Počáteční plná hrst sladkého jemného pepře je skoro až solipepř (odvozeno od slova "soliflor"). Naštěstí pepř byl pohozen na kůži, ve které je zabaleno sladké dřevo. V dojezdu zvláčněla do vláčně krémové ambro-kardamomové sladkosti. Ve spojení s lehkým koženým nádechem je to luxus na druhou.
Pikantní koření s nasládlým kardamomem v krémové kávě. A k němu les, jehličím vonící dřevo. Pepř jemně štiplavý i ten růžově ovocný, vzdušné pačuli s nakyslou zelení anděliky. A všechno postupně hebkne do sametova.
Na topole podle skal
zelený mužík zatleskal...
No spíš jen tak zaplácal zkřehlýma artritickýma ručičkama,smutně sedíc ne trouchnivém kmeni,pod bledou září noční oblohy zírá do jezírka s žabincem ,dýmá z pěnovky nacpané mixem nezralých cibetkových zrn a mladého ječmene,na omšelém sáčku(myslím žaket) povlávají zbytky růžových pentlí
(pocitově zeleno stříbrno khaki vůně s pepřově pačuliovým tónem vnímaným v Patchouli Ardent , s narůžovělým žilkováním ,které dojem jemně doslazuje ale vůně je stále víc kyselkavá-podobně se na mé kůži chová guajak,jakási živočišná iritace,vyznívá to pánsky a ostře(stopa vzdušné lehkosti balzového dřeva z Bois Farine),očividně resp.nosičišně potřebuje k životu suchý teplo a chlad jí nesvědčí,na zahřáté kůži se chová sympatičtěji,jemně kořeněná a útulná,cítila jsem i závan jakési fialkové jemnosti a růžový pepř dodával pikantnosti jemnému semíšku a zde mi připomněla pánskou Amouage Portrayal)
Potřebuje teplo a temperament,pohyb a tepot,osobě bez emocí je na prt
Épices Exquises tedy volně překládám jako vynikající kóření,bez jiskry to nebafne...
Edit: po noci kolem mě cupitá vanilkovýma nožkama,jemně kořeněná nasládle cinkavá divoženka,hned po probuzení jsem ucítila Shalimar cologne křížený s Kiki(Vero Profumo) a kafíčkem ???
SLAST od prvního nástřiku.
Zesílená verze Iris Torréfie...
...černočajově nasládlé i s delikátním drhnutím téměř černých pokroucených lístků, z nichž se připravuje osvěžující nápoj
...nasládle měkde a pružně delikátně pepřové, se zelenkavým drhnutím, kdy na patře zůstává luxusně hedvábná dřevitá dochuť anděliky s pár zrnky kardamonu a
ten
jakoby svými dlouhými nataženými pažemi lákal do svého objetí pomalu, zpočátku plaše,
se blížící kávu,
do své náruče...
Oud.?
Nevím, kde.
To jsem chtěla zbrkle napsat s nosem opakovaně strkaným/zavrtávaným do kůže(jako jestli tu orient pryskyřici vyčenichám)...
...jenže on tam je. Oud ve vůni opravdu je.
Ve formě neviditelného ochránce, oděného do zlatistě černého, toho nejměkčeji možného, semišového hávu.
Pačuli?.
Tentýž případ jako s oudem.
Taky jsem ho chtěla ze seznamu, to pačuli, škrtnout...
...jenže ono tam je.
V nezvyklé podobě ovšem, pačuli vůni oslazuje, ano, přidává na sladkosti právě výše zmiňovanému oudu a jejich vzájemná kombinace je čichovou slastně uklidňující harmonií...
Ani jeden z nich nechce hrát druhé housle, a jak mezi sebou soupeří o hlavní slovo, tak nikdo sice nevyhrává, ale jejich interakcí vůně získává na až koženém tónu.
Vše voní vláčně, podprahově hladce prachově.
Líně...
...jak ultra nadýchaná vyšlehaná krémová pěna ze všech, i posléze,
zúčastněných.
Luxusně lahodně propudrovaný,
touhou změkčený, vláčný,
až bezvládný semiš,
nacucaný hutným černým čajem, do kterého někdo omylem(nebo záměrně?!..)
vyklopil pravé italské espresso i s pěnou barvy pastelově zlatě karamelové.
Epices Exquises není těžká vůně.
Epices Exquises voní plně, hutně a současně vzdušně
(není to, jako když se napijete kakaa z plnotučného mléka, je to energie po vypití hrnku horkého silného černého čaje s cukrem...).
A pak, jako bych na patře zachytila i tóny čokoládovokardamonových trouffles a přivírám oči tou dobrotou a koženej křivák si přitáhnu víc k tělu, aby mi neuteklo teplo a ani ta chuť...
Nádherné!..
..yes,
konečně Thierry udělal, po čase, zas vůni pro
mě...
