marieu uf, na konci 1.trimestru jsem loni na Vánoce byla já, jak mi moc špatně nebylo, tak mě malem zabilo obíraní hlav do polivky. Letos jsme nakonec rybí vůbec nedělali, nějak se mi to vrylo...
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
DrowRanger nestane se mu nic. Syn vycucal kdysi půl dětské pasty s fluoridem, taky se mu nic nestalo. Ta nuk podle obrázku na internetu vypadá mrňavoučká, to si jen tak dvakrát pocůcnul, ne? 
dzizisketa Ještě ad židle. My měli Domestav. Dcera na ní seděla dobře do 12 let, teď slouží dál u známých.
dzizisketa já vím, to si pamatuju. Takže se trohu promáz 
. Jinak moc pěkný chlapeček, zahlídla jsem fotku s pejskem 
Garfie jo, ta reakce je úplně adekvátní. Zpětně viděno je mi to všechno jasný a hrozně toho lituju. Ale já byla asi tak nějak divně vychovávaná. Celý dlouhý roky jsem žila v tom, že se musím pořád a hlavně hodně snažit, že to, co dělám nestačí. Až to skončilo tou onucí. Jsem ráda, že jsem se z toho vymotala aspoň teď... i tak je to strašně moc ztracenýho času
Jos tak jasně, jaký si to člověk udělá, takový to má. Už taky nevyšiluju. Uklizeno mám, jak to zvládnu, vánočka v adventu je jen místo jinýho pečení, který jinak realizuju 1x týdně a navíc dělám jen cukroví. Teď už jen na kvalitu, dřív i na kvantitu. Všechno jen v míře, která mě nezatěžuje nadměrně. Navíc třeba to pečení, to je jedna vzpomínka za druhou- na dětství u babičky, která pekla. Vánočka s napíchanými mandlemi, plechy s cukrovím připravené k pečení ve studené chodbě, starodávná kuchařka v salátovém vydání, vál, stařičký, ohlazený od metráků těst, které se na něm vyválely, nebo kynuly. A já na židli u rádia, ucho přilepený, protože mi konečně pustili po roce Rybovku. Klinkám nohama ve vzduchu, ještě ani nedosáhnu na zem. Voní vanilka a koření a ve vzduchu je tajemství a napětí, že zas přijdou vánoce.
Potrefenáhusa tak to by mě tehdy zabilo zcela určitě. Mně to vzalo fakt dost. Zvracela jsem jen mírně, ale bylo mi ukrutně, ukrutně zle. Měla jsem 6kg dole při BMI 21, na původní váhu jsem se dostala po půlce těhotenství a k porodu jsem měla jen 4,5kg navrch. Což bylo fakt málo, neměla jsem pražádnou rezervu. Ale líp to falt nešlo..
marieu Uf, to mi pripomnelo moje posledni Vanoce u nasich - studovala jsem, kvuli blbym terminum zkousek jsem mela naraz zapoctovy tyden a asi 4 zkousky, pracovala jsem v obchode, takze masakr, cela rodina po mne chtela nakoupit darky, coz mi oznamovali stylem "poslal jsem ti penize na ucet, vyber neco mame a kup to", napekla jsem cukrovi pro celou rodinu, 23. vecer dojela k nasim s taskama darku a tim cukrovim s vidinou, ze uz mam na Vanoce splneno a musim se ucit, a doma me cekala napruzena mama, ktera nestihala vanocni uklid a cekala, ze ho udelam ja, na coz jsem se teda uz vykaslala. Dalsi rok jsme byli uz s muzem sami spolu, ale ja bych uz k nasim na stedry den nejela, i kdybych mela byt doma sama.
Letos na nase prvni Vanoce s miminem naopak prijeli oni k nam, privezli cukrovi, navarene a naporcovane jidlo do mrazaku, ovoce a zeleninu na uskladneni, prislo nam to vsechno moc vhod.
Jinak to ladeni presunu po pribuzenstvu nas ceka taky, s miminem uz nechci absolvovat ten driv obvykly tridenni maraton po pulce republiky. Nasi rodice nam taky rikaji, ze k nim jezdime malo (mame to 1,5-2 h cesty) ale treba tata byl u nas ted poprve za rok a pul, co tu bydlime. My jsme u nich minimalne jednou mesicne.
