parfémová polička uživatele wendulka
B
B (Marie Saint Pierre)

Jde o kanadskou módní návrhářku, která je známá kromě haute couture i svými modely svatebních šatů a počátkem roku uvedla ve spolupráci s parfumérkou Evelyn El Koubina trh i první dvě vůně, přičemž v tomto případě má jít o kořenitý unisex. A dočetla jsem se i cosi o inspiraci Montrealem. Na úvod úvod tu máme svěží citrusy přes které se jako lavina převalí sladký javorový sirup (toť jediná spojitost s Kanadou ) s kapkou medu a připáleným karamelem, který svou začouzeností zabraňuje vyložené ulepenosti. Po rozvonění si do sirupu přihodíme konečně nějaké to koření: jednak teplou, téměř nesladkou "prachovou" skořici a trochu štiplavého kardamomu a nalijeme do dřevěné misky ze suchého cedru. K jídlu dobré, ale takový typ gurmánek je na mně osobně už moc, svírá mi to útroby. (NT)

Babēl
Babēl (Babēl Perfume)

Jde zatím o poměrně málo známou nikovou značku, disponující touto jedinou unisexovou vůní, ovšem bylo mi řečeno, že prý v Holandsku, odkud pochází, je poměrně v kurzu. A čím mě zaujala? Jedná se sice o fialkovou vůni, jenže není vystavená na květu, ale na lístcích, čili bonbónků se tentokrát netřeba obávat. Navíc jsou zde velice šikovně zkombinované s trpkým bergamotem a jemně štiplavým pepřem, mátově svěží pelargónií, kouřovými podtóny vetiveru a zemitým kosatcem. Výsledkem tak je sametová, zároveň přiměřeně svěží a téměř neznatelně násládlá pudrová vůně. V základu jí pak ještě co do příměřené intenzity dodá šťávu trochu ostřejší lutensovský cedr a hřejivé prachové pižmo. Tomu říkám zajímavě dospělé zelené osvěžovadlo s dobrou výdrží a nejen na léto. Tímto děkuji naší guru za možnost vyzkoušení.

Baby Touch (Gentle Eau de Toilette)

Jeminkote, to je mi roztomiloučké. Svěží verbena s mátou, pomerančovou kůrou a jemnou konvalinkou mi opravdu evokuje dojem čistě vykoupané ratolesti. Když se pak po rozvonění přidá trocha mléčné vanilky, dalo by se i říct, že jsme dětátko po koupeli natřeli jemným tělovým krémem. Kdyby tak vůně vydržela celou dobu, asi bych se nebála dát ji i dítěti, i když už malinko odrostlejšímu, než vyloženě miminku, které se culí v oficiální reklamě. V základu se však na mně konvalinka transformuje v regulérní mýdlo a společně s mechovými tóny mi tak končí jako jemná chypre. To ale nic nemění na tom, že na Burberry je to velmi povedená vůně, tedy až na tu ubohou výdrž.

Baccarat Rouge 540 (Eau de Parfum)
Baccarat Rouge 540 (Eau de Parfum) (Maison Francis Kurkdjian)

Vůně šťavnatého červeného pomeranče se snoubí se sladkostí ovocné levandule. Po chvilce se přidá jasmín se šafránem a vytvoří vůni čínských gum. Horší už je ale všem slaná minerální svěžest s kosmetickým bílým pižmem, která na mně až čpí.

Baccarat Rouge 540 (Extrait de Parfum)
Baccarat Rouge 540 (Extrait de Parfum) (Maison Francis Kurkdjian)

Porovnávám obě verze už několik dní a musím říct, že na mně vyzní ještě o kapku rozdílněji než na domenice, ačkoliv je znát, že jedna vychází z druhé a bohužel musím konstatovat i to, že eau de parfum se pro mě s příchodem čistého parfému stala podobně jako Oud Satin Mood v téže koncentraci nenositelnou. Červený pomeranč v parfémovém extraktu je už od začátku jednoznačně šťavnatější, sladší, ba přímo kandovaný s mnohem výraznějším jahodovým tónem ovocné levandule. Skutečně jde ruku v ruce s hrstí sladkých bílých mandlí, které se v kombinaci s krystalky zkaramelizovaného cukru velmi rychle promění v mandlové pusinky. Hlavně jsem ale ráda, že v čistém parfému skoro necítím vůni čínských gum, jíž na mně v edp vytváří použitý jasmín se šafránem. A ještě radši jsem za tu utlumenou minerální slanou svěžest a absenci kosmetického pižma. Přesto je pro mne v soubojí extraktů vítězem i nadále Oud Satin Mood.

