať. Či budeme v kontakte aj po pôrode netuším (čo ma dosť mrzí, je to moja najstaršia kamarátka...).

Zina Tenhle pocit jsem já právě tenkrát měla taky, nevím, jestli fakt někdy někdo utrousil něco ve snyslu “já jsem ta dospělá a důležitá, ty ne” nebo to byl fakt jen můj pocit. Až o mnoho let později s miminem mne napadlo, že jsem to tenkrát možná vnímala úplně blbě. Asi to může být tak i tak, plus někdy nějaký ten komunikační šum a obě strany si myslí, že o ně nestojí ta druhá.

Zina Mně teda nikdo s dětma nesměl do baráku, když jsem je neměla. Měla jsem jich dost z práce a ještě si je zvát domů, to nešlo...Ale kdybych měla možná nějakou normální práci, tak by mi to nevadilo...Teď už mi návštěvy s dětma nevadí, naopak je spíš vyhledávám, aby se děti zabavily.

Sweet Potato Já to měla stejně, já pořád někde cestovala nebo pařila a moje kamarádky začaly rodit....bylo to pro mě zvláštní, ale moje nejlepší kamarádka mi naopak vždycky volala a říkala "už za mnou někdy přijeď, chci slyšet drby z Velkého světa..."  tak to bylo takové milé.

 Hlavne moji kamaradi nemaji deti, neplanuji je, takze je moc nezajimam. Ale uz jsem podnikla prvni krok v akci odchytu novych pratel, nejlepe zenskych na MD. Jednu matku sem nabrala na poste a doprovodila ji az domu, ackoliv jsme se spolu nikdy nebavily, vedela jsem, jak se jmenuje a sla rovnou naprimo na tykacku:-D. Zato ona asi musela doma s manzelem hodne dlouho rozklicovavat, kdo jsem:-D. Proste se mnou se ty zensky budou kamaradit, I kdyby nechtely:-D. Ted mam vyhlidnutou jednu sympatickou s brichem, zjistila jsem, ze jezdi jen na chalupu, ale I to se hodi. 

Taky jsem mela deti v dobe, kdy kamaradky deti nemely a ty nejvernejsi zustaly. Jen jsem jim nevykladala podrobnosti o porodu, problemech s kojenim a takovych tech dalsich materskych radostech . S mnohymi jsem prerusila kontakt ja, protoze s ditetem a domluvenym hlidanim jsem si proste nemohla dovolit zmeny na posledni chvili "vecer to nezvladnu, zajdeme treba pristi tyden". 

Seznamit se s matkami v okoli doporucuji, casto te mohou zachranit, kdyz zjistis, ze dosel vecer Nurofen, potrebujes na chvili pohlidat dite s teplotou, kdyz dalsi musis vyzvednou ze skolky, pripadne se muzete vystridat na hristi. Casto ty vztahy vezmou za sve, kdyz se neco zmeni a prestanete se na tom pisku pravidelne vidat, ale v urcitou dobu se to muze hodit. 

Sweet Potato Tak že člověk ví houby o životě, dokud nemá děti, jsem si už taky vyslechla, ale to jsem neměla na mysli. Spíš třeba teď jsem v situaci, kdy jsem nabízela 2x setkání, plně reflektující přítomnost mimina (aby si někdo nemyslel, že jsem dotyčnou zvala na punkovej koncert někde na louce v Horní dolní:-), ale bylo to v podstatě bez ohlasu, tak nevím, jestli do toho vstupovat potřetí a tlačit tak na pilu. A právě to i chápu, když to odlehčím přirovnáním, tak když si budu zakládat nový akvárko a budu tím žít, tak si taky nejlíp pokecám s akvaristama, který mi třeba i s něčím poradí a věnují nějakou tu rybu, než se zbytkem světa, byť mi bude sebeochotnějc naslouchat.

