Chlpáči a iné

Mohučanka no a zavřít někam kočku...taky mám jen jedny nervy a jedny dveře...:-)))

ale Goliáš se před návštěvama dekuje sám, až mě to mrzí, že to moc nepředvádí, jak je strašně krásnej a geniální :-)

Potrefenáhusa určitě ne, nemáme dvůr přístupný z ulice.

spíš ho znejistělo, že jich bylo moc a kvičely nadšením (protože on vypadá jako plyšáček a dětičky si ho samozřejmě chtěly pohladit a byly z něho hrozně unesené).

Jiná Realita Čenda se tady těch davů teda taky bál, jednou mi utekl před skupinou asi 20 běžců, ale fakt panická hrůza a běžel asi 2 km až domu, přes vlakový koleje, bydlíme na hlavní ulici s tramvajema a fakt hustým provozem, naštěstí to vzal přes přechod a nalepil se na nějaký jiný lidi se psem (soused ho pozoroval z okna a než jsem dorazila, vzal ho k sobě domů (totiž mi volal jinej soused, zatimco jsem běhala po lese a hledala, že mám psa v patře před bytem a nechce nikoho pouštět ani nahoru ani dolů )

Potrefenáhusa takhle napsané to zní hrozně vtipně, ale kdyby se mi to stalo, tak po cestě umřu na infarkt z hysterického záchvatu.

že mi pes uteče a něco ho přejede, je totiž má noční můra  nebojím se, že by někoho pokousal, ale že způsobí dopravní nehodu, umře a ještě se někomu něco stane. jsme dost frekventované území a jeden z našich psů takhle bohužel skončil - vytrhl se mámě z vodíka (resp. stáhl si obojek - hladkosrstý pes) a vběhl rovnou pod auto. byla jsem u toho první a mám z toho trauma dodnes. hned druhá je, že se zaběhne do lesa a ztratí se.

Jiná Realita to bylo hrozný, jako hodně

viktorka_od splavu náš predchádzajúci pes bol dušou mačka, nemal rád návštevy, nedivel sa a spôsobne leža niekde bokom, možno ho poznal :D Terajší je úplný opak, kľudne leží len v noci, keď spí 

paktofonika presne. U svokrovcov je na dvore 12 rocny krizenec. Nemá veľmi rád psi, nie je socializovaný a svokor keď ráno chodí venčiť Rikiho naschvál obchádza okolo toho psa, aby ich "skamarátil". Teraz som ho videla na dvore a som sa ho už nervózna pýtala, či fakt chce čakať dovtedy, kým Rikiho nechňapne. Samozrejme mi on aj svokra hneď začali vysvetľovať, že ako by sa to nestalo - jasné, že stalo, veď Riki jevotrelec v jeho teritóriu, navyše sa bojí veľkých psov a teda nedokáže v kľude čakať. Pri odchode som mužovi vravela, že čakám, kedy sa niečo stane a bude obrovská hádka...

DrowRanger 

nas predchozi kocour byl taky kontaktni, ale ne natolik ze by byl problem vyhodit ho ven, ti soucasni se bohuzel boji a ani po dvou letech to neni lepsi, ti si teda museli zazit hrozny veci:-((

dzizisketa tak ono nie je jšenie ako jašenie, náš raz preletel cez gauč, odrazil s akamarátovi od hrude a skočil asi 5 metrov do idaľky - kamarát vyrazený dych a pes kríval na zadnú nohu. Nech sa s ním jašia vonku, tam mu môžu hádzať loptu, papeky, šišky, pes sa naháňa a aportuje a keď už o hru my nemáme záujem, nájde si iné. U nás je ozaj problém s tým, že Riki veľmi vyžaduje pozornosť, keď je u nás návšteva, nie je to milé, nevie prestať, je to niekedy dosť obťažujúce zvlášť, ak ľudia nerešpektujú, čo majú urobiť, aby sa ukľudnil. Potom sú tu divné pocity z oboch strán - oni majú blbý pocit, že mám doma psa čo neviem zvládnuť (a anozaj nám nik neverí, že doma keď je s nami je úplne iný) a ja mám blbý pocit, lebo mi po psovi húkajú, odháňajú ho a pod.

viktorka_od splavu Goliáš se taky bojí a nikdy se mu nic srašnýho nestalo. Cca do roka byl v pohodě a pak jako by přestal mít koule nebo co...

