Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

domenica 

... s tim samozrejme souhlasim, ja jsem spis uvazovala nad tim, ze me recenze jsou obcas osobni a tak nejak prilis literarni, tak aby tyhle prvky nebyly "na obtiz"...  Ale vy jste ocividne tolerantni... 

Určitě ne. Je to osobité a skvělé.

Máš úplnou pravdu. Opravdu je to dcera L´Heure Bleue a Bois de Copaiba. Po mamince zdědila pomerančový květ s kosatcem, jen místo anýzových genů dostala do vínku koriandr. Z tatínkovy strany má pro změnu vůni pryskyřičnatého navoskovaného dřeva a hořkosladkých krémových mandlí. A protože je to rebelka a chce se odlišovat, oblékla si koženou bundu.

Ale houby tolerantná. Proste sa mi páčia.

Přimlouvám se za osobní recenze, mně ty popisné stejně nesděli to, co čekám, to si přečtu v popisu vůně v eshopu. Je to jako popisovat dovolenou. Je rozdil.sdělovat konkrétní zážitky a papouskovat bláboly z průvodce. Vaše recenze jsou básně, moje zase spíš obrazy, výjevy, domenica slyší hudbu nebo vnímá materiál, strukturu, z wendulky je zase cítit obrovská profesionalita a zkušenost,.jerry jedná stručně, krátce a výstižně a třeba Miru je odvážna žena, co se nebojí jít až na dřeň. A to je prostě super, ze tu všichni jste.

"mně ty popisné stejně nesděli to, co čekám, to si přečtu v popisu vůně v eshopu. Je to jako popisovat dovolenou."

Tak to mně popisy vůně v e-shopu většinou moc neřeknou. Na to potřebuju recenze zdejších členek, které umí vyjádřit, jak tam která ta složka konkrétně pracuje a z toho získám už mnohem jasnější představu, jestli by se mi ta vůně mohla líbit. Na tomhle místě bych ještě kromě tebou zmíněných (taky obdivuju, jak Miru a euridike umí to, jak vůně pracuje zapracovat do básně nebo ho s ní spojit, u tebe ty obrazy zrovna tak) chtěla vyzdvihnout recenze Fleur s její dokonalou češtinou a osobitým stylema taky od blackviolet, slniecko a andry . Ale já si moc ráda čtu všechny zdejší recenze a komentáře právě kvůli té rozmanitosti! Máš pravdu, zdejší společnost je naprosto skvělá.

je to tak. Já ty básně obdivuju. Já když píšu báseň, písňový text, což občas dělám, musí se mi stoprocentně rymovat a hlavně to musím nějak "shodit" a nedokážu se úplně "odhalit."

A jasně, že jsem nevyjmenovala všechny skvělé uzivatelky, z hlavy si prostě člověk tak rychle nevzpomene...

Moc hezky jste to v predchozim postu vystihla, taky mam rada rozmanitost a vice uhlu pohledu... 

Já rýmy neumím vůbec, proto se o to ani nepokouším, protože u mě by to působilo křečovitě. To musí jít z člověka samo přirozeně. Já akorát, když na mě vůně opravdu hodně zapůsobí, tak ji vidím jako obraz, někdy statický, jindy pohyblivý. Někdy se mi ale vůně hodně líbí, aniž by se mi nějaký obraz zjevil jako třeba Aura Sublime.

Však jo. To je právě dobře, aspoň tak zůstalo něco i na mě. Já taky moc ráda uděluju komplimenty.

Ty máš především v nose zabudovaný nějaký senzor . Přičichneš k vůni a on ti okamžitě vysype nejen složky, ale i jejich vzájemné poměry a dobu trvání. A pak z toho dokážeš udělat ten obraz. Podobným analyticko-syntetickým vnímáním vůní je vybaven málokdo!

K těm složkám a analýze... v poslední době jsem zjistila, že mě víc baví zkoušet úplně nové parfémy, které zatím mají minimum - a nejlépe žádnou recenzi, a u kterých výrobce uvádí minimum ingredienci - a nejlépe o nich (zatím) taktně mlčí. Ta volnost, ta možnost opravdu se spolehnout na vlastní nos a nebýt nechtěně ovlivňována ničím a nikým (protože jakkoli se o to člověk snaží, stejně tam ten cedr, uvedený ve složení hledá, nebo se k němu má tendenci nějak vymezit). Navíc při představě, že výrobce, když už ty ingredience uvádí, tak je to jen zlomek všeho co v parfému je, tak je to může být jak trochu zavádějící, tak trochu úsměvné.