Back to Black: Aphrodisiac

Dobrá, možná tahle vůně není úplně tak černá, jak by se na první pohled podle názvu mohlo zdát, nicméně má své okamžiky lehkého šera, vybízející k slastnému mazlení. Na úvod trocha toho jemně černého koření, prosvětlená několika kvítky heřmánku a pak nastupuje luxusně hustá, horká malinová marmeláda, ochucená lžičkou hnědnoucího (místy zcukernatělého) medu. Jakmile se blíží nebezpečí přeslazenosti, z přítmí natáhnou svoje černé ručky kadidlo, pačuli a dřevo, vše zažehnají a chtějí se mazlit. Kdo by odolal takovému pozvání Tabáku v celé vůni není přiliš mnoho, spíš se spolu s hořkosladkými mandličkami snaží vlastní tmavou nahořklostí umravňovat ten med, jenž by se chtěl neustále tlačit kupředu, prchavě se mihne i tón „balzámové“ ambergris – osobně bych s ní tolik jako Calice Becker nešetřila, jenže tím by se asi zase narušila ta zdánlivá křehkost celé kompozice, která neustále „hrozí“ tím, že se rozpadne a přitom drží pohromadě. (NT)

Bad
Bad (Diesel)

Zlý hoch se do vás hned v úvodu nekompromisně zakousne kafrovými fougere tóny levandule a ostře svěžím bergamotem s šalvějí a listy fialek. Jeho polibek je příjemně kardamonově chladivý, jeho dech kaviárově slaný a ambroxanově hřejivý, zatímco on sám voní po tonkově nasládlém pačuli se špetkou tabáku. Ano, tenhle zlý hoch dovede rozbušit srdce!

Bad Boys Are No Good But Good Boys Are No Fun

Zlobiví hoši podle Kiliana rádi pijí kolu s limetkou a dávají si k ní jablečný štrůdl se skořicí. Rádi přitom používají dřevitý parfém s vůní muškátového oříšku a jehličnatého cedru s pryskyřičnatou ambrou.

Badgley Mischka
Badgley Mischka (Badgley Mischka)

(čistý parfém) V téhle koncentraci voní v první fázi jako zavařenina z červeného ovoce (dominuje rybíz), do níž vmícháme i několik broskví a okořeníme ji jemně štiplavou skořicí. Jak ji zahříváme dál, přidáme i pár zralých meruněk (vonokvětka) a několik kvítků ovocného jasmínu. Až sem se mi líbí stejně jako kdysi, když jsem ji zkoušela úplně poprvé. No bohužel v další fázi jasmín zgumovatí a vůně sklouzne do angelovského základu s lehce tlejícím pačuli, lepivým karamelem, ambrou a pižmem a s tím si moje kůže a nos prostě nerozumí. A stejně jako Angel drží jak přibítá. Za gurmánku bych ji ale neoznačila, spíš za jednu z nepřeberné řady dnešních tzv. moderních ovocných chypre. (NT)

Baghari (Eau de Parfum)
Baghari (Eau de Parfum) (Robert Piguet)

Začíná jako jiskřivá aldehydovka, která v první chvíli díky šumivě pudrovým tónům evokuje dojem citrusového šampaňského. Až po pár minutách, když aldehydy odezní, se ukáže, že ve skutečnosti jde o sladkou, lehce bonbónkovou fialku. K té se v další fázi připojí sladký pomerančový květ a růže. Právě ta ve spojení fialkou zde vytváří typický akord, rozšiřující paletu líčidel kromě pudru i o rtěnku. V základu pak ovšem přece jen zásluhou kosatce a bílého pižma převáží pudr. Díky ambrovým dřevům se objeví i ten toaletní stolek a vetiver tomu dodá lehký, ale opravdu jen nepatrný šmrnc moderní chypre. Vlastně když nad tím tak přemýšlím, úplně zjednodušeně bych ji nejspíš označila jako křížence Lipstick Rose a Iris Poudre s výraznějším vetiverem. (NT)

Baiser Volé (Eau de Parfum)

Mathilde Laurent vytvořila dokonalý olfaktorický obraz lilie, kterou právě zalíváme sprškou ze zahradní konve. Je čerstvě opylená od včel a prohřátá sluncem bez sebemenšího náznaku hlíny nebo přehnané zeleně nebo náběhu na bolehlav, jak bývá pro vůně tohoto typu obvyklé.

