Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

Dovedu si představit, jaké psí kusy tahle kombinace může dokázat.

Já vím. To máš jako s tou Urban Legend. Na mně se chovala úplně normálně a na tobě s barbuchou divočina největší, jak jsem četla.

Tak o U. L. mi ani nemluv - na tohle zkoušení dlouho nezapomenu.

My doma zazvor do perniku nedavame. Asi zacneme. V Tobacco Francka Bocleta to totiz voni dost dobre. Zacina svestkou se zazvorem, koreni to tonka a hlavne hrebicek. Mne to ale cely dohromady dava jasnou vuni cerstve upenenyho perniku podkreslenou tabakem. Po rozvinuti se vic prosazuje nasladlej zazvor a tabak se bohuzel brzy porouci.
Vonet takhle nechci, ale ten recept urcite vyzkousim.

La Parfumerie Moderne:

No Sport
Veľmi zaujímavá vôňa, bergamot s galbanom v úvode tvoria rázny, jednoznačne aj keď dosť netypicky zelený začiatok, zjemnievajú postupne do ľahko mätového akordu, toto dokáže spraviť sv kombinácii s niektorými zložnäkami ruža – podobne ako vo Vengeance Rose - ale v tomto prípade to má celé veľmi výrazne pánsky charakter. Výsledný efekt je ako čerstvá šťavnatá zele niekde pri vode, skôr v predlesí, než v lese samotnom, kde sa prelínajú vône rôznych druhov bylín, lístia, jarných kríkov. Nostalgická a veľmi originálna vôňa, ktorú štýlovo neviem priradiť k žiadnej inej.

Désarmant
Orgován bez orgovánu.
Prvotný efekt trochu pomarančovo-záchodový, potom orgován vo váze už s naozaj nie veľmi čerstvou vodou. Tanto počiatočný fekálno-nahnilý efekt našťastie pomerne rýchlo vyprcháva. Skôr prechádza do takého zvláštneho šumienkovo-kozmetického efektu. Postupne skrémovie, ylang s ružou, vanilkou a benzoinom vytvoria efekt krému s orgovánovou parfemáciou. Keď človek vydrží ten pomerne neusporiadaný začiatok, ktorý je našťastie krátky, tak vo finále je to pomerne originálna orgovánová vôňa, jemná, elegantná, luxusná a neotrelá, ktorá vydrží veľmi dlho.


Cuir X
Tentokrát zase kožená vôňa bez kože. Na začiatku veľmi povedome pôsobiaci kožený akord tvorený pravdepodobne tangerinkovou kôrou  a živicou elemi. Postupne dostáva zelenoživicový charakter, ktorý je pre elemi typický, ale pomocou šafránu sa zase vracia do tentoraz teplejšej koženej polohy. Jazmín je ostrý, zelený a neindolický, kosatec výslovne zemitý, ale nie mrkvový. Končí ako výslovne nesladká koženo-živicová vôňa.

Années Folles
Levanduľa s korením a bylinkami...predovšetkým sladkovetrovo koreneným muškátovým orieškom, jemne melancholickým vetiverom. Vôňa asi najlepšie vystihuje príbeh na ktorom La Parfumerie Moderne stavia, je ľahko nostalgická, ale nie domácka, skôr luxusná s miernym nádychom akéhosi nedefinovateľna, tajomna, aj keď je pôsobí skôr teplo ako odťažito. Rozhodne putuje do túžobníka, vidím ju ako dôstojnú, ak nie lepšiu náhradu za Chergui.

David Jourquin - Cuir Altesse

S tímhle názvem jsem čekala koženou pecku, ale zatím jsem musela tu kůži pracně hledat.

Našla jsem tady pomerančový likér s kardamomem, hřebíčkem a skořicí a dřevité pačuli, které připomíná usušené tabákové listy. Teprve pak, pomaloučku polehoučku pod několika okvětními plátky růže vykoukne jemná hladká kůže, ne ta drsná březová, ani ta semišová pudrová, opravdu nejjemnější kůže glacé rukaviček. A za ní sladce balzamický benzoin s vanilkou nebo spíše vanilkovým extraktem vyrobeným z vanilkových lusků naložených v brandy. Sladkost vanilky krásně doplňuje stále přítomné pačuli.

...tak to zní skvostně.!

Moc pěkná vůně, i když ta kůže tam má jenom podružnou roli. Aspoň tedy na mně. Wendulka v ní má kabát z jelenice.

To mi zní trochu podobně jako Arabesque (The Merchant of Venice), kterou mám. Ta teda není přímo perníková, ale pracuje se stejnými složkami, jen místo hřebíčku se skořicí a ten tabák mi v ní vydrží trochu déle.

