Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

Shay & Blue - Salt Caramel

Snažím se vyhnout slovu popcorn, protože jsem mu nikdy nepřišla na chuť a v našem Cinema baru si dávám raději sklenku červeného od místních vinařů. Tak třeba takhle:

Lískové oříšky kandované v karamelu se zrnky soli a máslové croissanty, ale oboje kupodivu nijak zvlášť sladké. Nejsme v cukrárně, ale spíš v pekárně, kde se zrovna peče sladké máslové pečivo. Hotové plechy pekařka odkládá na dřevěný pult, který se tím horkem zahřívá a je cítit i vůně rozpáleného dřeva, a sype je zlehka vanilkovým cukrem.

A voní to podobně jako popcorn .

Já u Salt Caramel pořád přemýšlím o tom malém 30 ml flakonu na podzim. Líbí se mi opravdu hodně. Akorát se mi nechce kvůli jednomu malému flakonku poštovné na parfums neroli.

Il Profumo: Caramella d'Amore

Už jen podle názvu, aniž byste se dívali na složení, byste nejspíš očekávali gurmánku sladkou jako poleno, jenže to je omyl. V první fázi není vůbec sladká. Ve většině vůní potkáte už pistáciový krém nebo pistáciovou náplň čokoládové tyčinky, tady vás čekají opravdové pistácie, vydatně posolené tu většími tu drobnějšími krystalky soli, které vám křupou mezi zuby. Kromě nich v hromádce najdete i pár lískových oříšků, namočených do hořké čokolády a i jeden vlašský ořech. Potom všechny oříšky vezmeme a promícháme je se slaným karamelem.

Slanost ustoupí až po delším rozvonění, kdy oříšky vystřídá čerstvě upražený popcorn. Kdo znáte Miss Dior Chérie blahé paměti nebo ještě lépe Salt Caramel (Shay & Blue), je to úplně ten samý, jen bez čokolády a bez jahůdkových bonbónů. Místo nich k tomu dostanete cukrovou vatu. I když ani ta není nijak zvlášť úmorně lepivě sladká, ani připálená, naopak v kombinaci s bílým pižmem a sametovou fialkou v základu působí skoro až chumlavě. Mňam!

Irae (V Canto)

Zajímavá kořenitá vůně nedosahující sice levelu velkoleposti jako Noir Epices od F. Malleho, ale zato jsme zde ušetřeni nálože hřebíčku. Zpočátku působí až kovově chladně, tmavě šedě, vydatně zasypána velmi výrazným černým pepřem, nahořklá suchým pelyňkem, s pár santalovými třískami. Později začíná pomalu balancovat na hranici nasládlé hřejivosti, kdy se přes ostrou kovovou hranu líně převalí pro tuto značku poměrně typický základ z husté smetanové vanilky, hebkého bílého pižma a mléčného santalu a špetky ambry, v tomto případě dokonce s nepříliš hořkým kakaovým popraškem. Příjemný kontrast, příjemná vůně a příjemná cena za extrait.

Cor Gentile (V Canto)

Začínám pozorovat problém vůní této značky. Jsou dobré, pěkné, ale žádná není kdoví jak výjimečná, prostě si jen jedou ve své lehce nadprůměrné lajně. Cor Gentile je květinovka, zpočátku sytá a pylově šťavnatá, kořenitý karafiát v plném květu se prolíná s jemnými růžovými poupaty a s nádechem pudrovosti z lilií. Později květiny v pudru zjemní natolik, že jsou až krémové, uhlazené, ne tolik explicitní. Základ je typicky nasládlý vanilkovo pižmovo dřevitý.

Assolo (Calé Fragranze d'Autore)

Osvěžovač do koupelny - jak bývaly takové ty gelové v plastové bílé krabičce -  s vůní zeleného jablka, k tomu značné množství drhnoucího tužkového cedru a pačuli navrch. V kombinaci s hořkým pelyňkem a s výsledným dojmem čínské gumy nutno konstatovat, že tohle by teda nešlo.

Magnificat (V Canto)

Sladké! Ba až přeslazené! Gurmánská vůně táhlého karamelu - který někdo bohužel připálil a on zhořknul, takže se to pokusil zamaskovat cukrem, resp. pořádným chuchvalcem růžové cukrové vaty. Nepomohlo. Ani ten hutný santal vzákladu, ani ta kouřová pryskyřičnatost, nic už to nezachrání.

