Přiznání

Rybí oko je mám pocit specialita Svaboda&Williams

to je specialita každý realitky, mi přijde

Tam jsem byla v dobe rekonstrukce, Skodovy zavody. Byt jsem tam nekoupila, ono to okoli neni uplne zhave. Taky jsem vazne uvazovala o byte ve vile Vojance, taky jsem tam parkrat byla, kdyz zacinali se stavbou, pozdeji to vyhralo nejake ceny. Ale tahlo me to na druhou stranu reky (krome toho jsou u obou staveb urcite nevyhody) a nelituju. 

Jasně :-) Jedno vím jistě - první co bych udělala: Nikomu nic moc neřekla (dobře, asi naznačila partnerovi, aby se o mě nebál), sbalila se sama na tři týdny do 5* resortu na Mauricius, nechala se hýčkat a tam přemýšlela a psala si poznámky, třídila priority, počítala předpokládané dožití :-) a tak. Z toho by vzešel základní seznam, do kterého už by se jen tak někdo později nevešel, hotovo.

Tak, vím co mám dělat až to bude :-) Ale vsadit si, to néééé :-)

Nejlepší tam je ten trezor na ty vyhrané miliony (takový vystajlovaný byt a stojím tam taková krabice ).

To je trezor jo? Mně to přijde jako kamna))

taky mi to přišlo jako kamna, ale po dalším prozkoumání po upozornění bych možná i dala brrr za pravdu :-D

Mně to neuráží ani jako kamna, ani jako trezor, proč by se měl trezor schovávat?

Kravál z Náplavky mi neva, naopak, přímo tam jsem našla byt pro mámu a bývám u ní moc ráda, ona je taky spokojená, vidí z balkonu přímo na Hrad. Knajpy okolo mi vadí ještě míň :-) Smog... nojono, daň za bydlení přímo v centru. Ne, vážně to tam miluju.

A zase opakuju, já bych tam stejně nijak často nebyla - jen pár týdnů mezi cestováním. A vlastně, když to tak vidím, já bych ani žádný byt nemusela kupovat, nač to vlastnit, když se to dá najmout a nevláčet nemovitost jak kouli u nohy. V tom miliardovém pohledu totiž není potřeba nic vlastnit... jako investici? Proč? Copak se to v miliardě nějak pozná? My vnímáme vlastnictví nemovitosti jako zálohu na budoucnost, ale v tomto případě jsou to obrovské finance, že pokud nechcete investovat do průmyslu, který by přihodil další miliardy, tak asi nemá smysl nic kupovat.

A já jsem teda normálně spotřební, nemám ambice nijak rozmnožovat jmění, nemám ani pro koho.

Kdybych vyhrála několik miliard, asi bych něco málo (= pár milionů  ) rozdělila mezi děti, založila bych azylový komplex a nadaci pro týrané ženy, aby nemusely být s tyranem jen proto, že nemají kam jít, a koupila bych si jeden z ostrovů Islas de Rosario, nějaký menší by stačil 

Tak miliardy sa tu rozdelujú. Zaujímavá predstava. Najviav ma zaujal Kokoska nápad s ostrovom. Tak by sme sa stali susedkami. Deckám by som prispela na loď, ktorou by ma navštevovali.

Vlastne  ked tak nad tým premýšľam, asi by som to rozdelila medzi deti a niečo málo si nechala. Do práce by som neprestala chodiť, mám tu kolektív, ktorý by mi chýbal. Potial moja predstava, realita by sa možno líšila, ale to asi u každého. 

Vyhrát fakt nechutně vysokou výhru v řádu milionů, koupím si nějakou vyřazenou skládku nebo zničený kus země a udělám tam arboretum. K tomu mne inspiuje Arboretum Paseka. Já bych k tomu přidala zookoutek se záchrannou stanicí. A někde v blízkosti si zajistila bydlení. Nic velkého. Jelikož bych platila slušné peníze, pracovali by pro mne schopní lidé a mohla bych si dovolit i cestovat. Ale to až v pozdějších letech, až by se arboretum rozjelo. Sestře bych koupila byt nebo domek podle jejího přání. Rodičům bych taky pořídila nové bydlení nebo zrekonstruovala to stávající. Pravidelně bych jim platila lázně. Stala bych se mecenášem nějakého divadla a přispívala na kočičí útulek. Teď už jen vsadit a vyhrát. 

Priznani: obcas, kdyz me nekdo zaskoci hodne necekanym rozhovorem, zacnu placat blbosti, neumim udrzet plynuly hovor a vypadavaji mi slova, ktera pritom znam  a pokazde si rikam, ze priste budu pripravena

ja si pokazde rikam, ze priste budu mlcet a tvarit se chytre

bych mozna snad udelala lip, i kdyz to byl rozhovor ve dvou 

Já jezdím do práce denně kolem jedné brněnské rozpadající se fabriky a pokaždé si říkám, že vyhrát prachy, koupím ji a předělám částečně na loftové byty, čátečně na centrum, kde by se pořádaly výstavy, nebo jiné akce. Hrozně moc se mi íbí a je mi té budovy líto, jak chátrá.

Další pak je bývalá plicní léčebna, pak LDN směrem na Adamov, v lesích, v kopcích... té je mi taky líto. To by byl domov pro seniory myslím úžasný. Nebo i nějaké welness centrum či jak se to jmenuje...

Já si snad vsadím, kruci.

Mlčet a přikyvovat v rozhovoru ve dvou není uplně špatný, spousta lidí by se s tím spokojila víc než s odpovědí:-)

presne:-)

Abysis nemyslela, že si v tom sama..před lety sem nečekaně potkala v potravinách chlapíka, na kterýho sem si dost myslela, jediný, na co sem se zmohla po 'ahoj' bylo 'co tady děláš?'  Podotýkám, že měl košík s potravinama v ruce..

 moment prekvapeni.

Muj dnesni rozhovor byl se sefem, ohledne mozneho povyseni (vyber ze dvou pozic). Neptejte se me, jak se mi to povedlo, ale zapomnela jsem, jaka byla ta druha. Takze ja: no, libila by se mi ta prvni pozice, a, ehm, muzes mi pripomenout tu druhou?  pak uz zacalo koktani a vypadky slov. Nakonec mi sef rekl: that's fine, don't panic! Asi par dni budu do prace chodit kanaly :D