Omfg

711990 viď! 

Ve mně teda moje dobré známky dosažené bez nějakého většího úsilí vyvolávaly akorát tak pocit, že se za to, že jsem se o ty jedničky ani moc nesnažila, musím omlouvat. Skoro bych řekla, že by mě k větším výkonům (a k lepšímu využití vlastního potenciálu) vybičovalo spíš slovní hodnocení.

​kvuli temhle pocitum bych si v zivote pred jmeno nenapsala titul. Mam pocit, ze jsem ho dostala zadarmo jen za trochu pindani. Kdyz to srovnam s tim, jak se na to musi nadrit treba doktori, pravnici nebo technicke profese...

mirajo no co vím, tak tam je asi jenom gympl a i kadeřnice studuje tam. Po té devítiletce se dělá nějaký test na všechno co by měl ten žák vědět a studuje každý kdo jen trochu chce. barbucha ti napíše víc.

711990 môžem sa spýtať, kedy tvoja maminka prestáva s tým opakovaním testu, až kým to všetci nemajú tip-top? Lebo u nás na 1.stupni to niektoré kolegyne robia tiež a mňa potom v 5.rocniku môže aj poraziť.

Hanka H 711990 

tak po prvé, maximálny počet detí na prvom stupni bežnej štátnej ZŠ je u nás 22 v prvej triede a 25 v druhej - štvrtej triede.

po druhé, tá súkromná škola nebola pre nadané deti (aj preto ho teraz presúvame, už sa to fakt nedá), dokonca aby nevytvárali elitárske prostredie, tak z z uchádzačov losovali. A nie, učitelia tam bohužiaľ nemajú lepšie platy ako na štátnej, ale naopak viac práce.

a po tretie, nadané deti majú svoje špecifiká a myslieť si, že to, že majú väčšie intelektové nadanie znamená, že sú jednoduchšie po ostatných stránkach je pomerne naivné.

A fakt si neviem predstaviť dôvod, prečo by to nešlo kdekoľvek. Že je to viac práce ako nasekať čísla z priemerov, ktoré nahádže edupage je jasné, ale ten chýbajúci čas by sa dal podľa mňa ľahko nahnať redukciou administratívy, ktorá je po učiteľoch (aspoň teda u nás) požadovaná.

Čo ma privádza k ďalšiemu aspektu, čo sa mi strašne páči na slovnom hodnotení - nedá sa priemerovať .

slniecko U nás na škole začínali s 18 dětmi ve třídě. Po několika letech (poptávka) zvýšili na 22. Třídní, která předtím měla tu třídu s 18, mi říkala, že dopředu ji vůbec nenapadlo, jak velký rozdíl to bude, ty 4 děti navíc.

slniecko Sweet Potato U nás běžně základky i gymply 30+. Tj. tři řady po osmi lavicích.

Hanka H Já vím. 
Pro zajímavost, babička do svého prvního místa nastoupila po válce v Sudetech. Ve třídě 46 dětí!

Sweet Potato no však kvôli tomu dopytu majú tiež triedy na plný počet zákonného limitu, v čom je rozdiel 22 vs. 22?

Jo a ja som začiatkom osemdesiatich nastúpila do prvej triedy, kde bolo vyše 40 detí a keď jednu triedu v rámci prvého polroka rozpustili kvôli myslím dlhodobej PN pani učiteľky, tak tiež niečo pod 50. Si dodnes pamätám, ako som v autobuse na krúžok rozmýšľala, že ako pozdravím pani učiteľku, ak ju stretnem (mali sme takú nejakú poviedku asi v čítanke), keď si vlastne nepamätám, ako vyzerá, lebo až dopredu nedovidím .

slniecko Nerozumím. Rozdíl byl 18 vs 22.

Sweet Potato nas bylo od sedmicky do devitky ve tride 40, a nebylo to po valce, ale na prelomu 60-70 let. A na gymplu pak 29.

Sweet Potato no áno, ty hovoríš, že aj 4 deti v triede je rozdiel. Môže byť. Ale ja som predsa predtým písala o tom, že v tej škole majú rovnaký počet žiakov ako na každej inej základke, fakt môže byť v Čechách 30 detí v prvej triede?

Jinak holky chodej na statni zakladku, tak muzu rict, ze i tam muze clovek potkat dobry a vlidny ucitele. Trochu to stoji na osobe reditele, rekla bych. 

Jak to maj ve Svedsku s prijimackama na stredni? 

