Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

No vidíš, to mě nenapadlo, pánský klub . Něco na tom bude, třeba ty knihy, to by odpovídalo, ale kouř ne, vetiver je spíš dřevitý a taky ty kožené klubovky tady chybí. Není to pro mě vyloženě pánská vůně, ale unisex a s klidem bych ji nosila. Líbí se mi.

S Chypre Vanille tam může být vzdálená podoba, ale ta je zakouřená, bez pačuli a s negurmánskou vanilkou. Ennui_noir na mě působí jako hladce učesaná, dřevitá s gurmánskou vanilkou, a náladou mi nějak připomíná L'Heure Bleue. (Nebo že by tam dali taky špetku anýzu? )

Dnes se mi dostala do ruky L´Attesa- nemám co dodat, je v tužebníku .

Viď! 

To teda .

Tak to bylo opravdu rychlé :)

Myslím, že to bude mít jedinou chybu - bude toho málo .

A ještě jednou velký dík .

Neděkuj, já jsme dlužník za půjčení jiných vzorečků :)

Ano, ty flakónky, pokud se vůně líbí, jsou opravdu malé...

Tak to moc ráda slyším. O to víc se těším na zítřejší návrat z práce.

Tak já taky . L'Attesa je po první zkoušce v tužebníku.

Pierre Guillaume / Collection Croisière: Rivages Noirs

Prvotní závan ohlodané vodnaté kůry od melounu mě patřičně vyděsil, protože mi vždycky připomene moji noční parfémovou můru Sunflowers (Elizabeth Arden). Nicméně po pár minutách zůstala jen prostá vlhká zeleň a jiskřivý zázvor v kombinaci s nesladkou najemno namletou skořicí, šafránem a kardamomem úspěšně vytvořil dojem teplé písečné pláže za soumraku. Je lemována řadou skalisek, porostlých mechem, z nichž se do okolí tyčí cypřiše. Slaný tón vetiveru by zase mohl představovat šumění mořského příboje, zatímco jeho kouřová poloha se společně s doznívajícím kardamomem stará o udržení podvečerní atmosféry.

(www.trbimg.com)

Parfums de Marly: Athalia

Ve vůních od této značky, které jsem dosud vyzkoušela se mi spojení s koněm hledalo poměrně těžko. Athalia je první, která k němu má v určitém smyslu a bráno s rezervou (je to ženská vůně každým coulem) asi nejblíž. I když taky ne hned zpočátku, kdy voní po hořkém pomeranči a jemně kořenité růži. Ale už po pár minutách, jakmile obojí vystřídá teplé kadidlo se semišem, už začíná tak trochu evokovat dojem hebké koňské srsti. Náš koník má vpleteno do hřívy několik osvěžujících pomerančových květů a pižmových kosatců, zatímco si to cválá po písečné pláži, zalité sluncem (kašmeran, ambra a kouřové tóny vetiveru).

(https://c2.staticflickr.com)

Promenade des Anglais (Guerlain) -  svěží vzdušná kombinace lehoučkých zelených listů (dominuje fíkovník, ale výrazný jsou i čerstvě rozemnuté lístečky fialkové) s jemným nasládle dřevitým kosatcovým pudrem. Po úplném rozvonění ještě sladce ovocný mýdélkový podtón. Fíku netřeba se obávat. Nemůžu si ale pomoci - mezi exkluzivky prostě nepatří (stejně jako Cherry Blossom).

Privé Fil Rouge (Armani) - Studeně svěží kosatec s jemným sladkokyselým ovocným nádechem, po rozvonění doplněný nasládlým, ale zároveň jemně nahořklým, čokoládovým tónem.

"Privé Fil Rouge (Armani) - Studeně svěží kosatec... po rozvonění doplněný nasládlým, ale zároveň jemně nahořklým, čokoládovým tónem."

Ano, ta andělika je tam v kombinaci s tím kosatcem opravdu nádherná.

Masque Fragranze Milano: III-I L´Attesa

Potkat v dnešní době opravdu velkou kosatcovku je téměř nemožné, takže když jsem si přečetla domeničinu úžasnou recenzi, hned jsem si začala pohrávat s myšlenkou, zda si opatřit vzorek anebo se tím naopak nezdržovat a rovnou pořídit flakon naslepo. Nakonec jsem se rozhodla důvěřovat instinktu a vyplatilo se. Tahle vůně je skutečnou kosatcovou symfonií. Kosatec je tu opravdu patrný už od první chvíle a nemizí ani na jedinou vteřinu.

