Vše o těhotenství a dětech

Lamicka 

No vidiš. Poslat mu tam pořádnýho panáka, bude spát dítko jak zabitý!

Lamicka a mají ty cizí děti taky doma pořádnou svačinu? Já třeba jídlo ven beru úplně cíleně a svačíme až venku, když je hezky. Dost často nám naši svačinu vyluxujou i další děti, třeba mají prostě hlad :) netahám teda bonbóny a tyčinky, ale ovoce a zeleninu, pečivo, pomazánku, když není doma nic kloudnýho, tak se klidně cestou stavíme i pro koláč. 

Zarinya nojo, já si z nutrilonu taky nic nedělala, ale jsou i jiné povahy. Například znám hned dvě holky, které možnost císařského řezu naprosto odmítaly předem a braly to jako vlastní selhání (taky už předem). To jen pro mě taky nepochopitelné, znám je obe dobře a jsou to vzdělané inteligentní osoby, se kterými si perfektně rozumím. Jedna z nich později litovala

Mohučanka to je ale hrozny....cim se to prihodi??

Internet tomu asi taky moc nepomaha.

Zarinya myslím, že toje práve tým internetom. Ja som s malými deťmi nemala vôbec žiadne skúsenosti, bratranci a sesternice čo už mali svoje bývajú ďaleko a nestretávame sa, kamošky ešte deti nemali, tak som len hľadala informácie na nete a tam na teba aktuálne vyskakuje viac menej len to, ako treba kojiť a treba sa pokúsiť aj keď to nejde, všetko má byť prirodzené a čo je predsa prirodzenejšie ako porodiť a následne kojiť atď. Som  dosť splachovacia povaha a len tak ma niečo nerozhádže, ale keď som mala v šestonedelí problém s kojením, tak som revala pri pomyslení na to, že neviem nakŕmiť dieťa a muža s Nutrilonom som pomaly zožrala od zlosti, že čo si to dovoľuje pchať dieťaťu umelé mlieko . Ako z veľkej časti za to mohli aj hormóny.

žluťásek U normalniho jidla bych nic nenamitala, jasny, ze clovek muze svacit venku, ale tohle jsou opravdu pochutiny nejhorsiho razu a je to tak vzdycky. Navic my bezne chodime mezi 16 - 18 hodinou a deti se cpou do te seste. Ja detem rikam, at si neberou, ze nebudou veceret, uz jsou ve veku, kdy to pochopi. Kdyz byly mensi, tak to byl boj, uz jsem jim pak ani nedavala veceri. To bys fakt musela videt tu tasku. 

Zarinya nevím, nemám zdání. Možná to je přemírou informací, které lze najít a z nichž většina je, jak to říct, neověřených? Jak píše DrowRanger 

Přijde mi, že je dnes skoro tlak, aby těhotenství, porod a šestinedělí byly co nejpřirozenější, a to může být kontraproduktivní. 

Já jsem možná opačný případ, na internet nechodila skoro kvůli ničemu, před porodem jsem prolistovala dvě knížky, abych vůbec věděla, co se u toho děje a byla jsem na přednášce v porodnici. Byla jsem si jistá, že to nějak půjde a že doktor a asistentka jsou tam proto, aby mi pomohli a tak se i stalo. Třeba mě vůbec nenapadlo, že by mi mohlo kojení nejít (šlo hned v porodnici). To jsem se dočetla až zpětně

Pod oknom stoja dva kociky a jedna mamicka ma take tie obrovske chrumky. Ani by som ich nevidela ale zacula som nieco ako hadku a ta s chrumkami to cpe aj tomu kamaratkinmu, ta jej vravi ze nechce aby mu to dala, ona ze ved co je to, snad nebude pozerat ako ten druhy papa a ta zas ze nie a neprestala mu to cpat

velmi aktualne, skoro ako tie reklamy v google

Mohučanka ja som sa vykašľal na všetko okolo pôrodu, odmietala som sa pýtať kohokoľvek a čokoľvek hľadať, chodila som chvíľu na predporodny kurz, tam celkom fajn vysvetlila pani šestonedelia a nejakú starostlivosť o abbatko a hľadala som nejaké info čo po pôrode. Vo veľkom som googlila až na oddelení šestonedelia, lebo tam pomoc s kojením bola skoro nulová a už to išlo.

