Myslet si,ze kdyz to tak mam ja tak to musi mit kazdy a kdo to nema se prezira a nic nedela jsou minimalne hodne naivni predstavy.....
Cvičení doma
08. listopadu 2014 16:45
Zarinya Hele, zrovna čtu rozhovor s Berdychovou, může každá.
když někam letím a musím tam být k dispozici celý den, tak nemám čas si jít ráno zaběhat. Klidně vstanu ve tři hodiny ráno a jdu běhat. Ani dnes to nebylo výjimkou. Stihla jsem si zacvičit, vyndat myčku a dát pračku, lehce se nahodit a přijet sem,” prozradila na tiskové konferenci pořádané u příležitosti představení manželů Berdychových coby tváří českého módního řetězce,” říká modelka.
Ester nezná výmluvy. „Je to jen o organizaci času a o tom, jaké jsou jeho priority.”
Modelčinou motivací ve cvičení je samozřejmě její manžel, tenista Tomáš Berdych. „On je mým hnacím motorem a podporujeme se v tom,” říká Ester. Někdy Ester na svém těle maká víc než její manžel, profesionální sportovec. „Dospělo to do fáze, kdy mě manžel tahá z běhátka a říká mi, abych si odpočinula, že jsem toho měla víc než on sám. Bez pohybu nemůžu být, je to pro mě droga,” usmívá se Ester Berdych Sátorová
Sweet Potato jj kazda.....
Já si hlavně myslím, že to není úplně jen o věku. Protože napříč všemi věkovými skupinami jsou méně a více prostorově výraznější. Mladší skupina může vést zase nekonečnou debatu "mám to po porodu". A co jako? Na každém je, jakou cestu i priority si zvolí. Se zase opakuji, ale ve svém okolí upřednostňuji příjemné pohodové ženské a kolik mají kil je mi teda úplně fuk.
Kammila a já si zase nemyslim, ze je to jen o tom chtění
Potrefenáhusa presne
...já si myslím, že to právě o tom chtění je nejvíc.
Jasné, někdo má dáno geneticky, že mu stačí méně se mučit sportem(fyz. aktivitou), ani se nemusí v jídle tolik "hlídat", někdo naopak musí máknout na obou frontách víc, aby byl výsledek vidět.
Ale základ je - člověk musí chtít se sebou něco udělat.
Jde to.
Taky mám ráda ženy, které jsou v pohodě, a neřeším u nich, jestli je jak nudle nebo kulička. Pohodová plnoštíhlá ženská je pro mě mnohem příjemnější než vystreslá asketa, která pořád řeší, že je "děsně tlustá".
No, zrovna tuhle jsem byla v čekárně u doktora a tam cca 30letá maminka s chlapečkem. Měla ten typ postavy, že člověk neví, jestli má brát ohledy na těhotnou, nebo je prostě tlustá hlavně v břichu a celkově taková kobylnatější.
No, ale když pro sebe vytáhla čokoládový donat...
...a o čem myslíte, že to tedy je.?
...a taky -
mnohem lépe se "hubne", dostává do formy těm, které/ří už někdy nějaký sport dělali/y.
Svaly mají pamět, a i když začátky po různě dlouhém výpadku(nemoc, těhotenství, úraz, stresy, atp. ...) jsou krušné, tělo se do formy dostane lépe a rychleji než ten, kdo nikdy nic nedělal.
No a ten, kdo prostě na fyzično není, musí o to víc ubrat/"řešit" jídlo.
Jídlo je, podle mě, hlavně o množství.
Jasné, je mnohem lepší, když je strava pestrá, zdravá.
Ale zase, když budu jíst vše, a jakože já jo, tak musím ty porce dost zmenšit.
(ale já se ráda hýbu..., a taky ráda jím. Resp. radši si máknu sportem, abych se pak mohla nacpat tím, co mi chutná
)
Miru ale nekdy to fakt neovlivnis. Ja zazila pribani i docela velke hubnuti kvuli zdravotnim komplikacim a od te doby bych si nedovolila v zivote nekoho odsoudit, ze se jen nesnazi...
...ale to píšeš o něčem jiném...
Vycházím ze situace, kdy dotyčná zrovna neprochází závažným onemocněním, atp.
Prostě píšu o v podstatě zdravém člověku.