​Nevím jak s tím ředitelem... já bych spíš sázela na jednotlivý kantory teda. Jedno dítě chodilo na jazykovku kam jsem kdysi docházela i já, a ještě tam bylo pár učitelek co mě pamatovaly a který jsem měla moc ráda, teda celá naše třída je měla ráda... byly to naprostý profesionálky a i za toho hlubokýho i později končícího totáče se chovaly skoro jak v tom Švédsku Nakonec jsme se shodli v rámci našich nespočetných srazů, že z toho, co jsme tam načerpali, žijeme prakticky celej život. Fakt super to bylo. Poslušnost teda byla vyžadovaná trochu větší, ale naučily nás... a přiměly i k dalšímu rozvoji zájmů a tak. Samozřejmě třeba matikářky jsme se trochu báli ale nakonec to byla vždycky první osoba, kterou jsme na ty naše srazy zvali. Protože se k nám chovala slušně jako k sobě rovnejm (což bohužel nevylučovalo že vyžadovala abychom uměli počítat ).

Druhý dítko nastoupilo na normální základku, už po revoluci, a pro mě, která si slibovala od nového zřízení mnohé, to bylo jak studená sprcha. Tam dožívaly ty soudružky, který zajímalo jenom jestli žák sedí rovně a tiše v lavici a má podepsanej úkol... a nějakej rozvoj jim byl u prdele. No jo no.

Přijímačky na švédský střední... původně jsem myslela že tam žádný nemaj, že se automaticky pokračuje tam, kam se dotyčnej přihlásí, ale není tomu tak. Zřítelnice hodlá jít na gympl s uměleckým zaměřením (ona na výtvarku, kamarádka na hudebku), a tam údajně nějaký zkoušky jsou. Nevím teda zatím přesně, jestli jenom talentovky nebo povšechný... to budu muset zjistit teprve, a je nejvyšší čas

 fakt môže byť v Čechách 30 detí v prvej triede?

​Ano, zákonem to zakázané není, a občas se to stane. Škole je jasné, že v tomto případě plusové body u rodičů nezíská, takže třeba vytvoří tři první třídy po +-20  dětech a v druhém ročníku je spojí do dvou. 

mirajo no co vím, tak tam je asi jenom gympl a i kadeřnice studuje tam. Po té devítiletce se dělá nějaký test na všechno co by měl ten žák vědět a studuje každý kdo jen trochu chce. barbucha ti napíše víc.

​Jo prd, barbucha má v tomhle ohledu smutný nedostatky! Jak furt vidim tu zřítelnici jako předškoláka, prostě moji malou holčičku, tak jsem v tom zakrněla... a teď s hrůzou zjišťuju, že vlatsně nevim nic. Ale máš pravdu, že tam prakticky všichni jdou na gympl a pak se vidí... dobrý je, že nejen že tam neni žádný školný ale naopak student dostává podporu i na tom gymplu, pokud je plnoletej a bydlí sám. A po absolvování se zapsat na vysokou taky no problem.

Pak teda mají pár (nešvédsky elitářskejch) ústavů internátních (Lundsberg, Sigtuna), kde je školný jako prase... ale samozřejmě pro nadaný je stipendium. No a některej gympl má horší, jinej lepší pověst, jako všude. Tam, kde studovali třeba haranti Carla Gustava (Enskilda v centru Stockholmu), je samozřejmě strašnej nával... vono to tak rovnostářský zas všechno neni

letfenixa tyjo vidis, podle me to naopak dela ve 4. a 5. tride, predtim asi moc testu nepisou. Verim, ze to na 2.stupni musi bejt pro ucitele jednotlivych predmetu frustrujici, protoze na to rozhodne nemate prostor

 barbucha vsichni na gympl? Tam nejsou nejaky odborny skoly jako u nas treba prumyslovky nebo ekonomky? Nebo ucnaky? Nebo se i tomu rika gympl, jen ma urcite odborne zamereni?

slniecko Aha, pardon, to jsem přehlédla.

Když to vidím, zlata naše malotřídka, aktuálně má 24 žáků do páté třídy na dva učitele a prvňáčku je teď 7. Ale dobrý jako, byli jsme se v té škole i podívat a třeba jako ta dílna nebo kuchyňka, to leckdo nemá doma. 

Karja ja mam oba rodice ucitele (mama prvni stupen a tata fyzika) a oba svorne tvrdi, ze malotridka je pro deti nejlepsi system na prvni stupen, pokud teda maji dobreho ucitele. Ze se ty deti mnohem vic nauci v tom vekove rozmanitem kolektivu od sebe navzajem, vsechno je mnohem vic propojene. A muj muz je hrdym absolventem prvniho stupne ve vesnicke malotridce a pry to bylo super.