Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

Wisteria Hysteria jsem zkousela (ze dvou duvodu - nazev a kombinace kadidla a vistarie), jen jsem si tehdy vubec neuvedomila, ze jde o spolupraci Stephena Jonese s CdG. Zkousela jsem ji dvakrat, poprve to pro me byla idealni kombinace vistarie/kadidlo/lehke mate, ale podruhe uz se mi pomerne vyrazne pridal hrebicek, coz me lehce zneklidnilo...  Ale urcite ji jeste jednou zkusim. A propos - objevila jsem takovy "emocni ekvivalent" k Bloodflower - HYLNDS Bitter Rose, Broken Spear (D. S. and Durga)... 

A dekuji... 

Já tam ten hřebíček mám rovnou od začátku. Mně se líbí, jak kontrastuje s tím chladem a čistotou. To mě na ní fascinuje, že není úplně čistá. Navíc mně se v 99 % vůní hřebíček líbí, navíc na mně velmi rychle vyvane a zůstává jen to kadidlo s vistárií, svěží růží a maté, ale co jsem četla Tvé dosavadní recenze a postřehy ve vláknech a v databázi, ty s ním míváš problém.

No prostě po dlouhé době jsem opět silně emocionálně zasažena, teď se z toho jenom vypsat.

Emoční ekvivalent? Och, tak to si okamžitě značím. Díky.

Promenade des Anglais (Guerlain)

Ohrnuju si roztrhaný džíny a odhazuju tenisky za sebe.. a s nefalšovaným nadšením lítám bosá v trávě po dešti, kolem jsou vlhkem zjitřené vůně.. jasně, v podstatě zelený fík a jemně pudrový kosatec s bílým pižmem, kvítkem fialky, vyhlazeným cedrem.. však co je na tom? - no právě ta lehkost bytí. Nekomplikovaná optimistická vůně jara dle mého vkusu, bez otravných citrusů a jiných pokusů o svěžest. Modrá obloha, čerstvý vzduch, lechtající sluneční paprsky a úsměv jen tak mimoděk, protože všechno je fajn. Méně melancholická než Apres l'Ondee, srovnání s AA Figue-Iris bohužel nemám.

Moresque: Oroluna

Zlatá luna ve zlaté kolekci.

Kapky sladkokyselé grapefruitové šťávy se zeleným kardomem jsou jako první světlo vycházejícího měsíce, které rozsvětlují tmavou noc dřeva a oudu. Růže s kadidlem a pačuli tady působí vzdušně a lehce jako vítr ze vzdáleného lesa, který načechral mechové polštářky, proletěl kolem starého kostelíka s vůní kadidla a lehce koženého labdana a nakonec zmizel mezi pižmovými a santalovými obláčky.

Zkoušela jsi, prosím, už i tu novou Reginu? Podle složení mě docela zaujala, no v Husovce ji bohužel nemají a 20 euro za vzorek na ALZD se mi po dosavadních rozpačitých dojmech naslepo moc dávat nechce.

Minule jsem ji tam ještě neviděla, ale příště se po ní podívám. Za vzorek bych ty peníze taky nedala, ani za flakon. I když se mi některé líbí, cena je značně přemrštěná. 

...jen jsem chtěla říct´, že

číst recenze od

Euridike

a

Luny

je pro mě svátkem, potěšením, ctí.!

jsou tak dobré, úžasné, nádherné!

Art de Parfum: Signature Wild

Ó ano, tahle vůně nás vnese do jednoho z londýnských pánských klubů, kde je vzduch nasycený vůní kořalky, cigaret, humidorů a kožených křesel. Pánům je tu ke koňaku, kořeněnému kardamomem a teplou, živočišnou skořicí, nabízeno sušené ovoce (hlavně švestky a meruňky) a dokonce i pomerančové dropsy. Kožená křesla jsou vyhřívaná kašmeranem a vůni cigaret s trochou fantazie nahrazuje pryskyřičnatá ambra.

Anebo to úplně polopatě: Signature Wild si můžete totiž představit jako méně sladkého, trochu temnějšího pánského společníka k Aziyadé bez kmínu, s meruňkami, sladkým pomerančovým květem a kašmeranem navíc a ambrou místo kadidla. Přestože výdrž mají srovnatelnou, o intenzitě už se bohužel totéž říct nedá.

... kdybych se umela cervenat, tak ted by se tak stalo... dekuju... 

Vyzkousela jsem Douce Amere, je to takovy Chergui Light. Budu si ji setrit na prvni rande... :)

Smarja, že jsem si ten komentář neprecetla dřív...Nemusela jsem mít blbou naladu. Dnes mě všechno vytáčelo...Hnusný počasí, pms, že jsem stará, tlustá a blbá ...a ona taková poklona od samotné recenzove mistryně 

Aqaba: Aqaba Classic

Ano, tak tohle je orientální kytice hodná slavné Akaby, kterou by zajisté nepohrdla ani samotná královna ze Sáby, kdyby ji dostala darem od krále Šalamouna. Obsahuje jak klasickou bulharskou růži, kořeněnou kardamomem, palčivým hřebíčkem a teplou, nepatrně nasládlou skořicí, tak i ovocnou tureckou růži. Kromě ní nabízí i teplý čaj, uvařený na kadidlovém plamenu a hustou broskvovou marmeládu v dřevěné dóze. Ale při pohledu, který parfumér je pod ní podepsaný, se není nad její povedeností asi co divit. A zároveň teď už ani v nejmenším nepochybuju o tom, že když Thierry míchal Ne m´Oubliez Pas, z nepatrné části si přitom podle mě vzpomněl právě i na tento svůj dřívější výtvor, protože obě vůně mají určité spojovací body.