Bal d'Afrique
Bal d'Afrique (Byredo)

Tuhle vůni jsem kdysi poměrně kvapně odsoudila, jelikož mi utkvěla v paměti hlavně jako citrusová svěženka s jiskřivými aldehydy a cedrem. To vše tu pořád je. Kromě toho však voní i po bylinkách. Ale co je podstatnější, až po vydání Mojave Ghost a Super Cedar mi konečně došlo, z čeho u nich Jerome Epinette vycházel. Z nazelenalé sametové fialky, která se v Bal d´Afrique objeví po rozvonění. Jen jí později zbavil i té její bonbónkové polohy, jíž zde rovněž oplývá. A samozřejmě pak v případě Mojave Ghost ubral na cedru a u Super Cedar mu zase přidal na mléčnosti. V Bal d´Afrique má jen nepatrné mléčně podtóny, jinak je klasicky ostrouhanotužkový a jehličnatý a o to ve srovnání se svými následovníky společně s bílým pižmem a nazelenalým kouřovým vetiverem v základu na mé kůži víc drhne. (NT)

Bal de Roses
Bal de Roses (Keiko Mecheri)

Pro mne Keičin růžový bál představuje celkem tři typy růží: ta první je zásluhou petitgrainu citrusově svěží, ta druhá je lehce vosková a olejovitá a ta třetí je jemně kořenitá s téměř neznatelným ovocným podtónem, jakou většinou potkáte v opravdu kvalitních arabkách. Tahle je ale bez oudu, kadidla, šafránu a podobných příkras, jen je zlehka oslazená vanilkou a špetkou bílého pižma. Santal v základu pak už jen dotvoří obraz kompletního růžového keře se všemi větvičkami a trny. Kdyby byla v běžné kolekci, určitě bych si ji pořídila, ale na tu exkluzivní cenu, za jakou se prodává mi u ní ve srovnání např. s Une Rose nebo Portrait of a Lady, schází něco navíc. Každopádně je to povedená přírodní růže s lehce nadprůměrnou intenzitou a výdrží, což je na tuhle značku dost neobvyklé.

Ballerina N°1
Ballerina N°1 (Les Parfums de Rosine)

Tak abychom ty baletní vůně měly kompletní, nesmíte opomenout ani tuhle růžovou balerínu. I když bez nápovědy bych jí tam hledala dost těžko. Řekněme ale, že je to teprve takové baletní mládě, co se teprve učí. Ještě si nemusí tolik lámat hlavu se svojí postavou, takže si může dát hruškový kompot, který dostala společně se svojí první kyticí svěžích růží a frézií. A dokonce si může dovolit smlsnout i pár fialkových a malinových bonbónů. Až po rozvonění si uvědomí, že ji čeká vystoupení, a tak rychle spěchá do své šatny, aby se převlékla do svého kostýmu, navlékla svoji rozkošnou růžovou sukénku, nanesla make-up (mléčná vanilka), napudrovala se (bílé pižmo) a může se na jeviště (jemné dřevité tóny v pozadí). Možná by ani tak nevadilo, že naší baletce je teprve třináct, kdyby její vystoupení trvalo déle než hodinu. (NT)

Ballerina N°2
Ballerina N°2 (Les Parfums de Rosine)

Tohle měla být na rozdíl od jedničky už dospělá baletka, ale moc mi taková nepřipadá. Třináct jí sice už není, ovšem plnoletá taky ještě není. Ráda si totiž tajně dopřává malinovou makronku a zapíji ji citrusovou limonádou. Před vystoupením se to snaží zamaskovat tím, že se osvěží vodou z pomerančových květů a použitím obří labutěnky (kosatec plus hřejivé pižmo). Jediným zajímavým momentem jejího vystoupení je arabeska v podobě jemného závanu vinné růže, jaký můžete znát z Une Rose, jenže tady je utopená pod vším tím pudrem. Navíc by na naší primabalerínu nesmělo nakonec z jejího dechu prasknout i to, že kromě té makronky taky s oblibou mlsá fialkové bonbóny. (NT)