... Anebo pak parfémy naopak staršího data, konec 70., 80. let, které si z té doby (i jaksi v přímém přenosu) mohu pamatovat, a u kterých bylo běžné uvádět složek mnohem víc než teď, což je zajímavé... 

A nedávno jsem si uvědomila jednu hodně příjemnou věc. Možná je to běžné, ale mě to potěšilo:  Vybavím si vůni jakéhokoli parfému, pro který se rozhodnu. Samozřejmě, musím ho dobře znát, mít k němu pozitivní vztah, ale je jedno z jaké doby tu vzpomínku vytahuju. To, že člověk ucítí parfém a vybaví se mu s tím vzpomínky na atmosféru, prostředí atd., to je známé. A platí to i obráceně. Taky je normální, že si pamatuje, jak který parfém voní. Více či méně, desítky, stovky parfémů... Ale tohle je nové. Prostě si řeknu, tak co bych si tak dala? Dune ? Arrogance? Poison? Divu? Iris Ganache? Chanel N.5? Magie Noire... ? Zvolím, a v tu chvíli, jako by mě tím parfémem někdo pořádně navoněl, cítím ho naprosto přesně, každou jeho molekulu, naprosto realisticky, a užívám si! Na vzpomínky to napojené není. Je to jen ten čichový vjem na objednávku. Ušetřím?  Ale okolí má smůlu. Přenosné to není.

Ano, to vybavení čichových vzpomínek včetně konkrétního parfému mi také funguje. Stačí mi podívat se na flakón, nebo zde o něm číst a už ho cítím. Ale neušetřím, protože ho pak stejně chci vzít do ruky, sundat víčko, zmáčknout rozprašovač...

No to já právě už neudělám. Nemusím. Nemůžu. Byla bych převoněná.

...mám to přesně jako Ty.

Já takhle "hledam" vůni, kterou si mám koupit.

Jako bych se probirala parfémovou kartotékou - napadne mě vůně, kterou bych treba si chtěla koupit, představim si ji, citim v duchu, jak voní(naorosto přesně)

a vlastne jen se rozhoduji, jestli zrovna na ni mam chuť. No, a takhle šmejdim parfemovými eshopy a hledám...

Jo, to mě taky začalo bavit. V březnu jsem takhle měla možnost přičichnout k jedné nové vůni, jejíž složení bylo výrobce zveřejnil až o víc jak měsíc později. A už v tom březnu jsem si byla jistá, že musí obsahovat hlavně mandle a heliotropin. A trefa.

I mě baví, když ve vůni zřetelně cítím to, co až následně zjistím, že složení vůbec neuvádí.

Jinak to vybavení si vůni z poličky, pro který se rozhodnu, to mi funguje zrovna tak. Ale v tom momentě už to pak mám jako Fleur, nevydržím se nenavonět.

"Jo, to mě taky začalo bavit. V březnu jsem takhle měla možnost přičichnout k jedné nové vůni, jejíž složení bylo výrobce zveřejnil až o víc jak měsíc později. A už v tom březnu jsem si byla jistá, že musí obsahovat hlavně mandle a heliotropin."

Nebyl to Kisses Rain, o jehoz slozeni jsme se bavily? 

Tak to je skvělý, skoro až závidím, to by se mi hrozně hodilo tahle schopnost, u mě to totiž dopadá takto:"Jé, teď mám náladu na XY, ale tu nemám,.že...Nebo na YZ, ale tu UŽ nemám nebo jinou vuni JEŠTĚ nemám a tak je to se mnou pořád. Kdybych si je uměla aspoň konkrétně vybavit, třeba by mi to taky stačilo.

Zrovna dopisuju ještě Crystal Rain a doladuju pár detailů a článek bych snad už měla mít do zítra konečně hotový. 

Jj, jasně, to znám. To, o čem jsem psala, je pro mě jiné v té intenzitě a komplexnosti vjemu, jako kdyby, obrazně, dřív to bylo převážně v hlavě, teď se k tomu přidal i nos... taková trošku halucinace. Řízená. Příjemná.