(Mám několik známých, které řešily otěhotnění hormonální léčbou a všechny přibraly..., pak lidé, máš pravdu, hodně hubnou u různých vážných nemocí, silným stresem...)
Miru Ty možná ano, ale o kus výš to začalo “výmluvami na štítnou žlázu a hormony”.
Miru o životosprávě, jistě, o složení jidla, jeho množství a o přiměřenem pohybu a sportu nikdo nepochybuje
ale dal taky o zdravotním stavu, hormonální situaci, lécích, které člověk musí užívat, nehledě na různý traumata a zatezovy situace.
Ja nechci rict, ze kazdej tlustej má nemocnou stitnou žlázu, hormonální substituci, bere psychofarmaka apod., ale proste to není jen o tom, ze chci a snazim se. Muže to bejt taky tak, ze chci a snazim se, a tak vážím místo 150 jenom 100...
Tak Betty Tak já myslím, že mít v šedesáti o sedm kilo víc než ve třiceti není žádná tragéie. Chápu, že pro někoho je ta hubená postava priorita, ale sama píšeš, že už je to o velkém omezení-že ho někdo podstupuje, proti tomu nic nemám, ale přirozené to úplně asi není. On tam měl tedy asi i nějakou horní hradici-odhaduju kolem té šedesátky? To už si nepamatuju, ale asi člověk nepřibírá až do smrti, spíš se to v jednu chvíli v tom stáří obrátí...pak je možná dobré mít odkud brát? Těžko říct, to už jen vysloveně teoretizuju.
continuity Já po prvním dítěti hrozně zhubla, během kojení jsem se doslova ztrácela, ale po čase se to vrátilo na původní váhu. Po druhém mi zůstaly nahoře cca čtyři kila a těch se nedokážu zbavit-nebo dokážu, ale za cenu velkých obětí (třeba když jsem denně běhala, dostala jsem se po půl roce na původní váhu, ale jakmile jsem polevila-a tím fakt nemyslím, že bych se přestala hýbat a začala přejídat-bylo to okamžitě zpět). Vcelku dokážu nepřibírat (zatím), ale hubnutí mi dělá fakt problém.
Miru a prosím te, jak to na těch lidech poznáš, jestli jsou zdraví, nebo řeší nějaký zdravotní problém????
Včera jsem po skoro půl roce byla v posilovně. Svalová paměť opravdu dobrá, protože jsem vše odcvičila se stejnou váhou, jak před půl rokem, jen někde méně opakování. Dneska celkem dobrý, nějaký ten sval pobolívá, ale nic strašného
.
...no, tak ty ženy(zdrav. problémy) spadají do kategorie, že to mají mnohem náročnější - kondici, vzhled těla - než ty zdravé.
Ale také to jde. Nevěřím, že ne.
Spousta lidí totiž nepřizná(někdy ani sobě), že támhle uzobli, tohle zbouchli, že prostě předpisově nejí a když jí, tak jí hodně.
Lidé jsou obecně dost rozjedení...
Četla jsem víc článků na téma, kolik, jaké množství jídla stačí člověku, který pracuje třeba v kanclu, chodí pěšky do práce, atp.(byl tam uveden demonstrativní příklad, vč jídelníčku normálních jídel),
no a to množství bylo dost malé. Na kterém tělo funguje v pohodě, nepřibere. Resp. bylo to takové množství jídla za den, že by většina lidí šílela hlady.
Ale po pár dnech si tělo zvykne...
Miru ja si proste nemyslim,ze staci jen chtit.....ja uz chci a ver,ze hodne pres pul roku,tri kila a nic,proste nic.
vcera sem psala co se mnou udelalo v lete preruseni menstruace o dovolene a delavala sem to i roky pred tim.
...šmarjá. Já takhel nerentgenuji lidi na ulici. Nikoho neřeším. Každého věc, jaký vede život
Myslím to tak, že třeba když budu mít kámošku(prostě člověka, kterého znám), ona bude oplácaná, nebo dokonce tlustá a bude mi furt fňukat, že,bééé, já nikdy nebudu Twiggyyy, tak vím, že nebude, protože prostě ráda a moc papá a všechno a po večerech a jediný pohyb je cesta k lednici.
Miru promin, ale o tom ta debata není