Ballerina N°3
Ballerina N°3 (Les Parfums de Rosine)

V rámci baletních vůní nám tahle měla dospět v černou labuť a musím říct, že tuhle už můžu uznat za plnoletou. Zpočátku je to ještě mladistvá růžička, osvěžená růžovým pepřem, nicméně po pár minutách začne díky drcenému černému pepři a evropskému oudu tmavnout a roztahovat černá křídla, která zásluhou listů fialek působí příjemně semišově. Úplně vyloženě temnou se ale nestane. Její ústa jsou šťavnatě malinově rudá (ve složení bude podle mě určitě i turecká růže) a její objetí je díky kašmeranu a ambře vřelé a její závěrečný polibek je vanilkově sladký.

Bamboo Harmony
Bamboo Harmony (Kilian)

Nevím, na kolik jste zaznamenaly celou tu marketingovou kampaň kolem této vůni a celé jeho asijské kolekci, japonskou pohádku o měsíční princezně Kaguya, která se zrodila z bambusové stvolu a spirituálním významu bambusu (symbol dlouhého života, přátelství, bohatství, štěstí a čistoty), ale ukazuje se, že tady odvedlo víc práce reklamní oddělení než samotná Calice Becker. V podstatě tu máme svěží, lehce opepřené citrusy s nahořklým neroli, co se nám po chvilce rozpustí v dřevěném hrnku s teplou vodou, v níž plavou lístky zeleného čaje. Jediný malinko zajímavější je až základ trocha "sametových" chyprových tónů promísí s pár kvítečky "pudrové" mimózy a hořkosladkou fíkovou zelení, jenže to už začíná být vůně tak zoufale slábnout, že si to nestačíte pořádně užít. A teď jsem si uvědomila, kde že jako nechali ten bambus? No kdyby s touhle vůní přišla Acqua di Parma v rámci svých x odnoží kolínských, asi bych i dala palec nahoru, ovšem tady musím souhlasit s andry, přijít po černé kolekci s něčím tak zoufale naředěným a chtít za to stejné peníze je Kilianova ostuda. Ještěže tu máme Toma, který mi letos ukázal, že asijský orient může být i o něčem úplně jiném. (NT)

Bambou (Parfum)
Bambou (Parfum) (Kreolfleurage)

Chladivý kardamom s muškátovým oříškem a slaným podtónem vetiveru nás hned v úvodu přenesou do Karibitku. Velmi rychle se však přesuneme k tropickým květinám v čele s mučenkou a plumérií, schovaným v lánech citronové trávy a zelené vetiverové trávy, což je příjemně osvěžující vzhledem k tomu, jak vlezle sladce dokáže zejména mučenka často působit.

Bana Banana
Bana Banana (L'Artisan)

Je opravdu vůní zralého rozmačkaného banánu, osvěženého špetičkou pepře. Kromě něj v ní mám ale i banánové želé. Po rozvonění už ovšem i mně vynikne květinová poloha banánovníku s pudrovým kosatcem, našlehanou tonkou místo vanilky a hebkým bílým pižmem, typově podobná té ve Felanille. V tomhle případě ji navíc prosvětluje slunečný jasmín a balzamickou ambrou. A právě díky kombinaci ambry, tonky a doznívajícího pepře na mně končí jako Oriental Brulant.

Bandit (2012) (Eau de Parfum)

Původní verzi, jíž doprovázela pověst parfému pro lesby, sice neznám, ale i tak musím uznat, že ta současná je docela specifický zastupce kožené chypre. Úvodní závan hořkého zeleného galbana s neroli příjemně osvěží, zatímco ylang, který následuje hned po té, příjemně zahřeje. Zádrhel nastává až s kombinací zeleného jasmínu, živočišných tónů cibetky a mýdlové a zároveň lehce olejovité růže. V tu chvíli se nějak nemůžu ubránit představě upoceného týpka v kožené bundě, co se to snaží přerazit s pomocí dávky Chanelu No. 5 a zrovna se jí polil. Tuberóza se tu narozdíl od Fracase před ním strachy krčí za barem. Teprve po jeho odchodu a s nástupem chladivých, sametově zelených tónů chypre s trochou bílého pižma se odváží na chvíli vykouknout a vykouzlí vřelý meruňkový úsměv. No když uvážím, že už tahle interpretace s fracasovskou intenzitou a výdrží je pro mě na pomezí unisexu, musím vyseknout poklonu každé ženě, jaká kdy nosila vintage verzi. Na tohle bych teda odvahu neměla. (NT)

