Ostrý a zatuchlý pomerančový květ? Mně v Gardenia Tropical přišel jedinej potenciálně nebezpečnej akorát ten jasmín. Ale koukám, že na tobě se docela vyřádil i ten Kilian. Ten mi přišel takovej na úrovni té bílé kolekce, nemastnej, neslanej.
S pomerančovým květem si nějak nesedíme odjakživa - většinou to má podobu zatuchlé skříně nebo sklepa. Čestnou výjimkou je jen cieux Nectar a Candy Kiss.
A s Kilianem vztah vysloveně ode zdi ke zdi a nic mezi tím - bud peklo (ještě Liaisons Dangereuses nebo Good Girl Gone Bad) anebo nebe (Black Oud, Intoxicated a zvláště Smoke for the Soul).
Tak už ji taky zkouším a myslím, že vím, proč Vánoce na balkóně. Ten pepř v ní kromě pikantnosti dodává pocit i takového toho venkovního zimního chladu k té vánoční meruňkovo-mandarinkové sladkosti s medem, skořicí a vanilkou. Jen k vytvoření dojmu vánočního stromku bych si osobně představovala nějaké jiné složky než zrovna pačuli s jetelem. V tomhle ohledu se mi tam ta zima, když k tomu připočítám ten pomerančový květ tak trochu kříží s jarem
.
Tak z Like This už mám mnohem lepší dojem než z Noel au Balcon. A souhlasím, že Tilda musela mít to dětství opravdu krásné. Asi musela mít ráda dýňový koláč - cítím ho tam stejně jako andry - který se prolíná s vůní šťavnaté mandarinky a kandovaného zázvoru. Po rozvonění se objevuje i ta medovost slaměnky - je zajímavé, jak jsou ve vůních vzpomínky na dětství spojené vždy buď s čajem s medem nebo s mlékem s medem
. Zároveň v Like This ta slaměnka hezky pracuje, že nepřináší jen tu zcukernatělou medovost jako v Immortelle de Corse (L´Occitane), ale zároveň pomáhá (možná i s přispěním toho vetiveru) vytvořit dojem opět andry zmíněné lehce připálené krusty korpusu toho koláče a přináší i vůni sena, což mě vždycky tak nějak obecně evokuje venkov. No a do toho je krásně zakomponována váza s květinami a hebkým bílým pižmem, přičemž pro mě je nejrozpoznatelnější otočník s perlivými coca colovými tóny. Opravdu velmi emotivní, uklidňující a na rozdíl od Néa nepřeslazená vůně
.
Moc hezky napsane...
... ach jo, ja tu dyni proste necitim... Asi mi splyva se zazvorem a medem...
Děkuju.
Je to možné. Není to jen o chemii kůže, ale každý nos se zaměřuje na něco jiného, což se mi líbí, protože z toho pak vznikají různorodé recenze a člověk si víc počte. Já dýni milovala jako dítě. Babička nejenže čas od času upekla dýňový koláč, který mi Like This připomněla, ale vždycky měla pro mě se ségrou ve špajzu schovanou starou velkou šroubovací zavařovací sklenici s kandovanou dýní. Mńam
, kam se hrabaly bonbóny!
Ja sa čestne priznám, že po nahadzovní X značiek prírodných parfémov, ktoré sa z 2/3 štylizujú do roztomilých domácich witch mám pocit, že hoci som ešte parfém s tekvicou neskúšala, tak to už asi ani nikdy nebudem mať chuť spraviť 
...
Ja jsem premyslela, jestli jsem zkousela nejaky jiny parfem s dyni, prisla jsem jen na jeden - November od CB I Hate Perfumes, tam jsem dyni taky moc nevnimala (jen kdyz jsem ji fakt usilovne hledala), i kdyz by tam mela byt hodne vyrazna... Ja mam moc rada, jak voni syrova dyne, kdyz ji zpracovavam, ale jak Wendulka psala o te kandovane dyni, tak jsem si vzpomnela, ze u nas se zavarovala dyne a la ananas, coz me od dyne na delsi dobu spolehlive odradilo...