Reakce na Jos:
Kdyz me fakt prijde, ze si ty Vanoce spousta z vas komplikuje sama. Chlapi by to nedelali
. Vzdycky jsem kroutila hlavou, kdyz v praci zenske vypravely, kolik pecou druhu cukrovi apod. Stejne to nikdo poradne neoceni, tu vasi otrockou praci.
no aby ses nedivila! Ja koukala jako puk, kdyz muz zacal na Stedry den v obyvaku palickou roztloukat orechy, protoze jsme zapomneli na Vanocku. Ja na ni nezapomnela, koupila jsem ji v Bille, ale on si ji proste MUSEL upect. Jinak souhlas, taky mi prijde, ze spousta praci, co ted doma obecne delam, je na nic, akorat me to otravuje, neni to videt a nic by se nestalo, kdybych to nedelala.
marieu Chapu to spravne, ze jsi o vikendu varivavala pro celpu rodinu a jeste to nekam vozila? No ty blaho! Mne to prijde nepredstavitelne, ze bych tohle s detma absolvovala a to me vareni hrozne bavi a mam to jako relax. Tohle vozeni jidla na navstevy mi celkove prijde zvlastni, furt nam to nabizi tchyne, ale fakt mi to prijde zvlastni. Jako kousek nejakeho zakusku, OK, ale ona fakt privali pekac s kachnou, plech buchty, polivku ve sklenicich a sami si to k obedu nedaj, obedvaji tak v 10 rano... Jako realizuji to tak jednou za ctvrt roku a ja jim do toho (stejne jako do niceho, protoze je to marny) uz nekecam. Ale kolikrat I to jidlo ani nesnime vsechno a skonci u slepic.
Kokoska No jo, já taky pořád myslela, že musím. Že bych nebyla řádná hospodyně, matka, žena, dcera a všechno ostatní, kdybych polevila... A nakonec to bylo všechno jedno, měla jsem si dát nohy na stůl a nalejt panáka a dopadla by ta dvě moje manželství možná stejně :)
Ale vy mne tu vždycky donutíte k zamyšlení nad mým pestrým životem, že se často až divím, na jaký storky si vzpomenu.
Jednu chvíli - 8 let - jsme bydleli v Ruzyni, na sídlišti, v garsonce, jen s elektrickou plotýnkou. Tam připravit vánoce, to byla výzva. Žádná trouba, kuchyňský kout metr na metr.
A přesto počet druhů cukroví zůstal zachován. Buď jsem jela po práci s holkou za ruku přes celou Prahu ze severu na jih k našim i se surovinama, oni troubu plynovou měli, tam jsem těsto zadělala, uplácala, upekla, rozdělila na dvě půlky a půl nechala našim, máma nepekla, a půl vezla (a unavený dítě) v nočních hodinách zpátky domů, cca hodina a půl ta jedna cesta s přestupama tenkrát byla. Což jsem během adventu zopakovala několikrát.
Nebo jsem pekla v malé kulaté remosce, kde se ty perníčky vešly po pěti kusech a to pak byla celodenní záležitost.
Bože, já byla tak blbá...
Myrtila 
ach jak ti rozumím. Taky doufám, že se mi podaří udržet si Štědrý den jen pro nás 4. Nicméně je velký tlak na "správné, rodinné vánoce"...
Jennyfor promiň, ale to teda fakt jo
Karja my jsme bývali dost často u našich, kvůli dětem. Jinak by je neviděli, velká velká byla první vnouče, ale za námi do bytu na návštěvy nechodili ani nechodí. Oni jsou asi pupek světa.
marieu Aha, takze jsi varila tam. No uprimne, ja jsem rada, ze mame ty nedelni obedy automaticky u nasich. Vzdycky se kvuli tomu tesim na vikend, ze ten den nemusim varit (jo, varim rada, ale uklizet se taky musi). Tak jesteze jsi ze sebe uz vsechny ty povinnosti setrasla!
Ja se dnes dozvedela ze tchyne by si prala to treti vnoucatko... Jako by mela enormni zajem o ty dve soucasny
Tabea urcite, este sa hajzlik mrnavy otocil na brucho aby som si to nevsimla...ja som myslela, ze je unaveny a cuca si palec
Karja vařila jsem tam. Že bychom přijeli na oběd se stalo jen párkrát a zcela vyjímečně. Životně se mi ulevilo od doby, kdy jsem si to zakázala...
dzizisketa Na tu Teorii typů jsem se ptala já, díky za obsáhlou odpověď. Dám jí šanci.
DDíky, malý je pěkný... Pěkný ďáblík
Já myslím, že ti rodiče to vnímají tak, že vy k nim jezdíte pořád jakoby domů, kdežto oni k vám na návštěvu. Jako že jste/jsme pořád jejich děti.
marieu to je hrozny, dobre, ze sis to uvedomila s tim rozdavanim sebe sama pro ostatni. Mne prijde hezke obcas pomoci, pozvat na obed nebo dovalit nekam neco dobreho, ale musi byt hrozne, kdyz to nikdo neoceni a vsichni na to akorat cekaji.
Mam v okoli znamou, je to takova superzena - deti, prace, dokonce je to taky doktorka, velky dum, zahrada, furt neco kuti a pestuje, vse tip top. No a skoro kazde Vanoce nam od ni pristane vanocka a krabice domaciho cukrovi, vzdycky si rikam, co ji k tomu vede a kolik toho asi musi napect, kdyz se dostane i na nas. Me to vzdycky trochu zaskoci ( i potesi, pece skvele), protoze vim, co to da prace a kolik v tom zahuci surovin. Vzdycky si rikam, jestli ji k tomu zene nejaky vnitrni demon z detstvi, ale snad ne:)
