Co jste dnes zkoušely(i) z mainstreamu?

Co mě to napadlo? Vytáhla jsem staré vzorky a řekla jsem si, že vyzkouším zas něco z mainstreamu. Asi zrovna špatné vzorky a hned vím, že jsem se jim vyhýbala podvědomě. 

Delicate Rose Trussardi - Můj nedobrý vztah k růžím tu asi všichni znají. Po těch krásných růžích v nikovkách je ovšem tohle strašně umělé. Nevím, jak voní bambus, kumkvat a yuzu. Růže je  tady mnohem víc výrazná, ve spojení s omamným jasmínem bohužel otravná. Do toho umělé jablko alá jar a ještě lotos...vodní tón. Nezachrání to ani santal a pižmo, které nastoupí ke konci. Je to sice výrazně lepší, ale zázrak se nekoná. Mnohem méně povedená verze Rumeur 2 Rose.

Ungaro (2007) Emanuel Ungaro - stejný problém. Prostě po dlouhé době zkoušení nikovek a propracovaných vůní  asi nemůžu docenit práci jinak dobrého parfuméra. Vlezlé bílé květiny s ovocem. Ambra to nezachrání. Dost otravné. 

Naprosto ti rozumím, člověk zparchantí. Moje polička tady je dost chaotická, jinak používám téměř výhradně odstřiky z medvědů od Moniky.

Tak tomu taky rozumím. Většinu dní je to Guerlain, po čem ráno sáhnu . Vzorečky poslední dobou samé nikovky a pak jsem zmlsaná. 

Já už raději žádný mainstream nezkouším, abych si nekazila  : hmmm jak  to nazvat?  chuť ?

Též jsem se dopracovala  do  stadia, že se voním výhradně  odstřiky  od  Moniky a  zkouším samé

lahůdky. Naposledy jsem takhle  zkusila  Rose  Goldea  od  Bvlgari a  bylo to  velké  zklamání: umělé

Dayyo Mně se řada mainstreamových vůní líbí, přestože uznávám, že nos mám také zmlsaný. 

Tak přesně do téhle "zmlsanosti" nechci spadnout... Plus se děsím posunu měřítek, kdy člověk dokáže na cokoli, co nespadá do 0,1 % jeho vkusu, říct jako největší pochvalu "ale jo, docela dobrý". Jako by s postupujícím poznáváním ubývalo potěšení - a toho se bojím.

Pláču na špatném hrobě, je mi to jasné.

Není z čeho mít strach - niche vůní je tolik a stále přibývají nové... Jeden aby se z toho zbláznil

Já zas nemůžu říct, že tohle je u mě nějaká extra novinka. Na pěkný  mainstream narazím i dnes ( Code Casmire a Twilly) a zase naopak...určité vůně mi nevoněly nikdy. Třeba Trussardi byl většinou propadák. Jen se to určitě prohloubilo. Víc to vnímám. 

no, já jsem to tu už psala, ale mně jaksi nikdy v parfumerii "nic" nevonělo. ono by se něco našlo, ale nevěděla jsem kam sáhnout a prvních pár vůní bylo prostě hrůza tak jsem zas šla.. a to fakt nejsem žádný "nos". a čím víc zkoumám tím víc a víc těch vůní objevuju, takže se Jitka77 nebojím že by došly:-)

Mně to takhle nefunguje. Nemůžu si říct, že když 10 let sbírám vzorky, tak už jsem zmlsaná znalkyně a mám niché i postřik na rybenky. Jen už poznáš tu kvalitu a ona i v tom mainstreamu občas je. Klasickou parfumerii beru trochu jako sekáč. Mezi nepoužitelnými kusy je občas skrytý poklad. To potěšení ti nezmizí, jen se projeví jinak.

Naprosto souhlasím.

Ono je to ale i naopak - mezi nikovkami či exkluzivkami se vyskytují (a není to nic vzácného) vůně, které by patřily spíš do mainstreamu (a některé by tam možná ani neobstály).

Já zmlsaná sem, což mi ale nijak nebrání v tom, ocenit kvalitní, hezkou vůni z mainstreamu. Občas se zadaří, zajímá mě všechno. Jen je pro mě bolestné vídat v řetězcích tu spoustu vůní, které důvěrně znám (název, flakón) mnoho let, ale voní úplně jinak.

No a nikovky... procento tak trošku odfláknutých anebo kvalitativně super, ale nenositelných, protože prostě  mnohem víc experimentem než hezkou vůní (jakkoli individuální tohle je, samozřejmě), taky není zanedbatelné a řekla bych, že se v posledních době zvyšuje - každej chce vyrábět niche parfémy. A já od parfému opravdu požaduju, aby byl především krásný!  

Krása se právě dá vnímat různě, jak správně poznamenáváš, Moni. Je fakt, když tě neopustila čichová paměť, že to musí být hrozné zklamání, ovoňovat nevhodně reformulované parfémy Ale na druhou stranu přinesou parfémové niche domy občas nějaký poklad a je taky děsné ho nevlastnit...

Rozhodně. A letošní rok mi v tomto směru přijde mimořádně povedený.

John Galliano Eau de Toilette (John Galliano) - svěží pižmově nasládlá růže se stejně tak svěžím kosatcem a sladkou zelení, která ale rozvoněla do podoby jemné pudrové růže se zelenou fialkou. Zpočátku skoro drogerkovka (ale ve vysoce originálním flakónku), která mi ze všeho nejvíc připomínala kýbl duhových bublin, ale to pudrové finále je líbezné. A líbivé.

Green Tea Mimosa (Elizabeth Arden) - broskvovo meruňkový čaj, po rozvonění ovocně květinová pižmovka se značně syntetickým cedrem. Mimóza zůstala v hluboké ilegalitě...  

Dali,  já jsem tím nechtěla  říci, že  se mi  žádné mainstream vůně  nelíbí. Ale  spíše  mě  na nich mrzí to, že  plno  vůní  už dnes  bohužel voní  jinak (mnohem hůře, než jak si je pamatuji) a že  některé poklady,  se již  dokonce  i nevyrábí.

Také mě mrzí pár vůní, které skončily. Ze všeho nejvíc asi Rose Absolue, La Mome, Liberté, Inside, Covet ... a možná by se jich našlo více. 

Právě proto sázím na své staré známé (či nové) jistoty. A odfláknutých nikovek je spousta - je to stejné jako v mainstreamu. A taky mám stále své oblíbené vůně a některé novinky příjemně překvapí (většinou je to o značce - mám již své oblíbené a když mě zklamou, o to více jsem smutná - např. Boucheron - nelíbí se mi cesta, kudy se ubírá, stejně tak např. Gucci).

Hot Couture (Givenchy)

Magnólie s krůpějemi čestvě vymačkané malinové šťávy, jejíž růžovost zlehka potemní zemitě kouřovými tóninami vetiveru. Dojem hloubky a hřejivě bronzové nuance přidává svým dílem ambra a z na první pohled se zdající naivně romantické dívčí kreace se vyloupne vůně uhlazeně dospělá a tiše smyslně šeptajcí.