A dotaz na Slniecko - uz dorazil Bass Solo?
dorazil tento týždeň, a len čo sa trochu spamätám zo skúšiek, budem testovať 
Když se řekne dýně, vybavím si přesně chuť (někdy moučnatá, někdy šťavnatá, ve slané či sladké úpravě včetně té zmiňované a la ananas, kterou jsem také neměla ráda), barevnou škálu, ale vůni ne. Asi budu ve vztahu k dýni naprosto anosmická. Od podzimu do předminulého týdne jsme měli dýni snad každý týden, ovšem její vůni v syrovém stavu prostě neznám .
Musím počkat do podzimu a pak se na to zaměřit .
Keďže s deťmi každý rok vyrezávame svetlonosa, tak tento typ tekvice mám trochu v nose. Mne to pripomína ako tak trochu mdlú rozmačkanú nesladkú marhuľu. Uvarená je výraznejšia a samozrejme závisí aj od toho, s čím je uvarená.
Ono take zalezi na druhu a na zralosti... Treba hokkaido opravdu voni tak nejak mdle, ale treba dyne acorn je aromaticka a vyrazna...
Tak áno, to bez debaty...a ešte keď si človek vezme všetky tie možno druhy tekvíc, od bielej na kôprový prívarok, cez žlté, oranžové, podlhovasté, okrúhle...každá iná...
Zkouším ji. Ta švestka tam je, mně vykoukne až po kyselém černém rybízu s citrusy. Potom si už berou hlavní slovo bílé květinky, jak píšeš. Nejprve pomerančový květ s jasmínem, postupně i ta ovocná tuberóza s růží. A máš pravdu, ten hřejivý ambrový základ s kořenitým santalem je skutečně i lehce chyprový - tím mi trochu připomněla toaletku Gabriela Sabatini, ta končí velmi podobně.
mňa našťastie čierne ríbezle ignorujú, tie nemusím. Gabrielu vyskúšam, keď bola v kurze, tak som tú vôňu okázalo ignorovala, lebo mi Sabatini išla na nervy 
.
Sonoma Scent Studio: Tabac Aurea
Ačkoliv má vůně tabák uvedený přímo v názvu, pro mě vyloženě tabákovou vůní není. V první fázi voní hodně koženě a kouřově dřevitě, takže mi evokuje spíš dojem lesníků v kožených botách a bundě, kteří s pomocí vetiveru pálí cedrové dřevo i s jehličím, až z něj stoupá slaná pára. Tabák se objeví až po rozvonění. Tedy jsou to spíš sušené lístečky třešňového tabáku, smíchané s palčivým hřebíčkem. Ani zde se ovšem tabák, nestane dominantním, jelikož vetiver, jenž by jej mohl posunout směrem k dýmce, přejde do oříškova, takže se naopak začne vpíjet do zlatavé propolisové ambry, jakou můžete znát např. z Fordovy Amber Absolute. Jen tahle je kromě oříškového vetiveru obohacená ještě o mandlovou tonku. Škoda jen, že má slabší intenzitu a výdrž než Ford.
V pořadí dvanáctou vůni - báseň od šperkaře O. Durbana Lapis Lazuli - Pierre du Ciel.
Vzhledem k tomu, kolika mýty je vzácný lapis lazuli opředen a jaká magická moc je mu přisuzována, čekala jsem vůni, která bude buď opulentní a těžká jako faraonův pektorál, nebo chladně minimalistická jako noční obloha. Další představu o vůni vyvolává její barva. Jásavě tyrkysový odstín vzbuzuje prázdninovou asociaci letního moře, ale vůně rychle zatočí i s tímto očekáváním.
Začne nekompromisně svíravým pelyňkem a čajovníkem. Nosní dírky se slepují jako v mrazivém počasí, přesto je vůně teplá. Namísto tmavěmodrého nebeského kamene se třpytivými inkluzemi je to spíš zaprášený vápenec, z něhož se uvolňuje slaný minerální opar, ke kterému se postupně přidává i výraznější sladší tón oscilující mezi fíkem a kosatcem. Závěr je jako pozvolná eroze, která odnáší slaný prach i nasládlou vůni kosatce a obnažuje pryskyřičnaté překvapení, neboť ve finále se pod zvětralým vápencem objeví koňakový jantar. Kdybych pro tuto vůni měla vybrat barvu, byla by šedozelená.
Já tam měla trochu namodralé jen z toho z kosatce, ale i to mělo tmavomodrému odstínu lazuritu hodně daleko, takže naprosto souhlasím, že šedozelená barva by se k téhle vůni hodila mnohem víc.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