Potrefenáhusa koule jo?

no ja nedavno k tomu neco cetla a pry se kotatka musi vcas socializovat aby byla s lidma v pohode takze spis to bude tim, nasli je snad trimesicni a to uz bylo asi pozde.. jako nechaji se mazlit i tahat od nas ale staci aby klaply dvere a des a skok a pod postel 

kdyz je navsteva dyl tak nacuhuji ze schodu a druhej den opatrne prijdou:-)

DrowRanger a predejit tomu ze by teda pan nevencil? nebo proc s nim chodi, ja myslela ze to je vas pes?

viktorka_od splavu hele Goliáš byl úplně od malinka, bylo mu tak 6-7 tejdnů, když se nastěhoval, furt ho chodil někdo vočumovat a stejně se bojí. Když je návštěva dýl, tak taky vykukuje a někdy se osmělí už třeba po hodině a něco předvede

(když se byla kamarádka podívat na uplně čerstvýho Rufíka (asi po tejdnu), předvedli spolu úplně dokonalej cirkus s aportováním balonku, kočka nosila a co nedonesla do ruky, pro to došel pes a podal, kamarádka na to dodneška vzpomíná :-))

A když se byli podívat s Rufíkem z útulku, jestli se snese s kočkou, tak jsem ho sice musela vyšťourat zpod gauče násilím, ale pak se sám přišel seznámit, skoro se až k Rufíkovi hnal a hned si k němu lehnul (von toho psa ale fakt strašně chtěl) - takže von to asi taky selektuje jak se mu zrovna líbí :-))

DrowRanger 

To otravování by chtělo vyřešit spíš tím, že naučím psa, co má v případě návštěvy dělat, určitě to bude účinnější než to učit každého návštěvníka

viktorka_od splavu sme u nich len cez víkend na návšteve, vstávajú ráno skôr (ale o dosť skôr) ako my, už okolo šiestej a pes spáva dole. Takže keď vstane, Riki samozrejme tiež a pýta sa. Tak ho vezme. Akurát, že toto motanie sa s ním po dvore začal praktizovať už aj v iné časy. Opakujem im to stále dokola, ale akoby som hrach na stenu hádzala. Zas chodievam tam so psom 1x do mesiaca.

dzizisketa Ty ma neštvi. Ak mám naučiť psa ako sa správať keď sa po ňom neustále niekto siape? Ako rads by som ale aj ľudia okolo musia aspoň trochu spolupracovať. 

dzizisketa snažíme sa, ale nefunguje to zatiaľ. Proste ten vzruch z tej návštevy je väčší ako zvláda, keď mám v ruke odmenu a kvázi ho trénujem a držím povelom na mieste, síce počúva, ale akonáhle skončíme, ten level vzrušenia sa zas vybičuje. Bonnie je zrejme povahovo iná, my sme s touto extrémnou láskou a zbožňovaním ľudí mali problém odmala, kedysi aj ako šteňa uprednostňoval ľudí pred psami - to sa upravilo časom, ale návštevy bohužiaľ nezvláda tak, ako by som chcela a nemám to ani ako trénovať u nás doma, lebo nie je s kým. On je splachovací, nepomôže, keď na neho zhúkneš alebo ho potrestáš, proste návšteva je top a mohol by sa kvôli tomu aj niekoľkokrát prizabiť. Funguje na neho skutočne len to, že ho nik nerozdivie na začiatku, potom sa síce teší, ale kľudnejšie a je to zvládnuteľné. Tu je problém fakt najmä to, že problém je len pri návšteve a nemám ho bez tej návštevy ako odbúravať (zo mňa a muža sa takto divoko neteší keď prídeme, takže nie, nepomôže ak sa jeden z nás hrá na návštevu) 

Je pritom sranda, že keď ho presúvam na víkend k našim, tam to zvláda podstatne lepšie (napriek tomu, že sú tam ďalší dvaja nový ľudia), nedivie sa tak, vie si ísť pospať, neskáče po nikom, sedí na gauči a díva sa z okna.

paktofonika 

Tak to nacvič s lidmi, co budou spolupracovat. Ať simulují chování, které se ti nelíbí, a prostě psa nauč, jak na to má reagovat, ať tím, že odejde sám, nebo ho zavoláš ty. K nám taky chodí různí lidé, a na pokrytí všech situací mi stačí škála povelů místo - volno - konec hraní.

EDIT: Ono to asi vypadá, že si tu honím triko, ale tohle mi připadá jako o dost snazší způsob, jak udržet A&P v klidu, než se domlouvat a nervovat s každým člověkem zvlášť. Když budeš vědět, že se na psa můžeš v tomto spolehnout. Mně se osvědčila varianta povelovat Bonnie před příchodem návštěvy na místo, tam zůstane, dokud se všichni neusadí a než se atmosféra třeba po velkém vítání trochu neuklidní, a pak má volno a jde se taky účastnit dění. Tím místem je ložnice a tam návštěvy nechodí, ty se usazují v obýváku/kuchyni.

Momentky z dnešní procházky ... 

dzizisketa máš fajn, že ju máš kde nechať v relatívnom kľude, u nás by som ho musela zavrieť asi do kúpeľne (tam teda na miesto zvyknutý nie je), pelech má v chodbe, tam aj spáva (vybral si ho sám), chvíľu v ňom na povel pri návšteve aj vydrží, ale proste je to ako keby sa za tú chvíľu v ňom ten adrenalín a antešenie sa len stupňovalo a čakalo, kedy sa uvoľní. Ale musím uznať, že je to už lepšie ako to bolo, ale týmto tempom bude v kľude možno ako 6 ročný...