Jinak jak ses ptala v jiném vlákně na ty tabákové vůně bez kůže, to je právě docela problém najít takovou vůni, v níž by nebyla ani špetka kůže a zároveň v ní ten tabák dominoval celou dobu.

Ano, pro mě je to růže v měkounké jelenici, respektive kožená variace na Mon nom est rouge od Majdy Bekkali, kterou Celice Zarokian dělala taky.

Imiza (Imiza)

Vůně podivného krému s trochu plastikovým nádechem a jehličím - do té doby, než se promění v úžasný, hebký, hladký samet barvy hlubokého lesa. Cítíte tu strukturu, tu jemnost, každé jedno vlákno, jak ruka klouže po látce, jak si maluje vzory, když jde proti směru vláken a zase je smazává, když vlákna uhladí. Cítíte hutnou sladkost labdana a benzoinu zjemněnou bílým pižmem, stále to borovicové jehličí z lesa, kde se mezi větvemi slunce už ani neproplete, a špetku kadidla, která dodává tíhu a sladkost tlumí. Hluboký les dokresluje zemité pačuli se santalem, který díky sladkosti a vláčné hebkosti pryskyřic působí velmi příjemně. Samet barvy nejtemnější zelené. Samet labužnický.

Parfums de Nicolaï: Maharanih Intense

Tuhle značku jsem objevila díky zkoušení původní Sacrebleu, která mě jako jedna z mála tuberózových vůní dokázala zaujmout. Pak jsem to zkoušela s několika dalšími, ale s těmi už jsem se všemi vždycky víceméně zápasila, až tahle Patriciina „brána do Indie“ se mi konečně zase jednou trefila do vkusu. Kdyby mi ji dal někdo očichat jen tak naslepo, tipovala bych orientálku z přelomu 70. a 80. let, příbuznou původnímu Opiu.

Nejprve pracuje s pomerančovou kůrou a hořkým zeleným galbanem, které po několika minutách otevřou na několik hodin prostor poctivé syté nebolehlavové bulharské růži s hřebíčkovým karafiátem a teplou, příjemně živočišnou skořicí. V konečné fázi se pak obě květiny usadí na balzamický ambrově dřevitý základ s kořenitým santalem, šikovně zapracovaným pačuli tak, aby dodalo vůni lehký punc chypre, a minimalisticky nadávkovanou vanilkou.

Předně děkuji Vendulce za recenzi této vůně, která mě přiměla ke koupi vzorku, který bych si jinak určitě nevybrala. Pěkně Ti děkuju, Vendulko!

Arte Profumi - Carpe Diem

Ultimátní hruška. Tak akorát zralá máslová hruška dokonalých tvarů, která byla bohatě posypána vanilkovým cukrem a na vrch lehce poprášena cukrem skořicovým. Zalita je nejjemnějším koňakem zlatavé barvy. Talířek zdobí plátky čajové růže. Ke stolku usedá mladá žena s blond vlasy, jak se nahne nad dezert, pruh dlouhých vlasů se jí sveze do talířku a vůně sladké hrušky a růží se smísí s vůní jejího luxusního šampónu. Do prosvětelné místnosti zavane větřík a přinese vůni čerstvě posekaného trávníku. Za chvíli začne zapadat slunce, místnost potemní a připravené skleničky se naplní tím jemným koňakem.

Miluju tyhle pozitivní, sluncem prohřáté vůně. Vendulka měla pravdu, když Carpe Diem přirovnávala k 1969 Parfum de Révolte. Obě dvě jsou to vesele působící, lehké vůně s broskví. V 1969 mi broskvový tón vytváří dojem bublifuku, zde šampónu. Carpe Diem je krásně propracovaná ovocenka s alkoholovým nádechem, která se bude dobře nosit, řekla bych že od jara do zimy. Jistou podobnost vidím v All About Eve (jablka s vanilkou a skořicí) a dokonce v Petite Chérie, která je ale mnohem svěžejší a vanilka v ní nehraje tak podstatnou roli.

Sice jsem chtěla, ale můj příští nákup bylo něco trochu serióznějšího, ale tuhle vůni chci.