V téhle první fázi je mrkvový a osvěžený hořkostí neroli a vinnými tóny - už od vyzkoušení Une Rose jsem si říkala, že podobné tóny by slušely i kosatci, až konečně přišel Lucca Maffei a zrealizoval to. Mně osobně však ani tak nepřipomíná 28 La Pausa, protože ten je oproti tomuhle i v té počáteční, relativně ještě silné fázi až příliš křehký, ani Hiris, jelikož v tom jsem měla vždycky kromě kosatcové zemitosti i regulérní hlínu, ale nejvíc asi Iris Nazarena s tou krásnou nasládlou vařenou mrkvičkou.

Po rozvonění přejde kosatec do zemitější polohy a získá i trochu svěží zeleně, čímž už mi počátek 28 La Pausa na kratičký okamžik malinko připomene. Jak už ale psala domenica, tohle není vůbec chanelovsky chladné a odtažité, L´Attesa je i ve své zemitosti velmi vřelou kosatcovkou. Řekla bych, že za onou vřelostí bude asi nejspíš stát stopové množství uváděné tuberózy s ylangem, které ovšem jinak ve vůni prakticky nevnímám, jelikož můj nos se naštěstí zaměřuje hlavně na kosatec.

V základu se mi pak znovu vzdáleně typově připomene Iris Nazarena, to když kosatec doplní jemná vůně kůže. Pro mě to nejsou semišové rukavičky, ale spíš stará knížka v kvalitní kožené vazbě, co někdo položil na dřevěný stůl (santal zde vnímám taktéž jen velice okrajově) vedle kytice kosatců a která je díky tónům chypre měkká a velmi příjemná na omak. Intenzitu a výdrž má srovnatelnou s takovou 31 Rue Cambon, jenž v ní má tímto podle mě velmi silnou konkurenci (a nejen on).

Orlov Paris - Cross of Asia

Cross of Asia je věnovaná diamantu z Jihoafrické republiky, který je vybroušený tak, aby vynikla jeho barva champagne. Různé polohy ylang ylangu, podle Dominique Ropiona, mají tuto vlastnost vystihnout. Zní to hezky, až na to, že krémový ylang ylang se tady mihne nakrátko jenom na začátku, převládající květinou je brzy tuberóza, svěží a čistá s bílými květy a zelenými stonky. Společnost jí na chvíli dělá vzdušný jasmín a jemně kořenitý tón. A tohle je asi nejhezčí fáze, ta sytá, ale vzdušná vůně kytice bílých květů. Pak už nepřijde skoro nic, žádný vývoj, žádná ambra, jen mýdlové pižmo ovoněné lehce vanilkou. Přesto je to moc příjemná vůně, jen cena za jednoduchou, i když kvalitní, líbivku, je značně přemrštěná.

Rose Privée (L'Artisan) - svěží růže s jemným kovově citrusovým nádechem a sušenými bylinkami (ve složení je uváděna bazalka, ale mě to připadá spíš jako vyvanulá máta), s trochou nasládlého pudrokrému a stínem jemně medicinální ambry. Zvláštní a velice příjemná kombinace tepla a chladu, ale bohužel patří k Artisanům se slabou intenzitu a nevalnou výdrží.

Pure Gold (Montale Paris) - dřevité nasládlé květiny s mírně převažujícím povadlým pomerančovým květem a velmi příjemným sladkokyselým Lipem. Rozvoněla se do podoby kyselého cedru s trochou sladkého pudru. Tak nevím...

Já s odstupem času musím říct, že mě Rose Privée vyloženě zklamala a nelíbí se mi.

Mě se sice líbí, ale co do spotřeby je to pro mě polívačka - takhle mizerně na mě držela z Artisánů pouze Ananas Fizz a Mandarine Tout Simplement. Výdrž se dá počítat tak na minuty...

Ex Nihilo - Sweet Morphine

Je to sice sladká vůně, ale sladkost je příjemná a decentní. Je totiž taky vzdušná, je i krémová a hlavně je to krásná květinovka. V první řadě je tady šeřík, rozkvetlý keř se světle fialovými kvítky, objevíme tu ale i sladce medovou mimózu a kosatcový pudr. To všechno tvoří s krémovou a lehce mandlovou vanilkou a troškou bílého dřeva hebký obláček, do kterého je krásné se zahalit.