Baptême du Feu
Baptême du Feu (Serge Lutens)

Ano, s Bapteme du Feu Lutens opravdu vyrazil na adventní trhy, kde se prodávají mandarinky, perník, punč, svařené víno s hřebíčkem a meruňková marmeláda a platí se tu platí se tu výhradně kovovými mincemi. Osobně bych ji nosit nemohla právě kvůli těm výrazným kovovým tónům, nicméně mě těší, že tohle je zase starý Lutens, jak si ho pamatuju z dřívějška :) .

Baque
Baque (Slumberhouse)

Zatímco Kiste s tabákem pouze lehce koketuje, Baque se hrdě hlásí ke svému kubánskému původu. Ano, tohle je tabák s drhnoucími dřevitými a koženými tóny, jak vystřižený s Habanos (Royal Crown). Tentokrát ho ale temperamentní Kubánka prodává ve svém slaměném stánku, smíchaný s vanilkou a špetičkou pelyňku společně s dýmkami, vyřezávanými z jehličnatého cedrového dřeva. Nezapomíná ovšem ani na odkaz Kiste a vedle toho nabízí i sušené meruňky.

Baraonda (Extrait de Parfum)

Je vůní z kategorie Frapinů, Established Cognac či Apple Brandy. Máme tu zlatavě ambrovou whisky (případně koňak), jen trochu méně jablečnou a víc skořicovou. Dubové dřevo nahradil palčivě dřevitý hřebíček, který ji společně s tabákovými tóny slaměnky a kůží směruje do pánského klubu mezi anglické gentlemany.

Bas de Soie
Bas de Soie (Serge Lutens)

Hyacint pro mě ve vůních velmi často patří problematickým složkám a tady je na mně bohužel hodně zelený, vlhce zemitý až tlející, což je obrovská škoda, jelikož úvodní suchý mrkvový kosatec a galbanem, který mu předchází, je nádherný. Stejně tak krásná je podoba tohoto kosatce, jíž nabere po delším rozvonění, kdy hyacint zmizí. Je to totiž podobný typ nachového kosatce s bílým pižmem, jaký můžete najít např. v Diamond Jubilee Bouquet (Grossmith), tj. s vůní líčidel. O to víc proklínám Lutense, že mi sem ten hyacint nacpal, protože jen kvůli němu jsem byla nucená se Bas de Soie vzdát. Vypustit ho, byla by to totiž pro mě osobně tisíckrát dokonalejší kosatcovka než Iris Silver Mist. (NT)

Bass
Bass (Ephemera by Unsound)

Unsound je polský hudební festival, který se pořádá každoročně v Krakově. Stojí za ním Margolzata Plysa a Mat Schulz. Ti dva se ve spolupráci se třemi hudebníky rozhodli vytvořit unikátní projekt tří vůní, které by vyjadřovaly hudbu. Na vzniku Bass se konkrétně podílel Steve Goodman známý v hudebním světě též jako Kode9. Má interpretovat jeho vzpomínku z dětství na zvuk a vůni porouchaného vysavače, z něhož se kouří. A koho jiného si na to pozvat, než mistra divnovůní Gezu Schöna? Je to neskutečné, ale chladivý kardamom v kombinaci s kovovými tóny, dřevitým kouřem a rumem opravdu vyvolává dojem zadírajícího se motoru vysavače a spáleného plastu. Ještě divnější ovšem je, že se mi to líbí. Nicméně po rozvonění vysavač mizí ze scény a ukáže se, že se nacházíme ve staré čajovně s ožehnutými koženými sedačkami a dřevěnými stolky, kde vám nabídnou šálek uzeného čaje Lapsang Souchong a k tomu vám zapálí meditační kadidlo. Vůně je to jednoznačně pánská, nicméně kdyby takhle chtěl vonět kterýkoliv chlap v mém okolí, vůbec se nebudu zlobit.