Luna K nám návštěvy s dětma smí a i chodí, jediná podmínka je vyrovnat se s přítomností psů :-).

Zina Těžko říct. Někdy nejen milostné vztahy vyvanou, no. Někoho mateřství změní víc, jiného míň. S tím akvárkem je myslím dost dobré přirovnání.

Zina Nee, stojim o ty stare fakt moc, ale ty jejich akce fakt nestiham. Rada kamaradek muze treba jen o vikendu, protoze jsou pres tyden pracovne pryc a to zas jsou ty rodinne navstevy a proste jinej rezim. Jinak kdyz jsem byla minule venku, tak jsem si jen sedla a rekla mluvte vy, ja posloucham!:-D. 

Zina Jak jsem psala Karje, nektera pratelstvi jsem utnula ja, ale nikdy to nebylo z toho duvodu, ze nekdo neni rodic. Naopak jsem vitala moznost si popovidat o necem jinem nez o detech. Spis jsem necitila chut a mozna i vstricnost te druhe strany, tak jsem se prestala ptat, kdy se uvidime. 

Ako introvert som si myslela že na materskej mi bude super, budem mať kľud, nebudem musieť s nikým rozprávať :)  No, nie je to také super, zistila som, že tá sociálna izolácia je pre mňa asi zatiaľ najťažšia časť materstva. Prvý rok som sa často cítila ako blázon čo trpí samomluvou, teraz už mi dieťa odpovedá, tak je to lepšie :) Na cvičenie aj plávanie kojencov som dieťa prihlasovala hlavne kvoli sebe, aby som trochu vyšla medzi ľudí a možno si našla nejakých nových známych. (rodičia aj detné kamarátky sú ďaleko, svoje materské pocity zdieľame len cez internet). Čo sa týka bezdetných priateľov, mám pocit, že im veľmi nemám čo konverzačne ponúknuť, pokroky vo vývoji dieťaťa či prístupy k výchove ich nezaujímajú, nerozumejú tomu, žijú v iných reáliách. Tiež nevidím z ich strany žiadnu extra iniciatívu, aby sme sa stretli, a ja nemám rada pocit že sa vnucujem. Tak cítim, že niektoré priatelstvá postupne asi vyšumia... No uvidím, možno raz na ihrisku stretnem nejakú Karju, ktorá ma osloví a bude sa chcieť kamarátiť :) Alebo to proste prežijem do návratu do práce a potom sa zas budem tešiť na dni strávené len s dcérou :) 

Čtyři dne je dítko po dobrání atb (zánět středního ucha) a teď přišlo, že ho bolí pindík. Doktor už má samozřejmě dneska zavřeno a v neděli máme odjet na dovolenou. Ježišmarjá!!!

mnum ja ako introvert som sa zubami nechtami bránila návrhu na chvíľku sa presťahovať k svokrovcom. Nakoniec som privolila že na pár dní, už som tu dva týždne a vôbec sa mi nechce odchádzať. Je tu aj švagriná, čiže okrem mňa štyria dospelí ľudia, tak je vždy s kým pokecať. A ďalšiu partacku na materskej tiež hľadám 

Já se teda přiznám, že první mateřská byla sociálně asi nejnaplněnější období mého života, když nepočítám propařená léta ve spolusdíleném bytě někdy mezi dvacítkou a třicítkou  Sešly jsme se docela dobrá parta sympatických inteligentních matek se stejně starými dětmi, vídaly jsme se dost intenzivně, ale po prvním roce hlavně bez dětí  začaly jsme spolu chodit na drink a do tanečního kroužku a jezdily na chaty, bylo to fakt skvělé období. Utlo se to hlavně tím, že jsme se odstěhovali, občas se snimi, nebo s některou z nich ještě potkám, ale ony se vídají častěji-bydlí kousek od sebe, děti chodí do stejné školy, znají se i jejich muži...zatím co já jsem už trochu "mimo" a občas mě to mrzí.