Šéf vypadá jako tolerantní člověk
Přiznání
a zabralo to?
Ale vůbec, byla sem za blbku
já myslím žes to zvládla ještě dobře.. já v takových okamžicích obvykle řeknu něco jako "dobrý večer pepo" i když je osm ráno a dobře vím že dotyčný se jmenuje vlasta..
vůbec, kdepak. jediný co mi kdy zabralo je to mlčení, ale právě mi v těch nejhorších chvílích uplně nejde, mám tendenci snažit se zaplnit trapné okamžiky zvukem a přitom teda dar řeči nevlastním, no strašný
Život není jednoduchej, no..ale tak zase jestli se amant nechá odradit nějakým plkáním...(sem si tenkrát taky řekla, že mě neumí ocenit)
sem teď chtěla napsat, že si myslim, že když je objekt zaujat, tak už je to stejně úplně jedno, co dotyčnej mele za kraviny, ale pak jsem si vzpomněla na jednoho svýho ctitele, kterej to hned v úvodu nějak úplně strašně zabil a už to fakt nešlo
jojo, ti co se nechali odradit byli určitě děsní blbečkové, by se nakonec ukázalo
hrozně vtipný je, že nakonec mám chlapa který teda nemele blbosti vůbec, ale víceméně mlčí. tudíž máme doma poměrně klid
já taky, ale mně to klid teda rozhodně nepřináší
Jako LDN v Babicich nad Svitavou? Trauma z dětství, no spis pokročilého už, uaaaa
Nojo, tenhle fakt neměl zájem (líbila se mu moje kamarádka a nakonec se vzali)
Jé, tady se vyskytuje někdo, kdo zná arboretum v Pasece? Hezké, že?
co bych delala s velkou vyhrou netusim, zasadne nesazim, takze to jaksi neresim. ale teda jako vyhrat a pak se pustit do stavebnich projektu? nene, mam rada svoji praci, jsem v ni celkem dobra a predstava, ze to vymenim za natahovani se s profesemi, kterym rozumim jak koza petrzeli... normalne jsem se opotila.
Asi ano, omlouvám se, trauma připomenout nechtěla, ale ta budova za to snad nemůže :(
To znám. Ve chvíli, kdy bych měla sršet vtipem a pohotovostí, tak se "předvedu".
ja ten klid vyslovene chtela, takze jako vzdy, nejhorsi je kdyz se ti splni prani;-)
Přiznávám, že se vůbec netěším na zahájení školního roku. Obě děcka jdou do vyšší třídy = nová třídní. Bože co nás zase potká.
Pokud má někdo mindráky, že neumí mluvit s lidmi, zvednu mu ego přiznáním. Jednou jsem volala kamarádce. Nebyla jsem si jistá, jestli mi telefon zvedne ona. Když jsem její hlas po úvodním prosím poznala, zpanikařila jsem a odpověděla: "Ahoj, to jsem já. Jseš to ty?"
Je to tam úžasné. Byla jsem tam v různých časových obobích, od časného jara do podzimu, a vždy se mi tam moc líbilo. Je to náš rodinný klasický výlet. Arboretum a k tomu buď hrad Sovinec, Pradědova galerie nebo Rešovské vodopády.
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články