oříškovost nikde

především rybíz

podobný problém jako s dámskou Epic - polévkové koření, octově nakyslé, poté kmín, se kterým to pokračuje v nabraném směru, šafrán zde jako uzená paprika... plus znatelný oudový opar

začátek už si nevybavím vzhledem k tomu, co přišlo hned záhy - odpuzující nakyslost, navilost, petrželková ostrost jako když se mi zkazila čočkovo-zeleninová polévka... zklamání značné... pak se na tomhle pracujícím jezírku začala postupně uhlazovat hladina a ukazovala plošky malachitové zeleně - skelně lávové, jak vnímám oud, jen tady zelené (ha! oud tam vážně je)... pak jezírko začalo pudrovatět a skončilo jako hladká ambrovanilka s teplými skořicovými dřevy, růžovou vodou a tím dýchajícím malachitem... konec opravdu krásný

začátek kardamomovo-pepřový, ovocně štiplavý, tekutě červený... po rozvonění koření skoro zcela vsáklo dřevitě zatuchlé pačuli, nalakované dohladka kávou... je příjemná, není ani tolik výrazná, ale atmosférou se mi zrovna netrefuje, vidím to na nějaký gentlemenský klub

nejpěknější ze zkoušené nové trojice, i když to na úplném začátku vypadalo na Miraceti... na ruce byla tak zvláštně navlhle dřevitá, povědomě, to dřevo by se dalo vydlabávat jako dužina... z ruky ale docela rychle zmizela, na papírku pak zkosmetičtěla kosatcem, v popředí ale zůstala ovocná

kyselkavě sladko-exotická, do marakujova... vodičková, relativně příjemná, zvlášť ke konci (i s nakyslým dřevem), ale pro ovocnou vůni tohoto ražení bych sáhla spíš k Tizianě Terenzi

krásný pikantně čokoládový začátek, čokoláda, mandlová tonka, sladce svěží ambrově-zázvorový likér, proschne, jak tím začne vystupovat sametově mechové pačuli, je to pořád s nádechem tonkové cukrové vaty, nugátovo-hořce mandlové a kakaové... připomíná mi trochu variaci na Sorriso, asi by se mji rychle zajedla, doslova

chvilka dezinfekčního spreje Denkmit a pak suché dřevo, prašné, santalově hebké a svíravě medově nasládlé, s takovou sněhově křupavou bylinnou vzdušností a ke konci s tóny mléčné čokolády...

pudrovo-hrušková vůně, s jemně mýdlovými podtóny, vyprané prádlo nad loukou v babím létě... sladce květinová, připáleně karamelově dřevitá... v zásadě jemnější Stilletos on Lex, dala by se nosit

jehličnatě hebká a štiplavá šalvějí usušenou na prach, uhlazená na konci vetiverem, odlehčená jablkem, plus takový ten tón ze sprchových gelů... fajn pánská, ale energičtější, než by byl ideál

pánská Eternity je ve srovnání s dámskou v úvodu dost otravná, bylinná svěžest křičí... po uhlazení zůstává taková, vzdušně bylinná s teplým dřevem, docela výrazně bazalková, což je tady příjemná vůně... za tři, dobře

teple kořeněný čajově tekutý úvod s mandarinkovou šťávou, troška kouře a popílku z cigarety, pak se ukáží i čajové byliny a kůže... celé je to červené a namedovělé (trochu jako Memoir), prostoupené sennými tóny... uklidňující a fajn

tohle je povedené (a pro mě i originální, na neroli s kosatcem jsem myslím ještě nenarazila a je to skvělá kombinace), čisté a jemné jako mušelínový šátek, v létě bych klidně nosila

jehličnato-pomerančovo-kořeněná vánoční směs, podobná byla snad kdysi některá od Saloosu... skořice rozpuštěná v javorovém sirupu a klouzavých mýdlových bublinách... je jich tolik, že už je to spíš vánoční koupel, s plátky sušených pomerančů... a pak už je tam i krásná balzámová myrha, medovo-oříšková, vůně teplých perníčků...

galbanově-bylinný začátek, pak je z ní příjemná mléčno-kouřovo-vetiverově-kožená a oříšková vůně, s nepatrným náběhem do plastelíny, ale pěkná, s lehce škrabavým popelnatým větvičníkem, přesto mlžně plynoucí... na ruce ale rychle slábne...

další ze zklamaných nadějí... jarový začátek se zvrhl v babiččin byt - kočičina, zatuchlé deky, narcis s kadidlem (které mám jinak ráda) tady jsou hřebíkem do rakve - kostel a staropanenská květinová vůně

ultra příjemná měkká lesní vůně, bylinkově jenom nasládlá, dřevitě-zemitá, živá, měkce dýchající, opravdu jako lesní podrost... typově blízko Hwylu, jemnější, ženštější

skořice a dřevo (podobné jako v Rousse) - obojího hojně, obojí krémově hladké, zároveň lehce štiplavé... pod tím něco vlhkého, ovocně-likérového, jako naložené broskve a švestky...znatelná olejnatá růže, ta ale hraje až druhé (nebo ještě další) housle, stejně jako vanilka... plná a smyslná při dalším zkoušení v ní navíc objevuji sklovité tóny portského (namísto toho hutnějšího likéru), zdá se mi lehčí, vanilkovější a pro mě čímdál vhodnější

osvěžující vůně.. představuji si ji jako obrovský džbán s domácím ledovým čajem, ve kterém ale nakonec není ani vidět tekutina přes všechno ovoce a okvětní plátky... čajově svíravá, dřevitá, květinově prašná, drhnoucí, ovocně šťavnatá a sladkokyselá (a opravdu granulovaný broskvový čaj)... trochu fíková až na samém konci druhé zkoušení - ve vedru byla smetanová, a sladce prašná, granulovaný broskvový čaj oslazený

žvejka, konkrétně Hubba Bubba s náplní uvnitř, a to dobrou hodinu... pak teprve jsem v tom začala rozpoznávat zelený (a trochu gumový) jasmín a ylang - nezralé banány a hennu - tedy cassiu s charakteristickou pronikavou vůní, provázené pořád květinami, které pouští ty nektarové tóny seč můžou, co dvou hodinách to začíná prosychat papyrovými vlákny

z papírku - od začátku působí "egyptsky", balzámově, tělově... jinak se mi nedaří nic moc vyčichat, (ne)určitá ovocnost v tom je, i zeleň... chtělo by to zkusit na ruce

další z lektvarovitých - tady rozpuštěné kandované ovoce, jemně pronikavý jehličnatý extrakt, tekuté koření - pikantní vavřín, neznatelně řezavý... vše ztmavené kadidlem, pomerančově nasládlým - lesní pelech, podobný Arsu, tady jen temnější, soumračný...

Marshmallownový sněhulák v životní velikosti, karamelizující (do připálena-dřevita, což je tady fajn), tající ve sladkém mléce... toť vše

skořice z Rousse doplněná svěžím citrusovým zázvorem, přidává se med, ambra s kouřem a dřevo... vůně ale dýchá, a to pořádně, dřevo je prodyšné a zázvor svěží... malý plápolající krb, v kotlíku se zahřívá vlažný závorový čaj s medem a skořicí, tak hutný, že už můžeme mluvit o sirupu (přičemž zázvor v něm je i suchý, trochu drhnoucí, jako by se v pryskyřičné tekutině ještě nerozpustil), a ovocně-medové výpary skoro přehluší vůni dřeva... s časem dřevo voskovatí a ze sirupu je zakouřená marmeláda máznutá na křehké jemně vanilkové sušence...