alibi zato srsni ano, protoze ti si Malvs povazlive oblibili :/
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
andry :D
Jacques Zolty: Private Session
Žádných objektivů ani blesků se neobávejte. Tohle privátní sezení se odehrává v Café des 2 Moulins. Amelie Poulain vám kromě nezbytného šálku kávy k ní na stůl z cedrového dřeva přinesla i smetanový krém s lékořicovým anýzem, ozdobený plátky citrónu a přelitý malinovým sirupem a vanilkový pudink, lehce posypaný kakaem. Lahodné gurmánské aroma se přitom mísí se závanem pálené myrhy z nedalekého hřbitova.
wendulka 
... hmm ...
wendulka Haha, trochu mimo, ale my jsme jednou s manželem v Paříži zapadli polomrtví do xy podniku a dali si kafe a jak tam sedíme a čučíme, tak nám to tam přišlo nějak povědomý, vedle nás nadživotní fotka Audrey...A byla to kavárna u Dvou mlýnů
Kdybych to cíleně hledala, tak to nenajdu.
Popis vůně je nad mou představivost, tohle si teda představit asi neumím...
Hihi, tak to je dobrý.
To máš jedno. Já bych zase nevyplodila některé tvoje příběhy, ani kdybych se rozkrájela
.
Vanille de Zanzibar (Boucheron) - jemná svěží vanilka s jemnými sladkými ovocně květinovými tóny. Ale rychle se vytratila...aby se pak ve větší intenzitě vrátila, tentokrát v podobě plného tácu řezů naplněných vanilkovým krémem. Konejšivá vůně evokující klid a bezpečí. Ovšem vzhledem k tomu, že by to měl být unisex, si to na chlapovi představit nedovedu. 
Colonia Mirra (Acqua di Parma ) - sladkým pepřovým prachem kořeněná myrha s olejnatě hladkým santalem. Povedená vůně.
. A odkývala mi to ve středu i Já ti to odkývám taky. Prachová, nesyntetická, uklidňující...
Pokud jde o Vanille de Zanzibar, souhlasím, že jisté odkazy ke guerlainovské vanilce (Cuir Beluga, Spiritueuse Double Vanille, Tonka Impériale především) tam jsou. Stejně tak tam cítím určitou příbuznost s vanilkou v Kurkdjianově Grand Soir... povedené. Však Nathalie Lorson má za sebou spoustu krásných vůní (Sicily, Peut-Etre...)
Lalique: Sensuel
Složení se sice zaklíná bergamotem, ale já osobně zde zcela zřetelně cítím naprosto stejnou měkkou natrpklou hrušku s jiskřivou limetkovou šťávou a droboučkými konvalinkami z Tendre, doplněnou navíc perlivými kokakolovými tóny otočníku. Po rozvonění se pak ze Sensuel vyklubou svatební mandle s bíločokoládovou polevou, poprášené vanilkově sladkým jemným bílým pižmem.
Boucheron: Neroli d´Ispahan
Ano, toto je opravdu kouzelně zpracované neroli. Má všechno, co má mít: příjemně svíravou hořkost a nazelenalost. Je osvěžené chladivým kardamomem, zázvorem a růžovým pepřem. Je nepatrně zakouřené labdanem, zároveň je však nadlehčené jemným bílým pižmem. Škoda jen slabší intenzity, jinak by to byla naprosto dokonalá kolínská.
...podle toho, jak popisuješ Neroli d´Ispahan, a pak, že se velmi líbí barbuše(domenice, a i jiným), tak mně naskakuje vůně Chanel No.19 EdT, Cristalle Eau Verte
Miru Neroli d´Ispahan mi připadá na rozdíl od dvou výše uvedených opravdu jednoznačně zařaditelná mezi moderní interpretace kolínské se zřetelným neroli (typově, ne že bych je chtěla k sobě připodobnit, třeba jako Cologne Parfumeur, Néroli od R), zatímco No 19 EdT je spíše zelená vůně a Cristalle Eau Verte má v sobě více pomerančové šťávy a omamných bílých květin.
Miru Ne, ty už jsou vyloženě zelené, tohle je jen lehce nazelenalé na začátku.
EDIT: Teď vidím, že Fleur to už popisuje lépe.
Jasné. To prostě jen tak pocitově - jakoby z mnou uvedených vůní Chanel vykuchali ten oblý plný kulatý zelenkavě hebký chaneladový prostředek, základ zbavený jakékoliv zelené ostrosti...
Už jsem někdy podobnou vůni zkoušela, ve smyslu, že to bylo takové hebké, zelenkavé, husté jantarovou pryskyřicí, ale současně čerstvé jako kapky rosy...
Konzistence vůně něco jako Vetyverio Diptyque asi.
No, pocity se blbě vypisují.
Tak až zkusím...
Reakce na Luna:
wendulka Haha, trochu mimo, ale my jsme jednou s manželem v Paříži zapadli polomrtví do xy podniku a dali si kafe a jak tam sedíme a čučíme, tak nám to tam přišlo nějak povědomý, vedle nás nadživotní fotka Audrey...A byla to kavárna u Dvou mlýnů
Popis vůně je nad mou představivost, tohle si teda představit asi neumím...
Tak to je povedená historka! Obvykle tam bývá dost rušno, uvnitř se pořád někdo fotí a vstup blokují další selfíčkáři, já jsem to s dcerou kdysi našla právě podle shluku selfie tyčí před vchodem.
A mám podobnou, jak jsem kdysi hledala butik Serge Lutense v Palais Royal. Ploužili jsme se s manželem nádvořím paláce, očekávala jsem nějaký zdálky viditelný honosný vývěsní štít a výlohu s flakóny, nikde nic, tak jsme se rozdělili, že to vezmu ještě jednou hezky dokola, zatímco hladový manžel pravil, že už má mých vůní po krk a jde si koupit něco k jídlu. Lutense našel jako první on, ovšem omylem: zamířil k nenápadné výkladní skříni, kde v mrtvolně nafialovělém světle viselo několik vypečených baget, v domnění, že jde o nějaké vytříbené pekařství. Ve skutečnosti Serge Lutens právě uváděl novou vůni Jeux de Peau...
A to mi připomíná: zkoušel už někdo Le Participe passé od Lutense?
Reakce na Fleur:
A mám podobnou, jak jsem kdysi hledala butik Serge Lutense v Palais Royal. Ploužili jsme se s manželem nádvořím paláce, očekávala jsem nějaký zdálky viditelný honosný vývěsní štít a výlohu s flakóny, nikde nic, tak jsme se rozdělili, že to vezmu ještě jednou hezky dokola, zatímco hladový manžel pravil, že už má mých vůní po krk a jde si koupit něco k jídlu. Lutense našel jako první on, ovšem omylem: zamířil k nenápadné výkladní skříni, kde v mrtvolně nafialovělém světle viselo několik vypečených baget, v domnění, že jde o nějaké vytříbené pekařství. Ve skutečnosti Serge Lutens právě uváděl novou vůni Jeux de Peau...
No ale furt dobrý. Já měla poprvé problém najít i to samotné nádvoří a marně hledala Lutense už na Rue de Valois
.
EDIT: Mně přijde příští týden vzorek.