S tou Assolo máš naprostou pravdu - jablečný čistič koupelen s čínskými gumami, čpícím cedrem, pačuli a pro mě ještě pižmem "eau de prádelná" - no šla jsem drhnout.

Ta Irae je to teď podstatně lepší. S tím částečným přirovnáním k Noir Epices máš pravdu, ovšem s tím rozdílem, že já tady ten hřebíček mám k tomu pomeranči taky, ale přece jen převažuje pelyněk, pepř a koriandr. Ten ostrý kovový tón rezavého železa je do toho skutečně zajímavě zapracovaný, než se převalí do ambrovanilkového základu se sladkým růžovým dřevem a kakaovým popraškem.

Oliver Peoples (Byredo)

Po dlouhé době opravdu výborná letní vůně! Slamák a sluneční brýle (chtělo se mi napsat RayBany, ale dobře ), kostkovaná košile ležérně polorozepnutá, otrhané džínové kraťasy, ratanový zahradní nábytek, drink s brčkem a paraplíčkem a zahradní rozstřikovač, z nějž vás občas zkropí lehká vodní mlha. Absolutní pohoda.

Není to svěženka, ačkoli obsahuje sladkokyselou šťávu z citronu, který jste si utrhli někde ve Středomoří. Není to ani ovocenka, ačkoli tón ananasu - včetně kůry a palmičky z listů nahoře - je velmi markantní a dodává vůni takovou hravost a šťavnatost. Jalovec je dávkovaný na tenké hranici skvělého a "moc" a záleží, na kterou stranu se na vaší kůži převáží. Dodává osvěžující jiskřivou chladivost a nahořklost, jako bublinky v toniku s ledem.

Vůně je skutenčně vyloženě unisexová a co mě potěšilo - mohla by posloužit jako trochu sladší náhrada za Libertine od V. Westwood, která už se nevyrábí a v níž mě fascinoval gin s tonikem natolik, že od té doby chci něčím takovým v létě vonět.

Montale - Wild Pears: Drevité tóny s trochou korenia a domácim hruškovým kompótom.

Bvlgari – Ashlemah: jedna z najkrajších pudrových vôní, aké som kedy skúšala. Nekoreňový, výslovne púdrový, čistý kosatec s fialkou, heliotropom  a štipkou levandule vytvárajú nadpozemsky hladkú, jemná, mäkkú, skôr sladkú, napriek tomu skôr výraznejšiu vôňu a drží a drží a drží…

The Different Company - Oriental Lounge: No, to je tak…jeden má rád Shalimar aj Habanitu, ale nevie sa rozhodnúť. Tak ich šupne do jedne fľaše, pridá malú štipku karí aby zahladil stopy a je. Ale inak je to příjemná, neprepísknutá orientálka bez nejakého vývoja, zato s dobrou výdržou.

 The Collector: Iris Violet (Alexandre.J) - do svěžího, leč zároveň sametově hladivého, nakysle ovocného začátku se postupně začínal prolínat svěží kyselkavý cedr a trocha nasládlého ovocného pudru. Žádný kosatec, žádná fialka...pro mě tudíž velké zklamání.

Bluebell (Penhaligon's) - úderné zelené galbanum a uprostřed lakýrnické dílny s čerstvě nalakovaným nábytkem velká kytice hyacintů...tak tohle by srazilo na kolena snad i mamuta. Postupně se ale začala zeleň i květiny tlumit pod vytrvalým náporem nasládlého hřebíčku, bohužel zároveň se lakýrnická dílna změnila v kov pokrytý vrstvou šmíru.

No výborná letní vůně. Hele, jak na kom.

Jinak já na tobě v sobotu cítila i ty písečné tóny, které to, co popisuješ, posunovaly na pláž. Ale jo, na tobě Oliver Peoples fakt jednička s hvězdičkou.

Jj, Ashlemah je opravdu krásná. I flakon vypadá naživo moc pěkně, když jsem ho loni viděla v Galerie La Fayette v Paříži, ale ta cena je příšerná.