(a drží!, a intenzita, mám pocit, že od navonění se - zesiluje!. Ouu, jééé♥)
((jen
pohled,
ústa -
a
vzdát se...))
https://www.youtube.com/watch?v=orVIoKcJcvU
Počáteční plná hrst sladkého jemného pepře je skoro až solipepř (odvozeno od slova "soliflor"). Naštěstí pepř byl pohozen na kůži, ve které je zabaleno sladké dřevo. V dojezdu zvláčněla do vláčně krémové ambro-kardamomové sladkosti. Ve spojení s lehkým koženým nádechem je to luxus na druhou.
Pikantní koření s nasládlým kardamomem v krémové kávě. A k němu les, jehličím vonící dřevo. Pepř jemně štiplavý i ten růžově ovocný, vzdušné pačuli s nakyslou zelení anděliky. A všechno postupně hebkne do sametova.
Na topole podle skal
zelený mužík zatleskal...
No spíš jen tak zaplácal zkřehlýma artritickýma ručičkama,smutně sedíc ne trouchnivém kmeni,pod bledou září noční oblohy zírá do jezírka s žabincem ,dýmá z pěnovky nacpané mixem nezralých cibetkových zrn a mladého ječmene,na omšelém sáčku(myslím žaket) povlávají zbytky růžových pentlí
(pocitově zeleno stříbrno khaki vůně s pepřově pačuliovým tónem vnímaným v Patchouli Ardent , s narůžovělým žilkováním ,které dojem jemně doslazuje ale vůně je stále víc kyselkavá-podobně se na mé kůži chová guajak,jakási živočišná iritace,vyznívá to pánsky a ostře(stopa vzdušné lehkosti balzového dřeva z Bois Farine),očividně resp.nosičišně potřebuje k životu suchý teplo a chlad jí nesvědčí,na zahřáté kůži se chová sympatičtěji,jemně kořeněná a útulná,cítila jsem i závan jakési fialkové jemnosti a růžový pepř dodával pikantnosti jemnému semíšku a zde mi připomněla pánskou Amouage Portrayal)
Potřebuje teplo a temperament,pohyb a tepot,osobě bez emocí je na prt
Épices Exquises tedy volně překládám jako vynikající kóření,bez jiskry to nebafne...
Edit: po noci kolem mě cupitá vanilkovýma nožkama,jemně kořeněná nasládle cinkavá divoženka,hned po probuzení jsem ucítila Shalimar cologne křížený s Kiki(Vero Profumo) a kafíčkem ???
SLAST od prvního nástřiku.
Zesílená verze Iris Torréfie...
...černočajově nasládlé i s delikátním drhnutím téměř černých pokroucených lístků, z nichž se připravuje osvěžující nápoj
...nasládle měkde a pružně delikátně pepřové, se zelenkavým drhnutím, kdy na patře zůstává luxusně hedvábná dřevitá dochuť anděliky s pár zrnky kardamonu a
ten
jakoby svými dlouhými nataženými pažemi lákal do svého objetí pomalu, zpočátku plaše,
se blížící kávu,
do své náruče...
Oud.?
Nevím, kde.
To jsem chtěla zbrkle napsat s nosem opakovaně strkaným/zavrtávaným do kůže(jako jestli tu orient pryskyřici vyčenichám)...
...jenže on tam je. Oud ve vůni opravdu je.
Ve formě neviditelného ochránce, oděného do zlatistě černého, toho nejměkčeji možného, semišového hávu.
Pačuli?.
Tentýž případ jako s oudem.
Taky jsem ho chtěla ze seznamu, to pačuli, škrtnout...
...jenže ono tam je.
V nezvyklé podobě ovšem, pačuli vůni oslazuje, ano, přidává na sladkosti právě výše zmiňovanému oudu a jejich vzájemná kombinace je čichovou slastně uklidňující harmonií...
Ani jeden z nich nechce hrát druhé housle, a jak mezi sebou soupeří o hlavní slovo, tak nikdo sice nevyhrává, ale jejich interakcí vůně získává na až koženém tónu.
Vše voní vláčně, podprahově hladce prachově.
Líně...
...jak ultra nadýchaná vyšlehaná krémová pěna ze všech, i posléze,
zúčastněných.
Luxusně lahodně propudrovaný,
touhou změkčený, vláčný,
až bezvládný semiš,
nacucaný hutným černým čajem, do kterého někdo omylem(nebo záměrně?!..)
vyklopil pravé italské espresso i s pěnou barvy pastelově zlatě karamelové.
Epices Exquises není těžká vůně.
Epices Exquises voní plně, hutně a současně vzdušně
(není to, jako když se napijete kakaa z plnotučného mléka, je to energie po vypití hrnku horkého silného černého čaje s cukrem...).
A pak, jako bych na patře zachytila i tóny čokoládovokardamonových trouffles a přivírám oči tou dobrotou a koženej křivák si přitáhnu víc k tělu, aby mi neuteklo teplo a ani ta chuť...
Nádherné!..
..yes,
konečně Thierry udělal, po čase, zas vůni pro
mě...
(a drží!, a intenzita, mám pocit, že od navonění se - zesiluje!. Ouu, jééé♥)
((jen
pohled,
ústa -
a
vzdát se...))
https://www.youtube.com/watch?v=orVIoKcJcvU