Janulik03  je to vsude!;-))

Janulik03 tak to je geniální

Janulik03  tak už se nám to odposlouchávání googlem zhmotnilo! 

Janulik03 Tak tomu říkám rozšířená realita. Kam se hrabou pokémoni!

Velky brat to vidi

spominam si ako som akutny cisarak nebrala ako svoje zlyhanie ale zachranu zivota. tak nejak som si nepripustala operaciu az do momentu kedy som bola uplne vycerpana a dieta sa furt nedostalo von. potom mi uz bolo jedno ako ale hlavne nech uz ho zo mna dostanu. a ked som videla na sestonedeli deticky s malymi hlavickami a potom toho mojho s obrovskou gebulou tak som bola rada ze nie som zosivana este nizsie. ano to ne/hojenie rany a nejaka ta komplikacia bolo ozaj zle ale doteraz som rada ze ma obisli trvale nasledky na inom mieste (a fakt by boli). neuspech nakojit vlastne dieta ma trapil ovela viac. pamatam si ako sme sa v porodnici bavili medzi sebou ze na to ake to ma byt prirodzene a jednoduche tak je to vlastne uplna veda a neskutocny problem realizovat.

eless

JJá to cítím úplně stejně. Potíže s kojením mne psychicky dostaly, narozdil od císaře. S tím jsem nějak podvědomě i počítala, vzhledem k vývoji posledních dvou týdnů před porodem. A když mi po těch třiceti hodinách řekli, že by to teda viděli na sekci, skoro jsem radosti křičela hurá, tu chodbu z boxu na operační sál jsem skoro proskotačila, že mi anestezioložka říká, vy jste nějaká veselá. No aby ne, když člověk ví, že za čtvrt hodiny bude konečně konec! A doktor při operaci zahlasil, že takové velké dítě, to se ani nedivím, že se nedostal dolů sam. I když tak veselé to celkově nebylo, malý měl Apgara 4-7-9, jak zůstal dlouho viset nahoře, trochu se pridusil. Muž říkal, že jak během operace čekal venku, že nějaka lékařka říkala té mé, že malý už měl být dávno venku, i tím císařem. Já si to taky myslím, aspoň mám poučení pro příště. 

eless ja si dodnes myslím, že bez cisaráku by som tu nebola ani ja, ani syn. On mal pupočník 3x omotaný okolo krku, mne sa vôbec bez oxytocínu nezačali kontrakcie a ani na ňom sa nedostali na tú úroveň, aby syn zostúpil do pôrodných ciest. Navyše som prenášala už 10 dní, syn mal už rozmočené ručičky aj nožičky...Byť to stredovek, tak neviem, neviem čo by bolo, ale asi nič dobré.

DrowRanger dítě se může v těle matky rozmočit? strašný. 

dzizisketa mě by fakt zajímalo proč - to vnímání, že mi kojení nejde jako selhání (jako vážně, nerejpu, slyším to už po několikátý totiž, pro mě překvapivý), jako kojení je určitě pohodlný, pro dětskej trávicí systém nejlepší, taky imunita a tak, ale dítě na životě umělou výživou ohrožený není, ani mu to žádnou zdravotní újmu nezpůsobí, tak proč ten pocit selhání?

dzizisketa ja som mala za sebou len 16 hodín, ale pamätám si sestričku, čo mala isto odslúžených asi 30 rokov (myslím, že mi to aj spomínala), ako po cca 12 hodinách hovorí primárovi: pán primár, už ju netrápte, aj tak nám tu neodrodí, urobte ju sekciou, nech si konečne oddýchne a malý sa narodí na taký pekný dátum ako sú narodeniny mamičkinej babky . Vtedy som teda ešte mala dosť síl na to, že ak by sa pôrod rozbehol, zvládla by som ho. Po tých 16 (a myslím 30? bez jedla) som už len dúfala, že sa nerozbehne a urobia mi sekciu, myslím, že odrodiť prirodzene by som už nevládala. Ale boli tam fakt pripravení na všetko, keď sa malý začal strácať z monitoru, tak som do pár minút ležala na operačke.