ATTAQUER LE SOLEIL MARQUIS DE SADE /Etat Libre d´Orange/

Nejúžasnější na tomto parfému je jednoznačně příběh, do něhož ho Etienne de Swardt zasadil. Celý doprovodný text je takový malý diamant, který by mohl zdobit auru tohoto parfému, kdyby... kdyby nějak (jakkoliv!) korespondoval s charakterem vůně. Máme tu labdanum, jemné, sladké a omamné. Postupně jeho intenzita ustupuje, vůně je najednou křehká a pudrová, v závěru se nenápadně přidají jemné záchvěvy pryskyřice a svíravě trpkého dřeva... A to je tak nějak vše... Takže v podstatě nejsadističtější na celé té záležitosti je fakt, že ve mně byla vzbuzena určitá očekávání, která nebyla naplněna. Kdyby se tento parfém jmenoval třeba Thérèse de Lisieux, tak bych to svému oblíbenému excentrikovi klidně odkývala od začátku do konce... Tato vůně je čistá, jednoduchá, sladce nevinná, nenápadná... no prostě celý markýz de Sade... 

“Hurt me,” says the masochist. “No,” says the sadist.

“Perfume me,” says the masochist “No,” says the sadist.

“Sell it to me,” says the masochist. “No,” says the sadist.

Rouge Cardinal je Mon nom est rouge v římskokatolickém provedení.
Od samého začátku je ve vůni kadidlo, které evokuje kostelní prostředí, a červený muškát. Rudé mešní roucho ze zaprášené skříně v sakristii se větrá na jarním slunci. Pačuli voní po hlíně na sluncem vysušeném záhonu, muškát překotně rozkvétá a jeho štiplavá vůně připomíná červené víno. Cardinal Rouge je vůně protikladů, které se však nijak nepřetahují o nadvládu. Celou dobu v ní dominuje lehce kouřový kadidlově odtažitý tón, který se chvílemi uzemňuje pačuli a  rozehřívá muškátem s nesladkou vanilkou.

V tvém podání to vypadá, že se na tobě Rouge Cardinal rozvoněla lépe než na mně. Krásně napsáno!

No, prvních pár vteřin to byla síla, ale potom už vůně jenom krásněla. A řekla bych, že na mně voní mnohem lépe než Mon nom est rouge, s níž jsem kdysi koketovala (a naštěstí skončila jenom u opakovaných vzorků).

Tak jsem prozkoušela vzorek a nemám k Tvojí skvělé recenzi opět co dodat kromě toho, že já v ní mám výraznější růži než narcisy. Možná ještě jenom doplním, že Santal des Indes je i tak trochu - tady si vypůjčím výraz Fleur, protože se na to hodí - římskokatolickou variací na Lutensův Santal de Mysore.

Schválně vzorek potom přepošlu andry , co ona na to srovnání s Lutensem. Myslím, že by jí to mohlo zajímat.

Sidi Bel Abbes (Serge Lutens, Section d'Or)

Sidi Bel Abbes je alžírské město a za ideálního (a zřejmě dost naivního) předpokladu, že by tam vzduch byl nasycen podobnými vůněmi jako stejnojmenný parfém, mile ráda se tam ztratím… Sidi Bel Abbes je podle Serge vůně tabáková, mohla by připomínat nejblíže asi Tureckou kuřárnu, ale bez medu, kandovaného ovoce, oříšků. Nad nejjemnější, nejhladší, nejměkčí kůží se vznáší opar vonného kouře, pálí se vzácná dřeva a později přijdou na řadu i vzácné balzámy. Dýmkový tabák zůstává nezapálený, ale hladkou sladkoslanou ambergris lemují potůčky až téměř nesladké vanilky. Po rozvonění mi velmi připomíná L’Air du desert marocain v drydownu, bez obligátního tauerovského březového dehtu, bez tolika koření, jen sofistikovaná ambra, velejemné papírové pačuli, jasmínový kvítek na zjemnění, suchá dřeva a hlavně stále ta nejjemnější kůže s vonným kouřem.

Nekonečné dálky čekají za obzorem, až budou objeveny… A já si sednu do koženého křesílka na terase obložené dřevem, zapálím něco voňavě kouřícího, položím to před sebe na stolek, a budu pozorovat noční exotické město, blikající světla, poušť v dálce, zatímco ke mně budou doléhat zvuky a pramínky kouře a teplý vánek...

se kterým?

Santal de Mysore. Píšu to v té předchozí části.

Jinak s recenzí Sidi Bel-Abbes sis poradila skvěle. Mně se při zkoušení moc líbila, ale nechápu, co na ní stojí takový prachy. Jó kdyby byla v té exportní řadě, to by byla jiná...