| značka: |
Dior
|
| parfumér: |
Roger, Maurice
,
Sieuzac, Jean-Louis
|
| rok: |
1988
|
| určení: |
pro muže
|
|
hlava:
|
levandule, mandarinka, hloh, muškátový květ, cedr, bergamot,
heřmánek, citrón
|
|
srdce:
|
muškátový oříšek, zimolez, karafiát, santalové dřevo, list
fialky, jasmín, konvalinka, cedr
|
|
základ:
|
kůže, tonka, ambra, pačuli, pižmo, vetiver
|
Vařím si bylinný čaj s lipovým květem. Abych se neopařil, nasazuji si rukavice ze štiplavé gumy. Nalévám do konve vroucí vodu a čekám, až teplota klesne. Po 10 minutách si rukavice sundávám a dřevěnou lžičkou do čaje vmíchávám luční med. Pomalu upíjím čaj, který se tentokrát mimořádně povedl, až v šálku zbyde jen dřevěná lžička obalená zbytky bylin a medu. Výdrž přesahuje 6 hodin.
Je smutným faktem, že Dune coby pouštní vůni Francois Demachy svojí reformulací (a spoustu dalších) totálně rozbil. A je pravdou, že i Fahrenheit to trochu odnesl hlavně, pokud jde o intenzitu kožených tónů v základu na úkor tonkové sladkosti a sillage samotné vůně obecně. Nicméně pořád tam na rozdíl od Dune ta pouštní atmosféra zůstala zachovaná.
Fahrenheit nás tam vezme ihned po svěžím mandarinkovém úvodu s chladivou levandulí a trpkým hlohem. Pořád v ní zásluhou muškátového oříšku, hřebíčkového karafiátu, vetiveru a dalších složek cítím rozpálené písečné duny, teplý pouštní vítr, na troud vysušené dřevo a karavanu převážející náklad kůže a fialkového semiše.