Toho hyacintu v Bluebell jsem se hodně obávala, ale když jsem ho předevčírem konečně zkusila, tak to tak strašné nebylo, naopak byl celkem hezky zakomponovaný s galbanem a bramboříkem bez lakýrnické dílny Teda osobně bych jí nenosila, nicméně chápu, proč jí měla princezna Diana za jednu z oblíbených.

tá cena je absurdná...ešte keby to bol č.p. dalo by sa uvažovať, ale toto...

Bluebell je aj na mne rozvoňaní príjemný hyacint, ale tú prvú polhodinu nedávam...som si myslela, že to vydržím, kvôli tomu potom, ale nevydržím...

Omylem dvakrat, omlouvam se.

V Bluebell nastesti lakyrnickou dilnu ani smir nemam, ale pravda je, ze ten zacatek je poradna rana do cenichu. Mamut me fakt pobavil.

Privé Fil Rouge (Armani)

Nemám nejmenší tušení, proč Rouge. Ale ten bílý flakon, snad jen bez těch nadměrně kreativních barevných cákanců, k vůni sedí. Po nástřiku se dočkáme spousty heboučkého slaďoučkého chumlavého něžného a rozkošného bílého pižma s aldehydy lehoučkými jako peříčko a s kosatcovo-otočníkovým sladkým pudrovým popraškem tak najemno rozemletým, až se jeví skoro vlhký a tvárný. Jemná bylinná nahořklost anděliky brání vůni být natolik kouzelná, až by byla neakceptovatelná pro běžnou existenci mimo říši snů. Intenzita je velmi obstojná, není to žádný voňavý závojíček pro víly. Jenomže: nevyvíjí se, a to tak, že vůbec. A je příliš hezoučká. Světle růžovou a volánky a mohla bych dělat princeznu.

...tak Tvoje recenze je

dokonalá.!

Takovouhle vůni chci...

Violettes du Czar (Oriza L. Legrand)

Carské Rusko necháme stranou, nehledě na rok vzniku původní vůně ji vnímám poněkud jinak. Nepřehlédnutelná tmavě sametová fialka z Insolence EDP se sladce vyspala a když se labužnicky protáhne a vstane do pozdního odpoledne, začne si pomalu oblékat upnutou koženou kombinézu. Není kam spěchat, centimetr po centimetru a fialková sladkost se utlumuje. Zapudrovat tvář nesladkým kosatcem a vyrazit do víru zakouřených dřev, balzámů a pryskyřic, užít si nadcházející noc, jako by neměl být zítřek. Fialkové oči zajiskří zpod černých hustých řas, když si objednává Cuba libre (vystoupivší perlivě cocacolový otočník), pomalu vkládá cigaretku do úst (guajak) a nechává si připálit od nejnovějšího obdivovatele na baru...

Moc hezké. Fialka v kožené kombinéze a s cigárem . To budu muset zkusit.

Les Liquides Imaginaires: Île Pourpre - Eau Imaginaire

Tahle vůně má zpracovávat pověst starých Féničanů a Řeků a jednoho tajuplného purpurového ostrova, obklopeného korály, kde objevili pro ně dosud neznámý druh neobvykle šťavnatého ovoce s intenzivní vůní. Tím ovocem nebylo nic jiného než černý fík. Ale nenechte se mýlit, fík samotný tu není ve srovnání s jinými vůněmi tohoto typu vůbec dominantní a vlastně ani vůbec nevoní jako fíkovka a spíš se drží barevného zadání.

Otevírá se vůní jablečné máty (shiso), anýzově nasládlou andělikou a jiskřivým zázvorem. Od chladivé svěžesti však během pár minut přejde s pomocí teplého kadidla a davany k temně purpurovým tónům a vytvoří dojem doutnajících švestkových povidel, do nichž necháme rozvařit i jeden přezrálý fík. Hotovou marmeládu si pak odcházíme vychutnat ven na slunce (kašmeran, ambroxan), kde s ní ulehneme do hromady sena hned vedle stodoly s čerstvě nařezanými cedrovými polínky.

A nejlepší na tom je, že díky velmi šikovně zapracovanému pačuli v základu působí Île Pourpre i jako moderní ovocná chypre. Jde i hezky do prostoru a velmi dobře drží. Pro mě je to zatím jednoznačně nejlepší vůně od této značky. Kdybych si nedávno nepořídila Aziyadé, kterou po rozvonění částečně typově připomíná, asi bych velmi silně uvažovala o jejím pořízení.