A teď už míň pozitivně. Obě vůně jsem zkoušela a při první zkoušce jsem z jejich začátku byla nadšená, ale:

Amouage - Lilac Love - ona ta vůně je pěkná. Je dokonce i tak lehce šeříková. Za šeříkem se skrývá něco celkem příjemně zeleného a na druhou stranu i trocha kakaa - ne hořkého. Je tam i vanilka, tonka a další lehce jedlé tóny, které spíše šimrají v nose, než že by vší silou udeřily. Lilac Love je mazlivý šeřík, mateřský, pudrový, něžný, lehounký. A to je právě ten kámen úrazu a trochu zklamání pro mě. Já od Amouage čekám nálož složek, čekám vůni, která mě položí a i když se mi nutně nemusí líbit, musí mě zaujmout - tak jako všechny ty ostatní. A to Lilac Love, bohužel, neumí. Vůbec se mi to nechce napsat, ale musím: Je až mdlá Pokud by vialka nebyla označená, zařadila bych vůni určitě mezi mainstream. A za mainstreamovou cenu by to byla dobrá koupě, za 364 € rozhodně ne.

Tom Ford - Vert Boheme - její úvod je krásně svěže zelený, mladé větve, stonky, zeleň až hořká, jak je čerstvá. Tahle vůně je plná fialkového listu. Bohužel odkudsi se vynoří můj úhlavní nepřítel: jetel. Vert Boheme začne působit ozonicky, vodnatě, skoro nám tu až něco hnije... jako dlouho nevyměněná voda ve váze.

Z Lilac Love podobný pocit.  Je to velmi pěkná, jemná květinová vůně, jakoby v oparu, nejdřív ovocném potom vanilkovém, lehce gurmánském, a pudrovém, ale bohužel, nic, co by mě ohromilo a chtěla bych to okamžitě mít a nosit, pocit, který jsem naposled zažila u Fate. Dokonce i Myth mi přijde zajímavější. Lilac Love mi velmi připomíná - typově i vyzněním - Champs-Elysées a Too much Champs-Elysées, a možná nejvíc Rush od Gucciho. Hezkou mainstreamovou květinovku, dobře nositelnou. Ale ani malinko nemůže ohrozit moje oblíbené šeříkové vůně, jako En Passant a Opardu. Flakón je ovšem nádherný.

"Arte Profumi - Carpe Diem

Sice jsem chtěla, ale můj příští nákup bylo něco trochu serióznějšího, ale tuhle vůni chci."

 Na to kašli. Black Vines, kterou jsem si pořídila teď naposled není o moc serióznější. Až zase budeš něco hledat, dej mi vědět. Né, jsem ráda, že jsem se ti zase jednou trefila do vkusu.

Lilac Love ale musím kvůli sobě malinko bránit. Mainstream určitě ne, Evi. Kvalitou použitých složek se vyrovná Opardu od Puredistance, to je podle mě poznat. Nicméně uznávám, že na poměry Amouage je to nezvykle mazlivá až líbivá vůně (šeřík pro ty, co si dosud netroufli žádnou klasickou šeříkovou vůni nosit, což není tvůj případ, když nosíš En Passant) a zdráhám se zaplatit za ni plnou taxu, ale u mě je to spíš dané vědomím, že vím, že se zanedlouho objeví i v našich českých e-shopech za mnohem příznivější cenu.

Děkuji Už jsem tím pádem našla svou hrušku, v Plum Japonais svoje zimní kadidlo... no a ještě mi právě trochu chybí ten šeřík. En Passant není úplně to pravé ořechové, líbí se mi a nosím ji, ale "nejsem to já". Bohužel Lilac Love to taky není. Přitom ten první střik ze tvého vzorku, když jsme seděly venku v Coloseu, se mi moc líbil. Mainstream jsem myslela tím vyzněním, že to prostě není nic, co by člověka hned dostalo, kvalitní to bude Jako kdyby stála do 2500 Kč, tak ano. 

Ještě k té Myths, kterou zmiňuje Monika, já bych ji nenosila, ale nemůžu jí upřít originalitu, pestrost, sílu, hloubku; stejně tak to mám i třeba s Epic a dalšími a to je to moje očekávání, kterému Lilac Love nedostála a mrzí mě to moc.

Opardu se mi líbí dost, ale je to pro mě podobný případ - potom, co vůně ještě zdražili, nejsem ochotná už si ji za novou cenu koupit. To už musí být něco, to už se mnou vůně musí rezonovat na sto procent, abych za ni dala tu sumu. Jako Antonia, ta se mnou zamávala a potřebovala jsem ji, ale naštěstí tehdy se mi podařilo pořídit si ji se slevou.

Souhlasím, flakon Lilac Love je jeden z nejkrásnějších, co jsem viděla

U mě to individuální očekávání splnila Lilac Love do puntíku - mám ji teď znovu na ruce a jo, to nadšení tam mám pořád. Já třeba i tu hrušku pro sebe musím ještě hledat dál, ale napadlo mě, že Carpe Diem by mohla být ta tvoje hruška.

