Běh může být prospěšný, ale určitě ne všem. Když to někoho nebaví, tak tak to bude akorát opruz na duši. Fakt dobré boty ( určitě ne nike ze sportisima za 1.500) jsou základ. Silnice/ trail dle terénu.
Co se týká kloubů, tam zaleží i na hmotnosti těla, je jasné, že nadváha bude zátěží, takže opatrně. Několikrát týdně jsem začala před rokem, předtím to byly jen nárazovky. Začátky na 3-5 kilometrech, v létě 10, na podzim 17 (to jsem se rozhodla pro 1/2 maraton), v zimě jsem jich dala několik, pak 3x přes 30. Můj cíl je příští rok maraton a k blízkým narozeninám si chci dat výzvu do roka uběhnout 1000 mil. To jsou vzdálenosti, které se ani na páse ani na okruhu běhat nedají.
Co se týká mého zdraví tak zatím cajk. Jsem těžší astmatik a mudr má z mých dýchacích testů jen radost. Klouby a noh ok, neznám bolesti zad. Když vezmu spolužačky, co dělaj naši práci celý život jako já, maj nohy plné křečáků a záda v prdeli (pardon).
Taky teda jím docela dost přípravků na klouby, BCAA, kolagen, vitamíny pro běžce atd.
Ale základ je to, že vás to fakt musí bavit. Já vnímám jak se po 5 kilometrch to tělo změní, uvolní se, dýchání se srovná a já mám pocit, že můžu letět a jsem volná jako pták.
Jinak asi dva měsíce běhám bez hudby a zase to dostává jiné rozměry.
Ale já uz jsem maniak a budu doufám jestě hodně let.