Ale naprosto chápu, že ten individuální wov-efekt a s ním související cenový strop máme každá nastavený jinak. To tě vůbec nemusí mrzet, že tobě je Lilac Love nesplnila, však on se nějaký šeřík ještě zcela jistě objeví.

Jj, to uznávám, že Myths je originální a zajímavá vůně, ale pro mě stejně jako Epic nebo Journey bohužel nenositelná, což je pro mě mnohem zásadnější kritérium. Asi proto jsem vůči Amouage a i jiným niche a exkluzivním značkám začala být méně kritická a raději už od nich neočekávám jen samé "velké" vůně, ale prostě jen vůně, které mi sednou nebo ne - ona mě letos nakonec začala drtit i Lyric Woman v koncentraci Eau de Parfum, jak jsem ti říkala.

Parfémové obžerství

aneb

...bylo toho trochu víc -

Jul et Mad

Nezaujala, neoslovila mě ani jedna vůně,

mimo můj vkus.

Kerosene

Tak na zadek jsem si z těch vůní nesedla,

nejsou špatné, jsou originální a je jich převážná většina téměř snadno nositelných,

ale jako - no co nooo.

Nicméně, zaujala mě(ale mít ji stejně nemusím)

Unknown Pleasures

Pracuje velmi jasně, kontrastně,

první vjem jsou čerstvě připálené sušenky,

prostě až černé spálené okraje nasládlého pečiva právě vytaženého z trouby.

Pak nic,

pak citron - velmi autentický odér, štáva a vůně samotného žlutozeleného citrusového plodu.

Pak se to spojí, prolne, přidají se ostatní ingredience a je to takové rozostřené, až mdlé - jako když se vám oplatky v ústech spojí s trochou čaje.

Intenzita a výdrž nic moc.

Morph

Tak neurazí, nenadchnou.

Zaujaly mě dvě.

Cruda

...ano, v podstatě s souhlasím s Vendulkou,

nicméně pro mě a na mně je to pouze skořice(není agresivně štiplavá ani průtahová, je příjemná)

a pod ní jablečný štrůdlík. Ale nijak extra výrazný, spíše takový v mlze, ale poznat je, to ano.

Pure Soul

...ach, tak to je krásné!

Konečně se mi něco fakt líbí...

A znám to..?!

Ano, je to takový Teint de Neige Lorenzo Villoresi, který ale sterilně neškrábe,

a naopak - 

chce se přimazlit...

Eight Bob 2012

...sofistikovaný sex v lahvi.

Prvotně pánská vůně.

Ale už hned u rozprašovače voní velmi příjemně, spíše, když už to rozlišení musí být - unisexově.

Je to svěží, svěže teplé, mýdlové, čisté, pikantní, nasládlé, tělové, dýchá to...

A na kůži?

Má to průraznost Chloé EdP 2008, ale jak říkám, i ta průraznost je

sofistikovaná...

Eight Bob nevoní nudnou čistotou,

ale čistotou záhadnou, pikantní, svěží a současně teple dýchající zpod košile.

Tělově orientální přitažlivé osvěžení.

A pro ženy?

Ano, určitě ano...

Zeromolecule

Nuvole

Krásné!.

Vzduch, tělo a bílé paže ženy...

(má to něco z vůně Bottega Veneta EdP)

Maria Candida Gentile

Noir Tropical

Není tak intenzivně kontrastní jako Alessandro Mazzolari, je spíše takové rozostřené

(vyzněním svých ingrediencí),

rozostřeně hutné...

...mandle, Amaretto...

No, výdrž velmi dobrá, pořád ji na kůži cítím.

Ale kdybych měla volit, tak raději ono Alessandro...

...je více jedlé, resp. Noir Tropical dělá to, co mi ve vůních vadí - je to typ vůní, kdy ona gurmánština je jaksi rostlinného původu(a dělá to často santal ve složení nebo cedr).

No, a co by to bylo za zkoušení bez něčeho pořádného...

...nenosím svěží, citrusové, zelené a jim podobné vůně.

Ale vše má své vyjímky.

Je jedna vůně, která  je celkem dost zelená a já bych ji nosila.

No, a kdo mě dostal.?

Yes -

Vert Boheme Tom Ford

Deštný prales po dešti - nacucáno tekutinou, šťavnaté hutné ale dýchající zeleno, křehké a husté, hladké, dovádivé...

...taková temně provokativní dynamika - prostě živý organismus,

jako ten les...

Dřevitě zelená plná teple šťavnatá vůně.